V Krumlově opět řádí Bílá paní - a to nejedna!

Pod Kleťú (nejvyšší hora Blanského lesa, 1084 m.n.m. ), tam gde sa stáčá Vltava do hadovitých meandrú a gde sa tato krajina nazývala: „krumme Aue“, což znamená křivý luh, místo na křivé lúce či nivě, tož tu na vysokém ostrohu založil v první polovině 13. století Vítek II., syn Vítka z Prčice, hrad, který dostal název „Chrumbenowe“, latinsky známý jako Crumlovia či Crumlovium.

Vltavský hadovitý meandr v Krumlově.

K hradu vzniklo aj podhradí, zvaný Latrán a na protějším břehu Vltavy bylo založeno Staré město, uzavřené smyčkú řeky Vltavy. Roku 1555 za Viléma z Rožmberka, byla tyto dvě samostatná středověká města s vlastníma privilegiama spojena v jeden celek, v jedno město: Krumlov – Krumau či Krummau.

Krummau, r. 1920 oficiálně přejmenovaný na Český Krumlov.

Návštěvníci Krumlova si zajisté všimnú všudypřítomné pětilisté rúže, která je červená na stříbrném poli, což je znakem Rožmberkú, ale Krumlov měl ve znaku pětilistú rúžu, která byla zelená na stříbrném poli a ta byla znakem pánú z Krumlova. Legendární rytíř Vítek z Prčice (zemřel r.1194) patřil mezi nejstarší šlechtu a byl zřejmě zakladatelem rodu Vítkovcú, který po bitvě u Loděnic (r.1185) dostal od panovníka Přemysla Otakara I. jihovýchodní část Čech, kterú kolonizoval a majetek rozdělil mezi svojich pět synú a tak rozdělil rod Vítkovcú na pět větví: na pány z Hradce (syn Jindřich – založil Jindřichův Hradec – zlatá rúža na modrém polu), pány z Krumlova (syn Vítek II. /zemřel r.1236/ - založil Krumlov – zelená rúža na stříbrném polu), pány z Rožmberka (syn Vítek z Prčice ¬/uváděný jako Vítek III./ založil Rožmberk - červená rúža na stříbrném polu), pány z Landštejna a Třeboňa (syn Vítek z Klokot /uváděný jako Vítek IV./ - stříbrná rúža na červeném polu) a pány ze Sezimova Ústí (syn Sezema – založil Sezimovo Ústí – černá rúža na zlatém polu).

Roku 1302 umírá poslední pán z Krumlova bezdětný Vok a krumlovský hrad s přilehlým okolím aj s celým majetkem připadl rožmberské větvi rodu Vítkovcú – pánúm z Rožmberka. Jindřich I. z Rožmberka, který celý majetek převzal, přesunul svoje rodové sídlo z Rožmberka do Krumlova. Krumlovský hrad sa tak stal po třista rokú (1302 – 1602 ) rezidenčním sídlem pánú z Rožmberka, nejdýl ze všeckých šlechtických rodú.

Český Krumlov byl r. 1963 prohlášen městskú památkovú rezervacú, r.1989 byl areál zámku vyhlášený národní kulturní památkú a v r.1992 byl Český Krumlov zapsaný do Seznamu světového dědictví UNESCO.

Rožmberkové byli představiteli nejvyšších aristokratických kruhú, přední osobnosti české šlechty, vzdělaní humanisté, mecenáši kultury a umění, obratní hospodáři, schopní politikové, zaujímající nejvyšší úřady v Království českém. Zámku vtiskli jedinečnú podobu a přepychový vzhled honosné šlechtické rezidence.

Roku 1602 kúpil krumlovské panství císař Rudolf II. Habsburský a r.1622 věnoval císař Ferdinand II. Habsburský krumlovské panství štýrskému knížeti Janu Oldřichovi z rodu Eggenberkú jako úhradu za pujčení peněz a k tomu ešče dostal od císařa aj vévodský titul. Teprve až kultivovaný a zcestovalý kavalír Jan Kristián I. z Eggenberku dostal Krumlov z provinční zaostalosti a hospodářské a umělecké stagnace po období třicetileté války a udělal z Krumlova reprezentativní barokní sídlo. Za jeho života se stal zámek živým vévodským sídlem s bohatým kulturním a společenským životem, divadelními představeními ,hudebními koncerty, plesy, maškarními reji a hony, kteréžto přiváděly na zámek vzácné hosty a dotvářely tak přepychový ráz vévodského sídla. Vévoda velice miloval umění, nejvíc hudbu, operu a balet, a proto nechal na V. zámeckém nádvoří postavit dnes světově unikátní zámecké barokní divadlo.

Vévoda Jan Kristián I. z Eggenberku zemřel r. 1710 bezdětný a jelikož se v r.1666 oženil s dcerú knížete Jana Adolfa ze Schwarzenberku, Marií Arnoštkú hraběnkú ze Schwarzenberku, která ve své závěti určila dědicem Adama Františka ze Schwarzenberku, přešlo celé děditsví Eggenberské starší větve r.1719 do vlastnictví Schwarzenberkú.

Krumlovský zámek sa tyčí nad řekú Vltavú.

V držení púvodem německého rodu knížat ze Schwarzenberku, byl Krumlov opět v rukách zdatných hospodářú, politikú a úspěšných dvořanú z nejvyšších šlechtických kruhú, jejichž kariéra aj osobní život byly provázané s habsburským císařským dvorem ve Vídni, gde z prostředí císařského sídla pramenila silná kulturní inspirace, která vedla Josefa Adama ze Schwarzenberku k rozsáhlým rokokovým úpravám a přestavbám. Řada umělcú známých jmen a evropského věhlasu tak přetvořila jednotlivé interiéry, celé budovy aj zámeckú zahradu do podoby jak ju známe dnes, jelikož rod Schwarzenberkú byl na Krumlově do r. 1947, gdy byl zámek převeden do českého zemského vlastnictví a od r.1949 sa stal majetkem Československého státu.

Po II. světové válce byla z Krumlova vystěhována velká část zdejšího obyvatelstva německé národnosti, město sa zaplnilo cigány a rúznýma barabama, kteří Krumlov devastovali, takže až do tzv. „sametové revoluce“ v r. 1989 byl Český Krumlov ospalým, ušmudlaným a začúzeným maloměstem s neopakovatelnú atmosférú dotvářenú všudepřítomným kúřem z komínú a smradem z nedalekých papíren.

Po r. 1990, gdy cigáni byli přestěhovaní z centra na nové sídliště, se začal Krumlov opět opravovat do podoby časú, které pamatujú Rožmberky, Eggenberky a Schwarzenberky a stal sa tak jedním z nejkrásnějších měst v Čechách.

Nádvoří na Dolním hradě.

Jak je známo tak na Krumlově, Rožmberku, Telči či v Jindřichově Hradci sa zjevovala Bílá paní, která sa včil (a ne jedna) zrovna objevila v Krumlově. Potvrdil mňa to Radek Doležal z TJ Praha-Pankrác, který po první hře seděl do pozdního večera v restauraci hotelu Na louži, a gdyž sa vracal zpátky na hotel, tak viděl jakúsi bílú postavu, jak naň ho mávala, ale nemože potvrdit, estli to byla Bílá paní anebo nějaká místní lehká děva, která sa mu snažila nabídnút své služby, proto zrychlil krok a už nic neviděl. Přítomnost záhadné bílé postavy potvrdil aj Petr Paldus z TJ Desko Liberec, který zas seděl v jiné krčmě, ale tomu zas bílá postava připomínala Petra Jakšu v noční košuli a myslel si, že ho Jakša přišel postrašit, aby lepší hrál, ale gdyž sem mu řekl, že Jakša nedojel ani na slibované koloběžce do Nového Boru, kam to má kúsek, natož aby jel přes celé Čechy, tož nevěděl, co to bylo, a tak záhadná bílá postava ostala záhadú.

Perchta z Rožmberka (1429 – 1476), známá spíš jako Bílá paní.

Su názoru, že záhadnú postavu, kterú ti dva dotyční viděli, nemohla byt Bílá paní (Perchta z Rožmberka), protože ta byla naposledy viděna v 16. století, a to chúvú Petra Voka z Rožmberka. Od té doby ju nigdo na Krumlově neviděl. Šlo asi spíš o halucinaci z požívání většího množstva alkoholu, sú přece známé případy, gdy při příliš častém užívání chlastu, byla spatřena nejedna bílá myš. Ale znám aj člověka, kterého sem sa gdysi optal, estli z toho chlastu, co doma slope, už viděl bílé myši, tož mňa řekl, že gdyby jenom myši, už viděl dokonca doma v obyváku aj bílú krávu.

Přesto však v Českém Krumlově bylo vidět několik (celkem 29) bílých paní či spíše dam, jak řádijú na šachovnicách na Open Jižní Čechy 2008, který začal v sobotu 11.října v krumlovském hotelu Vltava….pokračování příště!

Odkazy:

web
výsledky