Je však zřejmé, že základních jednoduchých námětů je jen omezené množství, a že se tedy možnosti vytvoření studie s jednoduchým, přímočarým a přitom původním řešením začaly rychle vyčerpávat. Skladatelé se proto začali postupně obracet ke složitějším námětům, řešení jejich skladeb bylo zpravidla delší a záměr autora skrytější.
Jednou z častěji využívaných nových možností bylo členění obsahu do dvou či (zřídka) více variant, jak ukazuje studie ruského skladatele Marka Liburkina. Přestože Liburkin publikoval jen asi 110 studií, patří mezi významné postavy světové studiové tvorby.
Mark Liburkin
1931
Bílý na tahu vyhraje
Po zřejmém úvodníku 1.Jc1 bílý hrozí vidličkou a po dvou nejnadějnějších odpovědích černého se obsah větví do dvou variant. Po 1...Vxb5 přijde 2.c7 Vd5+ 3.Jd3! Vxd3+ 4.Kc2, čímž vzniká závěr jedné z vůbec nejznámějších studií, totiž pozice Saavedrovy z roku 1895 (Kb6, Pc6; Ka1, Vd5, bílý vyhraje 1.c7 atd.). Černý nyní nastraží patovou léčku tahem 4...Vd4, ale bílý se jí vyhne proměnou ve věž 5.c8V! (hrozí 6.Va8+ s matem) a po jediném 5...Va4 přijde 6.Kb3 s napadením věže a matovou hrozbou, bílý vítězí.
To by samozřejmě na samostatnou studii nestačilo, Saavedrova pozice by byla zjevným předchůdcem. Naše studie ale obsahuje ještě další variantu 1...Vd5+ 2.Kc2! Vc5+ 3.Kd3! (špatné je 3.Kd2? pro Vxb5 4.c7 Vb2+ 5.Kd1 Vc2!! 6.Kxc2 pat) 3...Vxb5 4.c7 Vb8!? 5.cxb8S! a vyhraje. Druhá varianta se slabou proměnou bílého pěšce už představuje dostatečné obohacení obsahu a činí z Liburkinovy studie originální dílo .
Jedním z vůbec nejslavnějších skladatelů studií byl arménský šachista Genrich Kasparjan (1910 – 1995). Kromě toho, že byl i silným praktickým hráčem (v letech 1934 – 1956 vyhrál desetkrát arménské mistrovství), publikoval okolo 600 studií a ve skladatelských soutěžích získal 57 prvních cen. Jeho práce vynikaly originalitou, hloubkou myšlenek a velmi často i řešitelskou obtížností.
V následující skladbě arménského velmistra vyústí ostrá kombinační zápletka v originální zugzwang.
Genrich Kasparjan
1. cena Šachmaty v SSSR, 1939
Bílý vyhraje
Po dosti samozřejmém úvodu 1.Sg5 b3 (nejsilnější) 2.Vd2+ Ka1 3.f7 se na první pohled zdá, že bílý vyhraje docela snadno. Při řešení studií je ale docela často nejtěžším úkolem řešitele najít správnou a často velmi skrytou protihru černého. V naší studii je hlavní variantou 3...Vxg5! (po 3...a3 je nejsilnější 4.Vd1) 4.f8D Vg1+ 5.Vd1 Vg2! 6.Da3+ Va2 a nyní ústup dámy vede k opakování tahů a 7.Dxa2 Kxa2 8.Vg2+ Ka1 je jednoduchá remíza. Ovšem bílý má v záloze nečekané 7.Vd2!! Vxa3 8.Vb2 tempo Va2 3.Vb1 mat. Cestu k výhře ve vedlejší variantě 7...b2+ jistě naleznete sami, i zde musí bílý dávat trochu pozor.
Druhá ukázka z Kasparjanovy tvorby končí velmi neobvyklým opakováním tahů v pozici s velkou materiální výhodou černého. Řešení je značně obtížné a hned na několika místech si bílý musí pečlivě vybírat ze zdánlivě rovnocenných možností.
Genrich Kasparjan
1. místo WCCT, 1975
Bílý remizuje
Že musí bílá věž ustoupit a přitom stále podporovat svého silného pěšce, je jasné. Které pole si má vybrat, zatím jasné není, stejně jako správný ústup krále ve druhém tahu. Protože podrobný rozbor by byl dlouhý, prozradím že správné je 1.Ve1 Sxd5 2.Kf2 (špatné by bylo 2.Kh2? De8 s výhrou). Protože bílý nyní hrozí postoupit svým pěšcem na e7, je v podstatě vynuceno 2...Dh8 3.e7 Sf7 a nyní bílý – díky správnému 1.Ve1 – může zahrát 4.d5! Dxh7 5.Vg1! s hrozbou 6.Vg7 Dh8 7.Vg1 nebo 6.e8D Sxe8 7.Vg7+, vždy s remízou. Po nejlepší obraně 5...Kd7 přijde zavlečení krále tahem 6.e8D+! Kxe8 7.Vg7 Dh8 8.Vg1 s nabídkou opakování tahů, nepomůže 8...Df8 pro 9.Sg7! Dg8 (9...De7 10.Ve1) 10.Sa1! a černý opět nemá nic lepšího než ústup dámy na h7 či na f8. Nastala tzv. poziční remíza, další hra by po čase vedla ke trojímu opakování pozice.
Tato Kasparjanova práce je pěknou ukázkou šachového boje v moderní studii, úspěšné vyřešení podobné skladby vyžaduje slušnou hráčskou sílu.
Jako obvykle předkládám čtenářům tři diagramy k samostatnému řešení. Jen zopakuji, že je vždy třeba najít hlavní variantu, která by měla obsahovat nějakou zajímavou šachovou myšlenku. Řešení najdete na konci článku.
Diagram 1
Bílý vyhraje
Diagram 2
Bílý remizuje
Diagram 3
Bílý vyhraje
ŘEŠENÍ CVIČNÝCH PŘÍKLADŮ:
Diagram 1: Ernest Pogosjanc, 1.-2. cena Priokskaja pravda, 1967
1.Vd5+ Kb7 2.Vxb5 c6 3.Se4 Je3+ 4.Kb3 Jd5 5.Sxd5 (ale ne 5.Vxd5? cxd5 6.Sxd5+ Ka6 a bílý nezabrání výměně posledního pěšce) 5...Ka6 6.Se6! Kxb5 7.Sc4#, 6...cxb5 7.Sc8#.
Diagram 2: Mark Liburkin, 64, 1935
1.h8D Sb2+ 2.Kc5 Vg5+ 3.Se5! Vxe5+ 4.Kb4 Ve4+ 5.d4! Vxd4+ 6.Dxd4 Sxd4 pat.
Diagram 3: Genrich Kasparjan, 4. č. uzn. Turkmenskaja Iskra, 1940
1.Vc8+ Jd8! (blokuje pole proměny Pd7) 2.Vxd8+ Kh7 3.Jf7 Vxf7 4.Ve8! Vxd7 5.e6 a bílý s věží méně vyhraje.
V příštím pokračování tohoto volného cyklu se podíváme opět do světa úloh, tentokrát skladeb vícetahových.
Miloslav Vanka
