Poprvé se na festivalu v Pardubicích představil v roce 1992 a blíží se k dvaceti účastem. Přestože se po celou dobu pohyboval na čele, tak se mu čtvrtý titul získat nepovedlo, skončil na třetí pozici.
Jak se vám letos hrálo?
Hrálo se mi příjemně, v Pardubicích se cítím dobře. Možná jeden zajímavý moment – řekl
bych, že letos byla extrémní horka, i když v hrací místnosti se to tolik neprojevilo, ale spíše
při cestách na stadion a zpět. Když to vezmu čistě z mého turnajového hlediska, tak byly
světlejší chvilky a některé trochu ne úplně ideální, ale myslím si, že nakonec můžu být
s výsledkem i hrou vcelku spokojený.
Přestože bydlíte v Praze, s Pardubicemi a Czech Open jste úzce spojený, hrajete tak
v domácím prostředí?
Znám zimní stadion velice dobře nejen z šachových turnajů, ale i z hokejů, na které sem
chodím relativně pravidelně.
Hraje ve vrcholových soutěžích roli, že hrajete doma?
Pro mě je v Pardubicích ještě jedna velká výhoda, a to že na Czech Openu znám spoustu lidí.
Nejen účastníky, ale téměř kompletní pořadatelský tým, mám spoustu známých i mezi
pracovníky stadionu, což je taková vyjímka, která se vám málokde ve světě stává. Určitě je
příjemnější hrát v postředí, které znáte, přeci jen šachisté jsou jiní sportovci, i poměrně dost
pověrčiví a navíc ten komfort, když jdete do známého prostředí, může hrát určitou roli i v
nastavení a výsledku.
Zúčastnil jste se řady turnajů po světě, můžete porovnat organizační zajištění s Czech
Openem?
Trochu hůře se to porovnává, protože takto velkých festivalů po světě není tolik. Musím říct,
že prostředí zimního stadionu je z mého hlediska velice blízko ideálu, ne-li ideální. Při
takovémto počtu lidí se dá jen velice těžko představit lepší prostor a přestože občas panovalo
dost velké horko, tak tady to nebylo vůbec znát. Už je to 30. ročník, letí to a myslím si, že už
je to taková příjemná rutina i pro pořadatele, vše je tak zaběhlé, že to běží doslova samo.
Nepovedlo se vám obhájit loňské vítězství, jak tedy hodnotíte své letošní představení?
Možná to na pohled vypadá jednoduše, ale turnaj je každý rok velice vyrovnaný. Vždy, když
se nepodaří turnaj vyhrát, tak si více vážím těch předchozích titulů. Letos vlastně rozhodly z mého hlediska o vývoji turnaje dvě věci. Nepodařilo se mi v sedmém a devátém kole
uplatnit bílé figury a zejména v sedmém kole mě to mrzí více, protože v devátém to bylo už
opravdu výrazně těžší. Na druhou stranu si myslím, že Jirka Štoček možná odehrál nejlepší
turnaj ze všech hráčů, kteří byli na špici. Jeho vítězství je tak určitě zasloužené a vzhledem
k tomu, že on je ještě pravidelnějším účastníkem než já, tak si ho určitě i kvůli znalosti
prostředí zasloužil. S výsledkem i výkonem jsem spokojen, samozřejmě člověk chce vyhrát,
ale nedělám z toho nějakou velkou vědu, další příležitost bude zase za rok.
Byl pro vás jubilejní 30. ročník nějakým způsobem speciální?
Co vím trochu ze zákulisí, tak pořadatelé zde chtěli mít co nejvíce předchozích vítězů, takže
to možná mělo trochu větší náboj. Myslím si, že slavnostní nádech byl cítit, ale rozhodně
nevadil. Je hezké, že se podařilo 30. ročník udělat trochu slavnostnější.
Adam Joska
tiskový mluvčí Czech Open 2019
Tak bych to v tomto případě nebral. Jejich rodák, toho času sice občan Sloveska, ale chtěli ho zpět, jako posilu repre. Prezident fandíci šachu, za předchozí politickou situaci nemohl, ta se právě obrátila. Tak to Sergejovi nabídli a on po pár jednáních přijal. Tak nějak to i zde na nss Sergej cca napsal. Jako se vraceli někteří naši emigranti po 89. Kdo by se nechtěl vrátit do rodné země?
Tak už prosím to nechme i s tím, že náš svaz se snažil, ale jen v rámci legálních možností, jak moje slova potvrdil i Marek.
@Pavel Ch : Takže protekce... Jak typické pro postsovětské republiky a balkán...( blijící smajlík zde není ).Hlavně že my se bijeme v prsa, jak důsledně jsme dodržovali platné zákony !
Pavel Čapek: A to je tak těžké uhodnout?
Nejprve tím, že dostal slovenské občanství. A napodruhé, při jednáních o možné repre Arménie (kde jsou šachy více než všude jinde náboženství a prezident navštěvuje tým na olympiáde v Drážďanech nebo posílá pro něj speciál), se jistě jednalo i o všech souvislostech, podrobnostech, s návratem spojených.
Nabídka totiž přišla z Armenie, ne od Sergeje.
Možná se mýlím, ale vybavuje se mi, že Sergej se nechtěl vrátit do Arménie, protože mu hrozila povinnost absolvovat vojenskou prezenční službu ?
Docela by mě zajímalo, jak to Sergej vyřešil. Odpíračí vojenské služby nemají v Arménii na růžích ustláno :
https://www.jw.org/cs/zpravy/pravni-oblast/podle-zemi/armenie/uznala-pravo-odeprit-vojenskou-sluzbu/
Zdeňku, to se optej těch co to tu vždy cca jednou ročně opakovaně nadnesou s podobnými omyly. Tak to zas a zas pamětníci vyvracej.
Ad ZJ: S naší repre by olympiádu nevyhrál, jako vyhrál s Arménií.
Nešlo přeci o Česko vers. Arménie, tam tehdá se nemohl vrátit. Šlo o Česko vers. Slovensko, které mu nabídlo občanství. Do Arménie by se stejně po čase od nás vrátil (jako se vrátil od Slováků). Našim fandům (a to chápeme) šlo o tu dobu, kdy odešel z naší repre, do doby, než se vrátil do arménské. Že mohl hrát dále za nás, ne za SR.
ad Marek a Pavel : pokud já mám správné tehdejší informace , tak u vašich sděleních mi jeden velmi podstatný detail chybí. Ale proč jitřit staré rány ? K čemu je to užitečné ? Navíc , Sergej by s naším družstvem Olympiádu nikdy nevyhrál , jako s Arménií. A pamatuji , jak Armény vítal na letišti president republiky. To by se u nás nestalo
.
@Marek Vokáč: Děkuji za přiblížení detailů ke kauze Sergejovy žádosti o občanství. Ale fakt v době žádosti nebyl presidentem (nikoli předsedou, ale presidentem) svazu Igor Němec? Třeba zde je vidět, že Němec byl presidentem svazu ještě v roce 2011. Sergej přestoupil na Slovensko v roce 2002.
@Honza Svatoš: a jsi tedy (více) naštvaný na tehdejší naše zástupce či Němce, kteří tam tu lhůtu pro lidi z Východu chtěli, nebo na dnešní zástupce a Němce, kteří do Německa/EU pouští "každého kdo si řekne uprchlík"?
Jen bych připomněl, že tehdejší lidé nemohou typicky za dnešní situaci a dnešní lidé zas typicky nemohou za tu tehdejší. Nebo že by bylo mnoho těch, kteří rozhodovali tehdy i dnes?
Asi si nejde říc, že tehdy i dnes to bylo "Německo" :)
A jakkoli jsou nám tady šachy blízké, tak z hlediska celé ČR společnosti byl příchod jednoho šachisty asi ne tak významný. Více se asi projeví to, když tu bude chybět 50.000 zedníků.
No nic, to já jen že (bohužel?) jsou šachy prostě marginalitou z pohledu společnosti.
Už jsem to tu myslím kdysi vysvětloval, ale klidně to zopakuji. Tenkrát se mě to funkcionářsky týkalo, o Sergeje měl svaz dost velký zájem, protože už tehdy byl výborný hráč a je férový chlap. Pečlivě jsem tenkrát studoval všechny zákony a předpisy, které se otázky občanství týkaly. Měli jsme tehdy krásný "evropský" zákon o občanství, který říkal, že na občanství má nárok každý, kdo má za sebou tuším 5 let trvalý pobyt v ČR. Pod tímto zákonem ovšem tiše dřímala typicky česká "úplatková" ministerská vyhláška, která de facto říkala, že na trvalý pobyt nemá nikdo nárok za žádných okolností (uděloval se pouze dlouhodobý pobyt, který se musel každý rok obnovovat, ten měl i Sergej), a udělení trvalého pobytu v ČR závisí pouze na rozhodnutí blíže nespecifikovaných úředníků v systému Min. vnitra. V intrikování na podobné úrovni jsem neschopný a nic užitečného jsem s tím osobně neuměl udělat. Svaz řídí kolektivní orgán, a je trochu ošidné po někom chtít, aby si takové intrikování vzal na vlastní triko - v tomto smyslu byl tehdejší VV skutečně "neschopný", podobnou lobbystiku možná neumí svaz dodnes. Mimochodem, Igor Němec už tehdy v kritické době předsedou svazu nebyl, ale to vám nemusí připadat významné.
Davide, Ivan Lendl 10 let čekal, pak měl dvojí. A to kvůli čekačce v USA, našich soudruhů by se neptali. On přímo neemigroval, usadil se tam, což sice naši neschvalovali, o naše však nepřišel, ale nějak soudruzi nechali být. Jen byl pokyn, že jeho jméno v Rudém právu nepsat tučně. Navrátilová předtím emigrovala, jak dlouho čekala na občanství, to vygoogli, zajímá-li Tě to. Honzou uvedený příklad vědce - čekal při válce na občanství v USA 5 let (jestli byla v jejich zákoně tehdy kratší doba než za Lendla 10 let, nebo mu zkrátili, to pátrat nebudu).
Jsem rád Davide, Honzo, že jsme si průběh vyjasnili.
Různé názory zůstanou, zda se měli tehdy představitelé svazu snažit více, o cestu však odporující tehdejšímu zákonu. Nebyl jsem u toho, projednávalo se však na VV, vím, že se na ministerstvu naši snažili.
Ano, kritizujte, že se mohli snažit více. Já nebudu kritozovat, nebyl jsem u toho.
Ano, za půlroku dostali dva z míčových her občanství, možná narazili na někoho vstřícnějšího nebo se jejich svaz snažil nezákonnými cestičkami více.
Co se týče USA, jak píšeš Honzo hypoteticky, tak naopak opravdu v 80.letech dokonce světová tenisová jednička musela na občanství čekat 10 let, co tam Ivan Lendl žil. Bez výjimky. Ikdyž by mu ho mohli dát i kvůli - naschvál - východnímu bloku. V USA tuplem neexistuje ohýbání zákonu. Neznám, jak zákon dnes v USA, zda dnes jsou výjimky v zákoně na čekačku občanství. U nás dnes, jak jsem psal, tak v zákonně již pod 5 let výjimky jsou, ty v době Serrgeje ustanovené nebyly.
Ale jistě Davide,
podle tehdejší zákona prostě nešlo, 5 let trvalý, který neměl, bez výjimky.
Trvalý pobyt by pokračoval, reprezentovat mohl, občanství dle zákona zatím tehdy ne.
Potřeboval občanství však kvůli cest. pasu hned. Nespojuj, Davide, co se děje dnes (i v DNEŠNÍM zákone už je cestička).
Asi stačila tenkrát nějaká ta kávička, kapříček nebo zkusit zjistit nějaké kontakty na důležité lidi, návštěva nadřízeného úřednice s obálkou a mohlo být. Ano můžeš říci, jak v Postřžinách: "Musíte se více snažit pane správče" (tedy měl jste se více snažit svaze). Ano, hledat jiné, než zákonné cesty, jak v naší malé kotlince přeci zcela běžné.
Ano, pokud bychom si tak přáli, vzpomeňme si jen, až budeme jiné za nezákonné cestičky kritizovat
.
Přesně Davide, to je tak, když někdo holt komentuje - kritizuje - něco, o čem neměl potuchy. A měl info jen z komentů těch, kteří na tom byli podobně.
To pak ani po vysvětlení se nedostane moc do obrazu
.
Sergej - už se to tu stále opakuje.
A každý Čech je proti korupci, podvádění, úplatkům, až do té chvíle, kdy je to pro něj samotného, či pro jeho přátele, výhodné.
Ano, všichni, včetně mne, jsme si přáli, aby tu Sergej zůstal. Zákon byl takový, že 5 let musí mít "trvalý pobyt". Trvalý pobyt je terminus technicus. Neměl ho 5 let. Nikdo ho nevyháněl, s trvalým pobytem tu mohl žít, reprezentovat. Ale měl plný pas razítek nebo mu končila platnost pasu a pro nový se do své země na otočku vrátit nemohl (kvůli jeho původní zemi ne kvůli nám). Takže by nemohl vyjíždět na turnaje. Potřeboval někde občanství.
Ano v té době, snad půlrok poté, z jiného sportu 2 předělali na české občanství. Ano, známosti, kamarkšeft, asi nějaký ten úplateček a spokojenost na všech stranách. Ano, chtěli bychom to také tenkrát o Segejovi tehdy asi, že
. ..... jak píši v úvodu.
Praxe se někdy legalizuje, za expresní úplatek - pardon příplatek, dnes je zákon stejný (5 let trvalý pobyt), jen s dovětkem, "významu" člověka k našemu státu (např. sport, kultura, vědec atp.). Jde zkrátit. To tehdá však v zákoně nebylo.