JOLY Lysá n/L “B“ – 1. Novoborský ŠK “B“ 3,5:4,5

Výsledky 9. kola první ligy nám příliš nenahrály, a tak bylo jisté, že k záchraně budeme potřebovat bodovat v závěrečných dvou kolech proti silným celkům Lysé n/L “B“ nebo následně pražské Holdii. Za určitých okolností mohla stačit remíza, černé scénáře naopak přinášely sestup dokonce i při jedné výhře. K nim ale naštěstí nedošlo, což znamená, že kolo před koncem můžeme slavit záchranu v nejsilnější prvoligové skupině v historii.

Lysá mezi 4. a 8. kolem nastupovala oslabená o svou elitní trojici velmistrů, nicméně v kole předchozím už opět nastoupila takřka kompletní. Nemá tudíž cenu zastírat, že po oznámení sestav se nám tak trochu ulevilo, že budeme moci reálně pomýšlet na body. Každopádně i bez čtyř nejlepších hráčů byli domácí proti naší základní sestavě mírní favorité. Průběh zápasu tomu ale neodpovídal, snad s výjimkou partie Honzy Oreského, který se dlouho pohyboval na hraně porážky. Nejrychleji (i když to v tomto případě znamenalo těsně před časovými kontrolami) skončila partie Péti Kučery s Lubošem Neckářem. Péťa bílými výhodu bohužel nezískal a po hromadných výměnách při nestejnopolných střelcích nabídl remízu – 0,5:0,5. Další bílé figury už se nám ale podařilo zužitkovat takřka bezchybně. Já jsem proti francouzské Tadeáše Baláčka získal i přes malé klopýtnutí (odevzdání tempa) ze zahájení velmi pohodlnou pozici s jasným plánem útoku. Tadeáš na něj i přes zredukovaný materiál nezareagoval nejpřesněji, a tak výsledkem byla elementárně vyhraná koncovka s pěšcem více – 0,5:1,5. Na poslední šachovnici vyšlo taktéž zahájení Péťovi Kučerovi mladšímu, který s Martinem Postupou získal strategicky vyhranou pozici. Při nestejnopolných střelcích se mu ji povedlo vyšperkovat do učebnicového příkladu – dobrý vs. špatný střelec – 0,5:2,5. Za tohoto stavu přijal v časové tísni nabídku remízy domácí Honza Šuráň, nicméně nutno podotknout, že Honzovi Šťastnému se v sicilské povedlo vytvořit velmi nepříjemnou protihru v podobě postupujícího d-pěšce – 1:3.

Nepřehledná partie se odehrávala i na první šachovnici, kde Tomáš Kulhánek obětoval figuru za rozbití královského krytu Vítězslava Priehody. Matový útok se sice nekonal, nicméně materiálně se pozice vylepšila na věž a pár pěšců proti dvojici figur. V útoku určitě mohl nadále pokračovat, ale vzhledem k docházejícímu času a zápasovému průběhu bylo rozumné vynutit věčný šach – 1,5:3,5. Zápasové body totiž měla vcelku bezproblémově přinést Julia či zlepšující se pozice Honzy Oreského, konec zápasu se ale nakonec natáhl až k půl čtvrté. Nejprve podlehl Radku Londýnovi Honza Vrána, jehož španělská byla příliš pasivní. Honza se prakticky celou partii svíjel na posledních třech řadách, vykouknout se mu podařilo až ve chvíli, kdy byl nucen obětovat kvalitu. Za ní sice získal mocné pěšcové centrum, ale Radek jej umně zablokoval a následně protlačil krajního pěšce – 2,5:3,5. Partií plnou zvratů bylo již od začátku střetnutí Husárik – Oreský, které odstartoval sicilský gambit 1.e4 c5 2.Jf3 d6 3.b4. Honza totiž zahájení sehrál podezřele a byl rád, že z něj vyvázl pouze s kvalitou za pěšce méně. Realizaci materiální výhody však Braňko pojal svérázně a připustil pěšcové dostihy na opačných křídlech. Po časové kontrole to dokonce vypadalo, že by v nich Honza mohl být rychlejší, ale nakonec vše z pozice bílého zachraňoval věčný šach – 3:4. Honzovo udržení původně jistě prohrané partie nám dost pomohlo, protože Julia Kočetková sice dvakrát odmítla Petru Špačkovi remízu, ale ani přesto nevyhrála. Přitom průběh ji velmi nahrával – v mírně lepší pozici donutila soupeře k riskantnímu útoku, který rozhodně není jeho typickým herním stylem, a výsledkem byla materiální převaha dokonce tří pěšců. Soupeřova dvojice střelců a aktivní král však stále nechávala výsledek otevřený, a protože Julia několikrát nezahrála nejpřesněji, skončila partie remízou – 3,5:4,5.

Jak již bylo napsáno výše, můžeme kolo před koncem slavit remízu a závěrečný domácí zápas s pražskou Holdií si za 2 týdny užít naprosto bez stresu.

Partie

Zbylé budou doplněny.

Odkazy

databáze ŠSČR