V šestnáct hodin přesně

Stejně přesně jako v předcházejících sedmi ročnících, dnes úderem šestnácté hodiny odstartuje první kolo Turnaje o pohár města Říčany. Startovní listina již nedoznala výraznějších proměn, průměr ratingů prvních deseti účastníků dosahuje hodnoty 2267 a překonává všechny předchozí ročníky. Inspirován turnajovým deníčkem ze Starého Města, se nebudu moc rozepisovat o pořadatelské nervozitě, přípravě sálu, stavění stolů a tak. Taky proto, že podrobnou zprávu podat nemohu, neboť jsem se zúčastnil zcela okrajově, přinesl jsem kyblík, klůcek, houbičku a saponátem umyl šachovnice na prvních deseti stolech, na kterých budu počínaje druhým kolem hrát. Pak mne odvlekla žena ze všech nejlepší na povinné filmové představení v sousední vesnici. Protože mi blonďaté modelky do tohodle (nss) šachového bulváru došly, pokusím se, s jistou lítostí, navázat tam, kde jsem minule skončil, u veteránů turnaje.

Mezi ně, kromě Františka Říhy (ročník 33), patří i nejstarší a nestárnoucí Vlastimil Bouček, ročník 28. Vlastimil Bouček je stále originální šachista, partie s ním bývají dost těžké, neboť je obtížné uhodnout následující tah. Aspoň mně se to daří zřídkakdy. Je to deprimující zjištění, že v tom mále času na partii vyhrazeného převalujete v hlavě varianty, které nenastanou. Velezkušený František Hostička mi poradil na divný tah reagovat divně, intuitivně to praktikuju dlouhá léta zcela nezávisle na cizím doporučení a se zřídkavými úspěchy. Mezi veterány patří i Rudolf Kaiser (ročník 32) a Jan Skácel, ročník 34. Jan Skácel se zúčastnil letošního velmistrovského turnaje v Pardubicích s nikterak oslňujícícím výsledkem, ale odvaha, se kterou se pustil do souboje s mnohem silnějšími soupeři, je obdivuhodná. Pohledem do chessbase nalézám jeho první partie z roku 1955 ve finále Přeboru Československé lidové armády. Padesát čtyři let. To mi připomíná první hodinu českého jazyka na gymnáziu, kdy profesor s Eposem o Gilgamešovi v pravé ruce a čímsi od Hemingwaye v levé ruce dramaticky pravil, že s tímhle spolu strávíme příští čtyři roky. A tak se stalo.

Můj tatínek byl horník a strávil pod zemí šestnáct let. Poté, co utrpěl těžký úraz a při závalu strávil dlouhé hodiny osamoceně ve tmě, lékař za výčet poranění do zprávy poznamenal: „…hovoří lehce odbíhavě.“ Máme to v rodině. Jen disciplína programátora mne nutí vrátit se z podprogramu zpět k turnaji:

Protože turnaj je otevřený opravdu kdekomu, nemohu opominout ani naše ženy. Uvidíme obě účastnice Mistrovství Evropy družstev v Pardubicích Janu Sochorovou a Kamilu Říhovou.

Snadná úloha i pro barvoslepé šachisty: najděte dva rozdíly:

http://sachy-ricany.rajce.idnes.cz/Pardubice_2009/#Pardubice_052.jpg

http://sachy-ricany.rajce.idnes.cz/Pardubice_2009/#Pardubice_055.jpg

Obtížnější úloha: Čí je tahle kérka?.

Vtipnou a správnou odpověď odměním turnajovým trikem. Jana Sochorová kromě nezapomenutelného vítězství s Kübra Öztürk dosáhla v Pardubicích i tohoto úspěchu.

Kübra Öztürk

Ve startovní listině bohužel nenajdeme Martinu Kořenovou, je zaneprázdněna péčí o nejmenšího Vašíka. A Vladimír Kořen, dnes jen emeritní šachista, je zaneprázdněn přípravou ekologických pořadů „Slonovina, materiál budoucnosti“ a „Velrybí maso, nenahraditelný zdroj nenasycených kyselin“. Jen Magdalenka Kořenová, nedávná účastnice Mistrovství EU do osmi let, se představí v prvním dospěláckém turnaji hraným dospěláckým tempem.

Manželé Kořenovi s dětmi Magdalénou, Karolínou a Vašíkem.

Turnaje se zúčastní rovněž nejstarší říčanský nadějný hráč Zdeněk Voráček. A též Martin Černý, šachista, který několik sezón odehrál za Říčany ve druhé lize na první šachovnici. S jistým zármutkem sleduju pokles jeho ratingu, od dob, kdy Říčany opustil, ale stále věřím, že sestupný trend obrátí. Třeba právě teď.

Odkazy

Open Říčany
On-line přenos
Výsledky