"Nerad si dávám přesné cíle, neosvědčilo se mi to. Hlavně chci hrát dobré šachy. Když se bude dařit celému týmu, můžeme i vylepšit zatím nejlepší umístění České republiky z olympiády v Turíně z roku 2006, kde jsme byli jedenáctí," zhodnotil ambice mužského týmu náš nejlepší hráč David Navara.
Podle nasazení, které je založené na průměrné hodnotě ratingu hráčů, patří České republice v kategorii mužů patnáctá pozice, a to je umístění o čtrnáct příček lepší, než na jaké dosáhla na poslední olympiádě. Ženy půjdou do soutěže jako sedmadvacáté nasazené a rozhodně nechtějí zopakovat 51. místo z Baku. Nejvýše nasazenými budou v Batumi šachisté Spojených států amerických a šachistky Ruska.
Jedničkou mužského týmu bude znovu nejlepší český šachista současnosti David Navara. Kromě něj nominoval nehrající kapitán Vlastimil Jansa další dlouholeté opory týmu Viktora Lázničku a Zbyňka Hráčka, po šesti letech se na šachové olympiádě znovu představí Jiří Štoček a reprezentační premiéru si odbude Peter Michalík.
V ženském týmu je jedničkou Karolína Olšarová, spolu s ní budou v Batumi bojovat Joanna Worek, Olga Sikorová, Kristýna Petrová a Kristýna Novosadová.
Česká stopa v historii šachových olympiád
Nejlepší výsledek přinesla samostatné České republice šachová olympiáda 2006, kterou hostil Turín. Muži na ní skončili na jedenácté pozici, ženy ještě o příčku lépe. Ženský tým se do nejlepší desítky dostal už v roce 2002 ve slovinském Bledu.
Československo se ale může pochlubit ještě úspěšnější bilancí. V roce 1924 vyhrálo 1. neoficiální šachovou olympiádu v Paříži. V roce 1931 v Praze obsadil československý tým třetí pozici a své umístění ještě o příčku vylepšil na další olympiádě o dva roky později ve Folkestone. Poslední medailový úspěch zaznamenalo Československo v Lucernu v roce 1982, kdy družstvo, v němž byl mimo jiné současný nehrající kapitán mužů Vlastimil Jansa, obsadilo druhé místo.
Šachová olympiáda se v období mezi dvěma světovými válkami hrála nepravidelně, od roku 1950 se koná každé dva roky.
Profily českých šachistů a šachistek před
Vlastimil Jansa (nar. 1942), nehrající kapitán
Reprezentoval Československo na deseti šachových olympiádách – především v roce 1982 v Luzernu, kde náš tým vybojoval stříbrné medaile. Vlastimil Jansa je trojnásobným mistrem Československa, vítězem celé řady mezinárodních turnajů a úspěšným šachovým trenérem (mezi jeho svěřence patřil mimo jiné i David Navara), několik let působil u reprezentace Lucemburska.
Olympiáda v Batumi 2018 pro něj bude poslední soutěží v roli kapitána české reprezentace, tuto funkci by po něm měl převzít Zbyněk Hráček.
David Navara (nar. 1985) ELO 2741, (20. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Osminásobný mistr republiky, hráč s mimořádným talentem, kterému se tradičně velmi daří v soutěžích družstev. Českou jedničkou se stal už v roce 2003 a záhy ukázal, že s ním musí počítat i světová špička. V roce 2006 zahrál výborně na Olympiádě v Turíně (8,5 z 12), kde se mu podařilo porazit v památném zápase s Ruskem Petera Svidlera. V roce 2007 nejprve uhrál 50% výsledek na turnaji ve Wijk aan Zee, kde startovali téměř všichni nejlepší světoví hráči, a pak zvítězil na velmi silně obsazeném rapid turnaji v Mohuči s úctyhodným výsledkem 9,5/11. Na Světovém poháru 2011 (Chanty-Mansijsk) se probojoval až do čtvrtfinále, kde těsně podlehl Alexandru Griščukovi z Ruska. Na šachové olympiádě v Istanbulu 2012 získal 9,5 bodu z 11 partií, což byl nejen nejlepší výkon na druhé šachovnici, ale i nejvyšší bodový zisk ze všech účastníků olympiády. Byl členem vítězného týmu z Nového Boru, který v roce 2013 senzačně zvítězil na Evropském klubovém poháru (Rhodos). V roce 2014 se stal mistrem Evropy v bleskovém šachu a na začátku roku 2015 získal stříbrnou medaili na mistrovství Evropy v klasickém šachu. Jeho partie s Radkem Wojtaszkem z turnaje v Bielu byla vyhlášena jako nejlepší světová partie roku 2015.
Vítězstvím na MČR mužů v roce 2017 a osmým mistrovským titulem se David Navara stal historicky nejúspěšnějším šachistou domácích šampionátů. Předstihl Luďka Pachmana, který mistrovství republiky vyhrál sedmkrát.
David Navara je hráč s velkou fantazií a tvůrčím přístupem.
Viktor Láznička (nar. 1988) ELO 2662, (82. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Viktor Láznička měl vynikající výsledky i v mládežnických kategoriích, ale výrazněji na sebe upozornil v roce 2006, kdy se mu podařilo s převahou zvítězit v Mistrovství ČR mužů (zároveň se stal velmistrem) a skvěle zahrál na šachové olympiádě v Turíně. V roce 2009 zazářil na Světovém poháru v Chanty-Mansijsku, kde se dostal do osmifinále, když vyřadil špičkové světové velmistry Morozeviče a Bologana. V roce 2010 vyhrál World Open v USA a také silný prestižní turnaj v Paksu (Maďarsko). V roce 2011 se mu jako druhému českému hráči v historii podařilo pokořit magickou hranici ratingu 2700. Upoutal pozornost nejen vítězstvím v zápase nad svým domácím rivalem Davidem Navarou (2011), ale i velmi dobrým vystoupením na ruském turnaji Pojkovskij za účasti několika hráčů světové špičky. Na začátku roku 2012 obsadil 2. místo na silném turnaji ve španělském San Sebastianu a v roce 2014 se mu povedlo vyhrát tradiční open turnaj v německém Deizisau. Byl členem vítězného týmu z Nového Boru, který v roce 2013 senzačně zvítězil na Evropském klubovém poháru (Rhodos). Velkého úspěchu dosáhl i v roce 2015, kdy se mu podařilo zvítězit na festivalu Czech Open v Pardubicích. V roce 2017 v rámci zápasu Novoborské šachové Corridy porazil rakouskou jedničku Markuse Raggera.
Viktor Láznička je hráčem univerzálního stylu, vyniká skvělým pozičním citem. Ze svých nedostatků dokázal udělat přednosti – dříve měl potíže v taktice, ale postupem času se z něj stal hráč s výborným propočtem variant.
Zbyněk Hráček (nar. 1970) ELO 2557, (398. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Zbyněk Hráček je stálicí našeho šachu, svou první olympiádu hrál už v roce 1990. Až do nástupu Davida Navary byl naší dlouholetou jedničkou. Největší úspěchy sklízel v druhé polovině 90. let. Velmi úspěšný pro něj byl rok 1995, kdy přesvědčivě vyhrál velmistrovský turnaj v Altensteigu i pásmový turnaj v Odorheu Secuiesc. V roce 1997 porazil v zápase slovenskou jedničku Lubomíra Ftáčnika a v roce 2000 vyhrál turnaj v Lippstadtu. V dalších letech hrál mimořádně stabilně s minimálními výkonnostními výkyvy. Byl členem vítězného týmu z Nového Boru, který v roce 2013 senzačně zvítězil na Evropském klubovém poháru. Právě kvůli své spolehlivosti je cenným členem každého týmu. Společně s reprezentačními kolegy slavil v červnu 2016 zlaté medaile z mezinárodního turnaje družstev Mitropa Cup.
Zbyněk je vynikající stratég s mimořádným pozičním citem. I to má vliv na jeho šachovou dlouhověkost. Přesto se mu ale v posledních letech daří méně a to vedlo ke snížení jeho ELO hodnocení pod úroveň 2600 bodů a možná i přispělo k tomu, že se letos přihlásil do konkurzu na příštího reprezentačního kapitána.
Jiří Štoček (nar. 1977) ELO 2582, (299. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Jiří Štoček Českou republiku reprezentoval na Šachových olympiádách v letech 2004, 2008 a 2012. Nyní se tedy do našeho týmu vrací, nominaci si (mimo jiné) vysloužil vítězstvím na květnovém nominačním turnaji v Praze.
Ve svojí šachové kariéře se stal vítězem řady mezinárodních turnajů - na několika kontinentech. Jmenujme například pardubický Czech Open, otevřené turnaje v Las Vegas a Philadelphii, turnaje v Sydney nebo Canbeře.
V roce 2011 se stal mistrem republiky mužů.
Peter Michalík (nar. 1990), ELO 2562, (377. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Olympiáda v Batumi bude pro Petera Michalíka první reprezentační akcí v dresu ČR. Na Olympiádách v minulosti dvakrát reprezentoval Slovensko (v letech 2012 a 2014), v roce 2016 změnil federaci na českou. Žije totiž s rodinou v Praze.
Titul velmistra mu byl udělen už v roce 2011. Na své prozatímní nejvyšší ELO dosáhl v roce 2014 - mělo hodnotu 2586 bodů.
Po dobrých výkonech v poslední době dostal v nominaci přednost před ostatními kandidáty, například Vojtěchem Plátem nebo Vlastimilem Babulou.
Karolína Olšarová (nar. 1993) ELO 2331, (143. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Pochází ze šachové rodiny, otec vyhrál ME zrakově postižených v roce 2007, sestra Tereza je její spoluhráčkou v reprezentaci a sestra Mariana je šachovou rozhodčí. Titul mezinárodní mistryně získala v roce 2010, titul velmistryně jí byl udělen nedávno - v dubnu roku 2018. Její současný rating 2331 je pro ni nejvyšší v životě. Je mistryní ČR v klasickém šachu z roku 2011, v roce 2015 slavila přebornický titul v bleskové hře. Od roku 2011 pravidelně reprezentuje ČR na šachových olympiádách a ME družstev. Hraje pevné šachy pozičního stylu.
Joanna Worek (nar. 1986) ELO 2295, (197. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Během roku 2016 získal český ženský tým velkou posilu – z polské federace do naší přestoupila velmistryně Joanna Worek. V České republiky dlouhodobě žije a mohla nás reprezentovat už na olympiádě v Baku.
Do světa velkého šachu Joanna Worek vstoupila v roce 2001, kdy získala bronzovou medaili na mistrovství Evropy do 16 let. Několikrát reprezentovala Polsko na mezinárodních turnajích, například na šachové olympiádě družstev v Istanbulu v roce 2012.
Titul mistryně ČR vybojovala v květnu 2016 na otevřeném mistrovství republiky v Ostravě.
Kristýna Petrová (roz. Havlíková, nar. 1992) ELO 2244, (324. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Titul mezinárodní mistryně získala v roce 2010, kdy také slavila krásné 4. místo na mistrovství světa dívek do 18 let. Od té doby pravidelně reprezentuje ČR na šachových olympiádách a mistrovstvích Evropy družstev a patří k oporám našeho týmu. Je to pracovitá hráčka, typ vytrvalého tvrdého bojovníka.
Nejvyššího ratingu 2335 bodů dosáhla v září 2015, v témže roce získala stříbrnou medaili na MČR žen ve vážném šachu. Je mistryní ČR žen z roku 2017.
Olga Sikorová (nar. 1975) ELO 2276, (248. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Nejzkušenější hráčka českého výběru, do reprezentace patří s výjimkou mateřské pauzy od roku 2000. Reprezentovala už na sedmi Olympiádách – 2000, 2002, 2004, 2006, 2010, 2014 a 2016. Olga je mistryní ČR v klasickém šachu z let 2015 a 2018 (titul získala celkem šestkrát), několikanásobnou přebornicí je také v rapid šachu a v bleskové hře. Nejvyššího ratingu 2308 dosáhla v roce 2002, titul mezinárodní velmistryně jí byl přidělen v roce 2013. Olga je vyzrálá hráčka, libuje si ve složité kombinační hře.
Kristýna Novosadová (nar. 1990) ELO 2231, (348. na žebříčku fide k 1. 8. 2018)
Kristýna reprezentovala ČR už na šachové Olympiádě v Norsku v roce 2014. Skvělý turnaj se jí povedl na loňském ME družstev, kde byla nejlepší členkou našeho týmu a dokonce vybojovala bronzovou medaili za výkon na 4. šachovnici.
V nominaci na letošní Olympiádu tak dostala přednost před Terezou Rodshtein. V Batumi nás bude reprezentovat 5 hráček z prvních 6 nejlepších českých žen na ELO žebříčku FIDE.
tisková zpráva ŠSČR
Tak dáma na a4 nemohla vzbuzovat důvěra snad v nikom a myslím, že pro psychiku hráče, kapitána i ostatních členů výpravy je dobře, že to soupeř neviděl.
Mě spíš baví, že olymipáda sotva začala a už museli při nulové toleranci dávat rezervu Amíkům kvůli prohlídce. Zajímaly by mě okolnosti bezpečností prohlídky, pokud byla od organizátorů/rozhodčích, tak proč jim pouštěli hodiny?
Tvl! Podle motoru byl Jirka po svém 15. tahu exd4 úplně prohraný, oba soupeři minuli v propočtu záludný mat bílé dámě, kdy by Jirka musel dát figuru s prohranou pozicí (byť při rozdílu ve výkonnosti soupeřů by se to ještě mohlo zamotat). To jsou věci.
Tak na první desce zatím klade soupeř Davidovi nečekaně tuhý odpor, i když počítám, že ho nakonec David na lepšího hráče dá. Peter perfektně, čistá práce, Jirka, byť podle motoru jen o něco lepší, udělá partii na lepšího hráče i čas. Jediná otázka je u Zbyňka, jestli se mu soupeř s horším časem někde zlomí, nebo ne, tip tedy aktuálně 3,5-0,5 až 4-0.
vtipalek: Nejprve s nauč číst, potom piš slušně a nakonec se podepiš.
V článku jsou historická data o našich reprezentantech/kách. Třeba o Zbyňkovi Hráčkovi, že reprezentoval již v roce 1990. Tak jsem připsal něco co je také podstatné z doby pozdější. Nebo něco je uvedeno ode mne v příspěvku 05:33 snad chybně?
Naštěstí se to dá sledovat na chess24.com, organizátoři se s webem zase moc nevyznamenali, nejen že je toho dost (už po zahájení) "coming soon", ale zabrousil jsem mezi týmy a některé ratingové průměry působí dost směšně. Třeba tělesně postižení, 2861, nebo Fínsko, 1857.
Fandíme. Nechci radit kapitánovi mužů, ale doporučil bych střídat, střídat, střídat a všechny. Ikdyby největší opory říkaly, že to daj. Ne, střídat, pro možnost dobrého výsledku je potřeba dát 10. a 11.kolo a v tu chvíli všichni musí zahrát na 150%. Proto předtím střídat.
Ve všech minulých olympiádách selhal finiš. Buďto se hrálo průměrně, finiš mohl vylepšit, nestalo se nebo pobláznili národ (nejen výhra s Ruskem, ale jindy jiné skvělé výhry), ale finiš pokazil dojem. Proto nejlepší výsledek je po skvělé hře 11.místo z Turína. Tam se střídalo v šesti. I když i tam se 11. a 12. kolo ze 13 prohrálo (ale s velmi silnou Čínou a Armenií po statném boji o medaile), ale pak síly neodešly na kolo poslední. Sledovali jsme třeba on-line v sále zaječického mlád. turnaje, pamatuji. Desítka sice nepadla, 11. místo moc dobré, ale hlavně celý turnaj skvělé výsledky s nejsilnějšími soupeři.
Naopak ženy v Turíně, přes dost průměrné výkony vlétly třemi výhrami na závěr do desítky. V posledním kole porazily zdecimované Kazašky, hrající celou soutěž ve třech (hrálo se na třech deskách, možnost čtyř na soupisce).
K historii: Ještě bych zmínil supr výsledek 1990 v Manile, 4.místo, debutoval Zbyněk Hráček. Tahounem byl zde diskutující Igor Štohl na třetí. Se stříbry a bronzem pro Československo určitě hodnotnější výsledek než zlato na té neoficiální.
Ne kvůli té "neoficiální" 1924, ne kvůli součtu 4 jednotlivců do týmů, které mělo v plném počtu jen 8 zemí. Tam jsme měli úspěšnou generaci, ale moc se zrovna paradoxně nepovedlo. Nikdo z našich nepostoupil do A-finále. A výsledek týmu byl prostým součtem bodů jednotlivců. Naši získali v B-finále samozřejmě více bodů, jak úspěšnější finalisti A pro své země. Takže bych výsledek přirovnal k medaili Vlasty Babuly na zadní šachovnici. Také hezký výkon Vlasty, ale nedá se napsat, že byl třetí z jednotlivců na olympiádě.
U Zbyňka Hráčka bych připomenul, že byl ve dvacítce na světě, 17. Což je v samostatné ČR ojedinělý super úspěch. Byl min. do roku 2013 rekord. Podařilo se překonat Davidovi Navarovi až někdy v posledních 4 letech (na chvíli 12.-14.). Dříve snad David 17.místo vyrovnal.
capjar: Tak to má ctěná poklona a omluva. Pravda, chytil jste mne, bylo to z lońska. Hlavně, když se shodneme.
to pawel: Asi tak. Ale píšete o dnešní Spartě. A ta si zatím vede (v české lize) poměrně slušně.
Pokud mohou být mladí a silní GM ve výrazně ekonomicky horších zemích, tak proč to nejde i u nás? Výmluvy typu, že mají šachisté i jiné priority, jiná lákadla a nevím co ještě, jsou mimo mísu, protože přesně toto je v každém sportu a jak jsem říkal, když to jde jinde, proč ne u nás? Třeba, kdyby viděli, že mají možnost zahrát si za Áčko a není nereálné, jako nyní, se do sestavy dostat, byla by motivace o to větší ... Tento problém se pořád oddaluje, jako velký balvan, který si valí šachová repre před sebou ... Osobně jsem na následující 2 roky velmi zvědavý, jelikož Van se může dostat na úroveň 2600+, ale prostor na další zlepšení majít také Krejčí, Plát, Vykouk a třeba někdo jiný překvapí a bude další nadějný GM?
capjar:
Takže tím říkáte, že s tou loňskou Spartou to není ani trochu přehnané. Děkuji
to Marhula: Teď už nemá cenu řešit sestavu a spekulovat, co by kdyby. To můžeme zkusit až po posledním kole. Nám fanouškům teď nezbývá, než držet palce.
to pawel: S tou současnou fotbalovou Spartou je to už, zdá se, trochu přehnané.
Rozhodně bych dal gm navaru na 2. šachovnici - kde byla šance šachovnici vyhrát-na první ho případná prohra - může až tak rozhodit-že to nezachrání - ani sportovní psycholog-a gm hráčka který je s prominutím nejslabší-z uvedené sestavy nominací - bych dal na 5. místo - gm michalík je trochu lepší než gm čtoček - ale tak jen o trochu - pak byla šance-česka uspět a být do 10. místa - takhle to vidím - tak kolem nasazení +- několik 1-3 pořadí- děkuji.
Playboy: Tos trefil- Oni skončili sami, jinak by hráli určitě lépe než dnešní naši "mladí" reprezentanti. Anebo: Pane Pelé, kolik by asi hrála vaše úspěšná jedenáctka s dnešní Spartou? Tak 1:0. Jenom? No víte...mnohým z nás už táhne na devátý křížek.
Ohánění se 15.nasazením není objektivní nebo to alespoň nedělá rozumný člověk, který se podívá na GM Navaru, který výrazně navyšuje průměr ela pro ostatní hráče.
Neříkám, že GM Hráček a GM Štoček neumí hrát šachy, jsou to kvalitní velmistři a své zkušenosti mají, jen je potřeba být v nominaci odvážnější, kdy partie GM Michalíka jsou zajímavé, plné energie.
Je to úplně stejné, jako by repre ve fotbale táhli hráči po 40 a nikdo mladší by si nečuchl a nadále by hráli Jan Koller, Nedvěd, Blažek, Řepka, Galásek, Baroš a podobně, i když řadě legend bylo 45+, ale to přeci nevadí, protože mají své zkušenosti a někdy něčeho před x lety dosáhly.
Stejně takto funguje logika obsazování šachovnic u šachové reprezentace a zcela chybí tentdence dávání prostoru mladším, nadějným a kvalitním hráčům.
Vážení šachoví kolegové, přestaňte kázat druhým, jak mají žít svůj život. Je to jejich život, ne váš. Takže jim můžete buď fandit, nebo je zatracovat, ale to nic nezmění na tom, že je to jejich život a ne váš. Srovnání s Fischerem, který šachu obětoval všechno, se přímo nabízí. Však taky díky tomu všecho ostatní ztratil a druhý náhradní život už nebude...
Když už se zde opravdu musí zmiňovat, kterak jsou tito hráči placeni z našich peněz a tímto povinni dát naprosté maximum (a snad i dát přednost před rodinou?!), uvědomme si, jak jsou tito hráči svazem placeni... Pro žádného z těchto hráčů nejsou svazové peníze hlavním finančním příjmem, ten si musí zajistit jinde. Až budeme platit hráčům ekvivalentně veškerou přípravu a čas, který stráví tréninkem (šachovým i nešachovým) v průběhu roku, pak můžeme mluvit o povinnosti hráče systematicky trénovat a dělat naprosté maximum pro své zlepšení. Věřte mi, ti hráči do toho v průběhu partií dávají naprosté maximum (a je to neskutečně vyčerpávající). A hlavní motivace v tomto případě určitě není finanční ohodnocení, ale posedlost každého výborného hráče těm partiím dát všechno a zároveň obrovská zodpovědnost pod tíhou enormního tlaku na reprezentační akci.
Na olympiádu jeli ti aktuálně nejlepší hráči z ČR. Držme jim palce, ať se jim daří a trochu i pomáhá štěstí - ať už při losu, či za šachovnicí.
dokončení: ........ A v poslední případě to bude chtít pořádný rozbor a analýzu vzniklé situace a věřím, že starý kapitán to rozebere a nový si vezme poučení a bude tvořit nový tým, který by nás důstojně reprezentoval. Ale nejenom on, bude to věcí i celého VV ŠSČR, aby stanovil přesná kritéria pro reperezentaci, nejenom jejich práva, ale i povinnosti, motivační faktory a přesná nominační kritéria... ale to už jsem daleko, že? Pro tuto chvíli jim budu držet pěsti a přát, aby obstáli co nejlépe, protože prezentují nejenom každý sám sebe, ale i toho lvíčka, kterého nosí na prsou a barvy naší vlajky, na kterou jsem byl vždycky hrdý ( a věřím, že i oni jsou).
ZMB - Kde to, prosím, jsme? Ale my přeci jsme v obyčejném životě... takto to v normálním životě prostě chodí. I Vy jste míval možná ambice na úrovni krajské anebo možná i celorepublikové špičky a jednoho dne jste si uvědomil, že šachy na té nejvyšší úrovni nemůžete hrát pořád, protože nároky na Vás budou stoupat a jednoho dne jim nebudete stačit fyzicky, psychicky, intelektuálně a jak se pak budete živit? A tak jste rozdělil svůj život mezi šachy a studium vysoké školy, protože na vysoká Vás může život daleko lépe a můžete v ní být úspěšnější než na 64 polích. Časem se ve Vašem životě objevila partnerka, založil jste rodinu a na šachy zůstávalo stále méně a méně času. Ale šachy jste nepřestal mít rád, hrajete je pořád, ale už to není extraliga, ale třeba jen 2.liga či krajský přebor anebo okresní soutěž. Takový už život prostě je. A naši špičkoví hráči se v tomto od nás nijak neliší - jen ty šachy hrají na daleko lepší úrovni. A abych na Vás navázal..... jsme na úrovni obyčejného lidského života, na úrovni priorit jednotlivých reprezentantů. Víte jednou se budete muset podívat za sebe a řeknete si:"Dobrá, byl jsem dvacátý hráč na světě, vyhrál jsem spoustu turnajů, vydělal nějaké peníze, procestoval jsem celý svět, jsem mistrem v XX zemích, kde jsem hrál jejich nevyšší soutěž.... ale žil jsem šťastně? Rodina se rozpadla, kromě šachů nic neumím, děti mě neznají a protože už nejsem špička, tak nikoho nezajímám.
A k olympiádě jen tolik... jsem rád, že nás jedou reprezentovat právě ti, co tam jedou. Někdo si je tam vybral a věděl proč. Dal jim důvěru.... koneckonců být nasazen jako 15 tým není až tak špatné na to, jak je haníte a nenecháte na nich nit suchou. A bude jenom na jejich umění, zda nasazení uhájí, či zda budou ještě lepší anebo se propadnou. To už je teď jenom na nich. V prvním případě obhájili své nasazení a tak by to mělo být. V druhé případě se překonali, možná měli štěstí a protivníci špatný den, ale bude jim patřit naše úcta a respekt jako legendární" luzernské" sestavě.
Zítra se začíná, takže fanděme.
PS. Rozbory a komentáře až po posledním kole.
Druid a Robert Cvek:
Pokud je někdo ve sportu na špičce, a živí jej to a pokud hraje jako hráč za národní repre a tím se zavazuje vůči fanouškům i těm, co jej platí (naši repre hráči jsou přece placeni i z našich peněz) - tak potom jsou zcela přirozené nároky na něj, aby to dělal na max, aby šel na maximum svého potenciálu. Vždyť právě o tom je ten fenomén "profesionality sportovce".
Argumentace ve stylu, že "Láznička chce studovat vysoké školy a věnovat se manželce", "Hráček má partnerku a chce si zkusit funkcionaření, protože hra už mu tolik nejde", a Štočkovi to "takto třeba vyhovuje"? ... Kde to prosím jsme? - Jsme na úrovni diskuze proč česká repre vyklízí mezinárodní pozice? - Nebo na úrovni debaty proč šachový oddíl z Dolních Koudelkovic neumí uspět v okresním přeboru? (protože jeden chce studovat, kapitán týmu už myslí na funkcionářskou dráhu a třetímu to takto vyhovuje?).
22.09.2018 17:27 | Druid.Panoramix : to jste napsal přesně tak, jak to vidím i já. Díky! Šachy jsou úžasné, ale jsou věci, které je prostě převyšují, nebo jinak, jen šachy neexistují.
....přesně tak ,pane paulz!Viz. můj článek o Dr. GM Karlu Robatschovi......myslím,že byl ve své době v Rakousku nejlepší...ELO cca 2650!A hlavně,byl vědec,botanik,specialista na orchideje,prostě živil se něčím jiným ,než šachem. Nesnášel trenéry a bafunˇáře všeho druhu a hlavně,převyšoval všechny svým intelektem!Ten dnešním bafunˇařům dnes schází. Tu vás někdo nazve CHOVANCEM z ústavu a Nickou(přitom vás ani pořádně nezná)pak zase vám bafun´ář doporučí,že vám pošle konopny provaz a že si máte větev najít sám.A tito bafun´áři vládnou v českém šachu,spokojení sami se sebou se brodí funkcionářským humusem a bahnem! Pěkný večer všem:-)Prof.Mgr. Naska Dis.(držitel bezcenného titulu IM ICCF..ELO 2514)
@morboj: Naše družstvo má být 15. nejlepší na světě proč? Protože je tak nasazené na šachové olympiádě? To se mi jeví jako docela zcestná úvaha. A jevila by se mi tak, i kdyby naši patnáctí skončili. Napsat pak "naše družstvo bylo z těch, které se účastnily olympiády, patnácté nejlepší" ok, ale toto... Ale názor Vám neberu, to né.
Přiložím k diskusi jen úvahu. Proč, když mladík vidí, že má talent a chuť vstoupit na dráhu profesionálního šachu, jde studovat VŠ? Ve věku kdy se o studiu VŠ rozhoduje už je jasné, zda na to má nebo nikoli. Přesto mrhá energií a časem na škole, kde studuje něco co stejně nikdy nevyužije. Stát to stojí peníze, studenta pak čas, který mohl věnovat šachu. Sice se tedy může chlubit, že má titul, ale ten je mu k ničemu. Nedává mi to smysl.
ZMB - njn, kde jsou ty doby plné různých očekávání, jak o nich píšete. Hodně věcí se může stát v životě a myšlení lidí, hodně se toho změnilo od roku 1989 a tak se tomu pořád nedivte. Všichni z jmenovaných jsou lidé dospělí, před zákonem odpovědní a mají nějakou nastavenou laťku. Snad existuje někdo či něco, kdo anebo co je stimuluje k lepším výsledkům, protože motivaci má každý nastavenou sám u sebe. Co když se u nich změnily priority či hodnotový žebříček a Láznička už nechce předstihnout Davida Navaru, ale třeba dostudovat všechny své školy, třeba dodělat doktorát, mít šťastnou a spokojenou rodinu. Hráček třeba už dosáhl svého horizontu a je si toho vědom, že už to lepší nebude, chce se více věnovat partnerce, založit rodinu a více než aktivní hře se věnovat funkcionaření, třeba i na tom Svazu nebo jako kapitán mužské reprezentace a možná se v tom i najde. A co když Štočkovi vyhovuje současný stav? Budeme je za to odsuzovat, lámat v kole, že je někdo nominoval, že vyhrál kvalifikační turnaj...... ne, nebudeme. Ze startovních listin vidíme, že mnohé týmy prostě vsází na budoucnost, na mládí a třeba v dalším období se to projeví i u nás, naděje tady jsou, takže bylo by na čem stavět. Ale.... chce to, přesně jak píšete, tvrdě na sobě pracovat, dosahovat výsledků v kvalitní konkurenci a zdravě mezi sebou bojovat o místo v týmu.... a jednou možná nikdo nebude zpochybnovat, že ten či onen je v reprezentaci, protože za něho bude hovořit jeho práce a jeho výsledky.
Kde jsou ty časy, kdy se od Lázničky odůvodněně čekalo, že dostihne Navaru, ba že jej dokonce předstihne?
Kde jsou ty časy, kdy Hráček vylétl do světové špičky, a kdy kromě své solidní hry hrál také ještě i dobré šachy?
Kde jsou ty časy, kdy se od Štočka důvodně čekalo, že bude stabilním členem repre týmu, hráčem majícím trvale 2600? (a to ještě v době, kdy tento rating byl známkou mnohem vyšší kvality, než dnes).
Kde jsou ty časy? Doba dávno minulá, už jsou to roky... Naši borci se spokojili s dosaženým, dál tvrdě nepracovali. Nikdo to od nich ostatně u nás ani nechtěl, a nahradit je přece ani nebylo pořádně kým, že ano? (to byla oblíbená teze). Tak píšeme dál o výjimečném Navarovi, a zkoušíme zcela nesystémově sem tam jednoho nového hráče. Pokud se tohle nezmění, nikam dál se neposuneme.