Na slovíčko s kapitánem

Jak hodnotit uplynulé XVII. Mistrovství Evropy družstev v Novém Sadu? Určitě je zde více aspektů a úhlů pohledu. Pro diváky a fanoušky bylo letošní vystoupení mužské reprezentace jistě obsažné a "ochozy tribun" byly plné až do posledního kola. Bohužel nepovedeného kola, ve kterém prohra s Polskem znamenala celkový neuspěšný výsledek - 23. místo.
Odpovědi na naše otázky, směřované na osobu kapitána týmu mezinárodního mistra Michala Konopku (viz.foto), mají za cíl zprostředkovat informace o průběhu jednotlivých zápasů přímo z místa dění a další jemnosti, které člověk sledující celou akci "na dálku" jen těžko postřehne. Že klíčový moment nastal již v prvním kole. Co se mohlo udát na šachovnicích v zápase s Polskem? Kdo nadchnul, kdo zklamal a kdo chyběl? Čtěte dále...

Vystoupení naší reprezentace bylo na letošním ME pro diváky, fanoušky velmi atraktivní. Od 2. kola jsme vás mohli sledovat nepřetržitě on-line s velmi kvalitními soupeři a o pěkné zážitky nebyla nouze. O nepříliš dobrém umístnění vlastně rozhodlo poslední kolo. Jaké jsou pocity?
"Teď, těsně po příjezdu, převládá zklamání. Naše mužstvo se chtělo v Novém Sadu rehabilitovat za nepodařenou drážďanskou olympiádu, to se ale povedlo jen částečně. Herně jsme odehráli několik skutečně podařených zápasů, konečný výsledek je však velmi špatný.
Jsem rád, že píšeš, že bylo vystoupení naší reprezentace pro fanoušky atraktivní. Těm, co nám drželi palce, děkujeme, i když vím, že jsme jim nakonec – na rozdíl od báječného ženského týmu - moc radosti neudělali. "

Ale po pořádku. První kolo jsme byli v zápase s Islandem favorité. K vítězství jsme se ale trochu protrápili…
"Neřekl bych, že jsme se s Islandem k vítězství protrápili. To jsou takové ty zápasy se slabšími družstvy, kdy se po dvou hodinách zdá, že favorit nestojí nikde lépe, a pak to skončí třeba 4:0. I toto utkání bylo především otázkou skóre. Bohužel Viktor přepnul strunu a Robert nevyhrál trochu lepší koncovku a byla z toho hubená výhra 2,5:1,5. Přesto to byl jeden z klíčových turnajových momentů. Je totiž velmi žádoucí, aby se úvodní zápas vyhrál vysoko a všeobecně aby se v prvních kolech nahrálo dobré skóre. V těchto soutěžích družstev se totiž při losování jednotlivých kol nenasazuje podle startovních čísel, ale právě podle skóre a navíc tím způsobem, že nejvýše postavený tým hraje s nejníže postaveným. My jsme tedy 1. kolo vyhráli 2,5:1,5, pak přišla prohra se Španěly 1:3 a byl problém: měli jsme pasivní skóre a právě my jsme byli tím nejníže postaveným týmem. Od té chvíle jsme měli jednu jistotu: dostávali jsme buď soupeře, kteří mají o jeden zápasový bod více, nebo některé z mužstev s nejlepším skóre v naší bodové skupině. Ocitli jsme se tak trochu v pasti, protože bylo mimořádně těžké si skóre s těmito kvalitními soupeři vylepšit. Rádi bychom si zahráli s Dánskem, Řeckem nebo Norskem, ale kvůli našemu zaváhání na startu to nebylo možné.
Až v Novém Sadu jsem mohl náležitě ocenit, jak nám (při stejném systému nasazování) na mistrovství Evropy družstev v Plovdivu 2003 pomohly vysoké výhry v 1.a 3. kole s Islandem a Kyprem (dohromady 7,5 bodu). Celý turnaj jsme pak odehráli s relativně příjemnými soupeři."

Následovala trochu hořká prohra se Španělskem, výhra se Slovinskem a pak dvě náročná kola, která skončila remízou s týmy (Maďarsko, Nizozemsko) nasazenými kolem nás. Nechyběl někde jen kousek, urvat více?
"Ano, prohra se Španěly byla hořká. Chtěli jsme odehrát solidní zápas, pevně, okolo 2:2. Místo toho jsme z výkopu prohrávali 0:1 a veškerá předsevzetí byla pryč. Kapitán Španělů to nazval „El gambito Checo“ (český gambit). Na druhou stranu se tým po tomto extempore semkl a odehrál pak několik kvalitních duelů. A jestli jsme mohli někde urvat více? Neřekl bych. Myslím, že remízy s Maďarskem a Nizozemím byly v pořádku, Zbyněk sice nemusel prohrávat s L Amim, ale na druhou stranu Smeets mohl udržet Davida a také Vlasta Babula zachránil ohroženou pozici. Snad jen v zápase se Slovinskem jsme si mohli trochu vylepšit skóre, kdyby Vlasta Babula nechyboval (už v momentě, kdy bylo zřejmé, že zápas vyhrajeme) v koncovce se Sebenikem. Místo 30…Va6?, po čemž má bílý jednoduchou repliku 31. Sf1 s rozhodující výhodou, stačilo 30…Jb8 a černý nemůže prohrát."

Šesté kolo přineslo nadšení, výhra nad Bulharskem byla dost cenná, i když tam sehrál roli nepochopitelný výpadek Čeparinova. Jaký byl zápas?
"Bezpochyby to byl nejlepší výkon našeho týmu na mistrovství. Vyhráli jsme sice „jenom“ 2,5:1,5, ale bylo to s rezervou. David i Robert remizovali z pozice síly. Během zápasu jsem byl přesvědčen, že Cvek partii vyhraje, po kolapsu Čeparinova to ale nebylo nutné. Mimochodem, jeho soupeř Iotov měl pozoruhodnou sérii 12 výher bílými figurami v řadě (sehraných od konce srpna na různých openech a v samotném Novém Sadu) a právě Robert mu ji „utnul“."

Následující kolo však přišla studená sprcha. Ukrajina nám dala dost na frak. Nepřistoupili jsme k zápasu trochu ležérně?
"Tak to ne, kluci nikdy nepřistoupili k žádnému soupeři ležérně. Zápas se nám prostě nevyvedl. Mrzí mě zbytečná prohra Davida, který si v podstatě moc nezahrál. A to bílými! Při přípravě na partii se nestačil připravit na všechny eventuality v katalánské a zvolil pro bílého nevýhodnou redakci, ve které černý prostě bere na c4 a pěšce úspěšně drží."

S devátou nasazenou Francií jsme uhráli čtyři remízy, ale v průběhu se zdálo, že taháme za kratší konec. Nedocházely síly?
"Já myslím, že to byl korektní vyrovnaný zápas, který skončil spravedlivou remízou. Nemyslím si, že jsme v něm tahali za kratší konec. Před posledními dvěma koly nám bylo jasné, že pokud chceme dosáhnout umístnění, se kterým bychom byli spokojeni, musíme minimálně jeden zápas vyhrát a jeden remízovat."

Poslední kolo nakonec rozhodlo o výsledkovém neúspěchu. Co se nevyvedlo?
"Ano, zápas s Polskem byl zápasem skutečně úplně o všechno. Někdy to je tak, že máte „nahráno“, a poslední kolo může jen vylepšit bilanci. Zde jsme ale byli doslova a do písmene před utkáním s Polskem znovu na startovní čáře. Výhra zápasu dávala jistotu umístnění okolo velmi pěkného 10. místa. Remíza znamenala nejpravděpodobněji 16. nebo 17. místo. A prohra utkání by nás poslala na nelichotivé místo v druhé polovině. Zbyněk Hráček trefně přirovnal zápas k hokejovému čtvrtfinále na MS v hokeji. Rozhodně jsme chtěli vyhrát. Tento neúspěch mě mrzel nejvíce, protože to bylo v našich silách a jednoznačně jsme to měli na šachovnicích. Přesvědčte se sami z dvou fragmentů partií, které jsme nakonec prohráli:"

Gajewski,Grzegorz - Babula,Vlastimil [E43]
17.ETCC 2009 Novi Sad, Serbia (9.6), 30.10.2009
[M. Konopla]

(viz.diagram č.1) V partii se nyní stalo 27...Vb7, což vede také k obranyschopné pozici (jak dokazuje David Kaňovský ve svém komentáři k zápasu ČR - Polsko), ale přeci jen svázané černé figury vyžadují pečlivou hru, což je v čaosvé tísni náročná úloha. Vlasta počítal i zajímavou oběť figury 27...Vxa3!? s výbornými praktickými šancemi na remis, nakonec se k ní ale neodhodlal. 28.Sxd7 Vd8 29.Vc8 [Po 29.Vc7? Vd3 bere černý figuru zpět] 29...Vxc8 [29...Vxd7? 30.Sc5] 30.Sxc8 Sg7 [a uplatnění minimální materiální převahy bílého je dosti problematické, - možné je i 30...Vxf3 ] 1-0

Wojtaszek,Radoslaw - Láznička,Viktor [E08]
17.ETCC 2009 Novi Sad, Serbia (9.6), 30.10.2009
[M.Konopka]

(viz. diagram č.2)Právě v této partii jsme ztratili minimálně jistý půlbod: 30...Sg7 [Po oslabení bílého tahem f2-f4 patří střelec na b6 - nabízel se tedy tah 30...Sc7 , který Viktor i počítal (a který vede k výhodě černého). Jeho propočet končil po 31.Vxb5 (nejlepší obranou je ovšem 31.Dg5=/+ ) 31...Sb6 32.Jf1 Sxe4 33.Sxe4 Jc3 34.Ve5 (viz. diagram č.3) s tím, že je bílý v pořádku. Neviděl ale efektní 34...Vxf4! s okamžitou výhrou.] 31.Vxb5 Sd5 32.De2 Da3 33.Dd2 Vc8?? [Jak správně uvádí David Kaňovský, o výhodu mohl ještě černý usilovat po 33...a6 ; k okamžitému vyrovnání vedlo 33...Dc1+ ] 34.Vxd5! exd5 35.Dxd5+ Kh8 36.Jd6! Právě tento tah prý Viktor v propočtu neviděl. Bílý uz svou šanci nepustil... 1-0

Mohl bys zhodnotit výkony jednotlivých hráčů?
"Vynikající byl David Navara. Opět vytvořil několik nezapomenutelných partií – například v duelu s Beljavským zvolil ve hře dvou jezdců v obraně výpad Jg5, ( David už tak hrál na ME jednotlivců v rozstřelové rapid partii s Tomaševským ) nachytal svého slavného soupeře „na hruškách“ a přesvědčivě zvítězil. Navíc opět nestřídal a vytváří zajímavý rekord – při své páté účasti na mistrovství Evropy družstev nevynechal ani jednu partii! Je ještě někdo takový v Evropě? Viktor Láznička začal hodně neštastně (Island, Španělsko…) Pak ale šel do sebe a jeho tři výhry s tak silnými velmistry, jako jsou Pavasovič, Berkes a Čeparinov, ukazují na velký potencionál. Bohužel závěr se mu vůbec nepovedl a především nezvládl klíčovou partii s Wojtaszkem. Takže celkové hodnocení: jen průměr. Zbyněk Hráček nenavázal na výborné zářijové výsledky a odehrál jen průměrný turnaj. I když jsme si to nechtěli před mistrovstvím připustit, bylo zřejmé, že je přehraný a že mu chybí potřebná jiskra. Více jsem očekával od Vlasty Babuly, ale nešlo mu to. Bílými si nevytvářel tlak (což vždy uměl) a černými v rozhodujících chvílích chyboval (Sebenik, Gajewski). Robert Cvek měl po úvodní remíze bílými s Islandem za úkol v dalších třech partiích (ve všech hrál černými) za úkol udržet soupeře, což bývá jeho silná disciplína. V Novém Sadu i přes svědomitou přípravu a nasazení dvakrát prohrál, takže nespokojený musím být já i on sám.
Bylo evidentní, že nám v týmu chyběl Jirka Štoček. Při jeho dřívějších neúčastech to nebylo nikdy tak cítit, jako právě teď! "

V diskuzi se často objevovaly názory na obsazení jednotlivých šachovnic. Jaký je pohled kapitána na nasazení našich hráčů v týmu? Byly by vhodné nějaké rošády s pořadím jak nastupují?
"I když se zdá být pořadí našich hráčů jasné, tak o něm vždy přemýšlím mnoho týdnů. Hlavně otázka 2. a 3. šachovnice je v posledních letech otevřena. Je pro výsledek zápasu lepší, aby tam hrál Viktor, nebo Zbyněk? Je kombinace Navara s bílými na první a Láznička s bílými na třetí lepší, než ta se Zbyňkem na třetí?
Takovéto a podobné otázky si kladu, samozřejmě to rozebírám i s hráči a pokouším se analyzovat jejich výsledky na minulých turnajích.
Ono totiž celkem logicky vypadá, že by zkušený Hráček mohl udržet druhou šachovnici a Láznička na třetí skórovat. Nakonec jsme se rozhodli pro variantu s Viktorem na druhé, i proto, že turnajový kalendář Zbyňka byl povážlivě nabitý. A třeba Ivan Hausner měl docela divoký nápad, jak postavit hráče, podobný tomu z Elisty 1998, myslím, že to bylo něco v duchu 1. Hráček, 2. Navara, 3. Cvek, 4. Láznička, 5. Babula. To by ale nešlo, David Navara prostě musí hrát na 1. šachovnici a Robert by to tak vysoko neudržel. Tyto úvahy ale nejsou úplně scestné, když si uvědomíme, že základem je získat v zápase 2,5 bodu. Je to skoro jako ve štafetě, kde trenér určí, který běžec poběží který úsek. Ázerbajdžán taky postavil celkem chytře Mamedjarova až na 4. šachovnici. (těžko říct, jestli se ta rošáda osvědčila, protože Mamedjarov sice udělal +4, ale Guseinov měl na 3. desce -2. Ale protože se Azerbajdžánci stali mistry Evropy, tak to na škodu nebylo). Myslím, že naše sestava byla v pořádku. Horší to bylo s tím, že někteří byli přehraní a své nejlepší výkony předvedli v září na jiných turnajích. Mám nějaké nápady, co s tím do budoucna udělat. A asi je dobře, že se olympiáda 2010 hraje už od 19. září, to se ještě naši hráči nestačí unavit na předcházejících soutěžích :-)"

Co bys dodal na závěr? Jak bylo v Novém Sadu?
"Nebylo si nač stěžovat, naopak bych chtěl organizátory pochválit. Všechno klapalo a nic nám nechybělo. Asi za 15 minut po příjezdu do Nového Sadu jsme už byli na hotelových pokojích, což je nevídaná rychlost. Obyčejně bývá při příjezdu trochu chaos a všechno trvá dlouho. Tady se většina věcí vyřešila jakoby sama od sebe, přirozeně a nebyly problémy. Na mistrovství nebyl volný den, takže se nám nepodařilo důkladněji „zanalyzovat“ Novi Sad, přesto se většině z nás poštěstilo prohlédnout si alespoň nejdůležitější památky. Vesměs jsme byli spokojeni."

Děkujeme za rozhovor