Je korespondenční šach mrtev?

Specialista na PC šach Emil Vlasák nedávno (21. 3.) zveřejnil na svém webu odkaz na zajímavý příspěvek na fóru IMMORTAL. Dovolujeme si vám ho přinést v plném znění; posuďte sami, nakolik je závažný, či snad znepokojující, a kolik je na něm pravdy. Autorem je neznámý ruský šachista vystupující pod nickem Regulus.

Celá pravda o korespondenčním šachu

K napsání tohoto článku mě přivedla moje chabá remíza se slabým soupeřem v BL. Pro začátek mého vyprávění si připomeňme samotné počátky mého korespondenčního hraní. Já jsem se bohužel o šachy začal seriózněji zajímat až později, nikdy jsem neměl svého trenéra, ale i tak mne tato starobylá hra vždy velmi zajímala. Po ukončení školy jsem sice měl myšlenky na to, že bych se šachu věnoval profesionálně, že bych si tak mohl vydělávat na živobytí, ale to mi bylo pouhých 19 nebo 20 let. Jenže okolnosti se změnily, a já ztratil možnost věnovat se šachům na plný úvazek. Proč se tak stalo, kdo ví, možná to byl osud, každopádně to s tématem článku příliš nesouvisí. Někdy v roce 2005, když jsem získal možnost bezplatného internetu, nepamatuji si přesně kdy, jsem propadl hraní šachu online. O nějakém korespondenčním šachu jsem v té době samozřejmě neměl ani potuchy. Asi rok jsem hrál sám, bez pomoci šachového programu, dokud mě nezačali porážet mnozí moji soupeři. Tehdy ve mně vzklíčila myšlenky použít pomoci programu. Zapomněl jsem uvést, že jsem hrál na ruské stránce webchess.ru. Začínal jsem s motorem Chessmaster8, avšak jaký byl můj údiv, když mne několik hráčů i přesto nemilosrdně bilo. Koneckonců, měl jsem tehdy dost slabý počítač a pomalé připojení. Na webchessu jsem používal motor, i když jsem patřil k hráčům zhruba na úrovni 1. VT. S přibývajícím hraním přicházely zkušenosti, objevil jsem nové, silnější programy, další šachové weby. Ke korespondenčnímu šachu mne přivedl Albert A. L. (budiž mu země lehká… byl to skvělý člověk!) U Alexandra Lazareviče jsem splnil nejdříve 2. VT pro korespondenční šach, a poté i 1. VT, pak jsem začal hrát i na ICCF. Tak jsem začal hrát korespondenční šachy.

Teď si ve zkratce povězme něco o korespondenčním šachu („hraním na dálku“) obecně. Je to samostatný, zcela odlišný druh šachů, než normální hraní, myslím, že to každému musí být jasné. Vzpomeňme na historické zápasy – např. Londýn–Edinburgh (1824-1828), na to, že za sovětských časů byli mistry světa Estrin a Õim, na to, že naše národní družstvo mnohokrát vyhrálo na olympiádě. Stojí za zmínku, že dříve se tahy posílaly poštou, na korespondenčních lístcích, později, s příchodem počítačů, se přešlo na e-mail. Ale s rozvojem internetu se objevila možnost hrát na šachových serverech, z nichž nejdůležitější a nejzásadnější je server ICCF (Mezinárodní federace korespondenčního šachu, založená v roce 1951). Systém ICCF má svoje vlastní podmínky pro udělování mezinárodních titulů: mistra a velmistra. To se zdálo být v pořádku. Avšak nyní, v roce 2011, se všechno změnilo, tyto tituly pro mne ztratily veškerou hodnotu. Proč? To je velmi jednoduché…

Je to smutné, ale korespondenční šach je na úpadku, umírá. Na začátku, když nebyly ještě žádné počítače, ani silné analytické programy jako Rybka atd., byl koršach velmi tvůrčím sportovním odvětvím. Vždyť právě v tom spočívá smysl nejen korespondenčního hraní, ale i toho normálního, tváří v tvář, tzn. něco vytvořit, objevit něco nového, překvapivého, partie, které byly sehrány v předpočítačové éře, vás okouzlovaly svou krásou. Samozřejmě nebyly tak dokonalé, v propočtu ani v plánu. Vznik a vývoj počítačů nevedl okamžitě k situaci, jaká panuje dnes, ale směřoval k ní postupně. Konkrétně k rozvoji šachových programů. Do roku 2005-2006 byly nejsilnějšími programy Fritz, Shredder, Hiarcs, Junior. Tehdy ještě hra měla smysl, protože tyhle programy ještě nebyly na takové úrovni, aby jim člověk nemohl konkurovat, tyto programy měly různé oceňovací funkce (různé styly, člověk si mohl vybrat, jaké zahájení je proti nim nejvhodnější), tj. nebylo to tak, jak dneska, kdy z 60% se používá Houdini, z 30% Rybka a z 10% nějaký jiný motor, dokud se situace nezmění a neobjeví se zase něco nového, co poráží všechno ostatní. Vzpomínám si na bitvy korespondenčních gigantů Mobutua, Gipsyflamea, Iljiče, Avugusttigera a dalších ( většinou ruských amatérů) na IGAME, na ExtraBrainu a dalších serverech. Tehdy se ještě ten, kdo pouze používal nějaký motor, nemohl vyrovnat hráčům hrajícím korespondenčně již dříve, ti využívali své vlastní systematické práce, a ne pouze mikročipy moderních počítačů.

S vydáním šachového motoru Rybka 1, jenž vznikl z Fruitu, a talentovaným programátorem Vašíkem Rajlichem byl vyladěn takovým způsobem, že se ukázal být o třídu lepší než ostatní programy, Fritze a Shreddera nevyjímaje, začalo pozvolné umírání a zánik korespondenční šachové hry. Jestliže ještě s verzemi Rybky 1 a 2 bylo možné soupeřit, tak s verzí 3, která s definitivní platností ujasnila, kdo je ve světě šachových programů pánem, již nikoliv. Řečeno slovy MD z místního fóra, veškerý pokrok a vývoj se s vydáním Rybky 3 zastavil. Já si to nemyslím. Proč? Inu proto, že ani Rybka 4 ještě není schopna zcela správně posoudit mnohé pozice: v první řadě zavřené pozice, útok na krále, poziční hru a koncovky…

Motor Houdini, vzniklý dekompilací a optimalizací Rybky 3, vylepšil už tak dobré počínání šachových programů, nyní už člověk nemá proti něčemu takovému žádnou šanci. Ale já si nemyslím, že korespondenční šach zemřel v okamžiku vydání Houdiniho… Takže co vlastně to mám na mysli?

Odhalím vám nevelké tajemství, že existuje třetí program, který teprve odnedávna začal svět brát seriózně jako pomoc při analyzování partií – tato „zubatá potvůrka“ se jmenuje Critter, a počínaje verzí 0.70 až do současné 1.00 značně zesílil. To znamená, že teprve nejnovější verze těchto programů zasadily smrtelnou ránu korespondenčnímu šachu, jehož pomalé umírání nastalo již vydáním Rybky 1, o které jsem již výše psal. Výhody poslední verze Crittera: útok na krále je perfektní, je velmi silný taktik, hraje skvěle pozičně, a co je nejdůležitější, umí hrát opravdu dobře velké množství zavřených pozic!! Pochopitelně k tomu, abyste válcovali konkurenci, potřebujete i kvalitní databázi, a sem tam malou nápomoc spočívající např. ve výběru jedné linie variant z pěti, kterou vám motor nabízí. V důsledku tvůrčí hra v principu zcela zanikla, síla korespondenční hry nyní závisí na 1) kvalitě a kapacitě hardwaru + 2) času stráveném při analýze. Například zkušený korespondenční hráč Sergej Nefedov, který disponuje oběma faktory, zejména pak tím druhým, může dosáhnout velmi dobrých výsledků i bez použití Crittera, dokonce i bez Rybky 4. Mou myšlenku potvrzuje zápas „operátor (člověk, který pouze obsluhuje počítač) – advancer“ (člověk, který při hře používá pomoci počítače), kde „operátor“ -IMMORTAL, používajíc jednu z verzí Crittera, kladl více než důstojný odpor supervybavenému hráči Sergeji Nefedovovi.

Jaké poučení tedy plyne z mého vyprávění?

Současný korespondenční hráč = silný program (Houdini, Critter, Rybka) + rychlé „železo“ (silný hardware – procesor minimálně přetaktovaný Intel Core i7) + databáze + čas strávený nad analýzou!! Zapomeňte na nějakou vlastní tvorbu. Tvořivost je zcela nepotřebná. Její vliv na hru je nulový, pokud používáte Critter 1.0. Z toho vyplývá, že korespondenční šach je mrtev… Člověk by měl proces hraní řídit, a ne naopak, aby proces (program) řídil člověka. Všechny mezinárodní tituly v korespondenčním šachu jsou bezcenné, jestliže dříve byl takový Estrin zároveň i silným praktickým hráčem, v současnosti stačí, když má hráč 1. VT, a může na ICCF bez problémů získat rating 2500 i vyšší.

To je můj příběh…