Poštovní spořitelna – 1. Novoborský ŠK “B“ 6,5:1,5

Ne snad že bychom Vás chtěli ochudit o dojmy ze včerejšího prvoligového zápasu (i když o debaklu 1,5:6,5 se skutečně nepíše snadno), ale pozápasové posezení se protáhlo takovým způsobem, že by bylo přinejmenším nezodpovědné se poté ještě pokoušet sepsat článek, a tak se tímto alespoň částečně omlouváme za denní zpoždění. Samotný zápas mezi Poštovní spořitelnou a Novým Borem “B“ mohl působit jako reminiscence na luhačovické MČR juniorů z roku 2003. V uvedeném turnaji totiž startovala hned pětice hráčů. Domácí pak vzpomínky nemuseli směřovat ani tak daleko, protože pouze o týden dříve si jejich béčko poměrem 4,5:3,5 poradilo s novoborským céčkem.

Pomstu za loňskou porážku si připravil Lukáš Černoušek, který v domácí přípravě dokonale zaskočil Honzu Vrána. Ten ve snaze najít ve velmi závazné variantě královského gambitu optimální pokračování spotřeboval takřka veškerý čas (v jednu chvíli byl zbývající čas skoro až komický – deset minut ku hodině a 34 minutám…), nicméně ani tak se mu miniaturku odvrátit nepodařilo. Bylinná koupel, jakožto dárek pro prvního poraženého, pro něj byla jen malou útěchou – 1:0. Ve velmi pomalé partii (na 16 tahů připadlo více než 2,5 hodiny) s Vojtou Kovářem jsem „výjimečně“ nebyl bojovně naladěn, a tak po nabídce remízy, navíc za v podstatě již rozhodnuté situace, jsem příliš dlouhoneváhal – 1,5:0,5. Na poslední šachovnici se totiž Bolkovi vůbec nepovedla výměnná španělská, čehož Miloš Kozák využil nejprve k deformaci pěšcvé struktury, odběru pěšce a následně zakončení útokem, a to vše během pouhých 24 tahů – 2,5:0,5.

Naopak Julia Kočetková, které rozlosování stejně jako Tomáši Kulhánkovi již potřetí nadělilo černé, trpělivě bránila mírně horší pozici vzniklou z přijatého dámského gambitu. Tomáš Studnička držel prostorovou převahu, nicméně Julia šikovnými a pro podobné pozice typickými výměnami jeho tlak dokázala účinně zneutralizovat – 3:1. Ještě časové tísně pak jednoznačně ukázaly, jak zápas skončí – Martin Řehořek nejprve přehrál Honzu Oreského, natahal pěšce až na b6, díky otevřené diagonále h1-a8 vyvinul tlak na jeho oponenta na b7, což Honzu takřka donutilo ke kavárenské snaze o protihru na královském křídle, nicméně její nebezpečnost nebyla ani zdánlivá – 4:1. Bílými se partii nepovedlo uchytit za správný konec ani Marku Braunovi – ve stonewallu totiž Petra Pokorného připustil k velmi nepříjemnému útoku na královském křídle, a přestože se mu alespoň částečně podařilo vyvolat komplikace i na křídle opačném, zůstal po taktických zápletkách bez kvality – 5:1.

Péťa Kučera mladší naopak typické francouzské zápletky (Jxd5, přičemž přetížený pěšec z e6 kryl jak pěšce na d5, tak jezdce na f5) ustál bez materiálních ztrát, zato se strategicky méněcennou pozicí. Tu bránil 80 tahů, ale bez úspěchu – 6:1. V podstatě jediným (!), kdo mohl alespoň někdy reálně usilovat o výhru, byl Tomáš Kulhánek. Honza Bernášek totiž přehlédl taktický obrat 23…Jxd4, což nakonec rezultovalo v koncovku tří lehkých figur proti dámě. Na výhru ji střídavě hrály obě strany – nejprve Honza Bernášek, ale poté, co přepjal strunu, už byla iniciativa na straně našeho hráče. Se znalostí tablebasí by se samozřejmě nejednalo o nic těžkého, ale obzvláště s omezeným časem je nalezení výhry obtížné. Po 122 tazích to nakonec uznali i oba aktéři – prohráváme tedy naprosto zaslouženě 6,5:1,5 a nezbývá než doufat, že za 14 dní proti prozatím suverénnímu Hradci Králové odehrajeme zápas výrazně lepší.

Partie

Odkazy

databáze soutěží ŠSČR
pohled očima domácích