1. Novoborský ŠK “B“ – ŠK Sokol Vyšehrad 3:5

Do nedělního zápasu ovšem ani jedno družstvo nenastoupilo v nejsilnější možné sestavě – nám chyběli David Navara a Tomáš Kulhánek, sestava hostů byla ještě děravější, když ze základní osmičky dorazila pouze čtveřice Vlasák, Netušil, Matsenko a Vichnar. Ratingové předpoklady tak mírně favorizovaly nás (maximální rozdíl mezi jednotlivými hráči byl 56 ELO bodů), průběh zápasu byl ale naprosto opačný.

Jeden z největších rozdílů, navíc podpořený bílými barvami byl v mé partii s Petrem Boukalem. Ve výměnné francouzské po mé nepřesnosti černý tahem Db4 bez problémů vyrovnal a převedl partii do nestejnopolných střelců – 0,5:0,5. Obdobné vyústění měla i partie Petra Kučery staršího s Andreiem Matsenkem, kde Petr sice dlouho zkoušel využít aktivnějšího postavení svého krále, avšak ten ani v kombinaci s postouplým a volným e-pěšcem výhru nezaručoval. Zajímavostí bezpochyby byla i velmi rychlá hra černého – po 25 tazích, kdy už partie dospěla do koncovky, na jeho hodinách svítilo 95 minut – 1:1. V dalších partiích už na konto hostů začaly přibývat body. Péťa Kučera mladší černými slovanskou proti Vichnarovi vůbec nezvládl – vzniklá pozice byla sice jen mírně horší, ale hlavně velmi pasivní bez jakékoliv možnosti aktivního plánu. V takovéto pozici je najití jakéhokoliv vhodného tahu velkým oříškem, což je „ideální“ situace pro časovkáře. Vichnar toho také spolehlivě využil, kdy jeho nástup na královském křídle v reálné partii s nedostatkem času nelze odrazit - 1:2.

Další prohra nás mrzela o poznání více – Martin Černý se ocitl ve své oblíbené pozici – drobná výhoda a prostor pro manévrování. Místo postupného uplatňování převahy ale několikrát zaváhal a dovolil Štěpánu Filipimu uvolňující postup d6-d5, po čemž se iniciativa přesunula k černému (nyní již s malým „č“). Martin se dostal do obtížné pozice, což navíc s nedostatkem času korunoval jednotahovou hrubou chybou – 1:3. Naději na bodový zisk pro nás opětovně vykřesal Honza Oreský, který v dračí sicilské čelil malé rošádě a dostal se do poměrně nepohodlné pozice. K našemu štěstí odmítl Ivan Chalupa v mírně lepší pozici nabídku remízy, aby cca po 5 dalších tazích nalezl do možná jediné taktické hrozby v pozici – 2:3. Další plusový a tím pádem vyrovnávající bod bylo potřeba udělat v partiích Honzy Vrány nebo Vládi Vltavského, bohužel ani v jedné se to nepodařilo, ačkoli oba tomu byli velmi blízko. Honza Vrána v sicilské s 2.c3 včasným postupem d4-d5 využil Vlasákova krále, který uvízl v centru déle, než je zdrávo, a za obětovaného pěšce získal zajímavou iniciativu. Následná analýza ukázala přesnější postup (místo 18.f3 raději 18.Ve1), který před černého kladl větší nárok než postup zvolený v partii. Ten sice znamenal dobrání pěšce zpět, ale vzniklá koncovka byla příliš blízko remíze – 2,5:3,5.

V novoborské premiéře jsme tak od Vládi Vltavského potřebovali celý bod, čemuž dámská indická zpočátku nenasvědčovala, jenže Pilař nevhodným zablokováním pozice vytvořil opěrný bod pro černého jezdce a již musel bojovat pouze o remízu. Tu nakonec uhájil, i když v některých okamžicích mu k tomu pomohly skoro až studiové motivy – přeci jen pěšcovka s pěšcem méně, kdy má silnější strana krytého volného pěšce remízová úplně vždy nebývá – 3:4. Za tohoto stavu dohrávala již jen Julia Kochetková, která se celou partii bránila stupňujícímu tlaku Miloslava Netušila. Nakonec by se bývala i ubránila, ale za nepříznivého zápasového stavu musela odbočit z vynuceného trojího opakování pozice a méněcenné pokračování již Netušil vyvrátil. Každopádně Julii alespoň na tomto místě přísluší velká pochvala za bojovnost a za snahu zvrátit nepříznivě se vyvíjící zápas. Celkově tedy prohráváme 3:5 a již se těšíme na příležitost na reparát. Ten se bude konat za 3 týdny v dalším domácím utkání proti Českým Budějovicím, které  v prvním kole vyfasovaly vůbec nejtěžší porážku úvodního kola – 2:6 s Lysou nad Labem “B“. 

Databáze ŠSČR