Kdo bude londýnský vítěz za padesát let?

15. prosince publikoval Lubomír Kaválek ve svém sloupku na Huffington Post nový příspěvek týkající se právě skončeného turnaje v Londýně. Rétorická otázka z pera Lubomíra Kaválka: "Kdo vlastně ten turnaj vyhrál?" a hned následující jasná odpověď: "Podle pravidel turnaje to byl Magnus Carlsen, ale zeptejte se nějakého tradicionalisty a ten vám řekne, že v Londýně si rozdělili první místo tři hráči: Carlsen, Anand a McShane," rozpoutala na šachových fórech a v diskuzích četné reakce.

Zvýší se bojovnost?

I letos zvolili organizátoři turnaje London Chess Classic, stejně jako v prvním ročníku, tzv. „Bilbao bodový systém“ okoukaný z prostředí fotbalových stadiónů.

Oficiální turnajová pravidla:

3. Článek 11:
Hráč, který v partii zvítězí, nebo vyhraje kontumečně, získává 3 body. Hráč, který v partii prohraje, nebo ji ztratí kontumačně, získává 0 bodů. Hráč, který partii zremizuje, získává 1 bod.
(Pozn.: Turnaj bude v rámci FIDE hodnocen obvyklými 1, ½ nebo 0 body.)

K výše uvedenému pravidlu, které bylo zavedeno, aby se zvýšil počet bojovných partií a zmenšil se počet velmistrovských remíz, přibylo ještě jedno umocňující, podpůrné, a to klauzule pro nabídku remízy a jejího reklamování. V případě trojího opakování tahů nebo naplnění pravidla 50-ti tahů zůstávají pravidla stejná, ale je nutné přivolat hlavního rozhodčího. V případě zcela remízové pozice přichází na řadu opět rozhodčí. Hráč nabídne remízu obvyklým způsobem, poté, co provede svůj tah, a následně zmáčkne hodiny. Jestliže jeho soupeř nabídku odmítne, pokračuje dál ve hře, Jestli chce jeho soupeř nabídku přijmout, zastaví hodiny a přivolají hlavního rozhodčího, aby vše schválil.

"Obě tato pravidla (snad kromě samotného výběru hráčů) vedla k mimořádně vzrušujícímu a napínavému turnaji, kde v žádném kole nebyla nouze o dramatické momenty. Pouze jediná partie by se dala označit slovem „nudná“ – jedna z 28, což je vítané číslo," uvádí se na chessbase.com s jasným verdiktem: "Takže zavedená pravidla se ukázala jako správná a organizátoři i diváci dostali to, co chtěli."

Konečné pořadí - dle bodového systému Bilbao

V análech šachové historie bude zaznamenán tento výsledek:

Konečné pořadí - klasické bodování

Právě věta nad výše uvedenou tabulkou vyvolala podivnou debatu na téma zda je tříbodový systém lepší než tradiční. "O to ale vůbec nešlo," napsal nám Lubomír Kaválek. Avšak někteří respondenti, jejichž příspěvky uvádí server chessbase.com, právě toto dilema řešili.

Paul Lillebo, Asheville, NC, USA

Pan Kaválek si počíná opravdu nespravedlivě, když uvádí, že v historických šachových výsledcích bude uváděno: 1.-3. Carlsen, Anand, McShane 4,5/7. Právě naopak: historie bude uvádět výsledky tak, jak to pořadatelé turnaje zamýšleli: vyhrál Carlsen. Kaválek si myslí, že tradiční bodování je součástí dlouholeté šachové tradice. Jenže není. Například si představte zápasy: v některých zápasech se započítávaly pouze výhry, jiné měly tradiční bodovací systém. Takže se v šachové historii změní některé výsledky, jak se domnívá Kaválek? Samozřejmě, že ne. Turnaj nebo zápas se hraje vždy podle těch pravidel, jaké byly na začátku odsouhlaseny.

Kaválek se mýlí hlavně v tom, že odmítá připustit, že použitý tříbodový systém může ovlivnit způsob, jakým hráči budou hrát. Ale to samozřejmě může a měl by, protože bodové ohodnocení se změní. Magnus Carlsen udělal přesně to, v co pořadatelé doufali: riskoval až přehnaně, pravděpodobně kvůli změněnému bodovému systému, jaký byl nastolen, čehož výsledkem bylo šest rezultativních partií ze sedmi. Žádné historické anály toto nemohou zpochybnit, natož změnit výsledek.

M. van Veen, Westervoort, Holandsko

Připadá mi vážně divné, že hráč, který prohrál s oběma největšími konkurenty, je oba při stejném bodovém zisku předstihne. Navíc oba tito hráči neprohráli ani jednu partii – nemělo by se to ocenit víc, než dvě prohry vítěze tunaje? Toto je typický příklad toho, jak je tříbodový systém nesmyslný. I přesto gratuluji Magnusi Carlsenovi. Měl vážně velkou kliku.

Henrik Carlsen, Oslo, Norsko (Magnusův otec)

Pokud by Magnus v předposledním kole prohrál s Kramnikem, prohodili by si v klasickém bodování pořadí a Magnus by zůstal na čtyřech bodech, půl bodu za Kramnikem, Anandem a McShanem, nikoliv o jeden bod, jak bylo původně ohlášeno. A ano, dává to smysl, jeho vítězství navíc by mělo stejnou hodnotu jako Kramnikovy tři remízy navíc, při tomhle „fotbalovém“ bodovém systému použitém v Londýně. Magnus by měl být o bod před Anandem a McShanem, protože jeho dvě vítězství navíc jsou víc než jejich pět remíz. Takže nejsou moc smysluplné řeči o tom, že Magnus prohrál s hráči 2, 3 a mohl vyhrát turnaj, i kdyby prohrál dokonce i s hráčem na čtvrtém místě (v případě, že by prohrál s Kramnikem). Oni by měli skončit druzí, třetí a čtvrtí právě proto, že s Carlsenem vyhráli. Dosaďte si prohru s Carlsenem za jednoho z nich a namísto toho si vezměte, kdyby Carlsena porazili Nakamura nebo Adams – v konečné tabulce by si prohodili místa. Carsen tedy v podstatě porazil dva hráče, kteří skončili až za ním, a zbytek těch, kteří Carlsena porazili, jsou v tabulce poblíž něho (Anand, McShane a mohl to být i Kramnik), a ti, které Carlsen porazil (Nakamura a Adams) by byli stále až za nima.

Kdo vyhrál?

Dle stanovených turnajových pravidel se stal samostatným vítězem Magnus Carlsen, se čtyřmi výhrami a dvěmi porážkami, které utržil se svými největšími konkurenty McShanem a Anandem, zatímco oni vyhráli dvakrát a remizovali všechny své zbývající partie. To umožnilo mladému Norovi podle „Bilbao“ systému celkově zvítězit s náskokem dvou bodů.

Lubomír Kaválek podotýká: "Organizátoři v Londýně ale nakonec musí vyrobit tradiční tabulku a tu musí poslat na FIDE k ratingu. A aby se londýnský turnaj mohl měřit stejným coulem jako všechny ostatní, musí se historicky přizpůsobit ostatním." Vždyť ani v zápise partie Carlsen - Short z posledního kola nenaleznete výsledek 3-0.

použity citace z chessbase.com a sloupku Lubomíra Kaválka