Úvod do řešení šachových problémů – VI.

Jak se někteří zájemci minulý týden přesvědčili, dvojtažky české školy nebývají řešitelsky příliš náročné. Jedním z důvodů bývá – kvůli požadavku úplného využití v matech – relativně méně početný bílý materiál. Takže čtenářům snad nebude dělat větší problémy ani miniaturní trojtažka (pojmem miniatura se v problémovém šachu označuje skladba s maximálně sedmi kameny) české školy.

Je jasné, že bílý se musí připravit v první řadě na proměnu černého pěšce v dámu (na proměnu v jezdce má bílý pokračování, zakončené modelovým matem, které jistě najdete sami...). Tah 1.Jxf2 je určitě vhodný do blicky, ale jako úvodník úlohy by byl dost ošklivý a bílý navíc např. po 1.- Kxf2 stejně mat třetím tahem nedá. A nevyjde ani další “partiový” pokus o urychlenou likvidaci pěšce 1.Dd2? pro 1.- Kh1! Pokračování po proměně v dámu by tedy asi mělo nějak využít blokování pole f1.



B: Kh4, Da5, Jc1, Jg4
Č: Kg2, Pf2
mat třetím tahem

Druhou dnešní skladbou bude zase čtyřtažka. I v její pozici je patrné (i když méně, než před cca týdnem), že bílý nesmí moc váhat – kdyby jen tak připustil 1.- Vxb7, už mu příliš dalších figur na macení nezbyde. Černé věže musí krýt teoretické maty Va7 a Jc5, takže se nabízí myšlenka nějak je odlákat – a bílých figur, které by se o to mohly pokusit, je nakonec docela málo, takže uvidím, nakolik to jako nápověda bude stačit.



B: Ka2, Vb3, Vb7, Sb4, Se2, Je4, Pc2, c3
Č: Ka4, Vg5, Vh7, Sa1, Sg8, Jf8, Pb5, c6
mat čtvrtým tahem

A na závěr ještě poznámka pro zájemce, kteří by chtěli odhadnout obtížnost skladeb na řešitelských soutěžích: zatímco čtyřtažka z Úvodu V. by se tam objevila jen těžko (je přece jen dost jednoduchá), tahle byla skutečně použita před pěti lety na mistrovství Polska (jako nejkratší problém v oddělení mnohotažek).