Sedmé kolo patřilo v Londýně k těm klidnější. Divokou válkou byl jen souboj Nakamura - Vachier Lagraeve. Naka si zopakoval stejné zahájení jako s Caruanou, ale opečnými barvami, a prokázal, že černý to nemá s agresivní strategií v této variantě vůbec jednoduché, i když se VLM pokusil hru černého trochu modifikovat. Partie přinesla spoustu náročných propočtů, při kterých se zapotí i počítačové motory, Nakamura zajímavě obětoval figuru - partie obstarala zábavu na celé kolo.
Adams se pokoušel vážně znepříjemnit život Caruanovi, ze své lepší pěšcové struktury nakonec vytěžil zisk pěšce, ale nemohl zabránit soupeři v úniku do remízy s různobarevnými střelci.
Wesley So má možná z Kramnika ještě určitý respekt, zvolil celkem měkkou variantu, ve které mu asi Kramnik unikl z domácí přípravy a bez velkých problémů dosáhl úplného vyrovnání.
Aronian se pokusil zopakovat jednu svou nedávnou úspěšnou partii, ale Anand byl dobře připraven a přechodnou obětí pěšce dosáhl rovněž rychle vyrovnané koncovky.
Souboj Giri - Topalov byl testem trpělivosti. Giri asi spoléhal na soupeřovu špatnou formu, ale ze zahájení nedostal zvláštní výhodu a ani velmi dlouhým manévrováním ničeho nedosáhl, Topalov se k žádné nerozvážnosti nenechal vyprovokovat.
Forma Topalova je naprosto tristní. 6 proher z 8 partií, průběžně odpis 27 ELO bodů... To je až k neuvěření.