1. Novoborský ŠK “B“ – TJ Pankrác 4,5:3,5

Pankrác má po loňské vynikající sezoně, kdy ji postup do extraligy unikl o pouhý bod skóre, letos veliké problémy se záchranou. Její prořídlá sestava proto působila poněkud překvapivě. Další nepříjemnost pražskému týmu navíc připravil vlastní hráč, který až večer před utkáním oznámil, že na zápas neodcestuje. Od začátku tedy vedeme 1:0.

Ač zápas nakonec skončil pouze nejtěsnější výhrou, tak musím říci, že po celý jeho průběh jsem o našem vítězství neměl pochyb. Výrazně tomu pomohla rychlá výhra Lucky Jínové nad Štěpánem Pickem, když hráč Pankrác přecenil aktivitu Lucčiných figur a velmi předčasně se vzdal – 2:0. Výhoda na Lucčině straně bezesporu byla, ale k výhře by ji čekala ještě dlouhá cesta. Za soupeře zkorigoval Pavel Viták, který v divoké sicilské přeútočil našeho Honzu Oreského. Závěrečná pozice s černým králem na e5 při dvou těžkých i lehkých figurách na straně bílého jednoznačně vypovídá o ostrosti celé partie – 2:1. Zvýšení vedení nám přinesl Bolek, v jehož partii proti Jaroslavu Krouželovi se vyskytlo velice málo hrané odmítnutí volga gambitu. Kroužel se sice již ve 14. tahu propracoval pěšcem na nebezpečné pole e6, avšak tím zároveň Bolka připustil k aktivní figurové hře. Díky nedobytnému střelci na d4 byl výsledkem velice prudký útok na krále, který v časové tísni vyvrcholil matovým závěrem – 3:1.

Následovala dvojice remíz, která nám zajistila alespoň jeden zápasový bod. Tomáš Kulhánek musel tentokrát hrát bez přípravy – Jaroslava Poláška na první šachovnici skutečně nikdo z nás nečekal. A zvláště v tomto případě je to možná škoda, protože by Tomáš mohl na sicilskou s 2...Jf6 zvolit průraznější zahájení než modifikaci sicilské s 2.c3. Takto toho totiž ze zahájení příliš nezískal a krátce po 20. tahu raději zvolil opakování tahů – 3,5:1,5. Partie Petra Kučery s Janem Pešoutem skončila remízou kvůli tomu, že zřejmě ani jeden ze soupeřů si svou pozicí nebyl jistý. A upřímně řečeno, není se moc co divit. Petr totiž obětoval figuru za 3 pěšce, a tak dopídit se objektivního zhodnocení je takřka nemožné. Po partii se nakonec soupeři shodli, že bílému by se vzniklá pozice asi hrála pohodlněji, ale to už byla v partiáři zaznamenána remíza – 4:2.

Mně se partie příliš nepovedla a je nutno přiznat, že ve střední hře mě Svatopluk Svoboda přehrál. Klíčová fáze však přišla až v oboustranné časové tísni. Díky riskantnímu postupu soupeře jsem totiž měl pěšce více, avšak mé figury byly zcela bez souhry. V náročné pozici jsem minul několik lepších pokračování, až jsem přesně 40. tahem dostal nečekaný obrat v plné nahotě ukazující nebezpečnost jezdce a jeho skokanských možností. Přesto rozhodující chyba přišla až ve fázi po časové kontrole:

V této vidličkami prošpikované pozici jsem zahrál 43.Vc4 a po 43...Jd2+ 44.Ke1 Jxc4 jsem věžovku prohrál. Nicméně i zde byla cesta k záchraně – 43.Vd1 Jh2+ 44.Ke1 f3 a zde jsem myslel, že matovým hrozbám se nedá utéci. 45.Vd2! Vxd2 46.Kxd2 f2 47.Vh1 f1D 48.Vxf1 Jxf1+ 49.Ke2 Pointa celého postupu – bílý má sice figuru méně, ale černý jezdec nemá ústupovou cestu 49...Jh2 50.Kf2 Kg6 51.Kg2 Jxg4 52.hxg4 Kf6 53.Kf3 Ke5 54.a5 f6 55.Ke3= a vzniklá pěšcová koncovka je remízová.

Trest za mou porážku přišel hned vzápětí. Jan Petr totiž v soutěžích družstev zcela oprávněně zkoušel remízovou koncovku až do úplného vyčerpání všech možností. Zpočátku to vypadalo, že jen těžko bude moci svou pozici zesílit, ale nakonec jsme byli svědky téměř stotahové a hlavně i poměrně zajímavé koncovky. Péťa Kučera se však bránil velmi dobře, i když jako tipéři některých jeho tahů bychom se v obecenstvu netrefili:-) Nutno ale podotknout, že Péťa měl vzniklou koncovku pod kontrolou a v ohrožení (dokonce ani časovém!) po celý průběh nebyl – 4,5:3,5. Vzhledem k výsledkům konkurentů nám ani tato důležitá výhra nepomohla na medailové stupně. To však můžeme napravit v dalším kole, kdy opět doma přivítáme již jistě sestupující Plzeň-Letnou.

Partie