Vysvětleni mého trenérského vztahu k V. Plátovi

Jelikož se na nss.cz rozbouřila vášnivá diskuse ohledně mého trenérského vztahu k Vojtovi Plátovi, myslím, že by bylo záhodno, abych podal informace, jak daná spolupráce probíhala. Alespoň tím vytvořím samostatné fórum, aby se dvě záležitosti týkající se mé osoby oddělily.

Na podzim loňského roku jsem byl osloven trenérem mládežnické reprezentace panem Sergejem Berezjukem, zda-li nechci dělat na MS mládeže v Turecku trenéra. Měl jsem tam dva svěřence a neviděl jsem důvod, proč odmítnout. Na místě jsme si svě

řence rozdělili a každý měl na starosti šest dětí. Mě připadl mimo jiných i Vojta Plát. Po dobu MS jsem byl ubytovaný společně s předsedou komise mládeže panem Jaroslavem Říhou, se kterým jsem probíral různá témata včetně toho, proč Vojta Plát často střídá trenéry a momentálně již delší dobu nikoho nemá. Na MS jsem se dohodl z Vojtou Plátem, který to konzultoval se svým otcem, že to zkusíme od 1.ledna 2008. S tím jsme se rozcházeli z Ruzyně.

V průběhu prosince mě kontaktoval otec Vojty Pláta s tím, že začneme pracovat až 1.dubna 2008. Zdůvodnil to tím, že v lednu má Vojta Plát zkoušky ve škole (má individuální plán výuky), v únoru je mistrovství republiky dorostu a juniorů a v březnu MČR mládeže. Navíc měl pan Plát obavy ohledně účtování, když trenérské smlouvy jsou uzavírány vždy po MČR mládeže od 1.dubna daného roku. Podle mě to bylo podivné rozhodnutí, ale naprosto korektní a respektoval jsem ho. Do přeboru v Havlíčkově Brodu jsem Vojtu Pláta pustil z hlavy. V Havlíčkové Brodě jsem hrál jakéhosi diplomata a snažil jsem se, často v průběhu svých partií, usmířit znesvářené strany rodiny Plátovy a zástupců Frýdku-Místku, aby se Vojta Plát mohl zúčastnit IM skupiny na Pobeskydí, což se mi podařilo.

Přímo na turnaji Pobeskydí ve Frýdku-Místku jsem se již konkrétně domlouval s otcem Vojty Pláta na tom, jak budou naše tréninky od dubna probíhat (před svědky). To bylo v neděli a pondělí 23.-24.března 2008. V pátek 27.března pan Plát oznámil předsedovi komise mládeže panu Jaroslavu Říhovi, že o mě Vojta nestojí a nechce, abych byl jeho trenérem. Na tom nevidím nic divného. Já jsem nabídl své služby, Vojta Plát s otcem je neakceptovali. Tím pro mě celá záležitost bez jakýchkoliv emocí skončila.

O něco později se ke mně dostal e-mail pana Pláta, který zaslal 25.března 2008 panu Martinovi Kocurovi z Frýdku-Místku. Uvádím jej zde doslovně (pomoci ctrl+c a ctrl+v) a omlouvám se za sprosté slovo, ale tak to opravdu přišlo: „Berezjuk je …. (vyškrtnuto redakce) A , ten parchant Tala ještě větší. Prosíme Talu, aby Vojtu, aby mě neotravoval. S pozdravem Plát M.“

Nikdy jsem proti Vojtovi Plátovi či jeho otci nepoužil křivého slova ani si nejsem vědom, že bych svým jednáním některého z nich poškodil. Nevím, čím jsem si zasloužil, že mě pan Plát takto tituluje. Je pravdou, že jsem s panem Plátem příliš nekomunikoval. Před zahájení trenérské práce nebylo moc o čem, jenom jsem se dohodli, jak to bude technicky probíhat. Co se týká trenérské práce jsem říkal, že se zaměříme v první fázi hlavně na zahájení a propočet variant (na MS prohrál Vojta dvě partie po taktických chybách). Detailnější plán práce se dá vytvořit až po rozboru partií a stanovení slabých stránek daného hráče. Navíc, když mi někdo sprostě nadává, tak s ním prostě nekomunikuji.

Vladimír Talla, 23.května 2008