1. Novoborský ŠK “B“ – ŠK Sokol Vyšehrad 4,5:3,5

Do letošní sezony první ligy vstoupilo novoborské béčko ve značně pozměněné sestavě – po 4 veleúspěšných sezonách nám ze sestavy vypadl pracovně vytížený Tomáš Kulhánek, a když k tomu přidáme i odchody Jiřího Jirky a Soni Pertlové, je jasné, že síla družstva trochu poklesla. Pro letošek jsme se rozhodli dát větší příležitost mladým hráčů, do čehož pasuje i jediná letošní posila – liberecký Marek Braun (2108, *1994), několikanásobný medailista z mládežnických přeborů.

V úvodním kole jsme doma přivítali zkušené družstvo Vyšehradu, jehož dnešní soupiska byla dle ratingu hned na 6 místech kvalitnější, vzhledem k nevelkým rozdílům a také našim mladíkům s lehce podhodnocenými ratingy se však dal očekávat vyrovnaný zápas. Jako první jsem ukončil svou partii já, když jsem bílými proti Chloupkovi získal drobnou výhodu, avšak kvůli přecenění možností soupeře jsem raději opakoval tahy – 0,5:0,5. Následná analýza ukázala, že se to určitě zkoušet má... Na vedlejší šachovnici se Vyšehrad dostal do vedení. Partie Dočekal – Kučera ml. se rozhodla v časové tísni. V té vyšehradský host ze Znojma odvážně obětoval figuru za 2 pěšce a rozbití královského krytu černého. Popartiové analýzy vyvrácení nenašly, stejně jako letmé projetí motorem. Dočekalova výhra tak je za dobrý propočet i odhad bezpochyby zasloužená – 0,5:1,5. Naštěstí jak se později ukázalo, šlo z našeho pohledu o prohru jedinou, protože horší pozice, které se v průběhu rýsovaly u Petra Kučery st. i Lucky Jínové, se podařilo zachránit.

Ještě dříve ale skončil Marek Braun, který ve své prvoligové premiéře sehrál povedenou partii. Ivana Chalupu přehrál a po 20. tahu dosáhl přivyhrané pozice. Několika nepřesnostmi však výhodu promrhal (22. nebo 23. tah mělo přijít Sb5) a partie skončila remízou – 1:2. Už z této úvodní partie je ale zřejmé, že Marek na tuto soutěž jednoznačně má. Lucka Jínová se černými trpělivě bránila Tichému a jeho pokusům o vystupňování drobné výhody ze zahájení. Nespletla se ani během tradiční časové tísně, ve které si dokonce vynutila prostor na e-sloupci a královském křídle, což prakticky vynutilo remízu – 1,5:2,5. Vyrovnání přinesla partie Honzy Oreského, který stejně jako loni zahájil výhrou. Ratingově byl v této partii (Oreský – Pilař) vůbec největší ratingový rozdíl (rovných 150 bodů), avšak průběh byl naprosto opačný, než udává statistika. Honza se proti caro-kannu bezhlavě vyřítil a soupeř místo bránění stísněné pozice raději obětoval dámu za věž a lehkou figuru. Po dalším obléhání odevzdal ještě kvalitu, ale přesto nebylo jisté, jestli dáma proti pevnosti, kterou při zablokovaném pěšcovém centru vystavil černý pomocí dvojce jezdců, zaručí výhru. Pilař ale nepřesnou obranou na tuto otázku odpověď nedal a Honza tak poměrně snadno přetavil materiální převahu v celý bod – 2,5:2,5.

Dlouho se pro nás příznivě vyvíjela partie na 1. šachovnici – Luboš Roško totiž nezvládl zahájení a Honza Vrána získal pěšce, za kterého měl černý dle mého nedostačující kompenzaci. V dalším průběhu Honza pěšce neudržel, přešel alespoň do lepší koncovky, kterou se i za pomocí poměrně riskantních manévrů pokusil vyhrát. Luboš ale komplikace nepřipustil a převodem do remízové věžovky stanovil výsledek – 3:3. Jestliže na 1. šachovnici jsme blíže byli my, tak na té druhé dlouho kraloval Vyšehrad – Peter Petráň našeho Petra Kučeru nejprve uspal, aby si pak zaručil volným krytým c-pěšcem trvalou výhodu. Petrovy šance spočívaly ve vytvoření volného pěšce na dámském křídle, což ale při stálých hrozbách na oslabeného krále nebylo jednoduché. Nakonec se to i za přispění soupeře povedlo a chvilku se i zdálo, že by Petr mohl dokonce vyhrát. Svázaný jezdec ke králi ho ale donutil vyhledat věčný šach, ze kterého naštěstí bílý král nemohl utéct – 3,5:3,5. O výsledku tak rozhodovala závěrečná šachovnice, na které Zdeněk Völfl černými dokázal proti Peru Vaňkovi poměrně brzy získat drobnou výhodu, kterou trpělivě stupňoval. Ve věžové koncovce už byla výhra otázkou několika přesných tahů (v podstatě jen jednoho – 58...g5), nicméně Zdeněk si pozice zkomplikoval a poté musel vyhrávat s dvojicí pěšců „h“ a „f“, což by teoreticky měla být remíza. V samotné partii však slabší stranu čeká náročná obrana, což zejména s omezeným časem není vůbec jednoduché. Velké praktické šance se nakonec potvrdily a mohli jsme tak slavit možná nečekanou, ale podle průběhu zápasu zřejmě zaslouženou výhru – 4,5:3,5.

Druhé kolo je na programu za 3 týdny, kdy jedeme na půdu Pankráce, která v dnešním kole taktéž 4,5:3,5 zvítězila v Českých Budějovicích.

Partie

Odkazy

databáze ŠSČR