Jasně - letos Pardubky hrají tužku, ale to nic neznamená. Pořád jsou to silní soupeři, se kterýma spíše prohráváme.
Nezbývá než jít přes Mahrlu-tohle bude klíčový zápas víkendu!
Začátkem týdne probíhá čirá korespondence přes mejly.
Situace není růžová. Naše jednička, Kamil, je jako trenér Dudy na turnaji v Gibraltaru a píše, že přijíždí do Polska v sobotu nad ránem a tohle nestíhá. Co teď? Jedynak je ochotný přijet-tak jo bude hrát osmou desku.
Pak posílá mejlík Včelda - a nastíňuje ďábelský plán B.. Dobrá, v sobotu Kamil nenastoupí, ale v neděli proti Mahrle snad může-bude to obrovské překvapení a příprava Prahy dostane trhlinu.
Tak jo-jde se do toho-dobrý plán! No-mínusem je, že v podstatě všichni mají po dva dny buď bílé, nebo černé. Tohle asi nejvíce vadí Víťovi -který má přece jen teoretickou možnost uhrát třetí bal na velmistra (2,5 se 3), ale hrát s černýma na výhry není to pravé ořechové. Ale souhlasí-hraje se za mužstvo!
Ještě ve čtvrtek další perlička-máme zabukovaný hotel , ale majitel nám volá, že sice v tomto termínu jo-ale v roce 2017! Chybička se při objednávce vloudila.. Aleš zoufale hledá náhradu, což není na poslední chvíli tak jednoduché-ale povedlo se! Uf,uf..
Takže páteční klasika-já s Alešem vyrážíme v 14 :32 z Ostravy, v Olomouci přistupuje Ríša, a ostatní po různých osách a různými dopravními prostředky,v různých časech…ale jo, jsme všichni!
Porada, večeře- a tak (znáte to)..
Sobota, desátá hodina.
Teda čumíme-Pardubky postavili sestavu, která vyrážela dech. Máme šanci!
Houby.
Brzo prohráváme 2:0..
Ale brzo vyrovnáváme na 2:2!
Jasně-Jirka Kočiščák-myslím si, že momentálně na pátý (mimo Boru..) nemá v republice konkurenci.. A přidává se Radoslaw - tak jo!
Další vývoj zápasu je na stejný vlně tohoto ročníku-Poláci jsou úplně z formy. Pakleza prohrává-ani nevíme jak-tohle se snad ani nedalo prohrát.. Artur ovšem hraje skvělou partii. Stačí ovšem zaváhání v závěru, malá chybka ,důsledek špatné formy a je to v háji..
Po prohře Víťi (tohle byla taková „studená partie“-nemastno-neslaná..) se snaží zvrátit výsledek Ríša a Včelda. Jako palec nahoru-bojovali doslova do posledního dechu. Obzvlášť Včelda –to vypadalo, že snad do tý Prahy ani neodjedem..
Marnost nad marnost.
Pardubický perník byl opět příliš tvrdý.
A tak odjíždíme s takovým trpkým pocitem, že tentokrát jsme měli fakt velkou šanci. Zejména Poláci jsou hodně (na sebe) naštvaní.. Aleš vyhlašuje-takhle teda už ne! Není kam couvat-zítra už musíte!
A-ještě-postřeh. Pan Evžen Gonsoior píská předposlední zápas. Ano-tato legenda už dál nechce. Má na to právo. I když-tak bezvadný rozhodčí, tak bezvadný člověk-to se jen tak nevidí! Takový vitál-hravě by strčil do kapsy-třebas mě-55 letého „starce“ (Evžen má 85 let!). Jeli jsme spolu na vlakový nádr-cestou perlil, házel jednu historku za druhou, člověk se prohýbal smíchy. No-třebas si to ještě rozmyslí a bude pískat dál!
Praha večer. Jsme ubytováni v hotelu Slavie- v komplexu Slávie Praha. Tohle našel „Pražák“ Víťa-skutečně relativní kousek od hrací místnosti Mahrly a i blízko od hlavního nádraží (když použijete integrovanou dopravu- místo metrem, kde ztrácíte čas cestou do podzemí-jedete zastávku vlakem do Vršovic a dvě zastávky tramvají je to velice rychlé!) a hlavně levné. Kde seženete v Praze ubytování za 4 kila se snídani?
Tak jo, neděle ráno. Kamil je skutečně tady-můžeme „udeřit“.
Když nastupujeme a píšeme soupisku- Mahrla je skutečně v šoku. S takovou sestavou nepočítala. Je to třebas vidět jen v tom, že když zahrál Kamil první tah-tak jeho soupeř přemýšlel dlouhou dobu…
Ovšem- i my máme problém(-y). Především Ríša se necítí zdravotně dobře a tak se domlouvá s Alešem, že coby bílý to dá co nejdříve za remiz. A Péťa nás dokonce posílá do lékarny-celou noc prokašlal a cítí se špatně..
Zápas se rozehrává- a my jdeme z Alešem a z Jedynakem, který zůstal ač nehráč i na neděli- na oběd. Jako docela pecka-nevěřil bych, že v Praze v neděli je to v podstatě stejné jako v Ostravě, což znamená-nikde nevaříme, máme neděli…Ptáme se kdekoho, ujdeme snad dva kilometry-ale nakonec-prý vyhlášená hospoda „U Čarodějnic!. Ouha-otevírají až od dvanáctý, ale nám že udělají jídlo i dřív, ať si sedneme. Pivko nám dají (a ferneta pro Jedynaka-oblíbený nápoj Poláků!) a tak kecáme česko-polsky o životě. Radoslaw už více než šachy-hraje a organizuje pokra. Do Prahy za námi přijel na skok-než zmizí ve Státech na pár měsíců…Říká, že v Polsku je sportovní pokr problém- a proto se hraje v Česku: Ostrava-Praha. Velký peníze pro hoteliéry a tak.. A teď starostka Prahy, že pokr se v Praze už nebude hrát. Mnozí si pořád zaměňují sportovní pokr s hazardem-to je těžký.. Ale jo-že teda se změnou vlády v Polsku to snad pustí u nich.- a Praha přijde o prachy.. a tak-zajímavý rozhovor.
Jídlo teda super-fakt doporučuji tuhle hospůdku!
No a jdeme zpátky do hrací místnosti.
A kluci válej.
Teda rychlá remiz Ríši , který jede okamžitě domů.
Ovšem, první zavěšuje-nejen hrdina dvojzápasu, ale obecně Labortechu, kdo jiný-než Jirka Kočiščák.
Tentokrát to nebyla chůze po laně, jak jsem psal
v repo v minulém dvojkole. Tady předvedl druhou stránku svého
úžasného talentu a citu pro šachy.
Poziční tlak v kombinací s taktikou-klidně přejdu do koncovky a
„zabiji“. V sobotu vyhrál v podstatě bez odporu, v neděli – no
podívejte se.
Děkuju za vysvětlení. Asi bych se měl míň koukat na zprávy...
To slušný anonym:předpokládám,že správně mělo být-dopředu měla jít PRVNĚ dáma.
Děkuju Vám za pěkný článek. Napadlo mě totéž jako pana Pavla L.
Jen bych se chtěl zeptat na poznámku k 17.Se7 v partii Kočiščák - Kourousis:
"dopředu měla jít zřejmě první dáma"
To je nějaká politická narážka?
Jirka Kočiščák - Superman. :-)
Jako vždy výborný článek.Při čtení mám pocit,že jsem tam rovněž byl.