Hru koníkovou moderní teorie již nezná, nyní se dočítáme maximálně o hře čtyř a nebo tří jezdců. V časopise Světozor 1868 byla otištěna následující partie hrané variantou již známou od dob Poleria:
Světozor 28. 2.1868
Rakouský velmistr, významný badatel v teorii zahájení (Grünfeldova indická). V roce 1926 v Budapešti dělil první místo s Mario Monticellim a v roce 1933 vyhrál turnaj v Ostravě.
Československý a později sovětský velmistr židovské národnosti. Před druhou světovou válkou jeden z nejsilnějších světových šachistů. Roku 1937 byl kandidátem zápasu o titul mistra světa. Zápas s Alexandrem Aljechinem se však neuskutečnil.
Nádhera! Kouzelné je i to označení bílého ...ý a černého ...h. Vlastním svázaný časopis Světozor z roku 1872, kde jsem si v pravidelných šachových rubrikách prohlédl jména tehdejších šachistů a dovoluji si zatipovat, že pod zkratkou ...ý by se mohl skrývat vynikající český úlohář (ale i silný praktický hráč) Josef Dobruský. Je to jedno z dvou jmen té doby končící na ...ý (druhým je Karel Makovský) a má v tehdejším Světozoru otištěno několik partií (mimochodem: skvělých!), které bílými zásadně zahajoval 1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sc4. Pokud černý hrál Sc5, obvykle následoval podle tehdejšího bontonu Evansův gambit, zvolil-li černý "hrou koníkovou" 3...Jf6 (ve zmíněném roce označenou už současným názvem hra dvou jezdců v obraně), přišlo v jedné konzultační partii 4.Jg5, stejně jako v té otištěné z roku 1868.
Ve Světozoru z února 1868 je sloupec s vysvětlením všech používaných zkratek názvů figur, braní, lepší a hrorší hry a podobně. B = běhoun, O = koník. Ostatní jsou prakticky stejné jako dnes. Třeba to O je jen typografická finta, aby se K nepletlo se zkratkou pro Krále. Rád bych ten výstřižek sem vložil, ale neumím to.
B v notaci je spíš pro dříve občas používané označení Běžec.
Koník? V nějaké publikaci jsem zaregistroval Oř.
To je paráda. Z roku 1610. Nevím, jestli mám jen tak špatné vzdělání, ale tohle na mne zapůsobilo.