Úvod do řešení šachových problémů – IX.

Dvojtažka na úvod opět nepotřebuje nápovědu pro samotné řešení, jen bych upozornil na přítomnost svůdnosti, která zajímavým způsobem koresponduje s řešením a jeho variantami.


.




B: Ke7, De8, Vd8, Ve1, Sd7, Jf5, Jh5, Pe4, f7
Č: Ke5, Vg4, Sh6, Je2, Pd3, f3, g5
mat druhým tahem

Druhým diagramem k řešení bude opět pomocný mat.

V minulém díle jsem zmínil jako nápovědu pro jejich řešení zásadu analogie (což není jen výsada pomocných matů, objevuje se i v jiných typech skladeb – třeba v předchozí dvojtažce – ale u pomocníků je patrná nejvýrazněji).
Další pomůckou pro řešitele je striktněji uplatňovaná zásada ekonomie bílých figur – jednotlivé bílé figury (s možnou výjimkou krále a pěšců) by se měly podílet na všech matech (u přímých úloh stačí zpravidla účast na některých z nich). Stranou stojící figury je tedy v pomocnících vhodné zapojit do hry více než jinde (výjimky z tohoto pravidla jsou nepočetné a kromě autorského záměru může jít jak o konstrukční nezvládnutí problému, tak o speciální případy vytvářené pro řešitelské soutěže :-)) Naopak pokud má bílý figurek moc, často mu černý pomůže jejich braním.

Při řešení pomocných matů má větší význam analýza možností, jak pokrýt nebo zablokovat volná královská pole, někdy – tahá-li v průběhu řešení černý král – mohou napovídat zdánlivě nelogické shluky černých kamenů (blokujících královská pole) nebo souvislá zóna polí krytých bílým, v níž se černý král nenachází a směrem ke které často táhne.
Dnešní příklad patří mezi ty jednodušší (aspoň myslím), a tak k němu žádná speciální nápověda nebude. Jako určitá pomůcka může sloužit předchozí dvojtažka – přestože jde o dva odlišné typy skladeb, některé prvky šachových kombinací jsou oběma diagramům společné.



B: Ke4, Vd1, Vg5, Sg1, Sh1
Č: Kc6, Da6, Vh5, Sc1, Jb7, Jh3, Pa5, c2, g4, g6
pomocný mat druhým tahem, tři řešení