Ale- vlastně jsem spokojen- byl to úžasně inspirativní víkend-
vlastně-tohle je život- tyhle zápletky nevymyslíš!)
Bohulibá
myšlenka – budeme hrát v sobotu odpoledne a oddíly ušetří peníze za jeden
den ubytování ( a hráči budou mít méně času se v sobotu v delší
přestávce „zabavit v bárech“- no coment..) vypadá logicky. Leč- nic není
tak jedno(duché)značné. Což svým
způsobem ukázal tento víkend (třebas, případ Slavoj Poruba, ale nejen ten- viz. dále)
Ano-
vyráží se v sobotu ráno. Jenže-jsem domluvený s Alešem, že nastoupím
(já nejsem stěžejní, nehraji, jen co vše se může stát) ve Svinově v 8.22,
fajň- z Havířova Regio,v 7.30- ve Svinověě v 8.00- a mám ještě 20
minut rezervu. Svatá prostoto- vlaky u nás nejezdí ani náhodou jako „ švýcarský
hodinky“. Vlastně je zázrak, pokud vůbec (vyjedou) dojedou… Což se potvrdilo-vlak
z Návsi skončil někde před Havířovem- porucha lokomotivy. No- nebudu
unavovat podrobnostmi (třebas jsem si musel vzít taxík za 500 Kč- místo 19 Kč
za lupen na vlak…) - navíc že třebas vlak ze Svinova měl v Polsku problém,
měnily vagony a málem jsme se do něj nevešli! (fakt na dýl), že i Lukáš Klíma
s Robertem Cvekem měli problém vůbec sehnat lístek - no – stejně by se asi
mělo na delší trasy jezdit v pátek!
( A to jsem ještě nevěděl nic o případu Malinovský-viz. dále!).
(expres na
Prahu…)
Nějak
se o zvládlo - konečně jsme v hotelu, kde se hraje.
Vítám
se s Bolkem, přichází David Navara, který mě potěší, jelikož mě dokonce
zná a zdraví mě i jménem, zdravíme se i s hráči
Slavoje. No- a pak přichází Petr Dostál, jako vždy usměvavý, ale přece jen- přes zuby
drtí cos v sobě…Pak říká Robertovi Cvekovi- posuň se o šachovnici…Robert užasle
zírá: Cože? Já se chystal na bílé a mám najednou černý- a vlastně s kým vlastně? Petr
pokrčí rameny- sorry. Robert si povzdyche (ale ne apaticky či vztekle - vlastně je to jedno…).
A
následně zíráme …osmá šachovnice neobsazena a Slavoj prohrává 0-1!!
V půlce
zápasu jdeme s Alešem na pivko do protějšího baru- a tam sedí Petr s Mištou
(který už remizoval). Tam se dozvídáme příběh, který se bude ještě dlouho
probírat .. Bych to zkrátil-
v diskuzi jsem četl hodně názorů…Věčně usměvavý Petr byl fakt hodně, hodně
„za hranou“. Jako papiňák…Přesto se držel ( kdyby tady byl- K.M. tak…tak bych
udělal něco, čeho bych litoval- šel bych za to
sedět-.ale to jen pro vykreslení situace, tohle by neudělal-jen - fakt
byl špatný..).
(tohle mě zaujalo-pohřební ústav vedle nemocnice-
naproti báru…)
Mohl
povolat náhradníka na neděli? Také v diskuzi spekulace.. Můžu říci- snažil
se. Ale- zkuste narychlo povolat někoho- tady nejde o „normální soutěž“ kde to
může zaskočit skoro každý (s nadsázkou řečeno)- tohle je fakt extraliga. Moc na
výběr skutečně neměl. Tak- trošku
odbočka- ale tento případ je
bezprecedentní a právem zahýbal širokou šachovou veřejností.
„Trošku“
k zápasu s Novoborským..
Jasně-
fakt nás přejeli. Ale- přesto- z pohledu nejen fanouška Labortechu- je
tady- dle mého- jedna moc hezká partie..
Je to partie Širov- Kočiščák.
Samozřejmě
jsme nevěděli, s kým Jirka bude hrát- Novoborský má nepřeberné možnosti
nasazení hráčů. Ale když jsem se to dozvěděl- byl jsem předem nadšen. Souboj
dvou hráčů, kterým vyhovuje, když
šachovnice hoří…Jirka nakonec po mírně delším přemýšlení (hrát holandskou-
on tam hodí gambit a …říkal nám poté) zvolil naprosto psychologicky odůvodněný-
volžský(proti) gambit! Ano- známý útočník (Kniha šachovnice hoří..) sice sebere
pěšce- ale přeci jen- umí se „ bránit“!?
Vznikla
nádherná partie, plná úžasných obratů.
Večer
nám v hospůdce partii ukazoval i s některými komentáři Širova z
jejich společné analýzy (překvapivě spousty triků Širov viděl až na poslední
chvíli-ale - bohužel - viděl!). Zírali jsme jako puci!
Nakonec
se nám podařilo Jirku přemluvit ke komentáři a partii předkládáme. Stojí za to
si ji přehrát!
Partie-Širov-Kočiščák:
V zápase
ještě hodně zajímavá partie (a následná analýza) Velička - Láznička.
Viktor
ukázal, jak moc umí „udusit“ soupeře
v takzvaně „suchých“ pozicích - Péťa tam měl docela dost možností uhrát
remizu - ale Viktor hrál fakt svoji typickou hru jako ve svých nejlepších
časech ( a doufám, v zájmu repre Česka že i budoucích!)- fakt palec nahoru!
(a to Péťa je fakt „držák“).
A pak
se- chtíc nechtíc vracím zpět k otázce víkendu- měl Petr Dostál povolat
někoho narychlo z Ostravy? „Kohokoliv“- mělo by to vážně smysl?
Já teda
z Prahy do Ostravy v neděli skutečně jel -na 2.ligu .A úplně nahov…(jsem hrdina
nebo blb?)
„Spát“
jsem šel asi v jednu hodinu ( už v neděli), „vstával“ jsem ve 4
hodiny, abych se přesunul na vlak v 5.22. Spát jsem ve vlaku moc nemohl -
v Hranicích jsem musel přestupovat - jinak bych přejel až do Žiliny- no polomrtvý
jsem dojel do Ostravy na hlavák a šel do hrací místnosti. Výsledek byl docela
jasný..
Proč
jsem vůbec hrál? No také neměl kdo hrát!
Dokonce- na osmé musel nastoupit „nehrající“ kapitán Béďa Pastorek(což hrajeme
v sedmi- vlastně se mnou se hrálo v šesti- šlo jen o to nedostat
pokutu..), což je těžká obžaloba všech hráčů( kteří mohli hrát a vykašlali se na
to) napsaných na soupisce Labortechu B. A-
tak jsme prohráli skoro v existenčním zápase…Fakt jsem byl hodně, hodně
naštvaný. Zkur… víkend!
Pak
mi volal Aleš – vyhráli jsme 6,5-1,5!!
(Alespoň,
že tak!)
No-
a také:
„
Tak už vím, že jsi prohrál! Ty jo, to
jsme se nasmáli!“
(No
já v té chvíli tak zas až moc ne!).
Ale-
pak mu říkám - nakonec se smíchem, o co vlastně jde - no já věděl, že
se budete všichni v Praze smát!
No-
a vlastně tohle bylo alfou a omegou tohoto víkendu. Jsem známý tím, že bez Lidovek v sobotu nežiji. A- zde
článek (typický pro tento víkend k mý osobě- ale možná i pro Petra Dostála-
a mnohých dalších..) který jsem jim přečetl: Zdravá dávka vzteku (příloha
Lidových novin Relax z 2.12.2017)
„Matrou současné doby je myslet pozitivně, neustále se
zlepšovat a vést šťastný a úspěšný život. Popularita a nabídka kursů a
publikací osobního rozvoje jsou toho důkazem. Cesta ke štěstí, zdraví a fungujícím
mezilidským vztahům může vést i jinudy: je třeba ZAMĚŘIT se NA TO NEGATIVNÍ,
DOPŘÁT SI VZTEK A OSLAVOVAT NEZDARY.!“
Tak
tohle jsme fakt řešili v hospůdce v sobotu večer.
„Vlastně Jirko, ty slavíš pořád, že – NEZDARY TO JE TVOJE! A
zítra pojedeš přes půlku republiky, vstávajíce v nekřesťanskou hodinu- a
stejně ještě prohraješ!“
Svatá
pravda.--
Ba
jo- na oslavování nezdarů jsem machr…(a to jsem ještě dostal k vánocům
dáreček- výpověď z práce k 1.1.2018..). Takže- Z OSLAV V TOMTO
ŽIVOTĚ FAKT NEVYJDU!
Ale-
jak říkám. Byl to pozoruhodný víkend, který mi hodně dal. Něco se dělo. Někdy
si říkám, že při svém pokročilém věku mě už nic nepřekvapí, že život je pro mě
jen „obnošená vesta|“- ale ani zdaleka tomu tak není, A že nezdary- no a co-
vlastně- co jsou to nezdary?
Nyní
si od šachu v tomto roce odpočinu (
na 2.ligu 17. 12. „nejedu“ ani náhodou - „naštěstí“ jedu do Lucerny na vzpomínkový koncert k 50.
výročí beatové festivalu - ať konečně za béčko hrají pořádní hráči a ne
sráči!)- no a v roce 2018 zase- stejně něco OSLAVÍM (smajlík!).
(Napsáno
dávno před zápasem- v neděli kluci přetlačili Karvinou!!)
Hezké
vánoční svátky a vše nejlepší čtenářům Novoborského přeje v roce 2018-
Jirka
Hurta.
Ještě- právě u psaní poslouchám právě zakoupené CD Jarka Nohavici Poruba. Jako Jarka znám ještě z dob, kdy vůbec nebyl tak populární pro širokou veřejnost- teda my co jsme byli tak trochu v undergroundu- pro nás byl už tenkrát bard! Poruba. Asociace. Poruba to je fenomén. Spousty hráčů z Labortechu – a samo Slavoje (kteří to mají i ve „firemním“ štítě..) jsme z Poruby. (Vážně nejsme všichni žoldáci – ten patriotismus, to kamarádství je tam velké - i napříč oddíly ). Poruba…Kolik příběhů…Mít talent Hrabala, uměl bych popsat všechny tyhle mnohdy bizarní osoby, které jsem tady potkal (mezi ně se ovšem řadím i já…). Ta píseň Poruba se mi zprvu nelíbí-hodně ne.. Ale pak ji postupně začínám chápat.. Jarek pořád umí. A- Petr Dostál to nikdy za Porubu „nezabalí“ - - stejně jako to nezabalí Labortech - bo my jsme - Porubáci!!
(teda stylistiku by to chtělo upravit, ale to už je asi pozdě, že?)