4. Viktor Lvovič Korčnoj

Když se podíváte do databáze na partie Viktora Korčného, uvidíte jeho první partii z roku 1945. Poslední partii pak z roku 2015. To je celých 70 let. Tolik let zlatého písma jménem život. Normálně bych napsal zlatého písma jménem šachy. Ale pro Viktora to byl život. Viktor Korčnoj dýchal a žil hlavně pro šachy. To byl jeho skutečný život.

Kde se brala ta síla, energie a touha hrát šachy, stále a stále. Přes všechny ty nezdary pozdního věku. Hrál s berlí, pajdal, pak byl na vozíku. Přes všechny trable se stále uchyloval k šachovnici. Pamatuji si Viktora Korčného asi rok a něco před smrtí (fotka). Byl na vozíku, zdálo se, že už nic nemůže. Chyba lávky! Zhruba měsíc před 84 narozeninami hrál zápas s velmistrem Uhlmannem. 2:2 žádná remíza!! Těžké, tvrdé a dlouhé partie. Jak typické pro Viktora Korčného. 

Na začátku roku 2001 se hraje zápas mezi Korčným a Ponomarjovem. Ruslan Ponomarjov v té době hraje výborně. Má elo rating 2677. Má v době zápasu 17 let. V roce 2002 se stane mistrem světa FIDE, ve svých 19 letech.

Viktorovi jde na sedmdesátku. Normálně by jeden čekal, že bude hrát na remízu. Ano, v tom věku asi každý, kromě Viktora Korčného. V druhé partii láme soupeře 117 tahů a vyhrává (!)  Pouze ve 4. partii zápasu si Viktor Lvovič odpočine rychlou remízou. Pak přichází partie - počet tahů: 63, 36, 74.  Před poslední partií vede Ruslan o bod (hraje se na 8 partií). Poslední partii vyhrává... Korčnoj! A kolik měla tahů? 66! Neuvěřitelné. Sedmdesátiletý "děda" láme sedmnáctiletého kluka. Ruslan tlak nevydrží a dělá hrubku ve 48. tahu, partii prohrává. Zápas končí 4:4. Po zápase se vyjádří Korčnoj ve smyslu, že by si měl Ruslan zlepšit fyzičku...

Všiml jsem si na YouTube zajímavé srandy. Zamaskují nějakého experta v oboru (fotbalista, gymnasta, vzpěrač atd.) na "staříka". Stařík - o holi - se šine k mladým testosteronům a ty pak vyřídí. Ohromná sranda.

V roce 1999, tedy když má Viktor Lvovič 68 let, má elo rating 2677 (!!) .V roce 2007 (když už má 76 let!!) má elo rating 2629 (!!!!). Zde by nikdo nemusel Viktora maskovat. Nic takového, Viktor Lvovič v tak vysokém věku zářil jako kometa.

Jak je to možné?

Jak už jsem psal. Pro Korčného byly šachy vším. Doslova. Dýchal a žil pro šachy. Pro šachy i emigroval. Zatímco někteří končí s šachem (Garry Kasparov se narodil, když bylo Viktoru Korčnému kolem 32 let, přesto zanechal šachu zhruba o 10 let dříve, než Viktor zanechal života, tedy šachu), protože vidí, že už půjdou jen dolů, tak pro Korčného to bylo naprostým nesmyslem. "Skončit s šachem?" To pro Viktora znamenala rovnice = "skončit s životem."

Korčnoj šachy miloval. Každý den, skoro každou sekundu na šachy myslel. Pamatuji si, jak mi Bolek (Petr Boleslav) říkal příběh, jak byl s Korčným nakupovat. Byli dohodnuti, že ho vyzvedne z hotelu. Když Korčného nikde nebylo, tak zaklepal na jeho hotelový pokoj. Korčnoj otevřel a omlouval se, zapomněl, protože analyzoval nové partie. Na stole měl šachovnici... Jak typické. A to už měl Korčnoj kolem osmdesáti let.

Nebyla to ale jenom jeho bezpodmínečná láska k šachu. Byl to také jeho talent. Jeho tvrdá, až nemilosrdná povaha. Korčnoj byl velmi tvrdý k sobě, ale také ke svým soupeřům. Málokdo mu nabízel remízu, protože nechtěl slyšet jeho rázně vyštěknuté : "NE!".

Byla to jeho obrovská, gigantická práce, která ho vedla k metám nejvyšším. A tvrdá, až krutá kritika k sobě samému. Viktor Lvovič často přehodnocoval svůj styl. Kritizoval jak hraje špatně, přitom šlo o elitního velmistra (!) Stále a stále vylepšoval svůj styl. Klidně jednu variantu analyzoval desítky, ba i stovky hodin. Neuvěřitelná práce, neuvěřitelná odolnost, neuvěřitelná touha. 
Myslím si, že Viktor Lvovič - pokud neberu Davida Navaru - pracoval dohromady nad šachovnicí více než dva naše repre týmy dohromady. Vyberte si, zda se jedná o muže, nebo juniory. Na tom nesejde. A není to kritika našeho šachu, je to jen popis cesty velikána. 

Měl také dobrou kondici, kterou si udržoval dlouhými procházky. Od jisté doby (měl autonehodu) už neřídil auto. A všude chodil pěšky. Ideální pro šachistu.

Viktor Korčnoj totiž nebyl nijaké zázračné dítě. Všechno se "nadřel". Musel si projít obrovskou cestu.

Tato cesta ho vynesla až téměř na úplný vrchol. Viktor Lvovič hrál tři zápasy o mistra světa. Ten první v roce 1974 ještě netušil, že se hraje o titul. V roce 1974 kraloval Bobby Fischer a nevědělo se, že Bobby k obhajobě v roce 1975 nenastoupí. Jak všichni víme, Korčného porazil Karpov. V roce 1974 o bod. V roce 1978 také o bod. To byl mimořádný zápas po všech stránkách. V roce 1981 byl už Karpov na vrcholu a Korčnoj na sestupu, v tom zápase moc šancí neměl.

V roce 1983 hrál semifinálový zápas kandidátů Viktor Korčnoj s Garry Kasparovem.  Garry měl 20 let, Viktor 52. Kasparov byl už v té době strašným zabijákem s elem 2690 (světová dvojka). Po pěti partiích vedl Viktor Lvovič 3:2. Garry zoufale telefonoval Botvinnikovi. Ten ho uklidňoval. Jindy sebevědomý Garry Kasaprov potřeboval pomoc od svého velkého učitele. Pomohlo to. Garry nakonec vyhrál 7:4, ale jak sám psal, byl to pro něj mimořádně těžký zápas. Navíc se ukázala velká povaha Viktora Korčného. Původně měl zápas vyhrát kontumačně, ale to nechtěl (hezky to popisuje sám Garry Kasparov). Zápas sehráli později v Londýně. To mu Garry nikdy nezapomněl a vždy si Viktora Lvoviče velmi vážil.

V roce 1988 se Viktor probojoval do zápasu kandidátů, ale byl vyřazen v prvním kole. A ještě v roce 1991 (v šedesáti!) se dostal do zápasu kandidátů, ale podlehl ve druhém kole Timmanovi.

Je nošením dříví psát o výsledcích velkého Viktora Lvoviče. Vyhrál nepřeberné množství turnajů. Snad jenom doplním, že byl 4 násobným přeborníkem SSSR. V roce 2006 vyhrál MS seniorů. A ještě jedna perlička z wikipedie: Korčnoj porazil 9 mistrů světa (Botvinnik, Smyslov, Tal, Petrosjan, Spasský, Fischer, Karpov, Kasparov a Cralsen), což dokázal jen Paul Keres a Alexandr Běljavský.


Osobně jsem Viktora Korčného zažil, dokonce několikrát. Nezapomenu na dvě "setkání". První bylo v roce 2002 na MITROPĚ. Nezapomenutelná je partie mezi Radkem Kalodem a Viktorem Korčným  Hráli jsme se Švýcarskem (hrál jsem na druhém stole a byl jsem tak velmi blízko Viktoru "Hroznému"). Chtěl bych moc poděkovat Radkovi za jeho postřehy k partii. Jeho poznámky budou přidány k rozboru partie. 


Pamatuji si, že Viktor po každé partii nikam nespěchal. Podíval se na všechny (ano na všechny!) partie a pak až šel pryč (jeho žena trpělivě čekala). Kolikrát se u některé partie na dlouho zastavil. Jako například u jedné mé partie... Proč to dělal? Můžete hádat, ale "řešení" je více než jasné.

A druhé setkání je z roku 2011. To už měl Viktor Lvovič kolem osmdesátky! Chodil hůře, měl hůl (čagan) a doprovázel ho nějaký chlapík. Jednou jsem tak tak zastavil výtah, kde už někdo byl. A byl tam Korčnoj se svým doprovodem! Bylo jasné, že to Korčného nazlobilo. Asi byl prototyp toho nerudého staříka. Také mi "orazítkoval" nohu čaganem. Bylo mi to trapné, že jsem ten výtah zastavil, nevěděl jsem že tam je. A tak jsem se alespoň malinko revanšoval u oběda. Všiml jsem si (zrovna když jsem si vybíral jídlo ze švédského stolu), že nemůže najít brambory. Byly tak docela "blbě" zadělány. Tak jsem mu je ukázal - usmál se na mě a poděkoval. Výtah byl určitě zapomenut :-)

Když píši tyto řádky, přemýšlím. Není to pro mě psaní jen tak o někom. Toto píši o VIKTOROVI KORČNÉM. Pokud se chcete někdy dotknout šachových hvězd, podívejte se na partie Viktora Lvoviče. Přečtěte si jeho příběh. To je přesně ten pramen věčně živé vody šachu. Pak už nelze nic jiného než pít, pít a pít a šachy milovat.

- Fotografie použité z chess.com 

- Video je nahráno pro YTB Robert a Petr šachy, který můžete odebírat a tím získáte zprávu o každém novém videu. Tento YTB odebírá 4 500 přátel a měsíčně jej sleduje přes 14 000 hráčů. Přidejte se k nám a buďte součástí naší rodiny. 

- Můžete navštívit i náš nový projekt a to šachový e-shop. Kde nabízíme vše pro šachisty za nejlepší ceny u nás. www.rpsachy.cz