(XXXVI.) - Pět zázraků Spasského

Uvádí několik ukázek při centrálním postavení velkého Ben - Oni (c4+d5+e4/c5+d6+e5) dle terminologie Hanse Kmocha z knihy Die Kunst der Bauernführung (Berlin 1971).

V jedné z variant může bílý použít velmi rychlý výpad pěšcem g:

1.c4 Jf6 2.Jc3 g6 3.e4 d6 4.d4 Sg7 5.Se2 0–0 6.Sg5 c5 7.d5 Da5 8.Sd2 a6 9.a4 e5? 9...Jbd7 10.Jf3=; 9...e6 10.g4!

Poprvé se toto postavení vyskytlo v partii Averbacha ze zápasu s Argentinou (soupeřem byl Panno) a dodnes se tato partie považuje za vzorovou a předvádí se i v těch nejmodernějších učebnicích (naposledy v Korněv Praktičeskij reperuar 1.d4 Tom 2, Petrohrad 2014). Je zajímavé, že o 2 roky později stála pozice na šachovnici po 9. tahu černého u Averbacha ještě jednou a to v partii se samotným Spasským. Je otázka zda budoucí mistr světa zvolil variantu vědomě, ale každopádně špatné postavení musel kompenzovat nekorektní obětí jezdce za přehršli středních pěšců, což mělo tak obrovský psychologický efekt, že partie skončila nakonec remízou.

Podívejte se na obě partie s krátkými poznámkami (dají se najít s podrobnými komentáři v teoriích varianty a i v monografiích). U partie se Spasským jsou pak odkazy na další současné partie v přehrávacím okně. Averbach ve své knize partií a vzpomínek definoval 5 zázraků, kterými černý partii zachránil. Zde jen stručně, zájemcům doporučuji knihu Averbach Šachmaty na sceně i za kulisami (Moskva 2003):

I. 9...e5? Spasskij zapomněl a nebo neznal?
II. 25...Dxc4 Spasskij jde na zostření boje (25...Vb7!)
III. 26....Ve6 Spasskij nevidí rozhodující kombinaci
IV. 27.Sxd4 bylo možno vyhrát efektním 27.Vh8!!
V. 48...d3 Spasskij získává celou věž.

Ve druhé ukázce jsou odkazy na další zajímavé příspěvky k variantě, úspěšné i neúspěšné útoky.

1.f4 s Jiřím Pelikánem

Tah střelcovým královským pěšcem je znám jako Birdova hra (nebo také holandská v útoku). Samozřejmě byla známa daleko dříve, zmiňuje se o ní třeba i kniha Das Schachspiel des XVI. Jahrhunderts (van der Linde, Berlin 1874).

Jedna z prvních partií byla sehrána Grecem a podívat se můžete i na první partii Froma, kde použil svůj gambit 1.f4 e5 a konečně i jedny z prvních partií Birda. To vše je porovnáno s moderními partiemi.

Henry Edward Bird žil 1830 – 1908, Jiří (Jorge) Pelikán (1906 – 1984) byl mistrem Československa a i Argentiny, kde po druhé světové válce žil. Hrál celkem 3x za ČSR na Olympiádách 1935 ve Varšavě (+7 –1 =7), 1937 ve Stockholmu (+3 –4 =3)  a v 1939 v Buenos Aires (+8 –2 =5). Má také teoretické zásluhy v sicilské obraně ve variantě s e7-e5, která se mnohdy nazývá Pelikánovou variantou (ECO B33).

Malou přednášku o Birdově zahájení najdete na www.youtube.com.

Po úvodních partiích najdete několik ukázek z praxe Pelikána z průběhu let jeho šachové činnosti. U partií z Poděbrad 1936 je několik vtipných glos z turnajové knihy.

Hroší výstavba - 3. část 

II. bílá výstavba s Jbd2 a c3
Takový klidný a jistý plán vývinu nemůže dát více než vyrovnání. Vyskytl se ale třeba 2x v zápase o titul MS Petrosjan - Spasskij 1966. Tedy hroch na nejvyšší úrovni. Přináším 16. partii zápasu, dvanáctá, kde hrál Petrosjan c4 je pak v další kapitole. Nelichotivou poznámku ke 4. tahu pak dal Michail Tal.

A ještě jsem přidal v okně několik partií s poslední doby.

Zajímavý chumel těžkých figur

najdeme v následující partii, kterou uveřejnil Schachzeitung číslo 4 1944.