Úvod do řešení šachových problémů – VII.

29.03.2008 08:00 | Turnaje

V článku o mistrovství Polska se poprvé objevil další typ šachových problémů – studie. V ní bílý (obvykle) začíná a jeho úkolem je i při nejlepší hře černého vyhrát nebo remizovat. Studie se v zásadě rozlišují na dva dru...

V článku o mistrovství Polska se poprvé objevil další typ šachových problémů – studie. V ní bílý (obvykle) začíná a jeho úkolem je i při nejlepší hře černého vyhrát nebo remizovat. Studie se v zásadě rozlišují na dva druhy. Z řešitelského pohledu jsou asi příjemnější studie kombinační, v nichž materiál nebo pozice na šachovnici vypadají v rozporu s výzvou, jíž je třeba dosáhnout a k níž obvykle vedou taktické prostředky.
Druhým typem jsou studie analytické, kde materiál odpovídá výzvě, avšak k jejímu splnění vede jen jedna přesná cesta, která by měla navíc obsahovat nějakou jemnost nebo vtip. Vzhledem k časové náročnosti jejich řešení se studie druhého typu na soutěžích obvykle nevyskytují.

Pro řešení studií formuloval ruský skladatel A. Kuzněcov několik “triků”, které umožňují odhadnout, zda se ubíráme správným směrem.
– “Vynuceně = správně.” Znamená to, že objevují-li se při řešení varianty nejasné, obtížné ke zhodnocení, velmi pravděpodobně řešíme nesprávně. (Tato pomůcka však nemusí dnes již tolik platit, zvláště pro pozice, kde prostým nahlédnutím do databáze skladatel ověří, zda jde o výhru nebo remízu.)
– “Vyhrává (remizuje) skoro cokoli = nesprávně.” Pokud po několika tazích vyhrává nebo remizuje více pokračování, asi jsme neobjevili správnou protihru černého.
– “Hezky = správně, banálně = chybně.” Většinou nesprávné je “řešení” triviální, neobsahující žádné jemnosti, kombinační obraty a efektní manévry.

V první dnešní studii musí bílý něco připravit na proměnu některého černého pěšce, protože je jasné, že oba se mu zastavit nebo sebrat nepovede. Ještě napovím, že studie končí patem (i když to na první pohled nevypadá), což bývá v remízových studiích jeden z častějších závěrů. Jeho výhodou pro řešitele je, že je jasný a srozumitelný, na rozdíl např. od některých pozic se vzájemnou nevýhodou tahu apod.



B: Kh4, Se3, Jb2, Jc1
Č: Ke5, Sb5, Pa2, e2
bílý táhne a remizuje

I když studie mají k praktické hře nejblíže, přece jen je jejich řešení v něčem odlišné. Pokud se například ve studii černý ocitne v materiální nevýhodě a dobírá materiál zpět, i když si tím přivodí dvojtahový mat, jde pravděpodobně o hlavní variantu řešení – v partii by hráč tento mat (nejspíš) viděl a snažil by se v pozici s materiální nevýhodou ošidit soupeře nějak jinak.

V druhé studii má černý také nebezpečně postouplého pěšce, ale tentokrát dokonce prohraje. Bílý však musí dát pozor na jeho patové obrany – nestačí 1.Sc6+? Kd6 2.Vd4+ Ke5 3.Ve4+ Kd6 4.Vxe3 e1D 5.Vxe1 pat, v řešení se bílý patové nástraze vyhne.



B: Kb6, Vf4, Se4
Č: Kd7, Pe3, e2
bílý táhne a vyhraje

3x 884x
Fotogalerie
Komentáře (3) Aktualizovat
03.04.2008 21:31 | Autor neznámý

A druhá 1.Sf5+ Kd6 (nebo 1.- Kd8) 2.Vd4+ Ke7 3.Ve4+ Kd8 4.Sd7 (4.Vxe3? e1D 5.Vxe1 pat) e1D 5.Sb5 a 6.Ve8 mat. Autorem původní pozice je Richard Réti, do této podoby ji upravil známý studiář H. Rinck (v původní mohl bílý vyhrát dvěma způsoby).

03.04.2008 21:27 | Autor neznámý

No, teď už si to asi nikdo číst nebude, ale stejně: řešení první je 1.Jbd3+ Sxd3 (1.- Ke4 2.Jxa2) 2.Jxe2 Sxe2 3.Sh6 Kf6 3.Sd2 a1D 5.Sc3+ Dxc3 pat.

31.03.2008 00:51 | Autor neznámý

Konečně jsem se k tomu dostal a mám radost, vše jsem snad vyřešil:-).