1. Novoborský ŠK “B“ – TJ Sokol Praha Vršovice 5,5:2,5

V dnešním zápase s pražskými Vršovicemi jsme se chtěli posunout opět do trochu klidnější části prvoligové tabulky. K takto smělému cíli nás opravňovala sestava v čele s GM Vokáčem a IM Kulhánkem (k optimálnímu složení nám tak chyběla jen Julia Kočetková, která si během víkendu připsala dvě remízy se silnějšími soupeřkami v ženské bundeslize) a také forma soupeře, který se prozatím s jedinou výhrou krčil na posledním místě tabulky.

V zápase jsme tak byli jednoznačnými favority, nicméně do vedení se dostali hosté. Na poslední šachovnici se Péťovi Kučerovi mladšímu příliš nepovedl odmítnutý volga gambit, když na dámském křídle nezískal dostatečně rychlou protihru. Naopak Tomáš Erban vytvořil na křídle královském podmínky pro pěkný zvedák (viz diagram vpravo), kdy zahrál 28.Jf5+ gxf5 29.gxf5 a Péťa s nedostatkem času chyboval 29…Kh7. Jakous takous možnost obrany mu ješt dávalo 29…Jf7 30.Vg1+ Jg5, i když i zde by měl bílý navrch. Partie však už po 30.Vg1 Jf7 31.Sxf7 Je5 32.Dg3 1-0. Kontrovali jsme však prakticky vzápětí – Vratislav Kohout totiž na francouzskou s 2.d3 Marka Brauna zareagoval velmi nevhodně, když mu seřazením pěšců v řadě od b5 po e5 dovolil typický obrat c4, po kterém již Marek inkasoval materiál. Jeho následná realizace se díky zdařilému útoku na krále ani na píliš dlouhou dobu neprotáhla – 1:1.

Do vedení nás dostal Tomáš Kulhánek, který z nimcovičovy indické získal velice pohodlnou pozici. Navíc se mu jednoduchým taktickým obratem 16…Jxf2 17.Vf1 Vc8 povedlo vyžít váhání bílého s rošádou. Výsledkem byl nejen pěšec navíc, ale zejména neuklizený bílý král, který byl po celý zbytek partie vděčným cílem pro figury černého – 2:1. Poprvé v sezoně se povedlo zvítězit i mně, i když zasloužené to ani zdaleka nebylo. Bílými jsem francouzskou s 2.d3 rozehrál katastrofálně a po nějakých deseti tazích již černý stál lépe. Zahrál jsem tedy „nejsilnější tah“ v podobě nabídky remízy, která Milana Srbu zjevně rozhodila – remíze by se nebránil, nicméně zápasové situace mu velela hrát dále. Pod vlivem nepříznivé situace se tudíž hned dva tahy po odmítnutí remízy rozhodl obětovat figury, jenže i přes umístění bílého krále v centru se rozhodně nejednalo o oběť korektní, k čehož prokázání stačilo jen několik málo tahů – 3:1.

Další francouzská – tentokrát již standardnější nimcovičova varianta – se hrála v partii Svatoš – Kučera. Kapitánu hostů se však příliš nevyvedla, když po výměnách vznikla koncovka výhodnější pro černého. K jejímu pomalému uplatňování ale nedošlo, protože po hrubé chybě 32.Kc3 si bílý král nalezl do matové sítě – 4:1. Korekce přišla na třetí šachovnici, kde Honza Vrána místo v jeho podání již tradičního královského gambitu zvolil vedlejší variantu vídeňské a nezpůsobil tím Davidu Kubečkovi vážnější problémy. Rozhodnutí přišlo v časové tísni, kde iniciativu na klíčovém královském křídle přebral černý a zinkasoval materiál – 4:2. Potvrzení vítězství přišlo na 1. šachovnici, kde Marek Vokáč musel dokazovat, že trenér je stále silnější než svěřenec. Proti Vaškovi Svobodovi získal z ježkovité struktury drobnou výhodu, ale její přetransformování v cokoli hmatatelnějšího se s každou další výměnou vzdalovalo. Výsledkem nakonec byla rovná věžová koncovka, což nás ale s ohledem na průběh zápasu vůbec nemuselo mrzet – 4,5:2,5. Scheveningenská struktura obvykle obnáší nechat na sebe tlačit a v pravý okamžik vycenit zuby. Přesně takovýto průběh měla partie Šedý – Oreský, kdy Honza trpělivě odrážel hrozby, až v pozici diagram mohl tahem 27…Jf3+ zinkasovat kvalitu. Následná realizace ani netrvala příliš dlouho, když si černý vytvořil volného h-pěšce, aby poté přenesl těžiště na opačnou stranu, kde odchytával figuru – 5,5:2,5.

Výhrou 5,5:2,5 se opět dostáváme do klidnější horní poloviny tabulky. V dalším kole nás čeká velmistry prošpikovaný Jičín, který oproti předsezónním předpokladům bojuje pouze o záchranu.

Partie

Odkazy

databáze soutěží ŠSČR