Valašská Bystřice vykročila do druhého desetiletí

Byl jsem v roce 2009 účasten zrodu tohoto turnaje a pamatuji obavy organizátorů, kolikrát a jestli vůbec se jim podaří další ročníky uspořádat. Letošní turnaj je nejlepším dokladem, jak se to celému
kolektivu, nenápadně vedenému tradiční ředitelkou Hanou Obšívačovou a duší celé akce
Jiřím Růčkou, daří.

Mezi letošními 78 startujícími je mnoho takových, kteří do Valašské Bystřice jezdí
opakovaně, prostě se jim zde líbí. Některé sem lákají lesy bohaté na houby, další jiné vhodné
možnosti trávení volného času, určitě jsou mezi nimi i milovníci místních hospůdek. Velkou
roli v oblibě festivalu hraje i tradičně nekonfliktní průběh akcí, kdy se obětaví pořadatelé
snaží vytvořit účastníkům co nejvhodnější podmínky. Skromné šachisty potěší i třeba 15%
sleva na pizzy u „Baby Jagy“, což bylo i vidět na osazenstvu pizzerie, kde občas šachisté
převažovali.

Součástí celého osmidenního šachového festivalu byly rovněž soutěže mládeže, turnaje
v rapidu a blesku, simultánka, přednáška, řešitelská soutěž a to jsem jistě ještě něco
opomenul. Nevím, zda ochutnávku místních valašských specialit a slivovice zařadit jako
součást šachového festivalu, nebo jako milou pozornost obětavých pořadatelů. Určitě stojí za
zmínku, že v turnaji mládeže, který se hrál v Rožnově pod Radhoštěm, bylo mezi 30
startujícími velice vidět 5 zástupců ZŠ Valašská Bystřice. Hned 4 z nich skončili v TOP 8,
nejlepší dokonce na stříbrném stupínku. Festival si za předchozí desetiletí vydobyl
významnou pozici nejen na Valašsku, ale i v šachu celého Zlínského kraje.

Ale pojďme se již věnovat tomu nejdůležitějšímu z celého festivalu, tj. Open turnaji. Punc
mezinárodnosti dodali dva zástupci z Polska a tři Slováci. Mezi 78 účastníky bylo 7 žen, spíše
tedy dívek, což je na české poměry docela slušné. Že si svého turnaje místní váží, nejlépe
dokladuje start hned 13 členů TJ Sokol Val. Bystřice a to ještě hlavní pořadatelé nehráli, ale
věnovali se organizačním záležitostem. Při startu 13 hráčů s ratingem přes 2000, resp. 20 přes
1900, nejde turnaj určitě označit za slabě obsazený. Snad jenom hrací tempo bylo trochu
odlišné od většiny obdobných soutěží: 1,5 h/40 tahů + 15 min. do konce partie + 30s/tah.
Zřejmě aby se při začátku většiny kol v 16,00 nekončilo v nejdelších partiích až kolem 22
hodiny. I když jsem byl v úvodních kolech svědkem prohry na čas v rovné věžovce a divení
se prohraného, „že ten přídavek nějak rychle uběhl“, zásadních problémů tato menší anomálie
zřejmě nezpůsobila.

Úvodní kola nepřinesla větší překvapení, nasazení hráči převážně vítězili. Jediné dvoukolo
v turnaji bylo hned druhý den (2 a 3 kola) a i starší hráči se přes něj dostali bez větších
problémů. Nasazení hráči zhruba z TOP 15 pevně okupovali čelní pozice a prokazovali své
zkušenosti a technické přednosti. Jenom občas ostatním pustili nějakou půlku. 

A vydrželo to tak až do konce turnaje. Vlastně celý turnaj strávila nasazená jednička Jan Mikeš na prvním stole. Udržoval si zpravidla půl bodový odstup od pronásledovatelů. V osmém kole se zdálo,
že očekávaný duel Mikeš – Milan Babula je bojem o nejvyšší post. Oba hráči v něm usilovali
o vítězství, po 85 tazích a skoro pěti hodinách ale boj skončil dělbou bodů.

Na vedlejším stole o nějakou desítku  minut dříve však vyhrál Martin Vystrčil s Liborem Zvolánkem, i když by průběhu možná více odpovídala dělba bodů. Tím se Vystrčil dotáhl na Mikeše a čekalo se na
výrok rozhodčích, nebo spíše plechové mašiny o dvojicích pro závěrečné kolo. Bylo celkem
jasné, že hrát bude Mikeš s Vláďou Karlíkem, další dvojice již tak jasné nebyly. Nejdelším
zápasem předposledního kola byla partie Josef Slížek – Petr Vysoglad, která nakonec skončila
výhrou bílého, který se tak dotáhl k dalším šestibodovým. A losovací program určil další
dvojice vedoucí šestky: Vystrčil – Slížek, Ladislav Nagy – Babula. Mé naděje, že budu hrát s Vystrčilem a budu tak mít možnost zasáhnout do boje i o posty nejvyšší, tím vzaly za své. Osmé kolo končilo kolem 21 hodiny, závěrečné začínalo další den již v 9,00, takže o nějakém větším odpočinku se nedalo hovořit, hlavně u těch, co hráli 5 hodin. Pro ty to bylo vlastně pořádně náročné dvoukolo! Bylo též jasné, že v těchto utkáních bude výhoda na straně min. o dvě generace mladších hráčů. Nejstarší hráč turnaje, 84-letý Slížek, navíc černými kameny, přes veškerou snahu na soupeře tentokrát neměl a Vystrčil se stal vítězem 11. ročníku turnaje ve Valašské Bystřici. Mikeš totiž celkem rychle poznal, že proti pevně hrajícímu bílými kameny Karlíkovi vyhrát nepůjde a raději si pojistil druhou příčku. Hlavní devizou vítěze v turnaji byla jeho houževnatost. Ve 4. kole hrál přes 15 tahů s Karlíkem věžovku bez dvou
pěšců. V prohrané pozici využíval každou možnost k vylepšení svého postavení a byl
úspěšný! Paradoxně i v závěrečné, již remízové pozici, měl stále -2 pěšce! Vydoloval v horší
pozici půlku i v partii s Mikešem.

Nejdéle ze tří partií o místa „na bedně“ trvala má partie s Nagy. Věděl jsem, že zástupce
nejmladší generace, věkem ještě dorostenec, využije v partii každé šance. Abych neměl větší
časové problémy, hrál jsem již od zahájení co nejrychleji, abych měl třeba dost času i na
nezbytné odchody od desky, které mne vždy stály přes 3 minuty času. To se mi vyplatilo a
výsledkem byla docela ucelená instruktivní partie ve francouzské s poziční obětí kvality. Ale
nakonec ani vyhraná pozice po 40 tazích k výhře nestačila! Soupeř byl úspěšný ve svém
posledním pokusu o záchranu, či spíše triku z oblasti psychologie. No posuďte sami:

Kdyby to nebylo po známém průběhu partie do 44 tahu, tak to je hezké zakončení partie!
Pochopitelně se na tomto neslavném konci z mé strany určitě podepsala i únava. Na partie
jsem denně dojížděl, i když to nebylo moc daleko, po předchozí maratonské partii s Mikešem
jsem se dostal ke spánku až někdy k půlnoci. Ráno pak brzy vstát, něco posnídat,….
Po takovém tragikomickém konci partie jsem se utěšoval, že to pořád ještě může být „na
bednu“. Vždyť před posledním kolem jsem měl třeba na Karlíka v B-H-1 náskok celý bod.
Opět ovšem, jako již mnohokrát v posledních letech, zaúřadovali mí „B-H koni“ (rozumějí se
tím mí soupeři z předchozích kol, tvořící součet do B-H) a nezklamali, nebo vlastně zklamali i
tentokrát. Moc se na závěr nesnažili a mne odsunuli na pátou příčku. Na oba hráče přede
mnou – Karlíka a Nagy – jsem nakonec ztrácel polovinu bodu B-H-1.

Na 6,5 b se v posledním kole vyšvihl i Marek Otruba a zajistil pro sebe poslední příčku
v TOP 6. V šestičlenné skupině šestibodových se sešla docela nesourodá skupina. Určitě třeba
Josef Lys (toho asi nejvíce zradila jednotahová ztráta figury v 6 kole s Ondrejátem), nebo
Zvolánek měli i vyšší ambice. Naopak Tomáš Hanák odehrál kvalitní turnaj na předních
stolech, i přes závěr 2(4) skončil ještě v první desítce. V TOP 10, dokonce hned na sedmém
místě, skončil i Jáchym Bareš, kterému pomohl raketový start 3(3) k celkové spokojenosti.
Poslední příčku v elitní desítce obsadil nejstarší účastník Josef Slížek, nejlepší z domácího
oddílu. Turnajem postupoval docela nenápadně, ale i tak se utkal se čtyřmi hráči výše
nasazenými než byl sám. Velmi kvalitní umístění mu zajistila hlavně již zmiňovaná partie
předposledního kola s Vysogladem, jejíž závěr ale v databázi partií turnaje schází. Jan Bosák
v kombinačně bohaté partii posledního kola dlouho trápil s dvojicí střelců proti věži a 2P
Josefa Lysa. Nakonec se na hezkou sedmou příčku nedostal a zůstal za branami desítky.

Nejspokojenějším účastníkem turnaje určitě bude polská žákyně, dokonce snad věkem ještě
mladší žákyně Wiktoria Smietaňska, která se díky finiši 3,5(4) dostala až na 15. příčku s 5,5
body. To jí vyneslo nejen cenu v celkovém pořadí (v turnaji bylo 10 cen finančních a stejný
počet cen věcných), ale vítězství mezi ženami před Kristýnou Otrubovou a Juliou Jeřábkovou
(obě získaly po 5 bodech). A k tomu zvítězila v kategoriích do Ela 1700 a 1900, ocenění
získala i v řešitelské soutěži. A na její konto přibude skoro 130 Elo bodů. Takže pro mladou
naději veleúspěšný turnaj!

V juniorské kategorii bylo pořadí Vystrčil, Nagy a Otruba. Mezi seniory +60 Karlík, Babula,
Zvolánek. Takže pouze Mikeš se věkem z TOP 6 celkového pořadí těmto kategoriím
vymykal.

Byli vyhodnoceni i nejlepší hráči z okresu Vsetín. Těsně se nejúspěšnějším stal domácí Slížek
před Bosákem.

Domácí hráč Jaroslav Sušeň získal v turnaji nepřekonatelný primát; zvítězil ve všech svých
sehraných partiích. Ale protože hrál pouze v lichých kolech, tak mu 5(5) stačilo pouze na
solidní 30. místo. Důvod jeho nenasazení k žádné partii sudého kola neznám, zřejmě to ale
nebude z nějaké pověrčivosti?!

Konečné pořadí po 9 kolech

Turnaj byl velmi bojovný, z 336 partií, které jsou k dispozici na chess-results turnaje, jich
skončilo smírně pouze 99, což není ani 30%. Jako malou ochutnávky z bohaté palety hezkých
partií nabízíme v příloze dvě výrazně zasahující do pořadí v samotném čele turnaje.

Svou účastí v turnaji jsem splnil svůj vnitřní závazek, který jsem si dal již při úvodním
ročníku, že se na turnaji v rodné obci mé rodiny ze strany dědy a otce mé matky, ještě určitě
objevím. Děda Jan, i když již desetiletí žil mimo Valašska, byl kovaný Valach. Tvrdý
k druhým, ale zejména k sobě, bytostně však čestné a spravedlivé dobračisko.
Zda se na turnaji ještě někdy objevím? Záleží na mnoha okolnostech, ale budu se o to snažit,
již třeba kvůli obětavým organizátorům!

Účastník turnaje IM Milan Babula