(XXXI.) - C11 na Olympiádě v Praze 1931

Fragment jedné z nich jsem objevil v maďarském časopise Magyar Sakkvilag 1931 v článku velmistra Tartakowera. Ve známé Steinitzově variantě, která je oblíbená doposud, ale jsou populární jiné směry varianty, doporučil tah, který ale v praktické partii dosud vyzkoušen nebyl.

O francouzské obraně vycházejí velmi objemné publikace, z poslední doby se dají doporučit následující dvě:

Nyní se podívejme na Tartakowerův návrh a ukázky z poslední doby.

Antigambit b7-b5 v Evansovu gambitu

Ten doporučil na stránkách Deutsches Wochenschach 1906 na straně 1 známý mistr P. S. Leonhardt. Vydával ho za svůj objev a v několika dalších knihách je opravdu uváděno jak Leonhardtovo doporučení.

Jedná se o tuto variantu: 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4 Sc5 4.b4 Sxb4 5.c3 Sa5 6.d4 b5

V teoretickém pojednání není žádná praktická ukázka, ale díky databankám se dá lehce zjistit, že už byly nějaké partie sehrány před uveřejněním článku.

V roce 1896 vyšla kniha G. B. Frasera, který organizoval na britských ostrovech v letech 1890 až 1894 korespondenční turnaje, ale bohužel přesná data sehrání partií neuvedl.

Hráč D. Baxter tah b7-b5 použil ve dvou partiích.

Další důležitý pramen je světoznámý Bilguer, kde v 8. vydání se věnuje tahu 6...b5 tehdejší autor Schlechter v poznámkách 2 až 13 a uvádí několik ukázek mezi nimiž je i partie Blackburne + Lawrence - Napier + Leonhardt, která byla uveřejněna v časopise La Strategie 1895. Tento pramen bohužel k dispozici nemám. Důležité je, že partii sehrál P. S. Leonhardt a tedy, pokud ještě nebyla kniha Frasera vydána, mohl se cítit autorem tahu.

Jistě nemá smysl pátrat po přesném datu sehrání ukázek, důležité je, že protievansův gambit stále žije a byl sehrán v několika partiích i v našem století.

Podívejte se na souhrn teorie a nejzajímavější partie.

Existují ještě další dvě jiné možnosti pokusit se tahem b7-b5 přivodit na šachovnici nečekané komplikace. První, již o tah dříve, uvedl ve své učebnici Oskar Cordell v roce 1912 na straně 173 (Theorie und Praxis des Schachspiels, I. Band, Potsdam 1912) spolu s partií Seufert - Cordell. Partie je ovšem značně nekorektní.

A ještě druhá možnost se nabízí v jedné z variant v 7. tahu. Ukázka byla uveřejněna na stránkách časopisu Neue Berliner Schachzeitung 1868 na stranách 242 - 243.

Tah se pak ještě několikrát zopakoval, ale v současné době leží právem zapomenut na dně teoretických publikací. Partie jsou samozřejmě velmi slabé, ale náleží k vývoji šachu a dokumentují jak se hrálo před dávnými lety.

Vtipná výmluva

Vtipná výmluva okořenila závěr následující ukázky, která byla publikována v Deutsches Wochenschach 1906.

Oskam - Marshall
Rotterdam, 1906

1.Sc5? Nejlepší bylo 1.f4 gxf4 2.exf4 Sxf4, ale i zde hraje černý na výhru. 1...h4 1...g4 šlo také. 2.f4 Na tento tah bílý zřejmě spoléhal. Ovšem přišlo překvapení. 2...Sd6! Střelec odejde s tempem. 3.Sxd6 Co jiného. 3...g4–+ 4.hxg4 h3 5.gxf5 h2 6.f6 h1D 7.f7 De4+ 0–1