Chtěl bych se se čtenáři nss podělit o zajímavý střípek (nejenom) ze života Miguela Najdrofa (1910 - 1997).
Celá osobnost "Dona Miguela" je pozoruhodná a vřele doporučuji si otevřít knihu "moji velcí předchůdci 4.díl" na stránce 119, kde začíná nejenom šachový příběh Dona Miguela.
My se přenese do roku 1982. V té době se hrál velký turnaj v Bugojnu, kde tehdy hrál i Garri Kasparov. Přijel tam i Miguel Najdrof, který měl už v té době 72 let. Šachy měl nesmírně rád a přijel tam jako host a korespondent. Jenomže co se nestalo. Jeden z účastníků vypadl a byl to Boris Spasský, který navrhl Donu Migueli, zda by si nechtěl zahrát... .
Na to, že měl Najdorf už tolik let, nehrál vůbec špatně, jak ukazuje následující tabulka (bohužel lepší jsem nenašel). Podívejte se, kolik skvělých šachistů tam hrálo. Tabulka je převzata odsud: https://www.chessgames.com/perl/chess.pl?tid=89445
Vyhrál tehdy Garry Kasparov (s náskokem bodu a půl!), který v té době hrál skvěle a bylo více méně jasné, že brzy bude hrát zápas s Karpovem, který v té době byl mistrem světa.
Zápas "rozdíl 53 let" se hrál ve třetím kole. Jak Garri popisuje v knize "předchůdců", Najdorf stále opakoval: "je jako můj vnuk". Na partii přišel Don Miguel vzorně oblečen v obleku s kravatou. Nastal boj, mezi 72 letým veteránem, který měl černé figury a mladým hladovým zabijákem, který měl teprve 19 let.
Garry nakonec vyhrál "čistě a rychle", ale jak se pak ukázalo v po partiové analýze, tak jasné to vůbec nebylo a tehdy tam našli remízu (čehož později Najdorf litoval, "přehlédl jsem remízu, jak jsem jen mohl?" ). Z pohledu dnešního stroje mohl stát černý "docela dobře", ale to už je jiná kapitola.
Buď jak buď, takového věkového rozdílu na tak silném turnaji se asi už nedočkáme. A Don Miguel zaslouží za svůj výkon velký potlesk. Byl to skvělý šachista.
Robert Cvek
Ano, šachy spojují generace! Tím odpovídám na otázku z jiného Vašeho článku - zda mají být šachy státem podporované. Článek se však napříč svému názvu zabýval jinými tématy. V našem kraji nastupují v mistrovské krajské soutěži hráči s těžkouvěřitelným věkovým rozdílem 82 let.
Takových hráčů znám osobně už několik a vážím si jich...
To se rozdíly už smazávají nebo starý pán „vracející se do dětských let“ má pořád navrch?!
Já mohu jen smeknout před Viktorem Korčným, jaké výkony podával ve svých 70 letech. Prostě jsou lidé, kteří i ve vysokém věku jsou schopni podávat vynikající výkony, třeba již níže zmíněný velmistr Jansa. Jsem přesvědčený, že by to dokázal i velmistr Smejkal, kterému jsem vždycky fandil.
Na tuhle partii, kdy porazil černými dle ELO o hodně lepšího Caruanu jsem si vzpomněl. Kdysi tu byla i komentovaná, ale nepodařilo se mě ji najít. Korčnému bylo tehdy 80, Caruanovi 19!
Díky Roberte za hezký příběh, mile podaný.
Děkuji :-)