1. Novoborský ŠK “B“ – Sokol Vyšehrad 2,5:5,5

Po všech směrech nevydařený zápas jsme dnes v novoborském DPS odehráli s tradičním prvoligovým soupeřem, Sokolem Vyšehrad. My jsme nastoupili ve stejné sestavě, která před 14 dny uspěla na půdě silných Vršovic, a protože hosté měli kvůli kolizi s Německem i nemocem některých stabilních hráčů problémy dát vůbec dohromady osmičku hráčů, cítili jsme se před zápasem jako favorité. K tomu nás opravňovaly i ratingové předpoklady, když na každé šachovnici se rozdíl pohyboval od 13 do 110 bodíků v náš prospěch. Realita ovšem od počátečních úvah byla na hony vzdálená...

Zápas se nám mohl líbit snad jen první hodinu, pak se však začala karta obracet. Nejprve jsem já ze střelcovy hry získal pouze drobnou optickou výhodu, ovšem nemožnost aktivizovat svého krále a také pouze jedna slabina v táboře soupeře znamenala brzký smír – 0,5:0,5. Scheweningenská výstavba přinesla naši jedinou výhru v zápase – to když Honza Oreský poměrně rychle soupeři prosadil postup d5. Vzniklý izolovaný pěšec nikterak nevadí, protože jeho zápory bohatě vykompenzuje získaný prostor. Partii nakonec rozhodl hezký kombinační motiv, ke kterému se ještě vrátím v další části článku – 1,5:0,5. Tak aspoň jedno pozitivum na dnešním zápase by se našlo – asi po 3 minuty jsme vedli. Pak však začalo bobtnat již jen konto soupeře. Jako první se o to zasloužil Štěpán Filipi, který se proti našemu Péťovi Kučerovi lépe orientoval ve velmi složitých taktických zápletkách. Na prvotní pohled si pozornost jistě zasloužily tahy 14.Vc1 nebo 23.Jxe5, nicméně pozice je velmi složitá a jistě zaslouží hlubší analýzu. Každopádně v partii Filipi pěkně využil nerozehranosti královského křídla bílého a bez ohledu na napadení věže postupoval a-pěšcem vstříc dámě – 1,5:1,5.

Jirman,P – Oreský,J po 16.Jce2?? Na hrubou chybu přichází viditelná, ale přesto hezká kombinace: 16...Vxe3! 17.Dxe3 Ve8 18.Df2 Vxe2! 19.Dxe2 Jxd4 20.Vxd4 Sxd4+ a černý po několika málo tazích vyhrál.

Jedna z teoretických variant caro-kannu, ve které se vymění snad maximální množství figur, evidentně více vyhovovala hostujícímu Janu Dočekalovi. Péťa Kučera se logicky obával postupu pěšců dámského křídla, a proto ponechal na šachovnici ještě jeden pár věží. Jak ovšem další průběh napověděl, možná by se tato pozice lépe držela pouze za přítomnosti střelců. Každopádně zvolený plán nástupu na opačném křídle se nepovedl – a-pěšec bílého byl jednoduše rychlejší – 1,5:2,5. Nepříjemnou pozici ze zahájení získala i Soňa Pertlová, osobně v sicilské 1.e4 c5 2.Jf3 e6 3.b3 i přes ztrátu tempa volím raději d6 s dalším e5, nicméně i Sonina volba měla svou myšlenku. Bohužel ovšem měla taktickou díru, po které bílý přechází do vyhrané věžové koncovky – dvojice spojených volných pěšců je nezastavitelná – 1,5:3,5.

Chalupa,I – Pertlová,S po 19...Vd8 Černá nezahrála nevzhledné, avšak zde už nutné 19...0-0-0 a bílý trestá hezkou kombinací: 20.Dxe6+! dxe6 21.Vxd8+ Kf7 Ještě horší je 21...Ke7 22.Sa3+ a nyní nelze 22...b4 pro 23.Sxb4+ Dxb4 24.V1d7# 22.V8d7+ Dxd7 23.Vxd7+ Je7 24.Sa3 Ve8 25.Va7 a na dámském křídle se vytvoří smrtící dvojice volných pěšců.

Definitivní rozhodnutí přinesla partie vyšehradského mecenáše Petra Vaňka. Martin Černý totiž možná trochu lehkovážně předsunul svého d-pěšce příliš dopředu a s jeho krytím měl až do konce partie (rozuměj, dokud o něj nepřišel) velké potíže. Navíc poté ještě dobrovolně nalezl svými pěšci na nevhodná pole, a tak se uchýlil již jen k nástraze několika málo léček, ty si ovšem každý hráč úrovně KM bez problémů pokryje – 1,5:4,5. Za tohoto stavu pro mě trochu nepochopitelně nabídl Vlastimil Vodička Honzovi Vránovi remízu, přestože měl čistého pěšce více. Začněme ale od začátku – ze zahájení získal Honza pohodlnou pozicí s možností trpělivě stupňovat výhodu. S trpělivostí to však Honza přehnal a velice brzy se dostal do časové tísně. V té si nerozumně oslabil krále, čímž umožnil černému jezdci si nebezpečně vyskakovat. Výsledkem byl totálně rozbitý kryt krále a následná ztráta pěšce. I přes dostatek času však soupeř byl zbytečně nervózní a při první příležitosti se spokojil s remízou – 2:5. Partie Kulhánek – Vávra mohla být reprízou té nedávné extraligové, nicméně dnes se podobně divoký útok ze strany černého nekonal. Útočil naopak Tomáš – obětoval 2 pěšce a začal střídavě nahánět kvalitu nebo krále. Kompenzace zde bezesporu byla, přesto to k většímu zisku než remíze nevedlo – 2,5:5,5.

Zápas byl současně posledním prvoligovým v tomto roce. Využil bych tak tuto příležitost, abych popřál nejen celému družstvu, ale i našim soupeřům příjemné prožití svátků. Další utkání nás čeká 18. ledna v Chrudimi.

Partie

Odkazy

databáze ŠSČR