I ve druhém kole norského superturnaje se sice aktivně bojovalo, ale žádná z pěti partií skoro vůbec nevybočila z jasných mezí rovnováhy. Tudíž všech pět soubojů skončilo po právu dělbou bodu. Trochu podobně probíhalo i včerejší třetí kolo. Anand s Dingem obětoval pěšce za výstavní post na e4 pro svého oře, ale pozice zůstávala v rovnováze. V koncovce pak ani jedna strana nemohla uplatnit své plusy, a tak partie skončila opakováním tahů. Trochu větší vzrůšo nabídli Mamedjarov s Karjakinem, kteří vymysleli zajímavou přestřelku na královském křídle. Zdálo se, že černý král nemůže ve zdraví přežít, ovšem díky svým palebným silám na c5 a d5 měl černý dostatečnou protihru spojenou s útokem na body f2 a g2, pročež se bílý musel spokojit s opakováním tahů.
Mamedjarov - Karjakin, 3. kolo, pozice po 27...Kh8
Velice zvláštní pozice. Zdá se, že zcela holý černý král nemá šanci, nebrání ho jediná figura! Přesto bílý nemá víc než remízu, hrozba odtažného šachu a zároveň vzetí na g2 s dvojitým šachem jsou příliš velké hrozby, takže bílý nemá čas na žádný přípravný tah.
Také So trochu rozvířil stojaté vody s Nakamurou hned v zahájení, když v desátém tahu zatroubil k útoku svým g-pěšcem. Nic většího z toho však nebylo a po výměně většiny figur vznikla na šachovnici koncovka s dvojpěšci na obou stranách. Bílý se chvíli pokoušel uplatnit svou mírně lepší pěšcovou strukturu, ale to bohužel pro něj opravdu nebylo jak. Přes blokádu černých polí se jeho bělopolný střelec opravdu neměl jak dostat. No a něco podobného bychom mohli napsat o souboji mezi Vachier-Lagravem a Caruanou. Bílý sice vydobyl ve střední hře výhodu dvojice střelců, ale za cenu příliš potrhané pěšcové struktury. Právě z toho důvodu nebylo možné získat z této partie víc než půl bodu.
Jako poslední nám tak zbývá duel mezi Carlsenem a Aronjanem (úvodní foto: Lennart Ootes). A jelikož je to jediný rezultativní výsledek třetího kola (a celkově pouze druhý rezultát turnaje!), podíváme se na něj samozřejmě trochu bedlivějším okem.