Sazka, ČSTV, ŠSČR a myš, která řvala

V předchozím příspěvku věnovaném financování sportu v Čechách jsme společně podnikli stručný exkurs penězovodem značky "Výtěžek z hazardu ku sportovcům", na jehož začátku je část výnosu společnosti Sazka a.s. a na konci příjmy sportovních jednot, klubů a svazů. Tedy i příjem našeho malého šachového. Konstatovali jsme, že se potrubí zhruba od roku 2005 začalo ucpávat, až se letos poprvé zašprclo úplně. A přese všechna prohlášení Sazky a ČSTV o odstraňování závady nám vzhledem ke smutné realitě dnešních dnů nezbylo nic lepšího, než stylově skončit sázkou: poteče/nepoteče?

Pokud nám sázka nestačí a chceme do budoucnosti financování českého sportu více vidět, musíme zabádat hlouběji.

Zaměřme se na často dost vypjatý dialog mezi výkonným výborem ČSTV (dále jen VV) a funkcionáři svazů, který trvá již zhruba tři roky a o kterém lze dohledat veřejně dostupné materiály ve formě otevřených dopisů a prohlášení. V něm je VV vytýkáno v zásadě to, že svým jednáním způsobuje zadlužování ČSTV na mnoho let dopředu, že svým rozhodováním negativně ovlivňuje hodnotu společného majetku, že přenáší celou tíhu gigantického dluhu spojeného s výstavbou a financováním O2 Arény pouze na řadové členy subjektů, sdružených v ČSTV a že si stran neúnosného financování sportu měl jako řídící orgán majoritního akcionáře v Sazce zkrátka už dávno sjednat pořádek. Zůstaňme zatím nestranní a nekomentujme.

Takto atakovaný VV se obhajuje tvrzením, že příčinami problémů se splácením záloh sportovním organizacím jsou zejména povinnost odvodu DPH z výnosu Sazky, daná novelou zákona o DPH z roku 2005 a v poslední době také globální ekonomická krize. No a pak zpravidla slíbí svazům nějaký termín další platby.

Těžko soudit, nicméně měli bychom se alespoň pokusit zjistit, kde je chyba. Vždyť jinak se na budoucnost financování sportu dá opravdu jen sázet!

Krizi jako odůvodnění vleklých potíží použít nelze, protože penězovod se začal ucpávat již v letech ekonomické konjunktury. Díky ní ale možná konečně začínají sportovní svazy „větřit“. Povinnost odvodu DPH z výnosu připravuje akcionáře Sazky ročně o zhruba 300 milionů korun. Ty se loňským rokem počínaje snaží Ministerstvo financí kompenzovat mimořádnou dotací ve stejné výši (tzv. Kalouskovy peníze). Chybí ale adekvátní kompenzace za roky 2005 až 2007 v celkové výši zhruba 800 milionů korun, což lze jistě považovat za významnou újmu sportu. A v tom má VV pravdu. Nakolik s tímto „problémkem“ souvisí pozadí prudkého sporu mezi šéfem Sazky Hušákem a tehdejším premiérem Špidlou můžeme my nevědomí jen spekulovat, nedejbože uvěřit jedné z obou stran sporu.

Obraťme pozornost k financování stavby a provozu O2 Arény, za což VV naopak sklízí největší kritiku. Připomeňme si, že jednou z prapůvodních pohnutek ke zbudování haly bylo přiklepnuté pořadatelství mistrovství světa v ledním hokeji pro rok 2004. V roce 2000 bylo rozhodnuto o tom, že společnost Sazka bude investorem stavby a její majoritní akcionář ČSTV se na tomto rozhodnutí samozřejmě musel aktivně podílet. Garantovaná investice do haly měla být 2,5 miliardy korun a ekonomické analýzy ukazovaly, že Sazka díky svým výnosům v pohodě utáhne jak sportovní svazy (to má ze zákona), tak splácení Arény. Tehdy tomu zřejmě sportovní svazy uvěřily, hlasy pochybovačů nedošly sluchu.

Stavělo se stavělo (generálním dodavatelem stavby byla firma SKANSKA), až se nakonec prostavělo zhruba za 6 miliard (!?), přičemž půjčky na navýšení investic formou dvou emisí obligací se ukázaly být tak "výhodné", že výsledná cena sportovní haly v Libni včetně všech splátek, úroků a provizí zřejmě přesáhla 15 miliard korun (zlí jazykové přihazují ještě čtyři navrch)! A původní ekonomické analýzy vzaly za své. Ale proč se tak stalo? Jakým způsobem se na rozhodovacích procesech vedoucích k takovému zadlužení podílel VV jako řídící orgán majoritního akcionáře Sazky a jakým samotné vedení Sazky? Kdoví - o tom snad něco v příštím díle. Jisté však je, že zhruba v této době se nad budoucím financováním sportovních svazů začaly stahovat mraky. Arénu totiž pochopitelně bylo potřeba zaplatit. Avšak kdo a jakým způsobem ji splácí? Sazka totiž ze zákona přímo ze svého výtěžku nemůže!

Literu zákona je nutno naplnit. Pročež vznikla pozoruhodná organizace s názvem Občanské sdružení Zelený Ostrov (OSZO), jehož členy jsou akcionáři společnosti Sazka (tedy i ČSTV, který tam má údajně prostřednictvím svého VV dokonce největší slovo). Majitelem multifunkční haly pak byla ustavena akciová společnost Bestsport, která je z 90% vlastněna OSZO, zbylých 10% vlastní Sazka samotná. Společnost Bestsport pronajala (!) v roce 2004 halu sdružení OSZO na základě smlouvy o leasingu. Doba leasingu byla v roce 2006 prodloužena do ledna 2025. Celková suma leasingových splátek je 19,6 miliardy korun. Zákon je naplněn. A šachista se může ptát: "to se fakt takhle dá hrát?"

No vida, tak loterijním zákonem posvěcenému penězovodu značky "Výtěžek z hazardu ku sportovcům" vyrostl zdatný konkurent, kterým se z de facto stejného zdroje financuje těžce přebujelý rozpočet libeňské haly. Z hlediska problémů s financováním svazů je podstatné, že OSZO slouží k tomu, aby se jeho prostřednictvím dala část výtěžku Sazky vyvést na financování Arény. Významné nepochybně je, že ČSTV prostřednictvím svého VV spolurozhoduje o finančních průtocích v obou potrubích. Nemá to VV docela těžké? Takové dilema! Pikantní ovšem je, že nejvyšším orgánem ČSTV je valná hromada, nikoliv VV, leč do řízení zmíněných podniků zřejmě VH nemá co mluvit, pokud lze soudit s mizivých informací, které o činnosti těchto organizací VV Valné hromadě poskytuje. Kdyby tomu totiž bylo jinak, těžko by si sportovní svazy nyní mohly stěžovat. Konkurenční penězovod bude v provozu až do roku 2025! Je tohle v pořádku?

Bývalý letitý funkcionář ŠSČR velmistr Marek Vokáč komentoval náznaky pokusů změnit systém a pohnout molochem bonmotem: „Myš, která řvala…“. Jednotlivé sportovní svazy jsou od podstaty problému strašně daleko. Nikdo nemá dostatek relevantních informací, a změna, pokud k ní vůbec může dojít, musí začít od zdola. A celé je to v daném systému otázka mnoha let. Nu dobrá, pokud nic nezměníme, tak si alespoň přiznejme, že nás v budoucnu nejspíše čekají hubené časy. A možná, že i dost dlouho…

Zdroj: ČSTV, EURO, ČTK, weby sportovních svazů