Vyjednávání tohoto zápasu však trvalo přes deset let. Capablanca v roce 1911 triumfoval na turnaji v San Sebastianu a na základě tohoto výsledku za několik měsíců vyzval Laskera k zápasu o titul. Lasker skutečně po čase zveřejnil podmínky, za nichž by nastoupil k obhajobě titulu, ty však byly pro Capablancu nepřijatelné – zejména se ohradil proti tomu, že by fakticky musel zvítězit o dvě a více her, aby získal titul. Lasker po kratším sporu nakonec jednání přerušil a jeho vztahy s Capablancou výrazně ochladly. Teprve na šachovém turnaji v Petrohradě v roce 1914 (který Lasker ovládnul) Capablanca představil soubor pravidel pro vedení zápasů o mistra světa, jenž přijali všichni přední hráči, včetně Laskera. Možný zápas však tentokrát přerušila první světová válka.
Jednání pokračovala až v roce 1920, kdy Capablanca s Laskerem podepsali v Haagu dohodu o zápase, přičemž střetnutí se mělo odehrát nejdříve příští rok. Lasker chtěl hrát v Nizozemsku a Spojených státech, ale pro nedostatek financí mu to nebylo umožněno (Lasker za války investoval své úspory do německých válečných dluhopisů a přišel o veškeré jmění).
V létě 1920 Lasker náhle prohlásil Capablancu za nového mistra světa – podobný postup však Capablanca ani veřejnost nemohli přijmout. Lasker, i díky štědrému cenovému fondu (20 000 dolarů!), nakonec kývnul na zápas s Capablancou v Havaně, přičemž sám trval na tom, aby byl nazýván vyzyvatelem. Hrálo se na 24 partií, poměrem 12 : 12 by se Capablanca stal mistrem světa („obhájil titul“).
Dne 15. března 1921 tak proti sobě usedli Lasker s Capablancou k první partii o titul mistra světa. Lasker byl zpočátku důstojným soupeřem a zápas nabral tvrdý a houževnatý směr, postupně se však začala projevovat horší forma Laskera. V páté partii (po čtyřech remízách) Lasker obětoval kvalitu za dynamickou pozici, ale v závěrečné remízové koncovce následně hrubě chyboval. Šestá až devátá partie skončily opět smírně, přičemž problém pro Laskera byl ten, že ani jednou se mu nepodařilo dostat Capablancu do větších problémů. Udeřil tedy opět kubánský stroj. V desáté partii Laskera přehrál v koncovce, kterou sám považoval za jednu ze svých nejlepších. Následně zvítězil i v jedenácté partii a Lasker rázem prohrával již o tři body…
Přesně 20. dubna 1921 pak Capablanca s Laskerem rozehráli památnou čtrnáctou partii. Ve zcela rovné pozici, dnes již notoricky známé, Lasker předvedl nevynucenou hrubku, kdy malou kombinací přišel o kvalitu. Po této partii již raději – na radu lékaře – odmítnul k další partii nastoupit. José Raúl Capablanca, šachový stroj a jeden z nejlepších šachistů historie, vyhrál před sto lety titul mistra světa.
