Lekce 11 - Základní kombinační motivy

Kontrola domácího úkolu je tentokrát dosti významná, navíc si vynutí odbočku k pravidlu o remíze trojím opakováním pozice. Poté začneme zvolna otevírat pokladnici šachových kombinací. Jednoduché kombinační obraty jsou malou násobilkou každého šachisty. Nemám nijak v lásce dril jako výukovou metodu a cvičené opičky jsem si nijak neoblíbil, výuka kombinačního umění se však bez nekonečného cvičení neobejde.

Lekce 11 - Základní kombinační motivy

11.1 Kontrola domácího úkolu

Úkol 36 je celkem jednoduchý, pokud v paměti uvízlo, že král má pěšci razit cestu, a že kritickým polem pěšce e7 je jedno z polí d5/e5/f5. Je celkem jedno, kudy vyrazí černý král ke kritickému poli, bílý oponent je příliš daleko, cesty přes d7 i f7 jsou rovnocenné. 1...Kd7 2.Kd1 Kd6 3.Kd2 Ke5 4.Ke3 e6-+ vede do již známé vyhrané pozice. Je jistě zapotřebí, aby se podobné manévry staly pro posluchače rutinním úkonem, nad kterým postupně přestanou dlouze přemýšlet a budou ho provádět rychle a s jistotou.

DÚ 37 je mnohem těžším oříškem, neboť řešitel se musí vypořádat s nečekanými patovými motivy. Obrovskou chybou by bylo 1...g3+?? s představou výhry po "obvyklém" 2.Kg1 g2-+. Blízkost okraje šachovnice nabízí obránci pro boj s jezdcovým pěšcem pozoruhodný úskok! Přišlo by totiž 2.Kh1! a černý již nevyhraje. V podobných situacích běžný vstup na kritické pole pěšce 2...Kf2 totiž na šachovnici vytvoří pat, bílý král nemá z pole h1 žádný tah! Rovněž 2...g2+ 3.Kg1 Kg3 vytváří pat. No a po jiných tazích černého krále z pole f3, např. 2...Kg4, přijde vždy 3.Kg2!= a bílý zaujal spolehlivou obrannou pozici. Vtip této koncovky spočívá v tom, že černý po odhalení patových motivů musí správně rozeznat, že jeho útok nesmí být veden ze sloupce f, nýbrž musí svým králem zaútočit ze sloupce h, odkud již jeho král patové obrazce nedotváří. První fází útoku tedy musí být proniknutí černého krále na pole h3, jedno z kritických polí pěšce g4. Odpovědi bílého jsou vesměs vynucené: 1...Kf2 2.Kh1 Kg3! 3.Kg1 Kh3! Tato pozice je podle základních pouček vyhraná, 4.Kh1 g3 5.Kg1 g2 6.Kf2 Kh2-+ vede k vítězné proměně pěšce. A pokus o inscenování podobných patových motivů na opačné straně 4.Kf2 Kh2 5.Kf1 g3-+ samozřejmě vůbec nepomáhá, protože bílému králi nic nebrání ve vstupu na sloupec e, a pěšec bez problémů projde do dámy.

DÚ 38 je jednoduchým připomenutím kritických polí pěšce a7. Boj bude veden o obsazení jednoho z polí b1/b2 králem, a černý král má náskok, protože jeho cesta je kratší. 1...Kb5 2.Kf2 Kc4 (nechci zatím zdůrazňovat metodický význam tahu krále na c4, jen připomenu, že na pole b2 může černý král použít několik stejně dlouhých cest) 3.Ke2 Kb3 4.Kd2 Kb2-+. Po obsazení pole b2 a ovládnutí přístupové cesty k poli proměny již se černý pěšec může vydat na triumfální pochod. Využiji však příležitosti, a ukáži, co by se stalo, kdyby někdy černý zbrkle postoupil pěšcem vpřed dříve. Například neopatrný tah 2...a5?? by poskytl bílému králi velmi důležité tempo, a po 3.Ke1 Kb4 4.Kd2 Kb3 5.Kc1! vznikne typický obrázek hodný zapamatování. Bílý král hrozí projít po 1. řadě na pole a1 a zachránit tak remízu. Černý nemá jinou možnost, než tomu zabránit tahem 5...Ka2, tím se však chytí do pasti, která se za ním uzavře tahem 6.Kc2! Černý král je uzavřen na krajním sloupci a překáží vlastnímu pěšci v postupu k poli proměny. Bílý král se nyní již bude pohybovat pouze na polích c1/c2, zatímco černý král musí neustále kontrolovat pole b1, což jde pouze z polí a1/a2. Zvýrazníme to provedením tahů 6...a4 7.Kc1 a3 8.Kc2 Ka1 9.Kc1 Nyní již si černý může vybírat jen mezi nekonečným dupáním králů na polích a1/a2 a c1/c2, což ukončí pravidlo remízy trojím opakováním pozice, anebo provede poslední tah 9...a2 10.Kc2 a na šachovnici vznikne pat. Možná vás překvapí, že se může v patu ocitnout i hráč, který má materiální převahu, ale pat se na množství materiálu neptá. Tato patová klec na krále stojí za pečlivé zapamatování, je to významný remízový motiv nejen v pěšcových koncovkách.

Správné řešení DÚ 39 vyžaduje nápad - nesmírně cennou zbraň ve vybavení každého šachisty. Nápad nepřijde jen tak z ničeho nic! Nápad vzniká jako polévka - do vody naházíte suroviny, to jsou vaše šachové znalosti, které jste si uchovali v paměti, a přidáte nějaké koření a podobné přísady, které vznikají pečlivým pozorováním a průzkumem okamžitého postavení na šachovnici. Pokud vyberete správné suroviny a přidáte vhodné přísady, máte něco dobrého na zub. Pokud do polévky nedáte nic, nebo naopak naházíte všechno, co najdete ve spíži, k jídlu to asi nebude, nápad se nevynoří a vy zaslouženě prohrajete. Surovinou DÚ 39 je znalost kritických polí pěšce b2 (a4/b4/c4), a znalost kritických polí pěšce na krajním sloupci (b7/b8). Okořeníte to poznatkem, že bílý král po 4. řadě určitě dojde k poli a4 a sebere černého pěšce dříve, než černý král z pole g6 dokáže udělat cokoliv užitečného (1...Kf6 2.Ke4 Ke6 3.Kd4 Kd6 4.Kc4 Kc6? 5.Kb4 Kb6 6.Kxa4 Ka6 7.b3+-). Poslední přísadou je pak zjištění, že cesta černého krále k poli b7 je naopak celkem bezpečně zajištěna a bílý král jí nemůže účinně zabránit, zvláště když se nejdříve musí pokoušet sebrat pěšce a4. Pokud jste trochu vynalézavým kuchařem, mohl by vám z toho vyjít nápad přesunout pěšce b2 na krajní sloupec tahem 1...a3!! Černý pěšec to má z pole a3 k poli proměny mnohem blíže než bílý pěšec, ten ho proto musí sebrat 2.bxa3. Tím se ocitne na krajním sloupci a to znamená velkou změnu v jeho kritických polích. Černý král pak tahem 2..Kf6= vstoupí do čtverce pěšce a3 a zastaví jak jeho okamžitý úprk 3.a4 Ke6 atd., tak i bezpečně včas dojde na pole b7 v případě, že se bílý nejdříve pokusí manévrovat králem. Dobrovolné sebevraždě černého pěšce se říká oběť, někomu by mohla v pěšcové koncovce připadat jako dost nevhodný a riskantní krok, ale musím připomenout, že černý pěšec je v pozici tak jako tak odsouzen k zániku, pochod bílého krále po 4. řadě ho jednou spolehlivě zahubí. Černý pěšec jako správný samuraj proto vykoná svůj poslední hrdinský čin a svou včasnou dobrovolnou obětí zachrání své armádě remízu. Ještě poznamenám, že motiv oběti pěšce na a3 nemusí černý použít okamžitě, může nejdříve zahájit pochod králů po 6. a 4. řadě k pěšci a4, obětovat pěšce může v každém následujícím tahu se stejným remízovým účinkem. Teprve když bílý král dojde na pole b4, přestane oběť pěšce na a3 účinkovat, protože bílý sebere pěšce králem, a ještě včas stačí králem obsadit kritické pole a4.

11.2 Pravidlo o opakování pozice

Při řešení domácího úkolu jsme narazili na situaci, která vyžaduje seznámení s jedním dosud utajeným pravidlem šachu. Nechci začátečníkům komplikovat život jeho přesným zněním, ani vysvětlováním nutných formalit při jeho uplatňování. To bude mít smysl až ve chvíli, když výuka kursu začátečníků dospěje do fáze turnajové hry, to je ještě daleko. Při řešení DÚ 38 však nastala situace, ve které černý mohl neustále opakovat tahy králem Ka1-Ka2 a zpět, zatímco černý svým králem vždy odpovídal tahem Kc1-c2 a zpět. Tyto tahy by oba hráči mohli opakovat do nekonečna, a partie by nikdy neskončila. Pro podobné případy bylo zavedeno pravidlo remízy trojím opakováním pozice. To říká, že pokud na šachovnici během partie kdykoliv vznikne stejná pozice po třetí, pak hráč, který je na tahu, může reklamovat remízu. Není přitom důležité, kolik tahů se mezi jednotlivými opakováními událo, ale možnosti obou stran musí být vždy stejné. V řešení úkolu 38 by tedy po tazích 9...Ka2 10.Kc2 Ka1 11.Kc1 Ka2 12.Kc2 mohl černý reklamovat remízu, protože tato pozice už na šachovnici vnikla po třetí. Mohl by to vlastně reklamovat již bílý před provedením svého tahu 12.Kc2, zde ale již narazíme na úskalí technických formalit při reklamování remízy, a ty si v této fázi výuky raději odpustíme.

11.3 Jednoduché kombinační operace

11.3.1 Přečíslení obrany

Velmi prosté téma, uváděné víceméně pro pořádek. Kombinační jádro je jednoduché - stanovit cíl útoku a spočítat síly útočníka a obránce. Pokud je útočníků více než obránců, cíl útoku bude dobyt. Jediným úskalím je rozhodnout o pořadí, v jakém jednotlivé útočící a bránící figury budou vstupovat do bitvy. A pokud do bitvy zasahuje více figur rozdílné kvality, pak je samozřejmě nezbytné provést bilanci zisku a ztrát dříve, než bude bitva zahájena.

Diagram 1 je velmi snadný. Postavení je téměř symetrické, jen černý pěšec d5 je zranitelnější než bílý pěšec e3 - povšimněte si, že pěšce d5 nemůže bránit žádný další pěšec jednoduše proto, že na sloupci c ani e žádný černý pěšec nestojí. To je prvek, který bude hrát velkou roli. Pěšec, který nemá vedle sebe sousedy, je totiž vždycky slibným terčem útoku. Bílý na tahu útok zahájí třeba tahem 1.Vd1. Černý může pěšce pokrýt jen jednou ze svých věží, v této pozici je jedno kterou, vezmeme 1...Vfd8. V této chvíli vstoupí do hry druhý prvek, kterým se postavení obou soupeřů na šachovnici liší. Druhá bílá věž je rovněž připravena zaútočit na černého pěšce, po 2.Vad2 je černý napaden dvakrát! Obě bílé věže míří na pole d5, Vd1 "tlačí" kamarádku do tohoto pěšce, takové "baterii" věží říkáme zdvojené věže, to mají věže rády, protože to znásobuje jich sílu. Pěšec d5 je jednou chráněn, ale dvakrát napaden. Do útoku i obrany jsou zapojeny jen věže, tedy figury stejné kvality, 2 je více než 1, ohrožení pěšce je akutní, následujícím tahem ho může bílý sebrat. Černý by jistě pěšce rád pokryl, ale žádná jeho figura nemůže svým tahem začít působit na pole d5. Věži z pole a8 překáží jak kamarádka na poli d8, tak i vlastní pěšec na a5. A černý král to má z pole g7 také moc daleko. Černý tedy pěšce pokrýt nemůže, a bílý ho dalším svým tahem bude moci sebrat.

Diagram 2 je složitější, ale podstata je shodná. Pěšec d5 opět nemá vedle sebe sousední pěšce a je samozřejmým cílem útoku bílých figur. Již nyní útočí bílý jezdcem, střelcem i oběma věžemi (baterií). Čtyřem útočícím supům ale černý postavil do cesty rovněž 4 obránce! Pěšce chrání jezdec, střelec, věž a dáma. Počet útočících i bránících sil je vyrovnán. Koncentrace sil okolo pěšce d5 je ovšem ohromná, je to klíčové místo boje. V takovém případě je užitečné podívat se na možná přísun dalších posil. Bílý do boje o pěšce d5 ještě nezapojil dámu, černý druhou věž. Snadno myslím rozeznáte, že černá věž se do boje o pěšce d5 ihned zapojit nemůže, překáží jí zase kolegyně na d8 i vlastní pěšec a6. Bílá dáma je pohyblivější než věž, může se do boje o pěšce d5 zapojit ihned dokonce třemi způsoby: z pole d4, z pole b3 a z pole b1. Ve všech případech bude černý napaden po páté, útok přečíslí obranu a bílý bude moci v následujícím tahu pěšce sebrat. Jenže v této úvaze něco chybí! Při takové koncentraci sil, které jsou navíc rozdílné kvality, musí útočník také zkoumat, v jakém pořadí budou figury do boje vstupovat. Po tahu 1.Dd4? se bílá dáma postaví do cesty bílým věžím, přeruší jejich přímý útok na pěšce, bude jimi pouze sama do útoku tlačena. To ale není ideální metoda, protože dáma je cennější než věž, ale do boje bude vstupovat dříve než věže. Představte si průběh pozdějšího braní. Bílý ho zahájí jezdcem (i střelec je zde trochu cennější než jezdec, protože z pole g2 chrání i bílého krále), bude to vypadat asi takto 2.Jxd5 Jxd5 3.Sxd5 Sxd5 a nyní musí bílý pokračovat 4.Dxd5 Vxd5 5.Vxd5, jenže černý dále v braní na d5 pokračovat nebude. Byla by to pochopitelně hloupost. Bilance boje do této chvíle ukazuje, že bílý sebral pěšce, jezdce, střelce a věž, kdežto černý sebral jezdce, střelce a dámu. Dáma je samozřejmě více než věž a pěšec, bílý sice dobyl pěšce d5, ale za cenu příliš velkých ztrát - vítězem boje by byl vlastně černý! Dáma musí zvolit jiné pole. Tah 1.Db3 by zde byl v pořádku, bílý by pak skutečně pěšce na d5 sebral tak, jak potřebuje, ale samotný tah 1.Db3 přináší určité komplikace. Jde hlavně o vztahy bílé dámy a černého střelce na diagonále a2-g8, takové poloha není pro bílou dámu ideální a uvidíme později, že z toho mohou být různé nehody. Bílý by se přinejmenším musel ujistit, co se stane po tahu 1...d4 s útokem černého střelce na dámu - nezapomeňte, že napadený pěšec nemusí být jen pokrýván, muže také utíkat! Zde by to dopadlo pro bílého dobře, otevře se totiž také diagonála h1-a8 pro útok bílého střelce na černou dámu, ale muselo by se rozhodně počítat více možností a takové komplikace nemá bílý zapotřebí. Třetí tah 1.Dd1! je ten pravý pro útok na Pd5, z d1 dáma ideálně spolupracuje s ostatními figurami. Dáma a věže své síly na sloupci d dokonce ztrojily, taková obrovská síla na sloupci d zanechá jen spáleniště. V této chvíli je bílý připraven na d5 brát v ideálním pořadí svých figur, černého pěšce nic nezachrání a bilance boje vždy bílému přinese čistý zisk pěšce.

Cvičení:

Tato cvičení jsou velmi jednoduchá, proto je trochu zpestříme ve cvičení 1 dopočítáním pěšcové koncovky, která může v jedné variantě vzniknout.

Přestávka

Vyprávění 9

Šachové kombinace jsou vlastně uměním podobnosti. Vymyslet nějakou kombinaci "z ničeho" je totiž velice obtížné. Sami si to ostatně ověříte při řešení domácího úkolu. Kombinace je série víceméně vynucených tahů obou stran (matematik by řekl posloupnost), které směřují k nějakému cíli hráče, který kombinaci zahájil. Jádrem každé kombinace je právě její cíl, nějaká situace, která je výhodná pro jednu stranu. Obvykle to bývá mat, nebo zisk materiálu. Problém je tento vzdálený cíl v pozici objevit, poskládat si v duchu figury tak, aby tento cíl byl naplněn. Šachista se většinou orientuje podle podobnosti s jinými kombinačními operacemi, které již viděl a uchoval si v paměti. Znalost takových podobností nesmírně pomáhá, proto je velmi užitečné zkoumat a řešit v tréninku mnoho kombinačních příkladů. Oči si zvyknou na různé vztahy figur, které se dají kombinačně využít. Šachista by si měl počet takových kombinačních nápadů neustále rozšiřovat a oživovat, vidí je pak přesněji a rychleji než soupeř, a to může být rozhodující pro vítězství v partii. Pak je samozřejmě nutné nalézt takové pořadí tahů, kterými se dá k cíli dojít. I to je samozřejmě potřeba trénovat, jde přitom hodně o představivost a schopnost mozku přesně propočítávat varianty. Začínat je ale potřeba od sbírání kombinačních motivů do paměti.

11.3.2 Likvidace obrany

První skutečně kombinační akce, kterou budeme zkoumat. Ukáže nám, v jaké skutečné šíři je nutno vztahy na šachovnici zkoumat. Tentokrát již budeme potřebovat k výkladu ukázku.

Diagram 3 je velmi jednoduchý příklad. Zkusíme si postavení na diagramu "přečíst" (provádějí postupně posluchači). Bílý král napadá černou věž. Černou věž kryje černý střelec. Bílá věž napadá černého střelce. Černého střelce kryje černý král. Černý král napadá bílou věž. Bílou věž kryje bílý střelec. Černá věž napadá bílého střelce. Bílého střelce kryje bílý král. Kdesi na krajních sloupcích stojí pár pěšců, kteří se nemohou hýbat, ti asi do nejbližšího boje zasahovat nebudou, ale pouhá jejich existence může být v pozici významná. Přečetli jsme všechny informace, které nám pozice může nabídnout. Nyní budeme hledat nápad - pokusíme se přečtené informace poskládat do nějaké užitečné souvislosti. Králové na šachovnici plní dvě role - něco napadají, něco kryjí. Více najednou udělat nemohou, Brát ovšem nemohou, v tom jim brání pravidla. Oba střelci pouze kryjí, nic útočného nedělají, zato však jsou napadeni. Věže jsou rovněž napadeny, ale zároveň něco napadají, tedy útočí. Významnou roli by mohl hrát čas - tedy kdo je na tahu. Toho by především měly zajímat útočné akce. Jeho král napadá věž, jeho věž napadá střelce. Už jsme vlastně blízko, jen si k tomu musí přidat tu skutečnost, že soupeřův střelec kryje napadenou věž. Pokud ze šachovnice zmizí, nikdo jiný věž krýt nebude, útoku však bude vystavena stále. Tak co, už se zrodil nápad? Výborně, je to tak. Bílý na tahu sebere střelce 1.Vxf5+! Je to šach, černý král musí reagovat 1...Kxf5, svého střelce přece musí chtít pomstít. Bílý vyměnil svou věž za střelce, to není zrovna ideální obchod. Jenže bílý je znovu na tahu a kombinaci dokončí tahem 2.Kxd3. Věž už není kryta, král ji může sebrat a teprve teď budeme bilancovat jeho kombinaci, protože černý nemá žádnou účinnou odpověď. Bílý přišel o věž, sebral věž a střelce, kombinací tedy získal střelce a bude mít v dalším boji o celou figuru více. Kdyby byl na diagramu na tahu černý, mohl by provést obdobnou kombinaci 1...Vxc3+ 2.Kxc3 Kxe5 a také on by získal střelce. Úvodní tah obou kombinací nazýváme přechodná oběť věže, kterou v dalším průběhu kombinace útočník dobere zpět. Musím připomenout, že diagram je schválně postaven tak, aby obě oběti věže byly současně šach, to totiž významně omezuje možnosti obránce.

Přemístěte nyní na diagramu 3 černého krále z pole f4 na pole g4. Změna nepatrná, ale pro průběh kombinace klíčová. Po 1.Vxf5 totiž černý nemusí hrát králem, může se naopak starat o svou napadenou věž. Její útěk by zde neměl smysl, věž nemá žádné účinné pole, poté by ustoupila i bílá věž a černý by stejně o střelce přišel. Černý se však může zachránit protiobětí věže, tahem 1...Vxc3+! odstraní svou věž ze šachovnice velmi účinným způsobem - zlikviduje nepřátelského střelce, a po 2.Kxc3 Kxf5 se síly na šachovnici vyrovnají. Na kombinaci bílého reagoval černý protikombinací, a výsledek celé srážky je nakonec nerozhodný. Vidíte, jak složité mohou být kombinační události na šachovnici, a to se zatím pohybujeme jen ve velmi jednoduchých problémech. Dobře si promyslete onu protioběť černé věže na c3. Černá věž měla na výběr jen tři možnosti - nechat se bez odporu sebrat, bezmyšlenkovitě utéct nebo pomstít svého střelce braní střelce soupeřova. Pečlivě uložte do své paměti dvě následující poučky, které by vám měly znít v uších po celý život:

1. Brát soupeřovu figuru je právo, ale nikoliv povinnost!

2. Každá figura se snaží prodat svůj život co nejdráže!

Diagram 4 už ukazuje složitější situaci. I tu je potřeba nejdříve přečíst. Oba jezdci se vzájemně napadají, oba jsou ale také kryti. Bílého jezdce kryje pěšec g2, černého jeho věž na e7. Ani jeden z těchto obránců napaden není, jak tedy lze kombinovat? Musíme si uvědomit ještě jednu skutečnost. Bílý může dát v pozici šach, na který musí černý reagovat přednostně a nemůže se tedy věnovat vztahu obou jezdců. A zbývá je otázka, jak se může černý šachu bránit? Po 1.Va8+! nemá jak černý král utíkat, překážejí mu vlastní pěšci a věž. Jedinou obranou proti šachu je tah 1...Ve8. Tato věž ale současně poskytovala ochranu svému jezdci, to by tedy mohla být docela významná změna situace na šachovnici. Samozřejmě také je, bílý může pokračovat dalším šachem, na který je odpověď rovněž vynucena 2.Vxe8+ Kxe8, tím ze šachovnice obránce černého jezdce zmizel a tah 3.Jxe5 bílému vynese jako výsledek celé akce zisk celého jezdce. Bílý využil nešikovného postavení černého krále a svou šachovací mezihrou zlikvidoval obránce černé figury, která bojovala kdesi na jiném úseku šachovnice.

Cvičení:

Likvidace obrany hraje velkou roli při mnoha typech kombinací. Zatím jsme si ukázali její význam pro jednoduchý zisk materiálu. Ve cvičení se podíváme na využití motivu likvidace obrany při útoku na krále. To se bude rozhodně hodit pro domácí úkol. Na obou diagramech by mohl hráč na tahu dát mat, kdyby soupeř neměl nějakou obranu. Pokud naleznete tah, který tuto obranu likviduje, pak dalším tahem budete moci dát mat.

Řešení všech cvičení:

Ve cvičení 1 je významné, že po 1.Vd1+! bílý odežene černého krále od krytí pěšce e4, a buď pěšce sebere hned po Ke6, nebo pěšce napadne ještě jednou po 1...Kc4 2.Vd4+. Doplňkovým cvičením v této variantě je propočet pěšcové koncovky po dalším 2...Kb3 3.Vxe4 Vxe4+ 4.Kxe4 Kxa4. Berme to jako nenápadný důkaz, že konec kombinace může být někdy velice daleko. Neměl by to ale být velký problém, po 5.f5 Kxb5 6.f6 je přece jasné, že černý král není ve čtverci bílého pěšce, a pěšec f je mnohem rychlejší než libovolný černý pěšec. Záhy bude mít bílý dámu a ta už si s černými pěšci hladce poradí.

Cvičení 2 vyžaduje napadení pěšce f5 ve správném pořadí. Po 1.Je3? Ke6 postavení černého krále brání druhému napadení pěšce f5 a bílý se nikam dál nedostane. Po 1.Ke5! naopak bílý král brání jedné černé figuře (králi) v obraně, a po 1...Jd6 2.Je3 bílý pěšce f5 získá. Vzniklá koncovka je sice stále remíza, ale to do tohoto téma nepatří, důležitý je výsledek přímého útoku provedeného ve správném pořadí tahů.

Ve cvičení 3 by mohl černý dát dva maty - dámou na c1 a věží na d2. Má to ale háček, obě pole c1 a d2 hlídá bílá věž na d1, která by matující figuru sebrala. Žádná jiná bílá figura však pole c1 nebo d2 nekontroluje, a to je nebezpečné! Jedna figura na dva maty může být málo. Po 1...Vd2+? 2.Vxd2 však věž přeruší dráhu střelce z h6 na c1 a tah 2...Dc1+? by byl další zbytečnou ztrátou, bílý by dámu spokojeně sebral králem. Černý to ale může zkusit v obráceném pořadí. Tah 1...Dc1+! nutí bílého k tahu 2.Vxc1. Tím ovšem bílá věž přestala bránit pole d2 a 2...Vd2+ je mat. Matový obrázek sice mají na svědomí spíše bílé figury, které bílému králi překážejí v útěku, ale bez odlákání bílé věže na c1 by se černý k matu neprobojoval.

Ve cvičení 4 spojíme matovou hrozbu se ziskem materiálu. Bílý jezdec e7 a pěšec g7 uzavírají černému králi ústupová pole na sloupci g. Tah Vxh5 by znamenal mat černému králi, kdyby ovšem černá dáma nekontrolovala pole h5. To bílého může inspirovat ke zkoumání jak černou dámu od pole h5 odlákat. Stačí si uvědomit, že černá dáma kryje současně také černou věž na e1. Tedy vzhledem k tomu, že černá dáma musí především krýt pole h5, tak pole e1 vlastně nekryje - černá dáma je přetížena, dva obranné úkoly jsou i na jednu dámu moc. Bílý věž klidně sebere 1.Dxe1!, protože 1...Dxe1 2.Vxh5+ je mat. A co je ještě horší, bílá dáma z e1 napadla černou dámu na e2 tak, že černá dáma nemůže ustoupit, aniž by přitom dokázala pole h5 bránit. Černý tedy ztratil věž, a ztratí ještě i dámu, to vše díky nedostatečně chráněnému poli h5 a matové síti, ve které se černý král ocitl.

Domácí úkol:

Domácí úkol bude dost těžký, proto posloužím radou. Hledejte nejdříve, jakým způsobem by mohl bílý dát mat, jak vypadá matový obrázek. Tím objevíte černou figuru, která matu brání, a můžete hledat, jak se této figury zbavit. Jen úkol 41 je trochu jiný. A úkol 43 je vlastně trošinku záludný žertík.

Lekce ke stažení:

Ke stažení: Lekce 11 (pdf)

Vznik tohoto materiálu podporují: