Ťažkoodenec a osa
01.05.2011 17:43 | Zápasy kandidátů 2011Šachové média dávajú zápasu Kramnika a Radjabova dva odlišné prívlastky. Ten prvý je trochu prvoplánový: vraj ide o súboj bujnej mladosti a rozvážnych skúseností. Druhý je zaujímavejší: pre Kramnika vraj bude súboj s Teimourom ak...
Pre mňa je súboj Kramnika a Radjabova zápasom medzi ťažkoodencom a osou. Kramnik je „the wall“ šachu; je nepriestreľný, supersolídny a po zuby ozbrojený. Radjabov má rýchlu, pružnú myseľ, vie bleskurýchlo uhýbať úderom a poštípať.
Celkom rovný súboj to ale predsa nie je.
Keď sa Teimoura Radjabova spýtali, čo si myslí o Carlsenovom odstúpení z cyklu FIDE, odpovedal, že si jeho rozhodnutie váži. FIDE chaoticky menilo pravidlá pripravovaných zápasov, rušilo a nanovo organizovalo podujatia Grand Prix, a celkovo tak vlastnému systému uberalo na kredite.
Pôvodne mal Radjabov hrať práve s Carlsenom. Ten odstúpil, a to pomerne neskoro. Podľa schválených pravidiel FIDE preto mal Radjabov priamo postúpiť do druhého kola. (Aby nebol znevýhodnený tým, že sa musí pripravovať na dvoch rozličných súperov). FIDE ale pravidlá zmenila a medzi kandidátov pridala Griščuka. Dalo by sa preto čakať, že Griščuk bude Radjabovovým súperom. Ale nie, je ním Kramnik. Prečo? Nepodarilo sa mi to zistiť. Azerbajdžánsky veľmajster dokonca chvíľu zvažoval, či rozhodnutie FIDE nenapadnúť na súde, ale napokon sa rozhodol podrobiť. „Nie som Don Quichote“, povedal. „Nemám chuť bojovať s veternými mlynmi.“
Teimour Radjabov
Teimour Radjabov pochádza z Baku, má 23 rokov. Teimourova hra je aktívna, založená na dobrej príprave a rýchlom, presnom prepočte. Najmä jeho hra čiernymi figúrami fascinuje. Radjabov sa neusiluje o bezpečie a vyrovnanie, naopak: vrhá sa do ostrých variánt a snaží sa bojovať o celý bod. Tomu zodpovedá aj výber otvorení: čiernymi hrá na 1.e4 Svešnikova/Kalašnikova; po 1.d4 zase vzkriesil Kráľovskú indickú obranu. Do dnešných dní ostáva jej hlavným promotérom medzi svetovou elitou.
Radjabov je známy svojim sebavedomím a nevyberaným vystupovaním. (Jeho vyjadrenie na adresu arménskych šachistov zľudovelo. Azerbajdžánsky šachový zväz mal plné ruky práce s vysvetlovaním, že vyjadrenie ich jednotky „Enemy is an enemy. We all hate Armenians.“ nebolo myslené nijako zle.) Značné sebavedomie možno cítiť aj z jeho odpovede na otázku, ako prečítal Kramnikove slabiny. Teimour odpovedal: „Nechystám sa nijako špeciálne študovať štýl môjho súpera a hľadať jeho slabiny a silné stránky. Jedenásty majster sveta Bobby Fischer povedal: ´Neverím v psychológiu. Verím v dobré ťahy´. Úplne s ním súhlasím."
Nemôžem si pomôcť, pred zápasom s Kramnikom, ktorého zápasové skúsenosti sú snáď najväčšie na svete, mi takéto vyjadrenie pripadá byť neuveriteľne ľahkovážne. Radjabov nie je Fischer, navyše sám skúsenosť s dlhším zápasom nemá.
Vladimír Kramnik
Vladimir Kramik má 35 rokov a za sebou štyri zápasy na najvyššej úrovni. Vyhral s Kasparovom v r. 2000, neprehral ani jednu partiu. Titul obhájil remízou s Lekom v r. 2004. V roku 2006 vyhral „toilet match“ proti Topalovovi, aj keď len v tie-breaku. Napokon prehral zápas s Ánandom v roku 2008.
Kramnik má povesť nepriestreľného muža. Jeho štýl je pozičný a solídny. V najlepších rokoch prehrával Rus len jednu vážnu partiu zo sto. Samozrejme, takto bezpečne hrajúci hráč vyhráva tiež pomenej, a preto Kramnik len relatívne málokedy vyhrá superturnaj. Čo je ale nevýhodou v turnaji, je výhodou v zápase.
Kramnik sa pred niekoľkými rokmi oženil s francúzskou žurnalistkou, má syna. Trpí zriedkavým chronickým ochorením chrbtice, ktoré mu sťažuje dlhé sedenie za šachovnicou. Dnes hráva pomenej a riskantnejšie.
Jednoznačným favoritom zápasu je Kramnik. Bwin napríklad vypísal na Kramnikovo víťazstvo kurz 1.30, pokým na úspech Radjabova je kurz až 3.20. Radjabov Kramnika nikdy neporazil: celkové skóre ich stretnutí (vrátanie rapidov) znie 10,5:5,5 pre Rusa (+5 =11 -0). Pravda, v tejto štatistike sú zarátané i partie z Teimourových tínedžerských čias; v tomto období nebol Kramnikovi dôstojným súperom.
Vo Vladimirov prospech hovorí v prvom rade fakt, že je objektívne silnejším hráčom. Ďalej má neporovnateľne väčšie zápasové skúsenosti, jeho štýlu hry tiež zápasy vyhovujú asi najviac. Keby išlo o zápas povedzme na 12 partií, Azerbajdžánec by zrejme nemal vôbec žiadnu šancu.
V čom spočívajú Teimourove šance teraz? Za prvé, je slušným hráčom zrýchlených formátov; Kramnik naopak na poslednom Amberi neobvykle trpel, trápiac sa ako v rapidoch, tak v partiách naslepo. Ak teda Radjabov prežije štyri partie (čiže dvoje čierne figúry), jeho šance (doslova) rapídne narastú. Ďalej, Radjabov je mladší, je outsider a má veľmi robustnú nervovú sústavu. Naopak Kramnik má v šachu už mnohé za sebou, nemusi mať k „povinnému víťazstvu“ dostatočnú motiváciu. Je starší, má problémy so zdravím. To všetko sa môže prejaviť.
Predpokladám, že dve Kramnikove partie čiernymi skončia remízami po pomerne nudnom priebehu. V partiách, v ktorých bude mať Kramnik biele figúry, sa bude Radjabov pokúšať uniknúť z prípravy súpera. Zahrá preto dva rozličné systémy, ktoré navyše obvykle nehráva, staviac na to, že Vladimir sa v nich nezorientuje správne.
Podľa môjho názoru je šanca asi ½, že Kramnik jednu zo svojich partií bielymi vyhrá. Zápas potom skončí 2,5:1,5 v jeho prospech. Ak sa tak ale nestane, a zápas sa dostane do tie-breaku, majú obaja súperi približne rovnaké šance na víťazstvo.
Môj tip je teda 3:1 na víťazstvo Kramnika (čo približne zodpovedá kurzu z Bwinu).
No fór je v tom, že tyhle "odosobněné" pravděpodobnostní modely používají právě sázkové kanceláře, řlověk je může přečůrat jen tím, že má konkrétní informace o konkrétním zápase. Respektive může mít dokonalejší pravděpodobnostní model, ale ten nevyváží průměrnou ztrátovost, takže to nemá cenu zkoušet.
Po určitém váhání se připojím také k této off-topic debatě, asi proto, že se matematickou statistikou živím
Člověk může obehrát bookmakery buď lepšími informacemi (o tom tu už napsali mnozí), nebo lepším pravděpodobnostními modely. Je to jako u předpovědi počasí. Lépe předpovídat můžete buď tím, že toho víte víc, nebo tím, že stejné informace umíte lépe (správněji) využít.
Je třeba známo, že lidi nemají cit pro jevy s malou pravděpodobností a díky tomu se uživí pojišťovny. Dají se tedy pozorovat výsledky zápasů s vysokými favority, může se pak statistickými metodami např. prokázat, že bookmaker dává obecně na outsidery kursy příliš vysoké (tj. má chybu v modelu), a už víte, jak na něho.
Nebo můžete pozorovat, kolikrát za sebou nějaký favorit neuspěje, a prokázat, že to už není náhodný výkyv, následně pak vsadit proti němu. (Typickým případem byly zápasy fotbalové Sparty, kde zůstávala i po několika špatných výsledcích v kursech favoritem, asi protože je to Sparta.)
Nebo se můžete zaměřit na jednu konkrétní věc, např. počet gólů v zápase, sestrojit si na to pravděpodobnostní model a neustále ho vylepšovat a korigovat. Bookmaker na takové jemné hraní nemá čas.
Akorát se to musí dělat technokraticky a zcela bez emocí a bez snahy to ještě "vylepšit citem" nebo informacemi, protože obojí dohromady nedopadá dobře.
Na těch sázkách na vítěze z nějakého většího pole (koně, F1, skoky apod.) si berou podstatně víc, jak těch 7,5% z fotbalu, tenisu a dalších běžných sázek. Dalo by se říci, že čím větší šance na nějaký podvod, tím více si oni ukrojí z kursu (i když si nějak nedokáži představit domluvu atletů na OH), ono se to také v tom poli ztratí - klasický případ je sázení na koně ze záznamu v Tipsportu, to není o mnoho lepší, jak si zahrát na automatu, jednou jsem si to zkusmo spočítal a mám pocit, že mi vyšlo možná i -15% ...
V ruletě jim stačí vydělávat přes 0 (1/37) a málokteré casino asi krachuje - tam ale krupiér je trénovaný v případě potřeby hodit nějakou výseč, nejčastěji kolem nuly, pokud jsou velké sázky na barvy a pokud nějaký prohrává, je preventivně střídán. U BlacJacku jsou prý ta % ve prospěch firmy ještě nižší.
A taky mě na těch kurzech vždycky vytáčela položka "ostatní - jmenovitě". Pokud už stanovili kurzy pro pár favoritů, tak položka ostatní by se měla vztahovat na všechny ostatní a žádné "jmenovitě", jinak si zase ukusujou z kurzu ve svůj prospěch. Jsou to prostě zloději (ale ti největší zloději jsou v SAZCE a my je buhužel sponzorujeme)!
Mor na ně!
Este by som doplnil par viet k tej sazkarskej debate z pohladu matematika.
U článku k Ústeckému Festivalu, byla tam ode dne Čarodějnic, od 30.4.
Jaká úloha? Nejsem v obraze (jsem pod obraz ).
Jasně Bonde, počítal jsem jen matematicky. Pokud k tomu DPH a poplatky (to je všude jinak), tak to je srážka navíc.
Jinak jsem vás uvedl, že jste mi dal námět k mojí úloze.
Samozřejmě ty kurzy jsem uváděl poměrně tj 3:1 je šance 75%:25%
Kdysi před lety, když jsem ještě sázel, bylo 5% navýšení vkladu (DPH) a 10% srážka kurzu.
Tedy při vsazených 21 Kč na kurz 50%, zkrácený na 1,8 jsem vyhrál 36 Kč. Při dvou sázkách po 21 to tedy dělalo průměrnou ztrátovost cca 14 procent. Dneska je to snad ještě horší
J.Bonde: V plusu jsou fakt jen asi ti, kteří se tomu profi věnují a zjišťují inforfmace, větší než bookmakeři. Postup na více tutovek je však běžný a účinější než jakékoliv jiné.
S tím, že 3:1 na favorita, musí udělat převrácenou hodnotu a kurs na poraženého a pak odečíst těch 7-10%. Tedy sází se třeba 3,3:1 na favorita, ne 4:1 V kursu musí být zahrnuta již forma, zranění, motivace (jak píšete). A zde jde o to, zda o tom ví bookmaker více než sázející.
A výhoda sázejícího je, že bookmakeři musí nastavit kursy na tisíce tipů a sázející si vybere třeba deset na sázenku, kde je třeba informován.
Také jsem věděl více než bokmakeři, že Topalovovi bude s Anandem pomáhat Dufek. A kdyby to věděli, nemohli by vědět, že je tak dobrý. Kurs byl asi 60 na 40 pro Ananda, před poslední partií snad fifty-fifty. Byl bych tedy ve výhodě, ikdyž by mi nepomohlo. Nakonec jsem nevsadil. To je to, že na jeden zápas, na jedno malé překvápko, nemá finančně cenu (buď se musí vsadit moc nebo při nižší sázce je výhra malá). Proto ti, co se tím trvale zabývají, sází, jak jsem výše psal.
PS: Řešení úlohy jdu zkopčit k Festivalu.
kiklos: To je právě ono. Není vůbec jasné, jak bude Kramnik hrát. Dřív opravdu býval supersolidní hráč, ale vzpomeňme na partii s Nakamurou v Londýně, kde obětoval jen tak figuru za pěšce (a málem to zremizoval). Role favorita a krátký zápas mu asi nedovolí něco takového zopakovat, na druhou stranu potřebuje vyhrát aspoň jednu klasickou partii.
Jestli profíci sázejí tutovky, tak nechápu, jak můžou být v plusu (jak psal p.Háse, čím více tipů se kumuluje, tím větší část kurzu si ukousne kancelář).
Kurzy jsou většinou zkreslené ve prospěch favorita - když jsou reálné šance 3:1 ve prospěch favorita, tak sázející sází řekněme v pom2ru 5:1 ve prospěch favorita a díky tomu bookmaker musí kurzy upravit na řekněme 4:1, aby rozložil riziko (samozřejmě ideální kurz by byl v tu chvíli 5:1, ovšem to by zase zpětně ovlivnilo sázející). A profíci právě čekají na tyto disproporce a sázejí na outsidery, pokud si myslí, že je jejich kurz podhodnocený (což je vždy věc subjektivního názoru, objektivní šance nikdy nikdo nespočítá, je tam spousta okolností - forma, zranění, motivace, atd).
Myslím, že Ján trochu podceňuje (i když zmiňuje) faktor příliš krátkého zápasu. Osobně se domnívám, že mezi těmito soupeři opravdu půjde o to, jestli Kramnik jednou vyhraje nebo ne. Vůbec bych si nebyl jist tím, že bude Kramnik tlačit černými krátké remízy, spíš bude hrát nepříjemné "dušené" šachy a zkoušet získat nějakou zajímavou bezrizikovou koncovku. Souhlasím, že Radjabov se bude snažit hrát překvapivá zahájení s velkým dynamickým potenciálem. Nevěřím, že nás čeká nějaká klidná remíza - ani v jedné partii. Tipuji, že to Radža ve druhé nebo třetí partii přestřelí a korektní Kramnik to ušroubuje.
Pokud bude po třech partiích vyrovnané skóre, pak už věřím Radjabovovi. Případný rapid Radjabov prostě vyhraje, Kramnik si už nebude věřit.
Celkově bude hodně záležet na první partii, tam se nastaví psychika celého zápasu.
MaX:
Vzorec z toho Excelu je =1-1/(1/B6+1/C6), tedy 1-převrácená hodnota součtu převrácených hodnot všech možností, zobrazená ve formátu %.
ad MaX:
Procenta: Franta vsadí na Gelfanda stovku. Pepa na Mameda také stovku. Kurs je stejný. Sázková společnost přijala 200 Kč. Vyplatí 185 Kč, tedy 92,5%. Nechá si 7,5%.
Sám nesázím, nikomu nic neradím, jen vím k vaší poslední větě, že profíci nesází až tak velké částky, ale tikety s vybranými kumulovanými tutovkami. Pak to udělá z malého vkladu slušnou částku.
Já říkám, že profíci ze sázení, kteří rozumí šachu, nebo šahisté, kteří se sázením zabývají, vynechají první dvojici, také Topu, protože ho od podzimka neviděli (kdyžtak až druhé kolo). Aroniana a Kramnika dají na jeden tiket spolu s dalšími vybranými 4-8 "tutovkami". Sázení na outseidera je lákavé, jako jednorázové zajímavé a může i vyjít, ale rozhodně to není pro pravidelné hráče k pravidelnému opakování.
Jak se dospěje k těm záporným procentům. Nějak to nemůžu spočítat.
Je to tak na začátku sázení to byly úplné žně. Například sázkovka Formule tam jsem si tenkrát hodně pomohl, abych to časem vrátil Tipsportu
Už tři roky nevsázím, protože na překvapivé dvojky už nemám čuch a na "jisté" jedničky balík peněz.
Tutovky jsou dobré na tenis, nebo tam, kde se sází na dva výsledky. U fotbalu a jiných podobných sportů bych se držel spíše těch překvápek. Na nějaké bohatství to bez skutečných zákulisních informacích o domluvách však není. Třeba naše hokejová liga je kvůli hernímu systému proslulá domluvenými remízami.
Co se zápasu zde týká, za optimální bych považoval dát na dvojku tak 500-1000 (jeden ze tří takových by mohl vyjít), ale začíná to před mým výplatním termínem, tak z toho asi nic nebude.
Gelfand 1.85 - Mamedjarov 1.85 (50:50;-7,5%)
Aronian 1.40 - Griščuk 2.75 (66:34;-7,23%)
Topalov 1.35 - Kamsky 2.95 (69:31;-7,38%)
Kramnik 1.30 - Radžabov 3.20 (71:29;-7,56%)
Když přeskočím první vyrovnaný zápas (dal bych spíš také 2), potom tři dvojky u zbývajících - vyjde-li jedna, něco málo vydělám, nebo málo prodělám (Aronjan to nemusí psychicky zvládnout, Kamskému sice nevěřím, ale Topalov po porážce s Anandem je nějak také mimo a Radžabov je "hladový").
Před nějakými dvaceti lety, když sázkovky u nás začínaly, spolu hrály v kvalifikaci MS San Marino - Faerské ostrovy, tam se u Chance a Fortuny daly najít obrácené kursy, které se daly vsadit proti. Domácí bookmakeři se zřejmě ještě učili ...
Jak píše Pavel Háse, tak "pro strýčka příhodu" to dělají sázkovky jednak aby z něčeho žily (krom poplatků, vybírají-li je), ale pak také, že jinak by musely mít všechy mezi sebou stejné kurzy. Kdyby vyšel součet 100%, tak není problém u jedné (s nejl. kursem) vsadit Radžu a u druhé (s nejlepším kursem na soupeře) na Kramnika v přílušném násobku peněz dle kursu. A musíte vždy vyhrát. Těch 7-10% je pro sázkovku a zároveň ochrana rozptylu kursů. I tak se musí mezi sebou hlídat, i tak někdy nějaká ulítne a pak profíci takto proti u dvou vsadí. Takže najdete-li nejlepší kurs na jednoho a nejlepší na druhého, zkuste propočítat potřebný násobek a vyjde-li vám, že zaručeně budete v plusu ať vyhraje kdokoliv, můžete zkusit. Ale asi to nevyjde, protože je tam ten "polštář" a vzájemně se hlídají mezi sebou, i případné poplatky započítat.
Vím, že profíci, Bonde, spíše sázejí na tutovky. Také sázkovky prodělají či moc nevydělají, když je většina dle očekávání, vydělají, když jsou překvapení, jako nyní zatím na MS v hokeji. Ale je to samozřejmě taktika každého jak ji zvolí. Opravdoví profíci jsou týmy jezdící po tenisových turanajích a zjišťují, kdo pokulhává, zákulisní informace, aby prostě byli on-li chytřejší než bookmakeři.
Zajímavá je i otázka jak sázet sportku, jestli kombinovat nebo to "rozhodit" na všechna čísla. Protože čím více čísel do jednotlivých tipů použiju, tím více půjdou sázky proti sobě - tj nemůžou vyhrát všechny. Pokud ovšem vsadím jen jeden sloupec, ztrácím nárok na prémii. Pokud bych byl uvnitř, tak bych si určitě pomocí analýzy statistik sázejících dokázal přijít na pěkný balík
Profíci kumulují pouze tipy na outsidery, kde vycházejí z toho, ža každý tip je silně podhodnocený (protože většina lidí sází tutovky a sázkové kanceláře tomu musí přizpůsobit kurz, aby rozložily riziko). Stačí 2-3 tipy 1:10 a pak už jen čekat až to vyjde. Kumulovat tutovky je skutečně blbost.
Nenechal bych se zmýlit tím kursem 1.3 ... Hodnoty 1.3-1.4 jsou u sázkových kursů ty nejzrádnější, protože se tváří jako tutovka, kterou nejsou. V podstatě se to dá přirovnat ke dvojtipu v nějakém vyrovnaném derby, třeba Rangers-Celtic ....
Pokud bwin dává 1,3-3,2 -> znamená to, že jejich bookmaker odhaduje zápas cca na 71%-29% (a na kursu si bwin "pro strýčka příhodu" odebral 7,56% ... udělal jsem si na to soubor v Excelu).
Mám zkušenost, že u takovýchto kursů, kde se výsledek nedá moc předvídat, je výhodnější sázet za nějakou rozumnou částku sólově proti ... Největší hloupost je pak několik takových tipů dát do akovky, protože jak je vidět, na každém kursu mají nějaká procenta, obvykle tak 7-10%, podle solidnosti sázkovky a při větším počtu zápasů se to kumuluje, kolik je například 0,925 na devátou? (při devíti zápasech je návratnost pod úrovní Sportky, kde jde na ceny 50% vkladů ...)
Moc dobře napsané! Jen myslím, že stejně významným promotérem královské indické je i Nakamura, ale to je věc názoru...
ano. každá dvojice má svého specialitu. Jána Markoše už znáte. Zítra následuje další dvojice.
Mně též. Budou takto postupně představeni všichni kandidáti?
Velmi precizně sepsaný článek! Moc se mi líbí.