Čínský drak vládne šachovému světu

Podle žebříčku FIDE z června 2023 se v první dvacítce nejlepších šachistů světa mezi muži nacházejí dva Číňané. V ženské sekci však Čína disponuje pěti hráčkami (z toho tři z nich obsazují prvních pět pozic). Čína se momentálně umístila na třetím místě v průměrných hodnoceních zemí pro deset nejlepších hráčů, ačkoli má výrazně méně velmistrů než Indie, Ukrajina nebo Německo. Jak se to stalo?

V kultuře, kde tradice, vynalézavost a dalekosáhlý pohled na život tvoří zásadní prvky identity, by se šachy zdály být přirozenou volbou národního sportu. Nicméně jejich vlastní deskové hry – čínské šachy a go – jsou v Číně hodně populární . Ve skutečnosti se šachy v zemi Rudého draka začaly prosazovat až na začátku druhé poloviny 20. století.

Šachy se původně v Číně nesetkaly s přízní. Kvůli tomu byla hra poprvé uznána jako malá součást rozsáhlé Čínské asociace šachu Xiangqi v listopadu 1962. S malými šachovými projekty ve školách a národními turnaji a také s čtyřmi přátelskými zápasy se Sověty (kteří neposlali své nejlepší hráče) se šachy postupovalo malými kroky. Během Kulturní revoluce však byla hra odstrčena na okraj, protože byla zařazena na seznam "degenerujících" aktivit. Přesto přežila.

Osud se na šachy v Číně usmál v 70. letech, kdy se uvolnily omezení. Setkání v Kuala Lumpuru v roce 1974, kde se diskutovalo o zvýšení povědomí o šachu v Asii, učinilo z Číny středobod snahy. Tato snaha zahrnovala nejen poskytování větší podpory ze zahraničí, ale také získání podpory čínských úřadů a státní podpory.

V roce 1975 oficiálně vstoupila Čínská šachová asociace do FIDE a čínští hráči začali o rok později účinkovat na mezinárodních akcích.

Významnou roli v rozvoji šachu v Zemi Rudého draka sehrál Dato' Tan Chin Nam, šachový filantrop z Malajsie, který rozdmýchal oheň šachu po celé Číně a nastavil ji na cestu k tomu, aby se stala hlavní světovou mocností na šachového světa.

Z malých kroků k velkým skokům

Po zisku druhého místa na Asijském šampionátu v roce 1977 ohlásila Čína svůj vstup do šachového světa sebevědomě na Olympiádě v Buenos Aires v roce 1978, která byla první, na které Čína soutěžila. S průměrným ELO 2273 šokoval čínský tým v prvním kole Island (který měl na první desce pozdějšího prezidenta FIDE Frederica Olafssona) a také udržel remízu s týmem Nizozemska, ve kterém hráli tehdy legendární hráči Jan Timman, Gena Sosonko a Johannes Donner (který prohrál s čínským hráčem po 20 tazích!).

Postupně přicházely úspěchy: druhé místo na Asijském týmovém šampionátu v letech 1979, 1981, první zlatá medaile v roce 1983, a poté znovu v letech 1987, 1989 a 1991. Z 8. místa na olympiádě v roce 1984 se Čína postoupila na 6. místo v roce 1990. Navíc čínští hráči začali vyhrávat mnoho akcí v Asii a jejich přítomnost se začala pociťovat i na celosvětové úrovni. S postupem šachu v Číně se stát začal  poskytovat větší podporu.

V 2010. letech začala Čína dosahovat úspěchů v týmových šachových akcích - ženský tým získal stříbrné medaile na olympiádě v letech 2010, 2012 a 2014, zatímco mužský tým vyhrál zlatou medaili na olympiádě v roce 2014 a tuto úspěšnou sérii zopakoval v roce 2018 a 2021 (poslední olympiáda se konala online kvůli tehdejší pandemii COVID-19).

Během této doby se státní podpora šachu zvyšovala na národní i regionální/místní úrovni.

Poměrně překvapivě začali Číňané dělat obrovské skoky v ženském šachu.

Na Olympiádě v šachu v roce 1980, kdy čínský ženský tým poprvé nastoupil, okouzlil šachový svět remízou se sovětskými olympijskými vítězkami a skončil na šestém místě před tradičně silnými ženskými týmy z Jugoslávie a Bulharska. Růst ženského týmu v šachovém světě pokračoval a vrcholil pozoruhodným sdílením 3. místa na 27. Olympiádě v šachu v Dubaji, Spojené arabské emiráty.

Čínské ženské hráčky oficialně prosadily svou šachovou dominanci po rozpadu SSSR v roce 1991, kdy Xie Jun (na obrázku nahoře) vyhrála titul, který držela až do roku 1996 a poté opět mezi lety 1999 a 2001. V roce 2010 vyhrála další Číňanka, Hou Yifan, titul, stala se nejmladší světovou šampionkou mezi ženami. Titul obhájila třikrát (v letech 2011, 2013, 2016) a dodnes je i přes ukončení aktivní šachové kariéry v roce 2019 hodnocena jako nejlepší hráčka mezi ženami na světě.

Její korunu převzala další Číňanka - Tan Zhongyi (2017-2018) a další, Ju Wenjun (od roku 2018).

Paralela mezi sovětskou a čínskou dominancí v ženském šachu je ohromující. Oba sdílejí základy postavené na pevné podpoře vlády a dobře zavedeném systému, kde zkušení hráči mentorují se rozvíjející talenty.

S hráči v klubu 2700+ se světovým šampionem Ding Lirenem, Yu Yangyim, Wang Haem (vítězem prvního Grand Swiss v roce 2019, nejsilnějším turnaji, kterým byl získán postup na Kandidátský turnaj) a Hou Yifan v čele žebříčku FIDE v ženské sekci je Čína na cestě, aby se stala novou šachovou velmocí.

Čína nejenže produkuje špičkové hráče, ale také investuje do šachové infrastruktury. V posledních letech se konaly prestižní turnaje, jako je FIDE Grand Prix, FIDE Grand Swiss a FIDE Women's World Cup, které přilákaly nejlepší světové hráče a hráčky.

Čínský šachový svaz také investoval do mládežnického vývoje, zajišťuje šachová střediska a tréninková zařízení a usiluje o zvýšení povědomí o šachu ve školách.

S rostoucím zájmem o šachy v Číně a rostoucím množstvím mladých talentovaných hráčů, můžeme očekávat, že Čína bude i nadále hrát významnou roli ve světovém šachu a bude bojovat o nejvyšší příčky v mezinárodních soutěžích.

Vezmeme-li v úvahu sílu a obrovský potenciál čínského šachového světa, je nepochybné, že vzestup Číny jako globální šachové velmoci je jen začátkem.

 - článek vyšel v originále na FIDE a najdete jej pod tímto odkazem

https://www.fide.com/news/2487

- článek přeložil a přepsal CHAT GPT

Tento článek vznikl na základě podnětu, že Čína bude mít poprvé obě dvě šachové koruny. Po titulu mistra světa Ding Lirena se připravuje zápas mistrovství světa žen, kde budou hrát dvě čínské hráčky. 

Vítězkou ženské části turnaje kandidátek je Lei Tingjie, která vyzve současnou mistryni světa  Ju Wenjun. 

Do šachové historie se rok 2023 zapíše jako rok, kdy Čína ovládla oba světové tituly a vládla světovému šachu. Na jak dlouho? To je otázka, protože Indie může mít podobné a možná i větší ambice než má Čína. 

Zápas mistrovství světa mezi ženami začíná 5.7.2023. Hraje se na 12.kol a cenový fond je 500 tis Eur. Odkazy na tento zápas, přímý přenos, či propozice najdete právě zde. 

• FIDE propozice
• chess24 – online přenos
• informace + program

PK