Video reportáž - 5. kolo

Ohlédnutí za 5. kolem tentokrát Bianca Muhren nazve dnem po volném dni. V tradičním úvodním songu se podíváme na hrací pavilon nejprve zvenčí a pak i zevnitř, kde prázdné stoly se šachovnicemi čekají na příchod těch, kteří jim vdechnou život: sledujeme příchod Nakamury (ve své oblíbené čepičce), Carlsena (se svým oblíbeným džusem) a Širova (se svou Olgou), díváme se, jak si Giri pečlivě osahává všechny své figurky (spousta hráčů to tak dělá), zaneprázdněný Ponomarjov, nechápající Smeets, procházející se Nakamura, Carlsen nenápadně zívající do košile (kdoví, co dělal v noci), lAmi a Aronjan přemýšlející, jak začít, Giri těžce dumající, soustředěný Anand, Kramnik tvářící se neproniknutelně jako sfinga, smíšek Nepomniachtchi, a další.

Bianca nám zasvěceně sděluje, že ve vedení jsou Anand s Nakamurou, ale jejich pronásledovatelé jako třeba Aronjan s Girim jsou jen půl bodu za nimi a číhají na svou šanci se na ně dotáhnout. Tak jestlipak se jim to dnes podaří?

Středa byla volným dnem, hráči ho strávili různě: Aronjan jezdil na kole, Carlsen hrál fotbal, Smeets ho strávil přípravou na svého těžkého soupeře – Višiho Ananda. Byl to tedy pochopitelně i souboj jejich sekundantů: Jana Gustaffsona a Petera Heineho Nielsena. Ale už krátce po 40. tahu se mladý Holanďan dostal do potíží. Jak se to mohlo stát? Koncovka vypadala, že je totálně remízová, ale Smeets vyrobil chybu.

Anand: „Zpočátku jsem myslel, že stojí dobře, takže jsem neměl nic proti rychlé remíze, jenže pak najednou zariskoval a zahrál Sc5, začal jsem propočítávat, že obětuju kvalitu a jak se dostanu králem někam na c1, ale přímou cestu k výhře jsem nemohl najít, ale když se tam střelcem v dalším tahu vrátil, už jsem to nevydržel a šel jsem do toho, podruhé už jsem si tu šanci prostě nemohl nechat ujít. I tak to byla asi remíza, ale on pak ještě spáchal hrubku g3 a bylo hotovo.“ Smeets: „Byl jsem pak už unavený, dlouho jsem přemýšlel, ale už to nešlo zachránit.“ Anand: „Pro něho to byla krutá porážka, ale mě ta výhra samozřejmě těší.“

Ve chvíli, kdy jejich partie ještě probíhala, byl Američan Hikaru Nakamura už zpátky na hotelu, když proti Ponomarjovovi nedokázal získat víc než půlbod za remízu. Vachier-Lagrave se utkal s Anishem Girim, oba velice mladí a talentovaní, a oba ztráceli na čelo turnaje půlbod. Giri zvolil ruskou, pevné a solidní zahájení, ale i tak se ho Vachierovi podařilo zaskočit tahem Jg5. Giri si nad ním lámal dlouho hlavu, ale stejně se dostal do potíží, ale podařilo se mu dosáhnout remízy fantastickým tahem Dc6, kterým pokryl všechny slabiny ve svém táboře. Vachier-Lagrave nebyl s remízou moc spokojen.

Vachier-Lagrave: „No, spokojený, to je příliš silné slovo, protože jsem přišel se zajímavým nápadem, byla to ruská s opačnými rošádami a já se dostal k silnému útoku, stál jsem velmi dobře, ale věnoval jsem Girimu malý dárek, když jsem to nakonec nevyhrál.“ Giri: „Ano, jsem velmi spokojený, že se mi podařilo vyklouznout.“ Vachier-Lagrave: „Myslím, že hrál dostatečně dobře na to, aby si tu remízu zasloužil. Já tady zatím hraju dobře, jsem na +1 a ještě jsem nebyl v žádné partii ohrožen.“

V partii Kramnik – Aronjan se nic moc zajímavého nestalo: remíza. Ohňostroj nejrůznějších variant přišel až v pozápasové společné analýze. Jejich konverzace probíhala zhruba nějak takto: „A stojím líp!“ „Na to zapomeň, to si jenom myslíš.“ „Rozemelu tě na malé kousíčky!“ „Hraješ to jak Karpov!“ „No jasně, to jsem počítal…“ „Eee, nevěřím ti.“

Kramnik: „S dnešní partií nejsem zcela spokojen, protože jsem měl bílé a bílýma chci vždycky vyhrát, myslím, že jsem propásl nějaké šance na výhru, myslím, že to byla zajímavá partie, do určitého okamžiku jsem hrál moc dobře…“ Aronjan: „Jo, byla to zajímavá partie, bylo v ní hodně myšlenek a hodně propočtů, svoji pozici jsem oceňoval velmi nadějně, a Vladimir naopak velmi oceňoval tu svou.“ Kramnik: „Myslím, že jsem mohl získat velkou výhodu, kdybych místo Je5 zahrál Ke2, ale nezahrál jsem to a on pak postupně tah za tahem vyrovnal pozici, chybělo mi vždy jedno tempo, abych ho dostal.“ Aronjan: „Jako obvykle – ten druh partie, kdy se nám oběma naše pozice zamlouvala a mysleli jsme si oba, že stojíme líp. Takže pravda je pravděpodobně někde uprostřed.“ Kramnik: „Zatím jsem s celkovou úrovní své hry docela spokojen, jen by to už chtělo místo těch remíz získávat i nějaké ty celé body. Je příjemné mít ze své hry dobrý pocit, ale ještě lepší je získávat body do tabulky. Měl jsem těžký los, třikrát černé figury s velmi silnými soupeři, takže to bude i tím.“ Aronjan: „Je to dlouhý turnaj, myslím, že zatím to je z mé strany v pohodě.“

Odkazy

Denní video reporty
Oficiální fotogalerie