Křídelní útok při zavřeném centru je obvyklým strategickým motivem v mnoha soubojích. Hezkou kapitolku mu např. věnoval Guliev v knize Ideja v šachmatnoj partii (Moskva 2012).
Uvádí několik ukázek při centrálním postavení velkého Ben - Oni (c4+d5+e4/c5+d6+e5) dle
terminologie Hanse Kmocha z knihy Die Kunst der Bauernführung (Berlin
1971).
V jedné z variant může bílý použít velmi rychlý
výpad pěšcem g:
1.c4 Jf6 2.Jc3 g6 3.e4 d6 4.d4 Sg7 5.Se2 0–0
6.Sg5 c5 7.d5 Da5 8.Sd2 a6 9.a4 e5? 9...Jbd7 10.Jf3=; 9...e6 10.g4!
Poprvé
se toto postavení vyskytlo v partii Averbacha
ze zápasu s Argentinou (soupeřem byl
Panno) a dodnes se tato partie
považuje za vzorovou a předvádí se i v těch nejmodernějších učebnicích
(naposledy v Korněv Praktičeskij
reperuar 1.d4 Tom 2, Petrohrad 2014). Je zajímavé, že o 2 roky později
stála pozice na šachovnici po 9. tahu černého u Averbacha ještě jednou a to v partii se samotným Spasským. Je otázka zda budoucí mistr
světa zvolil variantu vědomě, ale každopádně špatné postavení musel kompenzovat
nekorektní obětí jezdce za přehršli středních pěšců, což mělo tak obrovský
psychologický efekt, že partie skončila nakonec remízou.
Podívejte se na obě partie s krátkými poznámkami (dají se najít s podrobnými komentáři v teoriích varianty a i v monografiích). U partie se Spasským
jsou pak odkazy na další současné partie v přehrávacím okně. Averbach ve své knize partií a
vzpomínek definoval 5 zázraků,
kterými černý partii zachránil. Zde jen stručně, zájemcům doporučuji knihu Averbach Šachmaty na sceně i za kulisami (Moskva
2003):
I. 9...e5?
Spasskij zapomněl a nebo neznal?
II. 25...Dxc4
Spasskij jde na zostření boje (25...Vb7!)
III. 26....Ve6
Spasskij nevidí rozhodující kombinaci
IV. 27.Sxd4 bylo
možno vyhrát efektním 27.Vh8!!
V. 48...d3 Spasskij získává celou věž.
Ve
druhé ukázce jsou odkazy na další zajímavé příspěvky k variantě, úspěšné i
neúspěšné útoky.
1.f4 s Jiřím Pelikánem
Tah střelcovým královským pěšcem
je znám jako Birdova hra (nebo také holandská v útoku). Samozřejmě byla
známa daleko dříve, zmiňuje se o ní třeba i kniha Das Schachspiel des XVI. Jahrhunderts (van der Linde, Berlin 1874).
Jedna
z prvních partií byla sehrána Grecem
a podívat se můžete i na první partii Froma,
kde použil svůj gambit 1.f4 e5 a
konečně i jedny z prvních partií Birda.
To vše je porovnáno s moderními partiemi.
Henry Edward Bird žil 1830 – 1908, Jiří (Jorge) Pelikán (1906 – 1984) byl mistrem Československa a i Argentiny,
kde po druhé světové válce žil. Hrál celkem 3x za ČSR na Olympiádách 1935 ve Varšavě (+7 –1 =7), 1937 ve Stockholmu (+3 –4 =3) a v 1939
v Buenos Aires (+8 –2 =5). Má také teoretické zásluhy v sicilské obraně ve
variantě s e7-e5, která se mnohdy nazývá Pelikánovou
variantou (ECO B33).
Malou přednášku o Birdově zahájení najdete na www.youtube.com.
Po úvodních partiích najdete několik ukázek z praxe Pelikána
z průběhu let jeho šachové činnosti. U partií z Poděbrad 1936 je
několik vtipných glos z turnajové knihy.
Hroší výstavba
- 3. část
II. bílá výstavba s Jbd2 a c3
Takový klidný a jistý plán
vývinu nemůže dát více než vyrovnání. Vyskytl se ale třeba 2x v zápase o titul
MS Petrosjan - Spasskij 1966. Tedy
hroch na nejvyšší úrovni. Přináším 16. partii zápasu, dvanáctá, kde hrál Petrosjan c4 je pak v další kapitole.
Nelichotivou poznámku ke 4. tahu pak dal Michail
Tal.
A ještě jsem přidal v okně několik
partií s poslední doby.
Zajímavý
chumel těžkých figur
najdeme
v následující partii, kterou uveřejnil
Schachzeitung číslo 4 1944.
Vida, co se člověk nedoví! Že byl Pelikán přeborníkem Argentiny v korespondenčním šachu 1957 - a dokonce prvním - to jsem nevěděl a velmi rád své vzdělání doplním dalším pátráním. Pokud jde o zázraky, našel jsem zmíněnou Averbachovu knihu i komentář k oné partii. Averbach se zmiňuje o pěti zázracích, které se při té partii z jeho pohledu udály, ale rozhodně netvrdí, že by je způsobil Spasský. Není pak titulek dnešního Střípku přece jen poněkud zavádějící? Srdečně se těším na další Střípky i Kapky přítele ZZ!
Poznámky starého vrtala mě urazit nemohou. Jsem vždy rád, že vrtá a všichni víme, že vrtačku má vysokoobrátkovou. Co jsem měl na mysli před půl rokem, kdy jsem to psal už nevím. Že to píši cituji "zavádějícím způsobem" mě ani nenapadlo. Každopádně ale v roce 1957 byl Pelikám prvním Mistrem (lépe přeborníkem) Argentiny (tedy onde) v korespondenční hře. A k zázrakům Spasského. Zvláštně to asi formuloval už ve své knize Averbach. Pervoje čudo, vtoroje atd. Doufám, že další příspěvky budou srozumitelnější a vrtačka i s vrtalem budou mít klid.
Malý dotaz, kdypak se stal Jiří Pelikán mistrem Československa nebo Argentiny? Nebo tím autor má na mysli, že dosáhl mistrovského titulu (nikoliv přebornického) tam i onde? Pak je to ale poněkud zavádějícím způsobem napsáno... A copak je to za zázraky, že Spasskij zapomněl, nebo že Spasský nevidí? Zvláštní formulace... Snad se přítel neurazí, ale své odborně fundované příspěvky by snad mohl formulovat srozumitelněji. Srdečně zdraví starý vrtal.