Proto jsme i druhého novopečeného českého velmistra podrobněji vyzpovídali.
1) Srdečně Ti gratulujeme k poslední velmistrovské normě! Jak ses cítil před partií devátého, resp. desátého kola, kdy jsi v obou těchto partiích potřeboval k normě zvítězit proti silným hráčům?
Děkuji za gratulaci :-) Pro mě to nebyla úplně nová situace, protože kromě 2 splněných norem jsem v minulosti již 3x hrál o normu v posledním kole, a to v ročníku 2008/2009 druhé německé bundesligy, na MČR 2010 a na Czech Openu 2010. Pravda, ve všech případech neúspěšně, když mé velmistrovské ambice postupně oddálili velmistři Navara, Votava a Štoček. Tehdy jsem však ve všech případech bojoval o druhou GM normu, takže nyní to bylo nové v tom, že mě od zisku velmistrovského titulu dělila pouze jediná vyhraná partie. Samozřejmě jsem tak hrál pod určitým psychickým tlakem, který jsem se však snažil minimalizovat, například jsem se utěšoval tím, že pokud to nevyjde ani tentokrát, tak místo titulu GM začnu užívat titul SGM, tedy skorovelmistr :-)
2) Pojďme trochu do historie: v kolika letech jsi začal hrát šachy, kdy jsi docílil titulu mezinárodního mistra a kde a kdy jsi splnil první dvě velmistrovské normy?
Šachy jsem začal hrát v 6 letech a naučil mě je můj otčím. Když jsem ho začal zhruba po roce porážet, přihlásili mě do šachového oddílu Slávia Havířov, čímž začala moje závodní dráha. Mezinárodním mistrem jsem se stal ve 20 letech, tedy v roce 1993. První velmistrovskou normu jsem pak získal v dresu Třince v extraligovém ročníku 2002/2003, přičemž její zisk byl okořeněn získáním mého dosud jediného extraligového titulu. Druhou normu jsem následně splnil na pardubickém Czech Openu 2012, kde jsem normu dokonce o celý bod přeplnil a výkonem nad hranicí 2700 jsem si nečekaně zajistil v tomto silném turnaji 2. místo, byť jsem startoval z pozice číslo 45.
3) Co pro Tebe šachy dříve znamenaly a co znamenají nyní? Uvažoval jsi někdy o kariéře šachisty, nebo jsi šachy vždycky vnímal jako "vedlejšák"?
Šachy určitě byly, jsou a budou mým nejoblíbenějším koníčkem. Mají pro mne nezanedbatelný společenský rozměr, neboť mezi šachisty mám spoustu známých i kamarádů. Vedle radosti ze hry mi pak přinášejí i možnost cestovat na turnaje a poznávat tak nová místa. Tvrdý chlebíček šachového profesionála mě nikdy nelákal a dneska jsem tomu rád. Myslím si, že i kdybych se stal špičkovým velmistrem, tak bych jen stěží dosahoval příjmů, které mám ze svého současného zaměstnání. Navíc si myslím, že jako amatérovi, který se hraním šachů pouze příležitostně baví, mi šachy přinášejí daleko větší uspokojení, než by mi přinášely, pokud by se staly mým každodenním povoláním.
4) Pokud se nepletu, pracuješ jako soudce. To je časově asi docela náročné zaměstnání, je i to jeden z důvodů, proč se Ti podařilo velmistrovský titul zdolat až v letošním roce?
Těžko říci, proč mi to trvalo tak dlouho. Pro mě je však podstatné, že se mi to nakonec vůbec podařilo, a svým způsobem jsem i rád, že k tomu došlo až nyní. Poslední normu jsem uhrál ve 43 letech, čímž jsem se stal zřejmě českým rekordmanem, a teď doufám, že mi tento rekord dlouho vydrží... :)
5) Máš nějaký svůj šachový vzor?
Šachové vzory se obvykle rekrutují z okruhu mistrů světa a pokud jde o mne, nejvíce mě oslovuje tvorba Garriho Kasparova. Líbí se mi, že se snažil získávat iniciativu bez ohledu na to, zda hrál bílými nebo černými, a zároveň se pro dosažení tohoto cíle nebál ani materiálních obětí.
6) Moc se mi líbí Tvůj principiální styl zejména bílými figurami, v databázi nenajdeme jiný úvodní tah, než 1.e4! Je to tím, že Ti obecně více vyhovují otevřené pozice, nebo jsi prostě nikdy neměl chuť či potřebu zkusit něco jiného?
Určitě je to zejména tím, že mému hernímu stylu vyhovují spíše otevřená než zavřená zahájení. Chuť zkusit něco nového by tu i byla a rozšíření repertoáru by bylo vhodné i z hlediska znesnadnění přípravy mých soupeřů, ale jsem opravdu jen amatér a mé časové možnosti jsou tedy limitované. Navíc jsem svým založením perfekcionista, a když už něco dělám, chci to dělat pořádně. Pokud bych tedy například chtěl rozšířit svůj repertoár o tah 1. d4, byla by to pro mne s mým přístupem a s mými časovými možnostmi práce tak na dalších 10 let.
7) Na které své úspěchy velice rád vzpomínáš? Předpokládám, že všechny splněné normy, našlo by se však ještě i něco dalšího?
Mé úspěchy spadají zejména do období mládežnických soutěží, kdy jsem se dokázal opakovaně prosadit v tvrdé konkurenci vrstevníků, z nichž mnozí jsou dnes velmistry a někteří i bývalými či současnými reprezentanty. Mezi tyto úspěchy patří zejména vítězství na Mistrovství ČSSR U18 v roce 1990, kde jsem předstihl mimo jiné i budoucí velmistry Poláka, Babulu, Tallu, Jirovského či Votavu. Největším úspěchem z tohoto období pak určitě bylo vítězství na posledním federálním mistrovství mužů v roce 1992, díky kterému jsem se dostal poprvé a také naposledy do reprezentačního družstva mužů a zúčastnil se tak týmového ME v Debrecíně 1992. Současně jsem se tímto vítězstvím kvalifikoval do juniorských mistrovství a poté obsadil 4. místo na ME juniorů 1992 a posléze se ještě dělil o 3.-7. místo na MS juniorů 1992. Z pozdějších úspěchů bych vyzdvihl vítězství na uzavřeném turnaji ve švýcarském Winterthuru 1996, kde jsem mimo jiné předstihl i tehdy špičkové šachistky Alisu Maric a Antoanetu Stefanovu, které jsem navíc ve vzájemných partiích porazil. Cením si též bronzové medaile z loňského MČR 2016 v Ostravě.
8) Stejná otázka k partiím: máš nějaké opravdu nezapomenutelné, které bys dokázal přehrát zpaměti i po mnoha letech?
Přiznám se, že si žádnou takovou „nesmrtelnou“ partii nevybavuji. Musel bych se podívat do Megabase a věřím, že bych našel hned několik partií, na které bych i po letech mohl být hrdý, ale takhle z voleje opravdu žádnou přehrát nedokážu. Pokud bychom se však nebavili jen o tvůrčím uspokojení z celých partiích, pak mi udělal velkou radost objev novinky ve známé pozici, a to extravagantního tahu 10. Jh4!?, který jsem následně použil v partii Rašík – Vokáč, 1. liga západ 31.1.2016.
9) Bereš splnění velmistrovského titulu jako splnění svého hlavního cíle posledních let a teď už si budeš šachy vyloženě užívat?
Uhrání poslední velmistrovské normy pro mě určitě představuje naplnění mých sportovních ambicí, dále už zkrátka nemám kam jít. Hypoteticky by takovou další metou mohlo být pokoření hranice 2600 anebo zařazení se do reprezentačního kádru, ale to by mi muselo být minimálně o 20 let méně :-) V tomto smyslu tak nyní začíná nová etapa mé šachové kariéry, v níž bych si chtěl šachy už jen užívat a více je propojit s mou další zálibou, a to cestováním. Chtěl bych tak dát nový rozměr původně spíše hanlivému označení „šachový turista“, takže zatímco dosud pro mě byla hlavním kritériem pro výběr šachového turnaje reálnost splnění velmistrovské normy, do budoucna bych chtěl hrát turnaje především v místech, která jsem dosud neměl možnost blíže poznat. V hledáčku tak už nyní mám například turnaje ve Starém Městě, Teplicích, Českých Budějovicích anebo v Mariánských Lázních, ale nejdříve až v příštím roce. Letos totiž plánuju odehrát z turnajů v klasickém tempu už jen blížící se MČR v Ostravě a pak si dám od šachu delší pauzu. Do budoucna pak nevylučuju ani účast na některém ze známých openů v zahraničí, lákají mne například turnaje na Gibraltaru nebo v Reykjavíku.
10) Máš nějaké další koníčky kromě šachu?
Myslím si, že k dosažení sportovních met je v šachu důležitá i fyzická kondice, na které se proto taky snažím pracovat. Dříve jsem chodil plavat a v posledních letech v rámci svých časových možností (ne-)pravidelně navštěvuji posilovnu. Jak již bylo řečeno výše, mezi své další koníčky bych určitě zařadil též poznávání nových míst jak v České republice, tak i v cizině.
11) Prozradíš našim čtenářům něco ze svého rodinného života? Jsi ženatý, kolik máš dětí, jak jsou staré, jestli umí hrát šachy, nebo se jim raději vyhýbají ?
Fungující rodinné zázemí je určitě důležité a za své šachové úspěchy proto určitě vděčím též své tolerantní ženě, která má už téměř 17 let pochopení pro mého časově náročného koníčka. Máme spolu 9-letého Davídka a 7-letou Karolínku, ale ani jeden z nich nehraje šachy závodně. Davídek umí figurky postavit a občas to na něj přijde, a pak mne vyzve na souboj, ale pravidelně se věnuje tenisu a stolnímu tenisu. Karolínka je šachem zcela nepolíbená a projevuje spíše umělecké sklony, kdy chodí na kroužky klavíru, malování a stepu, v němž by se letos měla zúčastnit mistrovství republiky.
12) Věnoval jsi se dříve intenzivněji i nějakému jinému sportu kromě šachu?
Pouze v první třídě základní školy jsem závodně plaval, jiný sport jsem sice organizovaně neprovozoval, ale za to jsem se učil 5 let hrát na klarinet. V této disciplíně jsem se dokonce zúčastnil okresního kola a umístil se na 3. místě. To sice zní pěkně, ale moc velký hudební talent jsem zřejmě nebyl, protože hodnotící komise z 5 soutěžících vybrala vítěze a dále udělila dvě 2. místa a dvě 3. místa... :)
13) Trénuješ či trénoval jsi i někoho jiného kromě sebe? Nebo na to není čas?
Nikdy jsem nikoho netrénoval, jednak bych na to neměl volný čas, ale zejména si myslím, že k tomu nemám potřebné pedagogické vlohy.
Mockrát Ti děkujeme za rozhovor a přejeme úspěchy v dalším šachovém, pracovním i osobním životě!
Víťa pro náš okomentoval svou extraligovou partii s Pepou Kratochvílem, ve které zvítězil v svém oblíbeném zahájení: Pircově obraně!
Připojuji se ke gratulantům, i když jsi mě připravil o rekordního dědka velmistra. Užij si ho k radosti a pozor na Šimiho!