TJ ŠO Chrudim – 1. Novoborský ŠK “B“ 3:5

V prvním utkání letošního roku nás čekal po plzeňském zápase druhý nejdelší výjezd, tentokráte do Chrudimi. Vzhledem ke kolizi s německými soutěžemi, pracovním povinnostem a také zdravotním obtížím nás ze 16 hráčů na soupisce mohlo právě 8, což by mohlo ukazovat na určitě oslabení. Ratingově to dokonce znamenalo poměrně výraznou převahu domácích (6:2 na šachovnicích, na průměr pak 2234:2204), ovšem všichni naši náhradníci již několikrát dokázali, že na 1. ligu mají. 10:23 doplněno o partie.

Zpočátku se mi zápas příliš nelíbil – podivně stál Honza Oreský, Bolek a netradičně také Tomáš Kulhánek, který troufalým zahájením dosáhl velmi podezřelé pozice. Když k tomu připočteme ještě klasické problémy s časem u Péti Kučery ml., tak rozhodně na příliš dobrý výsledek zaděláno nebylo. Okolo časových tísní se však karta začala obracet – nejprve spolehlivě udržela černé figury Lucka Jínová proti Robertu Hlaváčkovi, když v zavřené hře (dámským pěšcem) správně zahrála c5 a poté, co bílý prosadil e4, zjednodušila pozici v centru, čímž bez větších problémů vyrovnala – 0,5:0,5. Já jsem se ve francouzské obával přípravy na poslední dobou častěji hranou variantu 9...Dxf6 (a to naprosto oprávněně, protože loni jsem právě v Chrudimi tuto variantu ošklivě prohrál), a tak jsem zvolil klasické pokračování. Zvolená varianta by objektivně měla vést k drobné výhodě bílého, avšak Radek Bujnoch se po 20 tahu rozhodl spoléhat spíše na taktiku, což vedlo k zajímavé zápletce. Při správném pokračování zřejmě partie měla skončit věčným šachem bílého, ovšem po několika nepřesnostech soupeře jsem mohl odevzdat kvalitu za nebezpečný útok, který nakonec vyvrcholil matovým obrazcem – 0,5:1,5.

Prakticky vzápětí připsal důležitou výhru nad Honzou Šťastným i Honza Vrána, který už v průběhu partie překypoval optimismem a v podstatě krátce po zahájení mi nahlásil, že rozhodne útkem na královském křídle. A jak slíbil, tak splnil – jako kapitán si na takovýto přístup nemohu stěžovat – 0,5:2,5. Vyhrát se povedlo i Petrovi Kučerovi st., ovšem nutno přiznat, že mu k tomu pomohl Marián Sabol svým neopatrným vzetím pěšce a4, čímž umožnil pěkný skok jezdce na zdánlivě pokryté pole b5, čímž získal dámu za věž a lehkou figuru. Vzhledem k velkému zablokování pozice však cesta k výhře nebylo jednoduchá – klíčové bylo, že se Péťovi podařilo obsadit jediný volný sloupec. Marián se rozhodl nečekat na pomalou smrt a pokusil se překvapit obětí a následným útokem na královském křídle. K více než několika málo krytelným hrozbám to však nevedlo – 0,5:3,5. Jistotu alespoň jednoho zápasového bodu nám přinesl Tomáš Kulhánek, i když si nejsem jistý, zda svoje zahájení (b6, Sb7, Jf6, c5, cxd4, Jc6, Jb4...) ještě někdy zopakuje. Kvůli nezahrání e6 totiž dovolil obrat Sxf7+ s následným Jg5+, po čemž byl materiál i nadále vyrovnaný, ale o souhře Tomášových figur hovořit rozhodně nemůžeme (král na g8, obě věže a 1 střelec v základním postavení). Naštěstí se Tomášovi podařilo výrazně pozici zjednodušit a koncovka poté skončila remízou – 1:4.

Ze 3 partií tak stačila jediná remíza a povedlo se to hned v prvním případě. Bolek rozehrál bílými netradiční francouzskou (3.e5 c5 4.Jc3), na což David Komárek zareagoval typicky francouzským rozbíjením centra v podobě f6. Zajímavý průběh nakonec rezultoval v situaci, kdy měl černý v podstatě pěšce více, protože Bolkova dvojpěšce na sloupci „a“ nemůže při otevřeném vedlejším sloupci počítat za dva. Náplastí bílému byla alespoň možnost aktivní hry a protože ji bezezbytku využil, mohl nedlouho po časové kontrole zaknihovat důležitou půlku – 1,5:4,5. V partii Jarábek – Kučera nebyl vyměněn ještě ani jediný pěšec a Péťa už byl v časové tísni. Zápletkami v nestandardní holandské prošel i s touto nepříjemností bez vážnější újmy, i když vzniklou koncovku bylo k vyrovnání potřeba hrát velmi přesně. To se Péťovi i přes druhou časovku nakonec povedlo, čímž jistě nejen mě mile překvapil, protože takováto pozice se s nedostatkem času hraje skutečně velmi obtížně – 2:5. Čestnou výhru domácích zaznamenal Pavel Němec, který využil několika nepřesností Honzy Oreského. Ten totiž v ostré variantě sicilské s opačnými rošádami věděl, že oběť pěšce je při jezdci na d7 plně korektní, v partii se však jezdec dostal na h5. I přes tuto „drobnou“ změnu se Honza k oběti odhodlal a ani zde nebyl bez šancí. Oběť sice k očekávanému útoku nevedla, černý však nemohl své figury nijak rozehrát. Obětoval tudíž pěšce zpět, očekávaná remíza ale nepřišla. Pavel Němec totiž Honzu postupně přehrál a dokonce dvakrát ho donutil k zoufalé oběti kvality. Získanou převahu pak neměl sebemenší problém uplatnit – 3:5.

Chrudim tak i nadále zůstává naším oblíbeným soupeřem, když i v naší čtvrté prvoligové sezoně s ní získáváme 3 body. V tabulce nám tento zisk pomohl udržet 3. místo a v dalším kole se za 14 dní doma utkáme s průběžně vedoucími Polabinami.

Partie

Odkazy

databáze ŠSČR