Vzpomínka na Michaila Botvinnika

Patriarcha sovětského šachu, jak byl nazýván, se narodil 17. srpna 1911 ve městě Kuokkala do rodiny ruských Židů. Otec byl zubní technik a chazan v místní synagoze, matka zubní lékařka, což oběma umožnilo žít mimo Linii osídlení v ruském Petrohradu; malý Michail s rodiči i se svým bratrem společně žili ve velkém slunném bytě v centru města.  Roku 1920 nicméně matka onemocněla a otec se oženil s jinou ženou, bývalou šlechtičnou, kvůli čemuž musel Botvinnik dále vyrůstat v chudých podmínkách.

Šachovému umění se začal učit teprve od 12 let. Hru si okamžitě zamiloval, a i když začal hrát od relativně pozdního věku, vše dohnal svým talentem, pílí a vytrvalostí; už v roce 1924 zvítězil na přeboru své školy. Zřejmě nejslavnější moment jeho rané šachové kariéry pak pochází z roku 1925, kdy čtrnáctiletý Botvinnik v exhibiční simultánce v Leningradu porazil „šachový stroj“ Capablancu. Dále už na šachovém žebříčku pouze stoupal. V roce 1931 zvítězil na šachovém mistrovství SSSR, další rok své prvenství obhájil. Od druhé poloviny 30. let se již mohl poměřovat se světovou špičkou. Na silně obsazeném turnaji AVRO 1938 skončil třetí a následně se mu podařilo vyjednat zápas o titul mistra světa s Aljechinem. Utkání se však kvůli druhé světové válce a předčasnému úmrtí Aljechina nikdy neuskutečnilo.

Roku 1948 Botvinnik zvítězil ve speciálním turnaji organizovaným FIDE, jenž měl určit nejsilnějšího hráče na světě, když za sebou nechal Smyslova, Kerese, Reshevského i Euweho, a stal se tak šestým mistrem světa v šachu. Po zisku titulu se Botvinnik stáhnul na tři roky ze šachového života a věnoval se obhajobě svého doktorátu.

Botvinnik byl mistrem světa celkem 13 let (s přestávkami). Během své dlouhé hegemonie se uměl přizpůsobit široké škále soupeřů a velmi dobře se na ně připravit. Roku 1951 obhájil titul remízou v zápase s Bronštejnem, v roce 1954 pak remízoval i v utkání se Smyslovem. I když Smyslov získal titul mistra světa v roce 1957, Botvinnik využil práva na odvetu, na svého soupeře se připravil a titul si vzal příští rok zpět. Roku 1960 prohrál s Michailem Talem, ale i čaroději z Rigy zůstal titul v rukou pouze jeden rok. Teprve v roce 1963, po zrušení práva na odvetu, Botvinnik ztratil titul mistra světa s Petrosjanem, tentokrát již navždy. I když měl právo zúčastnit se příštího Turnaje kandidátů, už se o získání světového prvenství nikdy nepokusil. Navzdory tomu zůstával aktivním hráčem, turnajové kariéry se vzdal až v roce 1970.

Botvinnik byl univerzálním šachistou, dovedl hrát skvělé pozičně, jakož i agresivně a útočně. Šlo především o skvělého a cílevědomého šachového vědce, jenž vyzdvihoval důkladnou šachovou přípravu a následnou analýzu partií. Sám tvrdil, že „šachové mistrovství v podstatě spočívá v přesné analýze šachových pozic“ a že „šachy jsou uměním analýzy“. Jakožto inženýr byl průkopníkem počítačového šachu. Ve druhé polovině 20. století byl snad nejvlivnější osobou sovětského šachu, po mnoho let vedl šachovou školu, kde postupně trénovali i Karpov, Kasparov nebo Kramnik.

Botvinnik se v roce 1935 oženil s dívkou arménského původu, tanečnicí Gajane Davidovnou, spolu měli jedinou dceru. Žili spolu až do roku 1987, kdy jeho žena zemřela. Sám Botvinnik svou životní kapitolu uzavřel 5. května 1995, téměř na den přesně od výročí své poslední turnajové partie z roku 1970. Ještě několik týdnů před smrtí navzdory zdravotním problémům aktivně pracoval. Včera by se dožil 110 let.

Zdroj fotografie: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Botvinnik_1936.jpg

-java-