1. Novoborský ŠK “B“ – Sokol Plzeň – Letná 4,5:3,5

Podnadpis k tomuto zápasu by mohl znít francouzský den. Už dlouho jsem totiž nezažil zápas, ve kterém by se hned třikrát hrála tarraschova varianta francouzské a navíc s ní černí získali hned 2,5 bodu. Začněme ale postupně – my jsme nastoupili už takřka v tradiční sestavě. Ne snad že bychom takto nastupovali pravidelně, ale více hráčů jsme prostě k dispozici neměli. I hosté měli s naplněním povinného počtu hráčů problémy, ale i jim se nakonec velmi konkurenceschopná sestava dohromady dát podařila.

Ani ne po 10 minutách skončila má partie remízou. Mně již 4. den není zrovna nejlépe a soupeř se díky černým figurám a horšímu ratingu naštěstí o vyhrání partie nepokoušel – 0,5:0,5. Hned druhá skončená partie byla pro vývoj celého zápasu klíčová. Správně by partie Jirásek,P – Kučera,P st. měla skončit remízou. Péťa se totiž bránil dobře a veškeré útočné ambice bílého vždy eliminoval možností přejít do trochu horší, avšak remízové koncovky. Pavel Jirásek se však s tímto smířit nechtěl, zahleděl se do ambiciózního útočného postupu, který však měl díru v tom, že přehlédl nekrytou věž – 1,5:0,5. Péťa Kučera ml. se po výborném startu poslední dobou trochu trápí. Důvod vidím naprosto jednoznačný – časové tísně. I dnes Péťa nezaložil partii špatně, když díky Faloutovu nepříliš ambiciózně pojatému zahájení (výměnný caro-kann bez c4) získal prakticky pozici, kterou sám hrává bílými. V určitý okamžik se zdálo, že Péťa ztratil nit a nemohl najít správný plán. Tím bezpochyby nebylo natažení g6, což dalo bílému zcela jasný plán hry na královském křídle. A protože si Péťa nedokázal vytvořit protihru v centru, ani na křídle opačném, bylo záhy jasné, jak partie skončí – 1,5:1,5. Podruhé černými a podruhé vcelku pěkná výhra. I když nutno objektivně přiznat, že tentokrát Bolkovi jeho soupeř Petr Janočko vydatně pomohl. Nešlo snad ani tak o to, že hrál téměř rapid tempem, ale zvláště v koncovce rozhodně před našeho hráče nenastražil všechny možné překážky. Každopádně nutno přiznat, že Bolkovy výjezdy a následné analýzy s extraligovým družstvem vyloženě sedí – 2,5:1,5.

To už jsme v časových tísních – Honza Vrána má o malinko lepší pozici, ovšem k jejímu udržení je zapotřebí ještě několik přesných tahů. Honza si sice v časových tísních počíná dobře, přesto však minuta proti 12 při zbývajících 20 tazích znamená velmi rizikovou situaci. Pro mě dost nepochopitelně v tento okamžik přichází Trmotova nabídka remízy, kterou jsme po rychlém zhlédnutí situace Honzovi doporučili přijmout – 3:2. Touto remízou soupeř prakticky rezignoval, protože toto byla jediná partie, která mohla ještě změnit ráz utkání, na všech ostatních stolech již bylo jasno. V tento okamžik bych pochopil nabídku remízy v soutěži jednotlivců, ovšem v soutěži družstev je toto takřka neomluvitelné. Přesto se soupeři ještě podařilo vyrovnat – Honza Oreský optimisticky obětoval v hlavní variantě francouzské pěšce a i když to vypadalo velmi nadějně, tak po „těžkém háku“ v podobě 21...Sxh2+ bylo jasné, že celý plán nebyl korektní. Vedle velkých materiálních ztrát bylo nejhorší, že došlo i k velkému zjednodušení, takže zde už nebyl příliš prostor pro další komplikace – 3:3. Soňa Pertlová sehrála korektní partii – černými se ji v alapinovi podařilo vyrovnat, více však kvůli velkému zjednodušení z pozice získat nedokázala. Opět se tak ukázalo, že když bílý nemá příliš velké vítězné ambice, tak se černému výhoda získává jen obtížně – 3,5:3,5. Výsledek zápasu tak určila partie Tomáše Kulhánka s Robertem Fialou. Hrála se italská, ze které krátce po zahájení vznikla neskutečná bramboračka. Robert totiž za rozbití Tomášova královského krytu obětoval kvalitu a pěšce, a tak záhy bylo jasné, že partie skončí buď matem, nebo výhrou Tomáše. Postupem času a po provedení důležitých obranných tahů jsem stále více věřil našemu hráči, což průběh partie potvrdil, když Robert byl donucen v útoku pokračovat už hodně křečovitými tahy. Výsledkem byla materiálně velmi výhodná koncovka a jednoznačná výhra Tomáše – 4,5:3,5.

Poslední domácí zápas sezony se nám tedy vydařil, což zároveň se zaváháními hned čtyř (!) dalších čelních týmů znamená vyhoupnutí se na stříbrnou příčku. K jejímu udržení však ještě budeme muset bodovat v těžkém zápase v Hradci Králové, protože naši pronásledovatelé, pražské týmy z Vršovic a Vyšehradu, hrají v 11. kole vzájemný zápas.

Partie