Z cirku aneb O vlastnictví jednoho majetkového titulu

Decimus Iunius Iuvenalis vtipně glosoval Říma přelomu 1. a 2. století slovy: "panem et circenses". A od té doby víme, co hýbe světem. Zatímco obtíže provázející distribuci chleba lomcují stránkami každého vydání Terra libera, tak druhý pilíř moci státu - hry v cirku, zůstávají mimo větší pozornost politických ekonomů. Doba pokročila a naši dnešní gladiátoři si již nevystačí jen s gládiem, štítem, trojzubcem a sítí.

S rostoucím bohatstvím společnosti se i oni rozrůznili do pestrosti forem a barev. Vzájemné ovlivňování dění v cirku na straně jedné a společensko-historických událostí na straně druhé však zůstává teoreticky nedostatečně popsáno a ekonomickými vědci nedoceněno. Nejen skrze chléb ale i skrze cirkus lze studovat politickou ekonomii. Pokusím se ilustroval tento výrok příběhem z jednoho malého chudého okrajového a až pitoreskního odvětví gladiátorské branže, které se jen tak krčí v koutku vedle olympijských her, Mundialu a formule 1. Budu se zde věnovat tak nepodstatnému problému, jako je vlastnictví titulu nejlepšího šachisty planety, mistra světa v šachu. A budu o jej rozebírat právě proto, že je podružný. Chci povzbudit čtenářovu fantazii. Když se takovéto pozoruhodné věci dějí v šachu, copak se asi děje v jiných sportech, kde se mezi s sebou gladiátoři bijí o daleko větší peníze a prestiž?

celý článek