Šachová dovolená

Po návratu z Linares (viz článek na NSS) jsem dostal okamžitě nabídku od Silvia Danailova zůčastnit se zápasu Topalov-Anand jako Veselinův sekundant. Nad nabídkou, která obsahovala zahrnuté veškeré náklady (bydlení v ***** hotelích, jídlo a další drobnosti) a finanční odměnu, která byla oboustranně akceptovatelná za odvedení práce on-site v Bulharsku, jsem dlouho neváhal a souhlasil, v zápětí přišla informace, že by se nejednalo jen o termín zápasu, ale že do přípravy je počítáno s prvními třemi týdny v dubnu. Když jsem to lehce spočítal, vycházelo rovných 7 týdnů dovolené, což není v našich končinách zcela obvyklé. Kromě dovyčerpání veškeré dovolené to znamenalo i neplacené volno prakticky na 4 týdny. Šéf i firma mi vyšli maximálně vstříc a neplacené volno i dovolenou mi povolili zároveň s upozorněním, že pro tento rok jsem s dalším odpočinkem skončil. Poměrn dlouho jsem pak čekal na informace od Silvia, jestli skutečně do Bulharska pojedu, nakonec poslední týden v březnu mi přišel email s jednoznačnou zprávou: Veselin tě u zápasu chce, odlétáš ve čtvrtek 1.4., po příletu tě vyzvedne řidič a odveze do Sandanski – velmi oblíbené turistické centrum asi 200km od Sofie.

1.4. nastalo, všechno sbaleno, vybaven základními informacemi o Bulharsku, občanským průkazem a trochou peněz hurá vstříc dobrodružství. Let pomocí ČSA nenadchnul ani neurazil – za necelé 2 hodiny se toho nedá moc stihnout a všichni se snažili, aby ani takto krátká doba nám nepřišla dlouhá, což se letuškám dařilo. Po dosednutí a vystoupení z letadla odbavení proběhlo rychle a bez problémů a sotva jsem opustil odbavovací prostor, už jsem viděl svého řidiče – mladý, sympatický, energický Mr. Dinev. Nejdříve se přiznal, že nevěděl jak mě má oslovovat, protože s mým křestním jménem zde válčili skutečně všichni, ale nakonec jsme se shodli a vyrazili směr Sandanski. Jen průjezd Sofií trval hodinu, místní řidiči nevědí k čemu je blinkr, pruhy na silnici a velmi často kdo má přednost (přednost má většinou ten drzejší), zato jsou bravurní v používání klaksonu a brzdového pedálu. Silnice jsou na úrovni našich okresek, přičemž stavby jako paneláky vypadají jako po 40 letech neudržování. Během cesty jsem si jen potvrdil, že bulharský průměrný plat je skutečně jen 350 Euro, mladí místo cyrilice píší SMS v latince, v Bulharsku je vysoká míra korupce a ČEZ má zhruba stejnou míru popularity jako u nás.

Do Sandanski jsem dorazil odpoledne, Veselin, Erwin l’Ami a Ivan Cheparinov navečer, Jan Smeets přijel o týden později. Den sekundanta byl celkem jednotvárný: snídaně v půl desáte, poté se s Veselinem individuálně probírala analyzovaná zahájení a analyzovalo – až do oběda, který býval pravidelně ve 13hodin v hotelové restauraci. Při oběde (stejně jako i při dalších příložitostech) nás Veselin zásoboval historkami nejen o šachistech – výsledek jedné history byla velká boule na Ivanově hlavě, protože se smál tak hodně, až se hlavou třísknul o stůl. Po obědě se pokračovalo v práci, ale už ne tak intenzivně s trávením volného času dle libovůle. Veselin při analýzách miluje “sacrifice”, takže kde se nechala odevzdat figura za jakýkoliv náznak útoku, tam se také odevzdala.

12. dubna jsme se přesunuli do Sofie – Ivan a Erwin jeli s přistaveným autem, já s Janem jsme se vezli ve Veselinově autě. 3 hodiny uplynuly celkem rychle – vyčerpala se veškerá témata od politiky, sportu, ekonomické situace a skončilo se tradičně u šachů. Ubytování jsme byli posledním patře Grandhotelu Sofia, kde má kromě Silvia Danailova (manažer nejen Veselina, ale i Ponomariova) také kancelář bulharský fotbalista Christo Stoičkov. Denní režim se příliš nezměnil, protože veškerá zahájení byla víceméně připravena, bylo vše trochu ve znaku relaxování. Posunutí o jeden den jsme nesli celkem nelibě – nešlo o to, Vishymu znepříjemnit život, ale o peníze – posunutí zápasu znamenal nemalý finanční zásah do organizace zápasu – jestli se nepletu, tak Vishymu bylo (ať přímo či nepřímo) nabídnuto odložení zápasu pod podmínkou, že bude vzniklé náklady hradit – takže nakonec byl zápas o jeden den odložen.

1. partie

Oběd před partií proběhl v Happy baru, kde se zastavil místní maskot – kominík, na kterého se dá za malý poplatek sáhnout. Zaplatil jsem trochu více a poplácal mě za to po řádně po zádech – a ještě si mě velmi dobře zapamatoval. Štěstí jsme si vybrali hned v první partii. Vishy si naběhl do přípravy, jak zaregistrovali úplně všichni. Při prvních tazích jsme byli u Erwina v pokoji a sledovali první tahy a nemohli uvěřit, jak Vishy sleduje naše analýzy, Ivan byl v male extázi. 20..Kg8 byla chyba, mnohem větší ale 23...Kf7 (viz.diagram č.1), na které přišlo 24.Jxf6+-. Daná pozice sice nestála v přípravě na šachovnici, ale Veselin věděl o všech možných motivech (Jf6,e5,Vxg5..)

2. partie

Veselin si vybral v přípravě jako základní kámen Katalán s 5..a6 a během přípravy se našlo mnoho novinek a zajímavých variant. To se ale netýkalo pozic po tahu 6.Je5, který milují takřka všichni autoři šachové literatury. Veselin hrál celkem přesně, za zmínku stoji možnost 16..Jc5! a hlavně v pozici diagramu č.2 bezpečné 22..Vc8! 23.Vxc8 Vxc8=. Veselin ale získal neopodstatněný pocit, že stojí lépe a pozici prakticky pohřbil tahem 25..Je3?
Po partii vesele nebylo – bohužel problem nebyl přípravě, která sice nebyla 100%, ale účel splnila, ale v tom co se dělo na šachovnici po 20. tahu. Pozdě večer nás pak ještě navštívil Silvio – doporučil nesledovat šachové servery a zbytečně se nerozptylovat – až po zápase jsem pochopil, jak hluboká to byla pravda.

3. partie

První slovanská, která byla tak u publika nepochopená. Zjednodušeně řečeno – bílý měl v každé partii výhodu a pozice v této variantě je pro černého za šachovnicí těžká. Vishy zde určitě neprokázal výbornou přípravu, možná spíš jen vsadil na to že varianta nebude až tak moc Veselina bavit.
Varianta nás nepřekvapila, byla jedna z hlavních věcí, co jsme před zápasem předpokládali. Veselin měl sice vše připravené, ale nakonec hrál vždy trochu něco jiného, než bylo doma připraveno. V tomto případě (viz. diagram č.3) 16.Ke2 místo 16.Kf2! (s dalším Je2), později 21.Jc5 dávalo šance na výhodu.

4. partie

A zároveň studená sprcha. Přes noc se pracovalo na vylepšení 2 partie ale až po obědě se našlo jedno podstatné zesílení pro bílého v jedné z vedlejších variant. Samozřejmě jsme netušili, že Vishy už opakovat 2 partii nemínil. Z tohoto důvodu se objevila varianta, která nemá až tak úplně špatnou pověst, a to ani přes Vishyho 10.Ja3 – tento tah dokonce Veselin znal od zápasu s Kramnikem, ale více času se mu nevěnovalo. Přes všechny překážky hrál Veselin dobře, nepřesnost byla myslím až 17...J8a6, ale zkrátka tohle nebyla pozice pro Veselina. Přestože si enginy celkem chrochtají u 20..h6, Veselinova slova druhý den po snídani byla jasná – jak jsem mohl něco takového zahrát, když Dvorecki píše, nehraj pěšci tam, kde jsi slabší... Exekuce od Vishyho byla pak příkladná a všichni nadšení, takže většina hráčů ani nezaregistrovala ještě silnější tah než 22.Jxh6 a to možnost 23.e5!! (viz. diagram č.4)

5. partie

Při zahájení partie jsme trochu nemohli věřit svým očím – ve 3. partii jsme variantu považovali jako záložní řešení, ne jako systém na celý zápas. V této partii Vishy zvolil 15…h5 – s odstupem času jsme toto pokračování považovali za nejslabší ze všech tří, které se v zápasu hráli. Klíčová pozice byla po 21 tahu černého (viz. diagram č.5). Nyní bylo nejpřesnější 22.Vd1 a zřejmě jen Nigel Short v komentářích mohl hledat potěšení v pozici vznikající po 22..Vc6 23.Se3 Sc5 24.Sd2 f6 25.Jxe6 Vxe6 26.Sxe6 Kxe6 27.f4 Sxe4 28.fxe5 Kxe5 s kvalitou za pěšce víc pro bílého.

6. partie

Konečně nalezeno řešení systému z druhé partie, Vishy ale odbočuje 10.Sg5. Veselin ani Vishy nezaregistrovali malou změnu v pořadí tahů a tak Vishy přešel kolem možnosti získat příjemnou výhodu v pozici diagramu č.6 po 13..Jc6 14.Sxc6! bxc6 15. Dxc6 Vb8 16.Vac1 Dd8 17.Vc2
Jako obvykle komentátoři na webu po partii opisovali komentáře navzájem od sebe a tuto možnost přešli s grácií. V partii se poté až tak moc nedělo – Vishy měl lehkou iniciativu ale ne a ne ji nějak zhmotnit.
Stav v polovině zápasu byl 2,5-3,5, ale na Veselinovi to nebylo nijak vidět. Poslední partii přežil bezúhony a na konci ještě Vishyho trochu škádlil. O volném dnu v rámci teambuildingu jsme skončili v sauně a připravovali se na následující partii, která byla opět čenými. Systém který byl vybrán se nakonec skutečně hrál a partie byla hodně zajímavá.

7. partie

Den začal hezky. Na snídani mě Veselin představil Toljovi Karpovovi – to byl vždycky můj velký vzor, takže lepší začátek dne jsem si mohl jen těžko představit.
Zpět k partii. Oběť kvality byla přesně pro Veselina. Vishy zjevně nepřipraven na podobný vývoj událostí a v pozici diagramu č.7 po 21.Kh1 měl takřka o hodinu horší čas. Samozřejmě že naše analýzy pokračovaly dále, ale Veselinovi stačil motiv d3+Ve2 a černý má kompenzaci za figuru. V pozdější fázi Vishy pozici po nepřesnostech Veselina ustál a mohl asi i hrát oprávněně na výhru, nakonec ale byla zapsána pro oba celkem zasloužená remiza. 21...Sf8 (21...Dxb2)

8. partie

Ráno před partií, při pravidelné procházce, jsme s Janem nadhodili, že 13..Vc8 je celkem pravděpodobné. Veselin tomu až tak nevěřil, ale analýzy zkontroloval. Stejně jako v předchozích slovanských Vishy odehrál 2-3 tahy po klíčovém tahu bleskově a začal myslet – těžko to lze hodnotit jako dokonalou přípravu. Tak se stalo i tentokrát – po 14.Sb5 blicnul 2 tahy a začal přemýšlet. Co bylo horší, tahem 18.a5 Veselin opět přehodil tahy a vypustil veškerou výhodu – nicméně tentokrát Vishy kontroval a nezahrál v pozici diagramu č.8 18..Sb4!= (18..Se7? +=)
Celkem rychle pak Veselin získal výhodu a podařilo se mu vyhrát v zajímavé koncovce – Vishy přeci jen nakonec chyboval. Vishy určitě nebyl spokojen s výsledkem partie, ale ještě méně musel být spokojen s průběhem partie.

9. partie

Stejně jako před první partií jsem potkal kominíka při obědě. Tentokrát jsem dal jen pár drobných, ale i to nakonec stačilo alespoň na remis… Na kominíka jsem si vzpomněl až po partii a skoro jsem začal věřit tomu, že na pověrách něco je. Škoda že jsem ho neviděl před 12tou partií.

Před partií jsme udělali malou korekci analýz, ale nejednalo se o nic zásadního – z praktického hlediska bylo vše v přípravě vyřešeno, takže se spíše čekalo, jakého králíka z klobouku překvapení Vishy vytáhne. Varianta Nimcovičovy indické nebyla překvapením, přestože oba hráči hráli relativně pomalu, tak se spíše rozpomínali než vymýšleli. Asi nejkritičtější pozice zahájení byla po tahu 20.Sf2 (viz. diagram č.9)

Ani jeden z hráčů nezískal výhodu a nyní bylo nejbezpečnější 20..Jhf6 (osobně bych neváhal). Veselinovo rozhodnutí obětovat dámu za 2 věže je možná zajímavé, ale z mého pohledu absolutně nepraktciké, protože chybu může udělat jen černý, což se také stalo. Veselin zcela přehlédl 32.Jg5, po kterém byla partie prakticky na vzdání. To co se následně dělo na šachovnici bylo jen pro opravdu hodně silné povahy – všichni jsme seděli v jedné místnosti u PC a koukali na on-line přenos a zároveň kontrolovali hodnocení enginů – takřka každým tahem se pozice dostávala z hodnocení +- do = a zase zpět (vše samozřejmě díky 40.Vh8??). Před 50. tahem jsme se rozešli do svých pokojů, takže jsem ani nezaregistroval, že jsem poslední kdo ještě, byť jen po očku, partii sleduje – takže jsem byl jediný kdo věděl, že partie skončila remízou. Když jsem se pak šel projít po Sofii, narazil jsem na Erwina a Jana kteří poté, co jsem jim řekl, že partie skončila remízou, byli úplně perplex.

10. partie

Změna zahájení byla očekávána, jen jsme netušili jakým směrem. Vishy vybral podpultovou variant – a jak jsem ještě během partie zjistil, byl jsem jediný kdo si vybavil partii předchůdce – Christiansen - Jansa (Luzern 1982) – koneckonců partie byla komentována ve své době velmi kvalitní knize Šachové olympiády. Vlastimil partii v Luzernu prohrál, ale i nadále s ní v 80tých letech koketoval, když se k němu přidali Smejkal i Ftáčnik. Varianta má špatný zvuk díky 11.dc5 Dc7 12.Jd4 Je5 13.Jb5 Db8 14.Se2, ale po partii jsme přišli na velmi zajímavou variantu, kde černý po sérii přesných tahů udrží velmi pohodlnou rovnováhu. Z tohoto hlediska jsme nakonec s odstupem hodnotili Veselinův postup jako velmi praktický. Kritická pozice byla až v koncovce (která vznikla nevynuceně díky Vishyho nepřesnosti) po 28.exd5 (viz. diagram č.10)

Pozici hodnotili takřka všichni komentátoři mezi = a += s dovětkem, že se v pozici už nic nedělo. Naštěstí Vishy v pozápasovém interview hodnotil partii v dalším průběhu (kolem tahu 44.) jako prohranou – hodnocení trochu překvapive a pesimistické, za to ale zcela v souladu s naším – zafixovaná slabina h7, nepohybliví pěšci na dámské křídle, velmi silní střelci. Mohli jsme jen litovat, že Veselin výhodu neproměnil a nakonec remis spíše zachraňoval.

11. partie

Vishy si vybral Anglickou a s výběrem neměl extra šťastnou ruku – výhodu nezískal a v pozici diagramu č.11 tah 12.Jc5 rozhodně neaspiroval na výhodu ze zahájení. V partii se začalo jiskřit až k závěru a i když enginy začaly preferovat Veselina, Vishy nikdy nebyl v nebezpečí prohry.

12. partie

Ráno před partií nevypadalo nijak tragicky – dosud si každý hráč udržel svoje podání, takže v nejhorším případě byl tady tiebreak. Laskerova obrana byla předpokládána, těžko si mohu představit, že by kdokoliv mohl považovat hraní Laskerovy obrany jako zahájení na výhru – tak jsme hodnotili i zahajovací tahy. Že je něco špatně už bylo zřejmé po 16..Jf6 (viz. diagram č.12), když Veselin nezahrál 17.Sc6! Dd6 18.Da4 Sd7 19.Sxd7 Dxd7 20.Dxd7 Jxd7 21.Je5 s malým chlupem – taková poyice se možná bílými nevyhraje, ale určitě se neprohraje. Veselin pokračoval hodně matně 26.Va3 a zakončil partii nepochopitelným 31.exf5 – zbytek už bylo od Vishyho velmi přesná realizace výhody.

A tím bylo po zápase. Silvio nám všem změnil datum odletu na pátek 14. května, abychom mohli být na závěrečném ceremoniálu, takže jsem si prodloužil dovolenou o 2 dny a strávil je procházením po Sofii. Ve čtvrtek se s námi rozloučil Silvio se slovy “To je život, zítra bude líp” a já mu poděkoval za perfektní zaopatření a organizaci, protože vše klapalo na 100%. V pátek se vše sbalilo, s Veselinem jsme se rozloučili a při odchodu z pokoje významně šibalsky mrknul...

Cesta na letiště proběhla bez problémů a tam mne čekalo poslední malé překvapení. Při čekání ve frontě na průchod bezpečnostním rámem mne z druhé fronty někdo kývnutím hlavy pozdravil... odpověděl jsem kývnutím automaticky a chvilku přemýšlel, kdo mě asi tak může v Sofii zdravit. Vzápětí mi to došlo, když jsem trochu víc zvednul hlavu – přede mnou byla celá Anandova výprava. Vishymu jsem popřál k vítězství a v bezcelní zóně jsme si všichni povídali. Pak nástup do letadla a zamávat Sofii... - milá Sofie, dva roky uplynou rychle...

Po návratu domů byl konečně trochu čas prostudovat šachové weby a take jsem se na to s vervou vrhnul. V zápětí jsem ale rychle vychladl a vzpomněl si na Silvia slova v Sofii - nečíst žádné šachové zpravodajství. Komentáře partií, analýzy ve mě vyvolaly vzpomínky na zvolání: Laik se diví a odborník žasne a tak po přečtení několika článků jsem ztratil chuť vyhledávat další, protože jsem získal pocit, že jsem byl 7 týdnů úplně někde jinde mimo naši Galaxii a ne v Sofii přímo u zdroje.

Fotografie

Typický pokoj sekundanta. Jen těch monitorů je málo.

Hrací místnost, kde se vše odehrávalo. Většinou jen pro silné povahy.

Nad červenou cedulí má Veselin apartmán – cca 100m od hotelu a 100m od hrací místnosti. Po dobu zápasu se tam ale vůbec neobjevil.

Je po zápase. Sofijský park nepamatoval zápas mezi silnějšími hráči.. Zatímco Jan Smeets (bílé, 2659) přemýšlí co to bude, Ivan Cheparinov (AKA Vánka, 2640) už to ví – bude to Lasker. Erwin l’Ami (2620) jako arbiter . Kromě toho že stojím za fotoaparátem, kibicnul jsem si do partie Da3.

Toto není skrytá reklama, protože není co skrývat - cihlové stavení je Happy gril – základní stravovací místo teamu Topalov.

.. a tohle je druhé nejoblíbenější místo – kavárna Memento s nezapomenutelnými koláčky.

Prakticky jediná fotografie teamu Topalov – udržet všechny sekundanty nehybné alespoň na sekundu byl úkol nemožný..

Partie