O mládeži, reprezentaci a vůbec
25.12.2012 10:43 | ŠachyÓ Hlubino myšlení - co s tím? Nu než si to rozmyslí, zkusím nabídnout něco ze sebe. Asi bych měl předeslat, že jsem šachový samouk. Dědečkové byli nadšení fanoušci, ale kvalifikovanější šachista v rodině nebyl. Do šachového ...
Smyslem šachové organizace je samozřejmě především servis a zajištění chodu pravidelných soutěží všech úrovní, kvůli tomu byla zřízena a za to odpovídá členské základně. Její existence ovšem víceméně automaticky přináší další úkoly. Mimo jiné rozvoj do budoucnosti, tedy především výchova nových generací šachistů, a poté reprezentace státu na oficiálních mezinárodních soutěžích. Těmto dvěma úlohám se v tomto článku chci blíže věnovat.
Mládež
Organizační strukturu škola - kroužek/klub - kraj - svaz si představí každý, to není nic těžkého. Musíme ji však také naplnit. A musíme si také práci rozdělit, jen základních škol je po celé republice přes 1400, to ani sebelépe placený bafuňář na Strahově nedokáže obsáhnout.
Svaz by se měl starat jen o ty opravdu nejlepší a nejtalentovanéjší hráče, o mládež s perspektivou mezinárodní úrovně a reprezentace. Individuání trénink je na této úrovni optimálně efektivní metodou, která je ovšem pochopitelně také nejnákladnější. Doplnit se to dá tréninkovými campy, pro tuhle formu mám velkou slabost. Takto to máme nastavené již mnoho let, tu a tam to dokonce i přináší výsledky. K diskusi je, zda jsou dobře nastavené parametry výběru talentů a z toho vyplývající rozdělení dotačních prostředků programu 2 talentovaná mládež. Má to ovšem smysl až ve chvíli, kdy budou řádně fungovat ostatní články struktury. Svaz má samozřejmě v gesci ještě další věci, k těm ještě dojdu.
Kraj je velmi důležitý článek výuky, protože pracuje s širokým spektrem mládeže různé výkonnosti, a právě na této úrovni by měla mládež získávat široké všeobecné znalosti úrovně solidního druholigového hráče seniorských soutěží. Vrátil jsem se k funkcionařině hlavně proto, abych rozhýbal krajská tréninková centra mládeže, klíčový článek výcviku pokročilé mládeže. Sami nejlépe víte, jak to ve vašem kraji funguje. Některé kraje se této koncepce aktivně chopily již na samém počátku, všechna čest, na naší mapě je ale také dosti míst, kde jsou jen lvi! Zde nás čeká spousta problémů. Potřebujeme kvalifikované a iniciativní lidi, kteří by krajská centra vedli a dokázali si nalézt i dobrý tým spolupracovníků. Potřebujeme pro ně nalézt dostatečné množství financí, protože i 14 krát "málo" je hodně, a to "hodně" je pořád málo! Jen letos to schlamstlo 700.000 Kč z rozpočtu ŠSČR, a to určitě nestačí, pokud mají KTCM plnit úkol, který jim chci vytrvale podsouvat. Potřebujeme také na úrovni krajů pro projekt KTCM nalézt širokou podporu. S odporem vedoucích krajských funkcionářů bychom si snad ještě poradit uměli, ale neochota spolupracovat z úrovně klubů, většinou motivována závistí a ješitnou nevraživostí, tak rozšířenou v našich luzích a hájích, to je překážka, kterou ze svazové úrovně nikdo zlomit nedokáže.
Kroužek/Klub je článek mnoha tváří. Všechno záleží na místních podmínkách. Je nesmysl nutit všechny kluby do práce s mládeží. Těžko zřídíme kroužky v každém Domě dětí a mládeže (funguje jich asi 300 po celé republice), i když tam bychom mohli nalézt alespoň vstřícné partnery. 1400 školních kroužků šachu je iluze na pokraji šílenství. Nejdůležitějším prvkem tohoto článku je člověk. Blázen, který na úkor své rodiny věnuje svůj volný čas mládeži. Milovník šachu, který před vlastní hrou dává přednost práci s dětmi. Dobrovolník, který za nesčetné hodiny své práce leckdy nevidí ani korunu, a raduje se z každé výhry a medaile svých svěřenců. Sysifos, kterému se pošklebují kluboví kolegové, kritizují ho někteří rodiče, hádá se s řediteli místních škol a úředníky na místních správních institucích, vozí vlastním autem děti po čertech ďáblech, atd, atd. Tyto borce obdivuji, ale neumím jim pomoci. No možná trochu umím, ale nevím, jestli to bude fungovat. Na bedrech těchto anonymních permoníků dnes stojí základní výcvik začínajících šachistů. A ten není otázkou týdnů, ten trvá několik let systematické práce.
Škola je první kontaktní místo, kde najdeme potenciální šachisty, zde je největší koncentrace dětí. Sem musíme jít nejdříve, zde začíná masový rozvoj šachu. Opakuji masový rozvoj šachu. Zde by mělo působit co nejvíce kroužků pro začínající šachisty. Když říkám kroužek, chci říci, že je mi jedno, jakou to bude mít formu. Povinný předmět šachy mi nevoní stejně jako by mi vadil povinný předmět fotbal, každý přece není povinen hrát šachy. Rozhodně nebudu nikam chodit vykládat, že šachy jsou vhodnější než go, bridge, nebo třeba piškvorky. Šachy nemají monopol na intelektuální zábavu. Opět je to především o člověku, který kroužek povede. Bavíme se o dětech ve věku 5-8 let, první kontakt je nesmírně důležitý, hlavním úkolem je probudit u dětí o šachy zájem. Hlavní roli hrají pedagogické a herecké vlohy vyučujícího, to bych třeba já neuměl. Takových lidí máme nesporně zatraceně málo. Ale nezoufám. Existuje několik mimosvazových projektů na úrovni mateřských škol, na první stupeň základních škol míří letos svazový projekt Šachy do škol. Tento projekt sice vznikal horkou jehlou a bude nutno ho pro další roky řádně prodiskutovat, ale něco by měl přinést již letos. Určitě bychom se měli důrazně zaměřit na pedagogické fakulty, získat pro tento článek výuky profesionální pedagogy by bylo terno.
Kdo jak může pomoci
Svaz - to vás určitě zajímá nejvíce. ŠSČR je akreditovaným školícím střediskem MŠMT, oprávněným školit trenéry šachu 2. třídy. Frekventanti získávají oprávnění pro živnostenský list na profesionální výuku šachu. Tento kurs nyní právě běží, jeho každoroční opakování je věcí pouze zájmu trenérů o zvyšování kvalifikace. Školení trenérů 3+4 třídy je v gesci krajských svazů, zjednodušit by to ovšem mělo videoškolení trenérů 4. třídy, které připravuje TMK ŠSČR v rámci metodických materiálů. To bude určeno předevěím pro oblast škol a potenciální trenéry šachu z řad učitelské profese. Metodické materiály jsou důležitým příspěvkem svazu pro celou oblast mládeže, bohužel tato položka byla v předcházejících letech velmi oblíbeným terčem úsporného škrtání. Letos sem míří 270.000 Kč, výrazný podíl mají materiály pro projekt Šachy do škol. Ten mimo nich spotřebuje z rozpočtu dalších 135.000 Kč.
Finance představují významný příspěvek svazu pro celý systém. Svaz se pravidelně uchází o státní dotaci na talentovanou mládež. Znovu připomínám, že výše této dotace závisí pouze na úspěšnosti reprezentace dospělých, nevraživost "mládežníků" vůči "velmistrům" je hloupým podřezáváním stejné větve. Tato dotace ovšem zdaleka nekryje všechny potřeby, i jen náklady na KTCM jsou vyšší.
Velkou oblastí, kde může svaz vykonat užitečnou práci, je propagace šachu na veřejnosti. Tímto směrem je letos zaměřeno značné úsilí svazu, především "Bílá kniha", jenže jde o dlouhodobě velmi zanedbanou oblast, a ve svazu není mnoho odborníků na tuto činnost. Výsledky rozhodně nepřijdou přes noc, dá to ještě hodně práce.
Kraj by se měl především zaměřit na hledání vhodných lidí ochotných věnovat svůj čas práci s mládeží. I na krajské úrovni je možno nalézt finanční zdroje jak v místních dotačních projektech, tak i získáváním místních sponzorů. A kraje budou jistě muset také sáhnout do vlastního měšce, protože ze svazových financí se všechno utáhnout nedá. Rozsah práce, která na krajské úrovni číhá, je značný, to se leckomu moc líbit nebude. Ale má-li to vše mít smysl a naději na úspěch, musí to být týmová práce a tým musí být velmi početný. A měl by spolupracovat, ne se hádat, i když to druhé dá méně práce.
Na klub moc úkolů klást nechci. Kluby samy dnes mají spoustu starostí. Nemělo by jim být asi jedno, jak v oblasti jejich působnosti roste nová generace šachistů, mohou ji záhy potřebovat. Mám představu jakéhosi partnerství s kroužky v jejich dosahu. Myslím to tak, že by mohly v rámci svých možností kroužky různě podporovat. Jak, to budou samy vědět nejlépe.
Člověk/trenér je rozhodujícím prvkem všeho. Stavět celý systém na dobrovolnosti jednotlivců je utopie. Peníze a čas jsou základní problémy. S mládeží můžete obvykle pracovat jen odpoledne. To ovšem zaměstnaný člověk těžko stihne. Pokud máte nestandardní zaměstnání, můžete si to občas dovolit, zvládnete tak 1-2 kroužky týdně. Studenti a důchodci nerostou v každé aleji, to všude fungovat nebude. Potřebujeme více poloprofesionálů, které je nutno přiměřeně zaplatit. Za den stihnete kroužky maxiálně na 4 hodiny. Chcete-li se tím opravdu živit, musíte je mít každý den a 250 Kč za hodinu je minimální odměna, za kterou může mít tato profese pro někoho smysl. Tu odměnu musí někdo také platit, a školy to určitě nebudou!
Systém soutěží je oblast, kterou bych si měl možná odpustit, přece jen nemám dnes úplný přehled. Měli bychom se ovšem naučit rozlišovat soutěže masového charakteru a soutěže výkonnostní. Začínající šachisté mají potřebu hrát soutěže jako každý jiný. Měli by je ovšem pořídit do vzdálenosti 50 Km od svého domova, pokud možno v rámci jediného dne. A převahu by měly mít soutěže v kroužku, turnaj přes kopec by měl být za odměnu pro ty nejlepší. Výkonnostní soutěže už jsou "o něco", optimálně přebor kraje jednotlivců a družstev, a měli by se zúčastňovat pokročilejší šachisté. Také hrací tempo by mělo být delší a soutěže dlouhodobější. Pokročilejší mládež by také měla maximálně využívat možnost účasti v dostupných soutěžích dospělých, protože smyslem je učit se od kvalitnějších soupeřů. Vyhrávat turnaje 9 z 9 nemá žádný smysl. Zde ovšem často narážíme na různé prestižní zájmy, které nejlepší hráče kroužku nutí hrát již nepřiměřené soutěže. Je nezanedbatelným úkolem trenéra přiměřeně usměrňovat turnajovou činnost svých svěřenců. Také se obávám, že metoda bodování účasti na soutěžích jako parametr rozdělování finančních příspěvků, která se v některých krajích používá, může být někdy kontraproduktivní. Ale snad to je všude rozumně ošetřeno. Trochu mi chybí častější prestižní měření sil krajských výběrů mládeže (vizitka práce jednotlivých krajů). Systém lig klubových týmů mládeže mi lehce nesedí, hostování ještě přežiju, ale angažování "cizinců" v soutěžích mládeže už mi přijde přes čáru. Přece nechceme zavádět profesionalismus již v této kategorii.
No jo, hodně slov a žádný objev. Tak přidám ještě dvě dávno známé pravdy. Sebelepší systém práce s mládeží není nic platný, pokud se mládež nenaučí trénovat i samostatně doma, a pokud k tomu nebude mít důvod, například touhu se za šachovnicí neustále zlepšovat. Výsledky naší mládeže na mezinárodní úrovni se nezlepší, pokud se nezvedne průměrná výkonnost všech věkových kategorií. Je ovšem také pravda, že opravdu talentovaný šachista se dokáže prosadit i bez existence nějakého systému, jen mu to většinou trochu déle trvá.
Reprezentace
To je ještě zapeklitější téma než mládež. Mezinárodní konkurence je obrovská a neustále se rozšiřuje a sílí. Cesta do absolutní světové špičky vyžaduje nejen talent, ale také obrovské množství práce. Vlastně na tom nejsme vůbec špatně, jen bychom asi chtěli vidět trochu častěji výraznější úspěchy. Vezmu ale stručně spíše negativní stránky.
Nemáme prakticky žádné trenéry, kteří by se hlouběji věnovali práci s hráči úrovně 2600 a více. Naše špička buď musí spolupracovat mezi sebou, nebo si musíme trenéry půjčit odjinud, a to není zrovna levná záležitost.
Máme poměrně úzkou špičku. Chybí jednak dostatek motivace, a pak také přiměřeně kvalitní dostupné soutěže. Posun hráče kategorie 2500+ na úroveň 2600+ pochopitelně není žádná sranda, ale spousta práce, která nemusí vždy přinést přiměřený výsledek. Pokud nevěříte, že na to máte také dost talentu, tak se zatím dá relativně snesitelně žít tam kde jste. Problematičtější je to u mladých hráčů, kteří se k hranici 2500 teprve přibližují, k jejímu překročení by pilná práce měla stačit. Pilná práce ale u nás není zrovna populární činnost. A s kvalitními turnaji je to špatné. Doma máme maximálně extraligu a pardubický open, tam šestistovek zase tolik nepotkáte. Zavřené turnaje s průměrem 2600 jsou pro naše pořadatele jednoduše příliš drahé. Pokud naše špička vůbec hraje turnaje v zahraničí, hraje je "na výdělek", ne kvůli kvalitní konkurenci. Turnaje typu ME jednotlivců nebo Aeroflot open nejsou oblíbené, protože to dost leze do peněz, to profesionálové nemají rádi.
Dlouhodobě nám chybí propracovanější koncepce výchovy reprezentantů. Ono to s motivací úzce souvisí, nemůžete nominovat do reprezentace hráče, kteří ani neprojevují dost snahy dosáhnout stejné výkonnosti jako ti, kteří už v reprezentaci řadu let jsou a mnohokrát dokázali relativní stabilitu výkonnosti. Ještě citlivější je tento problém v kategorii žen, kde se o dlouhověkosti kvalitních hráček příliš hovořit nedá, tím pádem je naše ženská špička extrémně úzká. Musíme lépe provázat seniorskou reprezentaci s juniorskými kategoriemi, musíme se zajímat nejen o to, kdo bude reprezentovat za 2 roky, ale také o to, kdo bude přicházet do úvahy třeba za 10 let. Něco se v této oblasti již začalo dít, ale na výsledky si pár let budeme muset počkat.
Všechno to stojí spoustu peněz, které nemáme. Hrubý návrh rozpočtu reprezentace ve výši 1,7 milionu Kč na rok 2013 neprošel ani ve VV ŠSČR, který stanovil limit 1,3 milionu. Abyste tomu správně rozumněli, řádově 700.000 Kč je částka, za kterou zajistíme povinné minimum, které máme v "popisu práce" od Ministerstva školství (přibližně tolik také bývá státní dotace na reprezentaci). 600.000 Kč zbývá na takové drobnosti, jako jsou honoráře reprezentantů, soustředění a příprava reprezentantů a některé další užitečné věci. Nějak se to zajistit dá, ale každý škrt v původní představě bolí, protože některé potřebné projekty musíme zrušit nebo zpomalit. Objektivně si ovšem přiznejme, že rok 2012 byl extrémně příznivý, a i na reprezentaci připadlo mnohem více peněz, než kdykoliv dříve. Za půl roku se toho pravda moc stihnout nedá, ale když si prohlížím žalostné výsledky reprezentace za rok 2012, tak tomu rozhodně neodpovídají. Rozpočtové přísnosti se tedy nelze divit.
Diplomatické složitosti vztahů svazu a reprezentantů zde rozebírat nechci. Buďte si jisti, že hledání přijatelného kompromisu není nijak jednoduché, a nezmění se to do té doby, než bude svaz finančně mnohem silnější než dosud. Tedy dokud se nepodaří získat pro reprezentaci sponzora.
Už je to dlouhé, tak jen ještě k otázce reprezentačních kapitánů, která se těšila pozornosti diskuzí na zdejším serveru. Kapitán má kromě nominace reprezentantů tři úkoly. Zajistit přípravu reprezentantů, vedení družstev na ME a olympiádě a celoroční logistiku reprezentace. Dlouhodobé výsledky družstva mužů hlavně na olympiádách vyústily k záměru změnit vedoucího družstva při soutěžích. Zde je parametrem mimo jiné předpis FIDE o tom, že kapitán má mít kvalifikaci trenéra FIDE, to má momentálně v ČR 8 trenérů. Kapitán také musí být akceptovatelnou autoritou pro reprezentanty, jejich názor je tedy velmi významný. Je to rozhodně složitý problém a ještě dořešen není. Logistiku reprezentace mužů a žen už řadu let zajišťuje Michal Konopka a není zvláštní důvod na tom něco měnit.
A vůbec
Kdybych si měl něco do nového roku 2013 přát, pak by to byla větší vstřícnost a ochota ke spolupráci mezi šachisty. Aby šachisté svému koníčku věnovali více zájmu, času i práce, aby nečekali, až to udělá někdo jiný. Aby si nevybíjeli své antagonie pod anonymními nicky v internetových diskuzích a soustředili se na věcné argumenty. Je to iluze? Cože? Jo 42. Však jsem to tušil. Tak hezké svátky a úspěšný nový rok.
to Jiří Havlíček:
Vážený Marku, poslední 3 roky pracuji s mládeží a zúčastňuji se všech mládežnických akcí od krajské až po celostátní úroveň (byl jsem se 2 svěřenci i na ME). Na „klubové“ úrovni jsme za tu dobu uspořádali skoro 30 mládežnických turnajů, počet našich žáků se pohybuje kolem 100, z toho je 40 již registrovaných. 2 naše družstva hrají 1.ligu mladšího dorostu, 3 hrají 3.divizi dospělých. Jsme na to 2, takže se máme co ohánět a bez pomoci obětavých rodičů by to nešlo. To za 3 roky práce.
Zdravím! Předně bych rád upozornil, že v parlamentu se nakonec podařilo navýšit podporu sportu o 800 mil. na letošní úroveň, takže i v příštím roce bude podpora sportu na trochu lepší úrovni. Ani to nicméně nic nezmění na skutečnosti, že z převažující většiny jdou náklady za sportováním za rodinami (podle studie KPMG cca 90%) a že podpora sportu v ČR zůstává na předposledním místě v EU...
Dále bych rád poopravil, že Marek je samozřejmě nadále členem VV ŠSČR, nicméně tento jeho příspěvek je jeho osobní postoj, jistě dobrý příspěvek do chystané strategie ŠSČR. Tam bych jen zdůraznil Jezdci64, že chystaná Černobílá kniha svaz nic nestojí, žádné peníze zbytečně nevyhazujeme oknem. A veřejná diskuze nad první verzí by měla být spuštěna začátkem roku, budu rád za všechny nápady a podněty.
Viktor Novotný, předseda ŠSČR
Nocnik: Určitě jsem nemyslel zvyšování daní za účelem sponzorování šachů. Rozdíl mezi mými penězi a Kalouskovými spočívá v tom, že ty druhé už mi stát ukradl. Pokud z nich něco půjde zpátky alespoň na šachy, tak s tím nemám problém. Protože jak je tenhle stát vedený, tak si na daních nezaslouží ani korunu. Jestli jste se chtěl chlubit, že je pravidelně a řádně platíte, tak nemáte na co.
jj Navážel se do jedné dívenky. Asi tak jako se jeden statečný a neanonymní uživatel neustále naváží do jistého mladého IM...
No, my to s Markem nějak dořešíme soukromě - nebo možná nedořešíme. Tolik na tom zas nesejde. Pokud svůj text napsal, aby jaksi zkusil vysondovat ohlasy veřejnosti na to či ono, je teď asi mírně zklamaný. Ale s tímhle rizikem jdeme do psaní všichni.
Já nevím, kdo je blekota. Myslím jsem slyšel, že se navážel do nějaké dívenky, nevím proč, vůbec o tom málo vím. Jestli se do ní navážel přesně tímhle způsobem - to jest vymýšlel si útržky řečeného a pak s nimi hezky anonymně bojoval, předpokládám, že bych držel palce té dívence. Nemá smysl cokoli z toho nějak vyjímat nebo tomu odpovídat; je to anonymní; takové příspěvky většinou vznikají proto, aby si jejich autora, jinak pramálo zajímavého, někdo všiml. Přiznejme mu, že se mu to povedlo: chci tímto způsobem Markovi vyjádřit svou loajalitu a blekotovi říct, že je pouhý anonymní sráč.
„Možná právě již v samotném kladení těchto otázek je první náznak možnosti, že se přestaneme točit v bludném kruhu něčeho, co přestává být funkční, a co se o to zoufaleji snaží přetrvat – většině navzdory.“
je poslední, sumarizující věta článku o bilancování na konci roku na http://www.blisty.cz/art/66698.html
Úzká vrstva spokojených se současným systémem se brání opakováním moderního otčenáše: „Neremcejte, vzpomeňte si, jak bylo dříve. Žijete v nejlepší možné době, tak si toho važte.“
Vize pekla už neslouží k podpoře desatera biblických přikázání, ale k udržení kapitalismu.
Docela pěkný ten bludný kruh. Ale jak se jen orientovat v takovémto jednom bludném kruhu ? A jak se orientovat v tisícerých jiných bludech ?
A vůbec... Bludný kruh
Stalo se něco, co nikdo nemohl čekat,
šachový geodet M.V. zase vypustil přebytečnou páru mudrlanství. To je, milí a drazí, okamžik, kdy zatají dech i bohové. Osud nám zaklepe na rameno a táže se, v čem vidíme smysl života. Začne se odvíjet předlouhý řetěz myšlenek. Nejdřív staré známé, ale pak i jiné, které nás dosud ani nenapadly, jako kdyby se držely za ruce a jedna přiváděla druhou - řetěz bez konce. Tu se vynoří myšlenka, že žijeme jen jednou, tam zase úvaha, že život je boj; a pak zase všechny další: myšlenka na děti, myšlenka na svobodu a na chytrost, na to, že "válka je matkou všech věcí" i na to, že "měkké je odolnější," na minulost a na budoucnost, na "nikdy" a ovšem také na "proč," na egoistické "já" i na obětavé "my," na to, že lze krásně žít, ale i zemřít, na smysl činu a na smysl nečinnosti, na to, jaký smysl má vzepřít se nebo se shrbit, na spornost hanby a na sílu cti, na hrůzu i vznešenost rozhodnutí, na svatý hněv i na svatý život. Řetěz bez konce, za posledními myšlenkami se znovu vynořují ty první.
Bludný kruh.
Zde úzká skupinka, diskutujících O mládeže, repre....., nic nevyřeší, ale je dobré si popovídat. Pan Vokáč má hodně zkušeností s mládeží, přehled, jak to u KŠS funguje, má dobré myšlenky, ale jak je vidět, vyplývá to i z diskuzí, nevíme si rady, někde bude asi "zakopaný pes"..?! Hledáme jak zvýšit zájem o šachy na školách, mezi mládeží, provádí se mapování, kde kroužky fungují, zpracovává se černá a bílá kniha......?! Dle mého názoru, to jsou vyhozené peníze a ne malé, výsledek nám to v praxi ukáže. Je mnoho věcí, které v minulosti byly dobré, účinné, nestály ani moc peněz, dokonce např. týdenní školení trenérů v Harachově zdarma s refundací mzdy, soustředění dorostenců zdarma, systém dobrý, jak je i zde uvedeno, dobře dělají činnost v BŠŠ, tam to jde, ale jak uvádí p, Vokáč, je to o něčem jiném....?! Není, jen chtít a přemýšlet, nehledat vlastní zájmy, prospěch, hledat způsoby a ne důvody, proč to nejde. Vše je v lidech, jejich schopnostech, přesvědčení pro danou věc, účel. Jen více těch, kdo věci rozumí a mají dobré zkušenosti zejména v práci s mládeží, jako pan.Ing. Gonsior, Biolek, ale i další, které jsem zde nejmenoval, zejména pak přemýšlející a úspěšní v BŠŠ, proč tam to jde i bez podpory KM ŠSČR. Systém a způsoby, které se v současné době vymýšlejí, mají mnoho zádrhelů a těžko se budou v současném systému prosazovat, nejsou zde jen šachy, ale mnoho dalších sportů, které mají podobné problémy, my šachisté máme proti řadě některým tu výhodu, že toho tolik nepotřebujeme, pokud jde o mládež místnost na školách ve městě, obci by neměl být velký problém. Co je největší problém? Chtít, mít zájem děti šachu učit, zajímavě, přesvědčit, že to myslíme ku prospěchu dětí, ono i nějaká ta korunka by se našla...?! Bohužel, je málo těch, kdo kroužky chce vést, dětem se věnovat, zejména začátečníkům, mírně pokročilým, někteří nemají čas, někteří za málo nechtějí, někteří to neumí. Ale buďme přece jen optimisté, třeba se dočkáme lepších podmínek a časů, ale těžko nám šachistům, nešachista pomůže.
Nejsem ekonom, jenom běžný uživatel peněz. Ale jejich význam a způsob použití je mi celkem znám. Samozřejmě se bavíme o tom, jestli hodně lidí dá málo peněz (tedy půjde to ze státního měšce) nebo málo lidí dá hodně peněz (tedy najdou se bohatí sponzoři nebo to budou dělat dobrovolníci zdarma, což je de fakto totéž, jako kdyby do toho sypali svoje peníze). Rozdíl mezi mojí a Kalouskovou peněženkou je asi takový, že já si narozdíl od státu nemůžu natisknout peníze ani dluhopisy. Ale to je na jinou debatu.
Milý doktore, že by? Odpovím na řadu otázek a do 5 minut mě peskujete, že jsem neodpověděl na ještě jednu další. To jsou ty vaše jedovatosti, kvůli kterým jste na tomto serveru tak populární. Kdybyste mě raději pochválil, že jsem tentokrát problém nejen otevřel (jak mi rovněž rád vyčítáte), ale také navrh, jak by se mohl řešit.
A já bych se zase rád v diskusi dověděl, jestli navrhuji jen blbosti, či co asi fungovat nebude, nebo zda to zní tak přijatelně, že se najde dost lidí, kteří to budou podporovat či by na tom byli ochotni spolupracovat.
Johnny, k vaší oblasti vám gratuluji. Mě se spíš donesou zvěsti o místech, kde to taková idyla není. Ale doufejme, že budete mít k pravdě v průměru blíže. Rodiče jsou tak různorodá skupina, že jsem o ní raději nemluvil. Vážím si toho, že do šachu svých dětí dávají někdy až neuvěřitelné částky a spoustu svého času. Zadarmo to nepůjde, ale cítím povinnost svazu jim to maximálně ulehčit. Bohužel se to moc nedaří. Třeba MČR mládeže by si zasloužilo takového sponzora, který by přispěl na náklady reprezentačních výprav - nedaří se. Dovedu si velmi dobře představit krajské výpravy na soutěže mládeže, které by rodiče nenutily obětovat dovolenou, to by se povést mohlo. Fungující systím by třeba mohl odhalit i jiné "úspory". A jsou rodiče, které to chytí tak, že se chopí i funkcionářských úkolů. Rodiče představují zázemí, ve kterém je uloženo mnoho zajímavého a užitečného. Pokud budeme umět hledat.
Jane, od Beskydské školy se dá převzít mnoho užitečného. Jen nezapomínejme, že na tom pracují již přes 20 let a mají dost rozsáhlý tým, který si museli vybudovat. Tam hledejme základ úspěchu.
Rubine, pokud správně rozumím vašemu poslednímu příspěvku, chcete, aby sponzor dával peníze na to, co se líbí vám, a ne na to, co chce sponzorovat on. Nebo to má financovat hodný ministerský strýček. Nebudu to rozebírat, jen se obávám, že nesdílím váš názor.
Slyšel jsem, že se "mlaďoši" kvůli různým dotacím, turnajům zadarmo, tréninkovým možnostem apod. leckdy i poperou - fyzicky, jako vzteklí psi! Nevím, jestli je to pravda nebo zda se nejednalo o ojedinělý exces, ale době by to odpovídalo...
Když jsem si přečetl stránky Beskydské šachové školy, značně jsem pookřál. Mysllím si, že je to vzor jak na šachy v regionech.
Nocnik - ANO! Přesně tak, už jsem si myslel, že jsem jediný... Raději bych nižší daně, než dávat peníze na kdejaké hlouposti.
Bond - Prosím, pouč nás, odkud bere peníze Kalousek. Třese oslíkem?
K článku - Vadí mi věta Sysifos, kterému se pošklebují kluboví kolegové, kritizují ho někteří rodiče, hádá se s řediteli místních škol a úředníky na místních správních institucích, vozí vlastním autem děti po čertech ďáblech, atd, atd. K trenérům v naší oblasti panuje spíše úcta. Mnoho ředitelů je velmi vstřícných. A hlavně mi chybí ocenění rodičů - protože oni do toho dávají peníze, podporují své děti a často je právě oni vozí po turnajích a obětují volné soboty.
Bond: tak nenapinej a povez
ja jsem jen inzenyr ekonomie, 15 let platici poctive vsechny dane a pojisteni jakozto OSVC, takze podle tebe urcite uplnej blbec, ale treba aspon pochopim terminy, ktere pouzijes 
Mne zas pridjou negramotni lide, kteri si mysli, ze Kalousek plati dotace z vlastnich penez. Nebo ze jsme mu je do tech jeho kapes neodevzdali my.
Zdenek Janda: v mladeznickem veku se "radilo", co ja pamatuju, vzdycky. A radost z vitezstvi to myslim nekazilo nikomu. Takovych "s pomoci" nebo "papirove" uhranych vykonostnich trid bylo, je a bude ...
Stat penize nema a neda a bude hur. Hrat profesionalne sachy bude za 10-15 let zas jen pro par vyvolenych, jako tomu bylo pred 100 lety. Jestli to je, nebo neni spravne ... to nevim. Sachy budou delat nadsenci a ti, ktere bude bavit hra a komunita kolem.
@ Nocnik: Ano, opravdu je rozdíl mezi penězi které mám v kapse a mezi těmi, které má "v kapse" Kalousek. Třeba jednou budeš natolik ekonomicky gramotný, že to pochopíš
Marku,proč ta podrážděná reakce? Odpovídající pták
opravdu nejste , ale pan Brazina oslovil Vás, nevím,proč bych mu měl odpovídat já? Pravda, mám věk, že si už nepamatuji vše , takže mi z paměti vypadla informace, že již nepracujete ve VV Svazu a na Vašem místě je Jirka Kadeřábek. Takže ta otázka měla směřovat spíše k hospodáři Svazu. Omlouvám se.
Článek hezký, ale popis situace se nijak nelišil a neliší od předchozích článků (např. si pamatuji,jak se v minulosti do diskuze pod jedním takovým přihlásil p.Hofírek).
Vyhraj, ale zůstaň člověkem – hezká teze. Vzpomínám si,když jsem navštívil své poslední mládežnické MR v Harrachově, tak mnoho děcek si chodilo bez skrupulí pro rady do chodeb ke svým trenérům či rodičům. Nevím, zda-li toho mládežníka takové vítězství těšilo . Pojem fair play zde dostával na frak , i díky nám ,dospělých. Navíc to může odradit mládežníka od účastí na podobných akcích, jako se to stalo nám.
Re ata135 – každé dítě dostalo do vínku jinou povahu, u klidné, přemýšlivé nátury instinkt zabijáka vychovat nejde . Mně stačí , když u šachu vydrží a stane se kvalitní posilou nějakého oddílového družstva. Jen tak oddíl bude žít dál.
Myslím, že na některé oddíly začne dopadat krize a budou mít existenční problémy. Vše u nás , šachistů, je odvislé od hrací místnosti a jejího pronájmu apod. V našem města např. zanikla velká TJ – Slávie , která zásobovala naši reprezentanty např. ve veslování a ženském volejbale. Popřejme si , abychom , kromě toho tradičního zdravíčka, vůbec přežili
.
Jedné věci nerozumím ... řada lidí tu odmítá dávat do šachů vlastní peníze, ale klidně prohlásí, že "když na to dá peníze Kalousek" nebo "když to zaplatí ministerstvo", tak jim to nevadí.
To jste tu všichni čistí příjemci daní? :-o Nebo si snad myslíte, že Kalousek a MŠMT nerozdělují peníze, které předtím od nás vybrali? Tak nízká je ekonomická gramotnost i mezi poměrně inteligentními lidmi? To je moc smutné.
Osobně jsem členem oddílu, do kterého sponzor peníze léta dával. Nemalé a ze svého. To se ještě neodečítaly tak pěkně z daní. I když jsme si přitom všichni klepali na čelo, že je to úplná krávovina.
Zkuste dnes najít sponzory, které budou dávat svoje peníze do šachů. Možná do nějakého turnaje, nebo blázni do klubu, s kterým chtějí prestižně soutěžit ... proč ne, jejich volba. Ale na běžnou činnost či práci s mláděží? Kolik takových je?
Proč by to mělo platit ministerstvo "z peněz nás všech"? Nebo snad budete souhlasit, aby vám kvůli tomu zvedli daně?
Pan Vokáč sepsal článek dle mého pěkně, ze svého pohledu. Srozumitelně, ani nijak věci moc nežehlil a nezveličoval. Opravdu je to tak, že bez "svatého nadšení" to nejde. Peníze nejsou a nebudou.
Co jiného zbývá: kdo z nás by chtěl být symptomem?
Už se tomu musím jen smát
Co se dá najít ve wikipedii...
Pan Matoušek psal o IM Plátovi, jako o symptomu. Jelikož ho vypozoroval sám pacient Matoušek, jde o symptom subjektivní. Některé specifické symptomy samy o sobě stačí pro diagnozu, většinou je ale potřeba hodnotit celý soubor symptomů. Proto je laické hodnocení symptomů často zavádějící a podporuje hypochondrii. Soubor charakteristických symptomů tvoří komplex. U pana M.M je to komplex šachové méněcennosti. Pokud je totiž známa skutečná příčina, není to symptom nýbrž syndrom !
Políčko G71 je sloupec skutečnost roku 2011, a to se zrovna letělo do Brazílie. Roku 2012 se týká sloupec H. Jo už chápu. Podle souboru v mém počítači by tam mělo být 105.602 Kč, to je bez letenek, které si účastníci hradí sami, ale přes účet ŠSČR. To by se mělo buď současně někde projevit v příjmech, nebo by tam nemělo být vůbec. Ověřím a nechám opravit.
Ten článek se snaží popsat systém práce s mládeží všech výkonnostních úrovní. Pokud chcete příručku Jak přitáhnout dítě k šachu, musel bych se podívat, jestli něco takového existuje. Ale to je spíše téma školení trenérů a přednášky na toto téma budou součástí zmíněného videoškolení.
Vyhraj, ale zůstaň člověkem. Zaříznout ho můžeš i s milým úsměvem, po partii ho pochval, že hrál dobře. Není to tvůj nepřítel, kterého musíš zabít, ale milý přítel, který ti právě dodal bod. Kožený ksicht bez výrazu, bezvládně podaná ruka, zoufalá snaha potlačit jakoukoliv emoci - takových soupeřů je mi líto. Opravdu je šachy baví? Nebo jsou to stroje, které mají jen hromadit body za každou cenu? Jak daleko zajdou, čím mě zkusí vyrušovat, kam se půjdou poradit? Možná jde o definici takového instinktu, a také o definici co je a co už není fair play. A o vůli rvát se v partii do posledního dechu.
Mozna jsem ponekud tupejsi :-) , ale nema byt clanek (zamysleni) spis o tom, jak PRITAHNOUT mladez k sachu nez o tom, jak trenovat (ci pestovat nejake instinkty) ??? Aspon veta : "...hlavním úkolem je probudit u dětí o šachy zájem." by tomu odpovidala ;-) Ale pokud jsem to spatne pochopil...tak sorry :-)
gmvoko: Rozpočet políčko G71 - v původním návrhu se nepočítalo s tím, že mládež si stopne po cestě soukromý tryskáč?
Tak vůle vítězit jistě
, ale nesmí to být snaha vyhrát za každou cenu, např. za cenu radění od trenéra během partie 
gmvoko: Aha, tak u mě je zabijácký instinkt až na prvním místě
Co má být cílem těch lidí, když než vyhrát partii? Já teda svěřence vedu úplně jinak - 19 hodin si dělejte co chcete, chlastejte, bavte se, ale těch pět hodin jste ve válce a zkuste to odfláknout...
Přece se ti lidi můžou na pár hodin vžít do role, aniž by se z nich stali gauneři, ne? Jako kdo nechce bojovat a vyhrávat, ať jde místo šachů na vyšívání. Když jsem viděl mnoho trenérů a jejich peace metody, tak mi z toho běhal mráz po zádech. Je to přesně o tom, čeho chce dítě a trenér dosáhnout. A pokud můj svěřenec nechce vyhrávat, považuju za ztrátu času, abych ho učil. Na prohrávání si může najít méně kvalifikovaného, levnějšího i méně přísného trenéra. Kvůli tomu, že děcka nechcou makat, soutěžit a vyhrávat, mě trénování nebaví. Nevím, ty zkušenosti ani pedagogické vzdělání nemám, ale vidím to přesně naopak, u instinktu zabijáka by se mělo myslím začít
Souhlasím, přenáší se to. Myslím ta diskuse. K pochopení toho druhého máme pořád tak daleko jako na samém začátku.
Jo ták, tys Majku při tenise potkal pár takových dětí, a myslíš si, že se v šachu používá stejná metoda, a že se šachová mládež chová podobně. No to je ale blbost! Šachy se sice liší od těch před 40 lety, ale v tomhle ne. Křivení charakteru pěstováním zabijáckého instinktu při tréninku svých svěřenců nepoužívám, a nepoužívají to ani trenéři, které školím. Možná to je jedna z příčin, proč nemá naše mládež tak oslnivé výsledky na mezinárodní úrovni, ale za tuhle se rozhodně nikdy stydět nebudu.
Už si tu ale píšeme trochu moc, měli bychom se sejít někde jinde než na netu. Co kdybys zašel na Open Praha, nebo někdy na extraligu?
Ale doktore, copak jsem odpovídací pták? Šel jsem si na gauč trochu užít vánoce. Mohl jste přece Davidovi odpovědět sám. Vy přece všechno víte, a je to veřejně známá věc. Jmenuje se to rozpočet ŠSČR na rok 2012 a kupodivu se každý může podívat, www.chess.cz/www/informace/hospodareni.html Něco se našlo, ale už jsem někde slyšel, že se šachisty se rozhodně nemá o penězích žertovat, tak snad abyste si to nejdříve prostudovali.
Aha, Tebe se dotkla ta věta Víc plaťte, ať mám práci. - Já už holt nejsem tak cimprlich, po tolika letech v diskusích.
Vzal jsi to hodně letem světem, ale přečetl jsem to s chutí. U systému rodičovského financování já mám vždycky ty obavy, které v nás rodičích vypěstoval polendlovský boom v tenise: rodičové pro děcka dělali první poslední v naději, že se jedná o návratnou investici. Taky přitom děcka nabádali k odpovídajícímu chování, které se jim zdálo vhodné pro svět soutěživosti: arogance, asertivita, agrese. Setkali jsme se na několika turnajích, viď, a já si nevzpomínám, že bychom tam potkávali podobné typy a že by nám vyloženě chyběly. Dnešní šach je jiný, promiň. Jiný.
Ohledně Pláta se pořád snažíš o jakousi zpravodajskou soutěž: kdo toho ví víc? No samozřejmě že Ty; ale na tom přeci vůbec nesejde. Pro mne jsou takové modely chování jen "třešnička na špičce strašně nedobrýho dortu" (doktor Štrosmajer). Pro určitý, nepříliš častý typ lidí, jako například já jsem, je tohle důvodem v hnutí dál nebýt, což ale neznamená, že ho nemohu zpovzdálí komentovat. - Kdybych svoje názory a obsese ventiloval v nějaké pozici, kde bych rozhodoval o druhých, potažmo o jejich kariérách, jistě bych musel veřejně vystupovat mnohem obezřetněji. Takhle bych, být vámi, byl za moje názory spíš vděčnej; protože tenhle pohled, navíc sofistikovaně artikulovanej, vám nikdo jinej nenabídne.
Bonde, nevím (detaily momentálně neznám) , ale pokud náš sport bojuje o místo mezi 50 nejúspěšnějšíh a tím podporovaných , tak co chcete našim politikům omlátit o hlavu ? Ve světle toho, jak se šachově projevil jeden prezidentský kandidát
...
Ježiši já to nemyslel tak, že byste tu analýzu měl dělat Vy, jen by bylo dobré takovou analýzu mít a potom ji eventuálně omlátit našim politikům o hlavu.
Marku , přece jen na jednu otázku (od Braziny) jste neodpověděl , tak ji nakopíruji :
"To Marek Vokac: Nedalo MSMT na sachy o jednu nulu vice? Mam pocit ze se psalo, ze se moc nevi co s temi penezmi a hledal se vhodny ucel. Nasel se?". To by si odpověď zasloužilo
Majku, Rubinus si to přečetl ve druhé větě úvodníku článku, na jeho konci si to uvědomil a posléze mě z toho obvinil. O kvalitě tvých informací jsi mne rozhodně nepřesvědčil. Chceš po mě 2 věty, to ještě obětuji, ty si je můžeš zkusit vyvracet.
Rusko, Ukrajina, Arménie, Azerbajdžán - jiná tradice, jiná motivace. Systémy různé, nic pro nás.
Turecko - obratný předseda, astronomický rozpočet, malá konkurence jiných sportů. Šachy na všech školách, (spolu)financuje stát. Nepoužitelné.
Polsko - trénink financují rodiče, někde kluby, které si na musí shánět sponzory. Svaz financuje pouze reprezentační stupeň, řada dalších systémových odlišností. Velmi efektivní, ale neprosaditelné.
Německo - prošel jsem řadu menších klubů, o výchově mládeže se nikde nemluvilo. Svaz má aktivní komisi mládeže, tréninkové campy a umí si shánět sponzory. Přesto se zdá, že výsledky neodpovídají tradici a velikosti federace. Špička si většinou sama financuje idividuální trénink.
Slovensko si přečti na jejich webu. V rakouském systému se neumím zorientovat, anglickému nerozumím vůbec, ale má zajímavý web.
Bylo to někomu k něčemu?
Mr. Bond, já se tu snažil nabídnout svou představu, jak by to mohlo u nás fungovat za těch podmínek, které máme k dispozici u nás. Vy požadujete vědeckou práci šachy a mládež v Evropě, to ode mne nechtějte, tolik času opravdu nemám. Co myslíte, že v ní najdete? Téměř všude trénink mládeže financují rodiče. Třeba v Polsku částečně přes své sponzory finančně pomáhají kluby. V mnoha zemích se v posledních letech v různé podobě rozbíhají projekty šachy ve školách, Turecko, Anglie, Německo, Rakousko, Slovensko, abych uvedl ty, které se dají snadno vystopovat na internetu. Někde to financuje stát, někde sponzoři, někde FIDE (možná), nikde to nemají rodiče zadarmo. Všichni hledají co nejvíce spolupracovníků a trenérů, finance shánějí kde se dá. Práce s mládeží je týmová práce na velké ploše, pyramida na co nejširším základě. Jak velká opravdu bude a jaký bude mít vrchol, to záleží na tom, kolik penez do toho můžeme vložit.
Sisoj, to není bonmot. To je čistá holá pravda. Obecná studie zahraničních zkušeností myslím není, něco se snad dá najít v některých zprávách z ME/MS mládeže. Já si občas povídám se známými ze sousedních zemí, občas prohlížím internet a weby některých federací, abych si uchoval obecnější přehled. Ale nejsem ani lingvista, ani ekonom, za analýzu bych to nevydával. Každá federace má totiž odlišné startovní podmínky, jiné metody práce, a vytrhnout z toho jen mládež je dost divná vědecká metoda. Dost slušně znám podmínky u nás doma, tak hledám způsob, jak v nich vytvořit něco, co by mělo smysl a mohlo přinést výsledky.
Já už taky delší dobu čekám na nějakou srovnávací analýzu pro práci s mládeží/reprezentací z vybraných zemí, kde se jim to daří lépe (no klidně i se zeměmi, kde se jim to daří ještě hůře
)
Kolik peněz do toho dávají, odkud se berou, kolik lidí na to nasazují, odkud se berou, s kolika talenty pracujou, odkud se berou
S chutí vozil, s chutí vozil... když budeš, Marku, číst moje příspěvky opravdu pořádně, dřív nebo pozdějc přijdeš na to, že Plát jako takový mě zajímá pramálo; on je pro mě symptom, což je mnohonásobně horší. Informace, které mám, jsou od lidí, jež jsem sám šachově vychovával; moje úsilí z nich nepomohlo udělat špičkové šachisty, ale skvělé odborníky a lidi, kteří to, co já tady nazývám prostředí, vnímají velice citlivě. Protože šach, opakuju znovu, není nebo nemusí být jen cíl, ale taky cesta.
Rubinus, u kterého mi pochopitelně vadí, že se nepodepisuje jménem, má určitě pravdu v tom, že článek je spíš takovou jako osobní myšlenkovou bilancí. Já přeci nežádám, abys srovnával konkrétně s něčím, co chci já; jsou-li někde výsledky pozoruhodné a výchozí podmínky odlišné, proč to ve dvou větách nepopíšeš? A nedoložíš, že tudy cesta nevede, místo abys to prostě jen prohlásil. Určitě souhlasím s tím, že "nám chybí dostatečný počet hráčů s touhou se v šachu skutečně prosadit". - Šach prostě nemá Sáblíkovou, která se stala nejlepší rychlobruslařkou světa v zemi, která nemá jedinou rychlobruslařskou dráhu (tu ve Svratce nepočítám).
Jenže otázky, které kladu, jsou legitimní i přesto, že jsem "zjevně nemocný". Promiň, ale moje pozice "poněkud stranou" může být leckdy inspirativní; zrovna tak jako pro Davida Navaru moje názory na jeho blogy. Ale šachisté tohle chápou nějak hůř; srozumitelný je pro ně hlavně člověk, který hraje a druží se a názory hierarchizuje podle osobních koeficientů.
ještě dovětek nebo spíše bonmot od jednoho známého:
Na 2000 tě dostane každá šachová škola+rodiče
Na 2200 šškola+rodiče+dobrý trenér
Na 2400 šškola+rodiče+trenér+talent
Nad 2600 šškola+rodiče+vynikající trenér+talent+ale hlavně ty sám (železná prdel a píle)
tak nevím zda je pravdivý, ale pokud si spočítám kolik takových 2600+ máme v ČR ...
Zdravím pane GM Vokáči,
určitě bylo a bude napsáno k tomuto článku hodně informací zajímavých nebo i "méně" zajímavých, v něčem bych souhlasil s Vámi nebo i s dalšími.
Mě by zajímalo, zda existuje nějaký svazový materiál (zpracovaná studie či analýza) z benchmarkingu ze zkušeností jiných zemí, okolních zemí apod. Nebo šlo by připravit takový článek jak to chodí jinde?
P.S. k talentům - trochu se zapomíná, že dnes lidé mají daleko více možností prosadit se, proto i každý mladý člověk se někdy musí rozhodnout zda jeho specializace bude taková nebo maková. No a šachy uživí u nás opravdu pouze a jen úzkou skupinku lidí.
Díky a přeji pěkné a hlavně klidné svátky.
Knizeci rady umi davat skoro kazdy pane Matousek a skoro kazdy je s temito radami poslan do pr..ele, protoze nejen ze k nicemu nejsou, ale navic davaji najevo jaky magor je poklada.
Psal jste ze umite pokladat otazky, ale samotne sachove hnuti vam odpadlo od srdce. To je hezke, nicmene pro to aby byl clovek schopen pokladat otazky, ktere maji smysl, tak by se mel umet orientovat v dane problematice.
Vase osobni utoky na Vojtu Plata jsou trapne, a nezlobte se na me, ale takovi lide, kteri hazeji spinu na lidi, o kterych vedi s prominutim hovno by potrebovali jednu vychovnou. Bohuzel ve Vasem veku je to asi uz zbytecne, takze Vam spis popreju vyborneho lekare, ktery s vasim problemem neco snad udela.
To Marek Vokac: Nedalo MSMT na sachy o jednu nulu vice? Mam pocit ze se psalo, ze se moc nevi co s temi penezmi a hledal se vhodny ucel. Nasel se?
A konecne muj osobni nazor, nemyslim si ze nase spicka se povazuje za mistry sveta, mozna by fakt stalo za pokus s nimi udelat jedno kvalitni treninkove sezeni s nekym typu Kasimdzanov. Vysledky nasi repre totiz do jiste miry primo motivuji i pripadne penize, ktere se muzou objevit a buhvi ze jeden poradny uspech bychom potrebovali jako hrom.
... :
gmvoko: Stéblo mi ze šachového hnutí asi nikdo nepřeložil, jen ten váš článek mi připadá spíš jako takové soukromé cvičení k ujasnění vlastních myšlenek, nebo něco jako příprava k prolobování čehosi. Co se sponzorů týká, znám pár lidí, kteří i nějaké ty peníze do šachů dali. Ale jen málokdy to šlo na nějaký trénink talentů. Co třeba jako příklad Mahrla Praha? Ti nemají ani vlastní místnost, klubová činnost z toho důvodu prakticky neexistuje, jen se platí áčko a pak nějaké béčko a céčko se schází na pražskou soutěž družstev. Přitom na paralelní činnost nějakého dorosteneckého družstva by z těch peněz stačil malý zlomek, včetně nějakého obstojného trenéra. A podobné to bylo i v našem oddíle, jen ten level hráčů A týmu byl o několik řádů níž.A ti bývalí talenti často nakonec končí v takových oddílech. Snad proto hned zpozorním, když slyším témata na způsob individuální trenéři, soustředění apod. Pokud to zaplatí jakési ministerstvo, tak s tím žádný problém nemám.
...: Na idnes bývá mnohem horší diskuze a zrovna vy se tam zřejmě učíte. Výpad proti oponentovi místo obhajoby názoru. Pan Vokáč svůj názor obhajuje, ale nemocný jste spíš vy sám.
Rád bych vyjádřil podporu panu Vokáčovi, nejen ve zdejší diskuzi, ale obecně v jeho činnosti. Na druhou stranu nechápu, proč je nezbytné obhajovat se proti zjevně nemocnému p.Matouškovi a rýpalům typu Rubinus. Zdejší diskuze pak není nepodobná žumpě pod články například na idnes. Pokud má být diskuze přínosná, pak je vhodné podobné "typy" a diskutéry přehlížet.
Pro Pavla - Olympia je tuším v likvidaci, nic už nevydá. Nemyslím, že všechny knihy z poslední doby jsou sběratelské, ale jinak souhlasím, metodických materiálů potřebujeme mnohem více. Určitě se to zlepší, mám třeba spoustu "polotovarů" ze školení trenérů, ale nestíhám, mám jen 2 ruce.
Majku, měl bys občas někam zajít, třeba bys v lecčems změnil názor. Jedna paní povídala není ideální zdroj informací. Vojta byl třeba několik let vyřazen z individuálního tréninku, protože to prostě nešlo. Ale velmi pochybuji, že o něm víš dost na to, aby ses po něm s takovou chutí vozil. Nevím, se kterou zemí bys chtěl, abych srovnával, každá má dosti odlišné výchozí podmínky. Třeba polský systém by Rubinusovi asi způsobil infarkt. Pokud bych měl vybrat nějaký obecnější společný prvek, pak nám chybí dostatečný počet hráčů s touhou se v šachu skutečně prosadit. Obávám se, že na to lék neznám.
Rubinuse je mi líto. Znáte v šachu i jiné téma než zvyšování příspěvků? Cítím zatrpklost a nenávist, kdopak vám přeložil stéblo? Nechtělo by to nějakou léčbu? Debaty o zvyšování příspěvků jsou skutečně směšné, je to jen zástupný problém. Jeden člověk v každém kraji, který bude umět získávat nejrůznější granty a dotace, sežene víc peněz, než se dá vybrat na příspěvcích. Víte o někom, kdy by to u vás dovedl dělat?
Nakladatelství Olympia již hodně dlouho nic šachového nevydalo, knihy od ostatních vydavatelů jsou spíš sběratelské. Myslím, že pokud má být základna co největší, je potřeba co nejvíce levných metodických materiálů. A třeba tyto jsou na stránkách svazu www.chess.cz/www/mladez/metodika.html nejnovější z roku 2008. A mnohé jsou zajímavé, s jejich pomocí by se již nějaký ten talent v nějakém kroužku dal odhalit. Já kdysi podle podobných věcí trénoval více méně sám. Pokud se k tomu někdo talentovaný s průměrným trenérem dostane tak o pět let dříve, dejme tomu do 12 let,má šanci se jako talent ukázat.
gmvoko + morphynista: děkuji, mnoho úspěchů v roce 2013!
Vyjasněme si to základní: já bych nenavrhoval nic. Není to moje práce, šachový hnutí mi z vícero důvodů dost odpadlo od srdce; šach se mění v závislosti na tom, jakou pozici míní zaujmout. Však jsi o tom, v souvislosti s ženským mistrovstvím světa, sám psal.
To, co umím já, je klást otázky. Odkaz na statistiky mi jako odpověď nestačí; zkrátka někde něco dělají jinak, čekal bych, že povíš jak a z jakých důvodů to u nás nejde. "Ukáznit a vyjít" je dejme tomu takový Plát; nikde jsem nečetl, že by se od jeho manýr kdokoli svazový distancoval, a měli byste: šach je krom jiného i prostředí, nejen dovednost ve hře s dřevěnými panáky. A jeho excesy na mladé působí i normativně. Když on, já taky můžu.
Mládí by mělo být nějak drzé, však jsme také byli. Jde o tu snesitelnou míru. To, že už na turnaje nejezdím, neznamená, že neslýchám, co se na nich děje. Je-li prostředí na prd, co je vlastně na šachu přitažlivé? Na šachy se chodilo nejen proto, že se člověk chtěl poprat o místo na slunci ve společnosti sobě rovných, ale taky kvůli té společnosti. Netrápí mne tolik neúspěchy reprezentační ekipy, i když úspěch bych si opravdu užil - to ostatně my všichni.
Vadí mi prostředí, kde úspěch se stal normou všeho, a přitom ho ani neumíme dosáhnout.
gmvoko: Vážně nechtěl? V návaznosti na takové články jdou hned další, které zdůvodňují zvyšování příspěvků. Já neshazuji žádné dobrovolníky, ti většinou dělají skoro zadarmo a znám takových několik. Jen ta myšlenka individuálních tréninků jakýchsi prolobovaných talentů je mi trochu proti srsti. Když na to půjdou peníze od Kalouska, pokud je někdo dokáže z něj vyrazit, třeba s odůvodněním protidrogové prevence :), proč ne. Ale zvyšovat příspěvky kvůli něčemu takovému je hloupost. Jak se taková listina talentů vytváří, to si dovedu na základě určitých znalostí z minulosti docela dobře představit. Od toho se také odvíjí ta zmíněná nevraživost a závist mezi kluby na úrovni krajů, že. Je zajímavé, že spousta těchto bývalých "talentů" dnes již nehraje, takže ty peníze de facto vylétly oknem. Další pak ustrnuli někde kolem 2300-2500 a jejich aktuální motivace spočívá jen v tom, sehnat klub, kde dostanou za ligové utkání co nejvíce, pokud možno za účast - z čehož se také investované peníze nevrátí.
Silný zahraniční trenér nebo sekundant může dokázat hodně. Příkladem je vítězství Německa na ME družstev v roce 2011. Tehdy byl jako sekundant angažován Rustam Kasimdžanov a měl velkou zásluhu na skvělém výkonu Němců. Právě zde bychom mohli hledat cestu k úspěchu, problémem však samozřejmě je, kde na tak kvalitní hráče sehnat peníze...
Tak ještě pro emilse. Soustředění se zahraničním trenérem bylo zaměřeno především na přípravu zahájení, na tom je nutno pracovat neustále. Důvodem pro tento krok bylo to, že v posledních letech často mívala naše reprezentace právě v oblasti zahájení proti silným soupeřům určité problémy. Na této úrovni potřebujete ze zahájení bílými malou výhodu a černými spolehlivé vyrovnání, A soupeř je určitě připraven dobře. Toto soutředění byl první pokus s tím něco systémově udělat. Budeme asi muset najít nějakou levnější formu, ale není to tak jednoduché, to jsem se snažil vysvětlit.
Zdravíčko.
Majku, tak co bys navrhoval? Listinu talentů stanovuje od roku 2011 po MČR mládeže trojčlenná trenérská subkomise KM ŠSČR. Parametry, které bere v úvahu, jsou třeba výsledky daného MČR, případně výsledky reprezentační na ME/MS mládeže, případně dlouhodobé výsledky ve zmíněných soutěžích, je toho ještě víc. Loni se o ní dost diskutovalo i na VV ŠSČR, který ji finálně schvaluje. Co je na tom špatně? Osobní zájmy nikdy nejde zcela eliminovat, ale má to myslím rozumné meze - jinak by totiž byl asi dost velký křik. A jak bys chtěl "ukázňovat" a "vycházet"? A k tomu druhému - díval si se někdy na Top countries podle ratingu na webu FIDE? Statistika samozřejmě není všechno. Negativa, která jsem uvedl, ti nestačí?
Rubinus přispěl způsobem, který mám rád. Nevšiml jsem si, že bych po vás osobně chtěl víc peněz. Pokud chceme s mládeží někam pokročit, nějakou práci bude nutno vykonat, někdo ji bude muset vykonat a bude mu ji nutno zaplatit. Komu to závidíte? Zájem o šachy nesporně klesá, pokud se na to chcete jen mlčky a líně dívat, je to vaše právo. Nevidím ale důvod, proč byste měl shazovat lidi, kterým to jedno není a něco proti tomu chtějí dělat. Nemusí se to povést, o to se nehádám, ale s rukama v kapsách ještě nikdo finance nezískal.
Štěpáne, jsou prachy opravdu jen v pokeru? Nespoléhal bych na to. Kdo hledá, nalézá, říká jedna stará kniha. Ale musí někdo hledat.
DOTAZ AMATÉRA, asi z neznalosti:
Naši olympionici jsou všichni ostřílení profesionálové. O kolik se jejich výkonnost zlepší, když pro ně svaz uspořádá soustředění, byť třeba se skvělým zahraničním trenérem. Léta přece mají plus mínus stejný rating... Projeví se finančně náročné soustředění ve hře na olympiádě? Je mi to celé divné :-)
To je jen takový nový obchodník s deštěm. V podstatě říká -víc plaťte, ať mám práci. Ale zajímají ty šachy dnes ještě někoho tolik, jako dejme tomu před 40-50lety? Já se obávám, že nikoliv a od toho se odvíjí i ty finance.
No, dvě věci: asi mám problém s formulací "jen o ty opravdu nejlepší a nejtalentovanéjší hráče"; to rozhodne kdo? Vždycky do toho budou vstupovat nejrůznější zájmy osobní. Zažili jsme to už tolikrát! Svaz neumí takové hráče vyhledávat, a co víc: neumí je pak ani ukáznit, ani s nimi vyjít.
Mareček říká: Máme problémy a momentálně na ně nestačíme. To se mi líbí. V jiných zemích na to stačí; jak to tam dělají? Proč s takovou reprezentací, jako máme my, na úspěchy dosáhnou, nebo proč mají tak širokou špičku, když jich je míň než nás? V čem je rozdíl, co se dá okopírovat, co se okopírovat nedá? Skutečně poctivé zamyšlení takové otázky nemůže obcházet - jestli je obchází, není to zas až tak poctivé zamyšlení.
Já jsem rád, že někdo řekl naplno, že bez peněz to prostě masově fungovat nemůže a nebude. Taky jsem si kdysi myslel, že stačí čiré nadšení ale tudy cesta nevede.
Jinými slovy jako vždycky jde o prachy, který nikde nejsou, right? Jen zkrácení pro ty, kdo by to třeba celý nechtěli číst
Problém je, že lidi chcou od sponzorů ty prachy a nechcou za to nic nabídnout. Problém, který asi jen tak sponzory nepřiláká
dobrý článek