Zápisník reportérky II.

Pro pár jedinců, kteří projevili zájem o druhý díl Zápisníku reportérky, jsem se nakonec dokopala k sepsání posledních 3 dnů. Bohužel nejsou tak dramatické jako ty předchozí, ani má mašinka nemá tak dokonalý procesor na zaznamenávání všech zajímavých situací. Ba si stěží pamatuje těch pár, které jsem popsala :) Každopádně doufám, že příště se nás tam sejde více. Tolik známých tváří, příjemnou atmosféru, skvostné partie a tolik úsměvných zážitků jen tak nenahromadíte na kdejakém turnaji. Zbývá jen popřát dobré čtení.

Čtvrtek 29. ledna

Po snídani opět nás Amsterdam zlákává zas. Smysluplné rozhovory končí nápad Soničky: „Projedem se po kanálech, půjdeme na lodičky!“ A tak začíná náš snový výlet téměř hodinový. Jeden kanál jako druhý, brzy nad očima kruhy budeme mít z toho zmatku – holá bída na památku. Z hladu na mě padaj splíny, bříško mé as vzdychá, míříme do Argentiny na krvavého býka. Slupnut býček po chvíli řádí v našem břichu, opouštíme mafii za hlasitého smíchu. Po tak slastném obědu navštívíme muzeum. Euwe by byl vcelku rád za náš úžasný nápad. Břéťa kráčí rozveselen, obraz mapy matný, jeho stopy následujem, směr je ale špatný. Navigace z nás už šílí, jdeme špatně značnou chvíli. Krok co krok už na nás kvílí: „Tímto směrem nedojdete k cíli. Bude-li to možné, otočte se.“ Vytahuje na nás z paměti své. Tak přes naše zaváhání Max Euwe nám vstupu brání. Pět minut nám nestačí zhlédnout jeho senzaci. V tvářích rozhostí se nám pohled smuteční, zklamaní dáváme se na cestu zpáteční. Umoudřit naši dychtivou mysl dokážou jen věci, co mají smysl. V obýváku při kafíčku drbem národ šachový, Cathy z kuchyně nás volá: „Jídlo je už hotový!“ Nebudu vám klásti pasti jaké byly naše slasti :-)

Amsterdam (autor: Soňa Pertlová zdroj: nss.cz)

Pátek 30. ledna

Po 10. tahu černého Ja6 jsme se poprvé přišli podívat na Davidovu partii. Nikdo z nás nedokázal odhadnout, z jakého zahájení vznikla pozice. Nakonec jsme se shodli, že je to (při troše kreativity :-) ) Short pirc (Břéťa).

Dneska samá překvapení, koukám, kdo tu právě není. Jackie se svým přítelem přiletěli na skok sem. David v dobrém rozmaru pozici hrotí do varu. Bez motoru těžko hádat, kdo za kratší konec bude tahat. Co ten David vyvádí? Proč šahá na jezdce? Doufám, že ho nesvádí vzít na e6 pěšce. David vzdává velmi rychle svou partii bez vzdoru, nemá cenu dále hráti dle „rybího“ názoru. Po partii znenadání sháním Shorta bez váhání. Osloví mě bez tázání, že je za chvilinku k mání. Sedneme si ke stolečku na nějakou tu otázečku. Pavel s Davidem a „Chukym“ mizí do hospody, která je mi cizí. I my se s Wijkem loučíme, do Amsterdamu míříme.

partie David Navara - Nigel Short (autor: Soňa Pertlová zdroj: nss.cz)

Sobota 31. ledna

Od Břéti pěkně po ránu horkou kávu dostanu. Cathy vaří snídani, nejspíš vajíčka míchaný. Sbaleni jsme jedna dvě, loučíme se: „In one year back!“ Radši cestou nazpátek dali jsme si limit, že auto naší modrou krví nebudeme „špinit“. Tím se končí výlet náš, sbohem Amsterdame za rok zas!