AD Jičín - 1. Novoborský ŠK "B" 5:3

Nezvykle čtyři dny po odehrání přinášíme report z prvoligového zápasu v Jičíně (erb města). Přípravu jsme začali tentokrát s dostatečným předstihem, protože jsme se kvůli termínové kolizi s Openem Nový Bor snažili pozměnit začátek utkání – domácí však našim žádostem o posun na 9:00, případně o odehrání v sobotu nevyhověli. Naši tři účastníci tak doufali v co možná nejrychlejší odehrání, což se přesně v duchu murphyho zákonů nepodařilo. Navíc jako poslední dohrával Honza Oreský (což se neblaze projevilo i na jeho „novoborské“ partii, kdy z pozice favorita pouze remizoval), ale to bychom předbíhali popis zápasu tak, jak ho viděl GM Marek Vokáč. Jeho novoborský pohled můžete konfrontovat i s pohledem domácích, konkrétně z pera v tomto zápase nehrajícího Milana Šnorka. Pozdržení publikace má alespoň tu výhodu, že Vám mohu nabídnout i nejzajímavější okamžiky v podobě diagramů.

Lehce skomírající favorit soutěže z Jičína zahájil v tomto kole záchranářské práce a nasadil téměř všechno, co na soupisce má. Naše sestava posílená nepřítomností kapitána týmu sice také nebyla vůbec špatná, nicméně favorit byl zřejmý. Více než 3 hodiny probíhal tvrdý boj a nic nebylo jasné, trojtip byl asi nejobjektivnější. Fázi těsně před časovou kontrolou ale naši zkušenější soupeři zvládli na jedničku a rázem bylo vše jen otázkou skóre.

Statistika zápasu byla zahájena po více než dvou hodinách hry, kdy se do remízy dovyměňovala první šachovnice. Nebyl jsem nikde ohrožen, na rozdíl od naší asi měsíc staré partie z 2. Bundesligy, kde jsem byl ohrožen velmi. Ale i Spirin si dal dobrý pozor, aby nebyl nikde ohrožen. Měl jsem pak dost času zápas sledovat i pokuřovat před jičínským městským úřadem v dosti studeném větru.

Fakticky ale pro mé oči začalo skóre naskakovat asi po 10 minutách hry při mé první obchůzce sálem. To jsem totiž zjistil, že Kučera junior svou partii s Fialou rozehrál prostě příšerně, a po nějakých 7 tazích stojí čistě na prohru. Nu což, alespoň nás nečeká nervy drásající blicka. Petr svou trosku sice ještě asi 20 tahů bránil, ale bělopolný ementál se udržet nedal, dávný dorostenecký přeborník Československa takové hříchy prominout nemůže.

Jedna havárie se ustát dá, ostatní partie vůbec nevypadaly špatně. Kapitán nám na cestu vydal pokyn vpředu udržet, vzadu udeřit. Další 3 zadní šachovnice nevypadaly zle, vystavěly zajímavé živé pozice s vyrovnanými vyhlídkami. Petr Čižinský rozpoutal složité zápletky, jeho soupeř neměl ovšem vůbec chuť riskovat a soustředil se na držení pozice. Když pozicí zavanulo opakování tahů, přišel s nabídkou remízy. Petr to ještě chvíli zkoušel, ale nakonec se s opakováním tahů smířil. Objektivně vzato na lepší výsledek asi mohl pomýšlet spíš soupeř, ten ale asi jako jediný z jičínských šel na partii s úkolem hlavně ji neprohrát.

Marek Braun držel soupeřova krále v centru a otázkou bylo, zda se mu podaří otevřít hru a přiblížit se tomuto králi na dostřel. Pozice ale byla náročná a soupeř pozorný, snadný úkol to rozhodně nebyl. Pak se to trochu pokazilo, když si Jeník Ořešák nechal v drakovi na 4. řadě chytit kvalitu. Ona by to možná nebyla taková tragédie, ale musel by se rychleji rozhodovat, jak kvalitu odevzdat. S minutou na skoro 20 tahů se pak taková pozice brání dost špatně, zvláště s velmistrem. Když je ovšem velmistr nakonec líný koncovku dohrát, přece jen to remízou uzavírající zápas skončí.

Mezitím se ale překvapivě rýsovaly slibné vyhlídky vpředu. Tomáš nachytal soupeře při neznalosti varianty, záhy však vymýšlely obě strany. Celých 21 tahů jsem ovšem našel v databázi včetně pozoruhodného kolotoče černé dámy Dd8-h4-g4-f3-c6-d7. Důležité bylo, že Tomáš získal výhodnou pozici a pěknou kombinací zinkasoval pěšce. Realizaci již jsem příliš nesledoval, některé obrazce mi nepřipadaly nezbytné, ale jezdcovka se dvěma pěšci více skončila posléze tak, jak měla - naše jediná výhra v zápase. Velcí myslivci se sešli na sousední šachovnici.

Jeník Vrána pojal zahájení tak velkoryse, že se Leon Vološin na dlouho zamyslel už v 6. tahu. A výsledkem zahájení byla Jeníkova velmi slibná útočná pozice a pro něho velmi nezvyklá výhoda i na hodinách. (z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že tato varianta se černými hraje velice příjemně – M. Vac). Kučera senior stál celou partii jako bílý, s lehkou obléhací převahou. Ale Meduna je velmi pevný obranář, a jak se začal čas nachylovat ke kontrole, nenašel Petr nic lepšího než opakování tahů. Tím se bohužel roztrhl pytel nezdarů. Brzy nato neuhlídal svou pozici Marek Braun a Jiří Lechtýnský několika lehkými obraty rychle dospěl k výhře. Vzápětí Honza Vrána svou více než dvacetiminutovou převahu na hodinách věnoval hledání matu, našel však jen věžovou koncovku bez pěšce. Zápis partie nemám, analýzu jsem neviděl, ale hodně bych vsadil na to, že tam bylo více. A prohra po neúspěšné obraně koncovky je rozhodně krutý, byť i výchovný trest.

Suma sumárum 3:5, spravedlivá výhra zkušenějšího týmu, ale možná už za rok by mohla odveta vyjít mnohem lépe.

Partie