Německý šifrovací přístroj Enigma, jenž byl založen na kombinaci elektrického a mechanického principu, představoval za druhé světové války jednu z největších výzev pro spojenecké kryptoanalytiky. Šifrování pomocí Enigmy bylo velmi rychlé a prakticky eliminovalo chybu člověka: odesílatel pouze zadal text do stroje, a ten jej pomocí systému rotorů přepsal do šifrované podoby, jež byla přenesena rádiem k příjemci. Bez zjištění měnícího se denního klíče byla šifra prakticky neprolomitelná.
Život – a bohužel i nespravedlivý, tragický konec – geniálního britského matematika Alana Turinga, jemuž jsou na prolomení Enigmy připisovány největší zásluhy, je již všeobecně znám. Právě jím konstruované systémy umožnily prolamovat nastavení Enigmy pro jednotlivé dny, nicméně obrovské množství možných kombinací prakticky znemožňovalo v příslušném omezeném čase průlom pouhou hrubou silou. Nebýt dalších vodítek, lidských chyb, či přímo získaných kódových knih... A právě na hledání skrytých vzorců a souvislostí, které ostatním unikaly, se významně podíleli i někteří šachisté.
Dne 1. září 1939, kdy Německo rozpoutalo druhou světovou válku, právě v Buenos Aires vrcholila osmá šachová olympiáda. Celá akce se nakonec dohrála, byť obrovské politické napětí znemožnilo její spravedlivý průběh. Mnoho soupeřů proti sobě z pochopitelných důvodů nenastoupilo a konkrétně zápas Německa s Polskem byl předem prohlášen za remízový. Tartakower nebo Najdorf se i z tohoto důvodu museli paradoxně spokojit s druhým místem, půlbod za vítězným Německem – byť hlavou se jim určitě proháněly zcela jiné myšlenky…
Velké množství účastníků na druhou stranu chápalo šachovou olympiádu jako své štěstí v neštěstí, protože se dostali tisíce kilometrů od válečného běsnění. Jejich menší část se navzdory tomu rozhodla vrátit do neklidné Evropy.
Z tohoto pohledu vyniká anglický tým, jenž jako jediný urychleně odstoupil ze závěru turnaje a prostřednictvím nákladní lodi Alcantara se dostal zpět do Británie. Tři z těchto anglických šachistů později zašli ve svém vlastenectví ještě dál. Conel Hugh O'Donel Alexander, Stuart Milner-Barry a Harry Golombek se stali jedněmi z mozků v Bletchley Parku, poklidném venkovském sídle v hrabství Buckinghamshire, jež sdružovalo svéráznou skupinu intelektuálů, kteří se měli podílet na prolamování nepřátelských kódů. Alexander se stal přímo zástupcem Alana Turinga v Chatce 8 (Hut 8), jejímž úkolem bylo rozklíčovat zprávy německého námořnictva, jež nabývaly životní důležitosti především v průběhu ponorkové války.
.jpg)
Šachistům v Bletchey Parku jsou připisovány především úspěchy ohledně identifikování opakovaných slovních spojení, která sloužila jako cenná vodítka pro prolomení kódovaného textu hrubou silou. Například právě Golombek se začal soustředit na „bezcenné“ zprávy o počasí, v nichž se však častěji než jinde opakovala určitá ustálená slova a fráze – v kryptoanalýze se označují odborným termínem „cribs“. Rutinní německé hlášení tak mohlo napomoci rozluštit obsah mnohem důležitějších zpráv.
Vyjma tvrdé práce byl v Bletchley Parku čas i na oddech: samotný Turing prý s oblibou hrál šachy proti Golombekovi, ačkoli moc šancí se šachovým mistrem obvykle neměl. Golombek se údajně bavil tím, že partie, které Turing považoval za prohrané, začal hrát opačnými barvami – a navzdory tomu dosáhl vítězství. Turing, inspirován těmito střetnutími, dokonce vymyslel první šachový program, a to ještě před vznikem skutečných počítačů. Později vyšlo najevo, že jím napsané příkazy byly skutečně funkční.
Po druhé světové válce se životní osudy „otevřených hlav“ z Bletchey Parku rozdělily; například Hugh Alexander se rozhodl zůstat u tajných služeb, pro něž pak mnoho desetiletí pracoval. Přestože se on ani jeho spoluhráči ze šachové olympiády 1939 neřadí mezi notoricky známé šachové koryfeje, právě oni pomáhali vyhrát důležitější zápas, než ten za šachovnicí. Zápas, v němž se hrubky trestaly životy.
.jpg){kind=link}
Vynikající článek! Příště, Petře, uváděj jméno autora. Takto to vypadá, že jsi připravil o duševní vlastnictví pana Válka.
Honza Svatoš - Tak je jasné, že tvrdé důkazy proč Turing spáchal sebevraždu nejsou. Ale těch "měkkých" je docela dost. Hrozilo mu vězení a musel podstoupit hormonální (a možná i jinou) léčbu. Narostly mu prsa a někde jsem dokonce četl, že právě tato léčba u něho mohla být spouštěcím mechanismem depresí, kvuli kterým se nakonec zabil. Ať už se zabil přímo v důsledku situace, do které ho dostala homosexualita, nebo jenom nepřímo, je zřejmé, že tehdejší společnost se k němu zachovala hanebně - a to bez ohledu na to, zda souhlasíme s dnešními požadavky homosexuálů nebo ne.
Jinak co se týče jeho šachových dovedností, někde jsem slyšel, že šachista to skutečně nebyl nijak zvlášť silný (zvláště ve srovnání s jeho matematickou genialitou), ale že měl jednu výjimečnou schopnost - přestože to byl začátečník, uměl hrát docela obstojně naslepo. (což je schopnost, kterou většinou mají hráči, kteří se šachu věnují spoustu let - a já to neumim dodnes :) )
Ve filmu jeden velitel podezříval Turinga,že je Ruský špion! Ale to nebyl! Turing odhalil skutečného Ruského špiona! Byl to jeden z Turingova týmu! Ruský špion ale věděl,že Turing je homosexuál a sdělil mu jestli ho prozradí prozradí i Turingovo tajemství! Turing se ve filmu zasnoubil s Joan( Keira),ale pak ji sdělil,že se s ní rozchází! Keira mu pak dala facku! Proč se s ní rozešel již nevím,ale asi ji před něčím chránil!
@xdavx x : Uklidněte se, pan Kuželka napsal pravdu.
Díky Petře.
@Svatoš : Podobné názory, jaké zde prezentujete, mohou v krajním případě vést až k tomu, co se stalo před pár dny v Bratislavě (dvojnásobná vražda z nenávisti před LGBT klubem). I když dodnes se objevují spekulace, že Alan Turing mohl zemřít nešťastnou náhodou, sebevražda byla asi pravděpodobnější. Už dávno se v Británii dočkal posmrtné rehabilitace, když politická reprezentace vyjádřila lítost nad tím, jak se tehdy nejen s ním kvůli homosexualitě zacházelo, no ale jsou takoví, kteří by takové časy rádi vrátili zpět...
Hezký článek! Tos napsal ty Petře nebo pan Cvek?
Neměli Němci problém v tom, že všechny zprávy musely obsahovat pozdrav "Heil Hitler"? To by mělo v prolamování šifry pomoci.
Nelíbí se mi, že v článku není ani slovo o tom, že jako první prolomili Enigmu Poláci, byť starší verzi. A ten takzvaně nespravedlivý Turingův konec, to je takové LGBT klišé. Homosexualita byla tehdy v Británii trestná, takže Turingovi hrozilo stíhání jako jakémukoli jinému homo, bohužel. Že pak spáchal sebevraždu, bylo jeho rozhodnutí a jeho problém.
Pokud jde o Turingův šachový program, tak ten měl snad jediné kritérium, a to, aby po tahu měla daná strana co nejvíce možných legálních tahů. Takže třeba 1.e3 nebo 1.e4 bylo lepší než 1.d4, protože otvíralo dámě čtyři pole, zatímco 1.d4 jenom dvě. Logicky pak podle tohoto kritéria po 1.e4 bylo lepší 1...e6 než 1...e5. Po 1.e4 e6 by pak bylo podle Turingova pravidla nejlepší 2. Dh5, myslím A za černého by to pak bylo 2... Dg5, tedy jednotahová ztráta dámy. Jaké bylo další kritérium v případě rovnosti počtu legálních tahů, už nevím.