Příloha k návrhu tří variant rozpočtu VV ŠSČR na rok 2009

Vážení šachoví přátelé, konference ŠSČR v Havlíčkově Brodě uložila výkonnému výboru připravit na rok 2009 vyrovnaný rozpočet. Zároveň však zachovala dosavadní výši příspěvků tj. 100,- Kč výdělečně činní šachisté, 50,-Kč nevýdělečně činní a 10,- Kč mládež.
Při přípravě rozpočtu výkonný výbor vycházel z této reality a také z reality dalších zdrojů, které jsou či budou k dispozici. I přesto, že věnoval vysokou pozornost tvorbě rozpočtu na svých jednáních, mimo ně i na víkendovém výjezdním jednání, nelze se stoprocentní jistotou konstatovat, že nemůže dojít do konference k dalším radikálním změnám s ohledem na možné zdroje.

Rozpočet svazu ovlivňují především následující zdroje:
1. Takzvané vlastní prostředky od ČSTV, které jsou tvořeny výtěžkem od Sazky a.s.
2. Státní dotace od Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy (dále jen MŠMT) na reprezentaci a talentovanou mládež.
3. Vlastní zdroje tvořené především příspěvky členů a poplatky dle Ekonomické směrnice ŠSČR.
4. Ostatní zdroje, které nelze předem naplánovat jako např. sponzoring a pod.

Podstatné souvislosti vývoje příjmů ŠSČR od ČSTV a MŠMT

1. MŠMT

 Od minulé vlády není dokument, který schvaluje státní koncepci sportu.
 Rada pro sport zasedala na MŠMT naposled za ministryně Kopicové.
 Ministerstvo na úrovni politického vedení ministerstva a vedení ČSTV prakticky nekomunikuje a celá komunikace probíhá přes odborné pracovníky ministerstva.
 Pro rok 2009 bude mít MŠMT vyšší rozpočet o 14 mld. Kč, ale do sportu připravuje dotace o 300 mil. nižší!!
 Jsou další tendence zužovat nejen objem dotací, ale také zužovat příjemce dotací. Proti dřívěji dotovaným 60 sportům bude v příštím roce dotováno jen 50 a my můžeme jen doufat, že na základě výsledků z minulých let a letošních výborných umístění Viktora Lázničky na ME a zisku titulu mistryně Evropy do 18 let Katky Němcové se do těch padesáti sportů dostaneme.
 Z uvedeného je patrné, že sport není prioritou MŠMT.

V rozpočtu zatím počítáme se stejnou výší dotací jako v roce 2008. Skutečnou realitu však budeme znát až v průběhu prvního čtvrtletí 2009. Tyto prostředky jsou účelově vázány a lze je tudíž použít jen na předem stanovený účel. tj. na trenéry talentované mládeže a u reprezentace jen na náklady spojené s přípravou a účastí na vyjmenovaných takzvaně sledovaných akcích. Nesmí být použity na odměny, mzdy a pod. Přesto, že veškeré náklady stále rostou, objem na sport zůstává stejný, bez jakéhokoliv navýšení. Vzhledem k inflaci tak v podstatě přichází do sportu méně peněz ze státní pokladny.

Pro ŠSČR z toho vyplývá, že bez úspěchů ve sledovaných soutěžích a bez ovlivnění kritérií dle kterých jsou sportovní svazy hodnoceny nemáme šanci na vyšší příjmy z tohoto zdroje a nemáme vůbec jistotu, zda se mezi dotované sporty dostaneme. Navíc existují silné politické tlaky na přehodnocení dotační politiky směrem k velkým olympijským sportům. Pokud by se tak do budoucna stalo, všechny malé a neolympijské sporty přijdou o tyto příjmy. Pro ŠSČR by to v porovnání s rokem 2008 znamenalo úbytek 1,2 mil. Kč.

2. Příjmy od ČSTV

Vlastní prostředky ČSTV se skládají ze dvou základních, i když nepoměřitelných, částí. Z podílu na výtěžku ze Sazky a dividend z akciových společností, ve kterých je ČSTV akcionářem.
Vzhledem k nepříznivému hospodaření těchto společností jsou pro ČSTV příjmy z dividend zanedbatelné nebo nejsou vůbec. Ani výborné hosp. výsledky (vyjma Sazky) podstatně neovlivní tento druh příjmů.

Přehled akciových podílů ČSTV :
SAZKA a.s.	67,983%
Nakladatelství Olympia a.s.	78,000%
SKIAREÁL Špindlerův Mlýn a.s.	51,099%
Sportovní areál Harrachov a.s.	56,457%
SKI Pec a.s.	54,708%

Výtěžek SAZKY a.s.

Od roku 2005 je Sazka a.s. zatížena změnou zákona o DPH, který neumožňuje odečítat Sazce DPH na vstupu. Ročně se tato částka blíží k 300 mil. Kč. Celkově zatím novela zákona o DPH připravila Sazku již přes 700 mil. Kč. V současně době probíhá o tyto částky několik soudních sporů mezi Sazkou a státem. I přes přesvědčení Sazky, že tento spor vyhraje, nelze předpokládat rozhodnutí dříve jak cca za tři roky. Na tomto základě lze předpokládat, že z Výtěžku Sazky obdrží akcionáři ročně (pokud se nezmění podmínky na loterijním trhu) cca 700 mil. Kč, což znamená pro akcionáře ČSTV cca 500 mil. k rozdělení. Z toho na činnost sportovních svazů vychází cca 200 – 250 mil. Kč. Ostatní výtěžek jde také na tělovýchovné jednoty, krytí rozpočtu ČSTV, investice a pod. dle rozhodnutí Valné hromady ČSTV. Sazka a.s. musí splácet obligace investorům ve výši cca 200 mil. Kč ročně a to až do roku 2023. Jde o splácení dluhů za postavení Sazka arény nyní O2 arény. Můžeme sice lamentovat nad tím, kdo stav zavinil, proč se vůbec hala stavěla a pod., ale to neřeší současnou situaci. Hala byla stavěna v podmínkách jiných, kdy stát přislíbil, že ve vztahu k Sazce a sportu zůstanou zachovány stávající daňové režimy a pod., ale svá slova či přísliby jak shora vidno u DPH nedodržel. Z uvedeného nelze očekávat v brzké době pro ŠSČR výrazně pozitivní vývoj a vzhledem k dalším politickým a konkurenčním vlivům směrem k hlavnímu zdroji, tedy podílu na výtěžku Sazky, budeme vděční za to, když prostředky od ČSTV budou i nadále ve výši posledních let. Na základě posledního vývoje však lze konstatovat, že nebudou ani na této úrovni pokud se je podaří vůbec zachovat. V roce 2008 jsme obdrželi 2,1 mil. Což je 60 % původně přislíbených a plánovaných. Příslib byl nereálný protože Valná hromada ČSTV vycházela z předpokladů, které po několik let nerespektovaly vyvíjející se změny. Pro rok 2009 bude proto vedení ČSTV při přípravě bilancí prostředků na rok 2009 vycházet již z dané reality. Zůstane-li zachován současný stav dostane ŠSČR cca 2 – 2,5 mil. Kč. V návrhu rozpočtu vycházíme pro rok 2009 z částky 2,5 mil.

Co však může nepříznivě ovlivnit budoucí vývoj?

Jde především o následující tendence:
 Velmi nebezpečná je snaha ministerstva financí o zrušení všech daňových výjimek, tedy v našem případě i o zrušení daňové výjimky, která by v případě Sazky znamenala ročně minus cca 180 mil. Kč pro rozdělení mezi akcionáře Sazky. Dále to je zdanění sázek samotných. To by znamenalo především odliv sázejících, navíc by to postihlo jen ty společnosti jako je Sazka, kde lze výhry zdokumentovat a nikoliv ty výhry, které zdokumentovat nelze např. hrací automaty.
 Abychom si i ujasnili postavení a konkurenci na trhu největšího chlebodárce ČSTV Sazky uvádím pro názornost podíl jednotlivých segmentů loterijního a sázkového průmyslu na výnosech trhu po odečtení výher a podíl Sazky na loterijním trhu (v miliardách Kč).

Segment trhu	rok 1997	rok 2007
Výherní hrací přístroje	7,52	12,53
Kasina	1,46	1,91
Loterie	2,8	3,68
Kurzové sázky	0,37	1,87
Bingo	0,09	0.05
Technické hry	0,04	4,32
Celkem	11,67	24,36

Tržby Sazky	4,5	7,7
Podíl Sazky na loterijním trhu	9,3%	7,1%

 Velmi nebezpečná je i iniciativa Národní rady zdravotně postižených, která požaduje, aby každý, kdo má hazardní licenci, byl povinen odevzdávat 50 % výtěžku tomuto občanskému sdružení. I přesto, že se od této iniciativy zcela distancují zdravotně postižení sportovci, jde o iniciativu, která může být v politické třenici parlamentních stran zneužita k populistickým cílům.

Navrhované změny Loterijního zákona

V podstatě jde zatím o dvě známe varianty. Jedna je předložena v senátě. Ta by dala na jedné straně větší pravomoc obcím a na straně druhé by všechny peníze z výtěžku šly do státních fondů a ty by je rozdělovaly formou grantů. Je nad slunce jasné, že by v tomto případě malé sportovní svazy měly velmi malou šanci se k těmto zdrojům dostat. Pro ŠSČR by to zřejmě znamenalo úplné odstavení od zdroje z ČSTV tedy z výtěžku Sazky a.s. I přes různé kritiky, které zaznívají na současné vedení ČSTV od některých svazů a okresních sdružení ČSTV se i nadále domnívám, že rozdělování výtěžku Sazky přes ČSTV má svoje opodstatnění. Jsou lety propracovaná kriteria a v jistém smyslu jsou sporty spravedlivě dotovány a mají určitou jistotu, že jim zdroje úplně nevyschnou. Navrhovaná změna by mnohé poškodila. Druhá verze změn zákona je připravována Ministerstvem financí. Ta je údajně přijatelnější i přesto, že by měla také dopady do tržeb Sazky a rozdělování výtěžku. Je samozřejmě důležité se seznámit s oběma variantama a připravit se na budoucnost.

V této spleti politických úvah se samozřejmě objevují i další názory, spíš směřující k větší politické moci určitých skupin pomocí rozdělování těchto zdrojů dle vlastního osvíceného rozumu (něco jako porcování medvěda v poslanecké sněmovně). Objevují se také tendence investorů k dodržení zásad při vydání obligací, že nejprve musí Sazka výtěžek použít na splacení obligací a pak teprve na sport. Každý politicky nepříznivý vývoj směrem k Sazce tuto tendenci a rozhodnutí investorů posiluje.

Z uvedeného vyplývá, že příjmy od ČSTV jsou ohroženy ne jen co do výše, ale také co do stability.

My šachisté máme jeden dar oproti jiným sportům. Dovedem přemýšlet několik tahů dopředu. Bylo by dobré domýšlet i několik tahů dopředu financování šachového hnutí. Použít profylaxi a neřešit situaci až tah před matem. Bylo by proto dobré, abychom 28.2 na konferenci přijali pozitivní usnesení respektující výše uvedené tendence.

Na konferenci budou předloženy tři varianty rozpočtu.

První varianta

Vychází z předpokladu stávajících příjmů z členských příspěvků ve výši 100,- Kč výdělečné činní, 50,- Kč nevýdělečně činní a 10,- Kč mládež a dále z předpokládaného příjmu od ČSTV ve výši 2,5 mil. Kč a dotací od MŠMT ve výši 1,2 mil. Kč. V této variantě bylo nutné omezit výdaje na minimum aby byly zachovány některé soutěže, práce s mládeží a reprezentace. Je ještě otázka, zda vůbec i v této variantě po vyjasnění, kde se skutečně budou konat reprezentační akce, nebude nutné provést takové úpravy ve výdajích na soutěže a mládež a v ostatních výdajích aby byla reprezentace vůbec zajištěna. Vzhledem k tomu, že členské příspěvky jsou svazové, nepředpokládá se v této variantě příspěvek pro krajské šachové svazy a ani příspěvek na tréninková střediska mládeže v krajích.

Druhá varianta

VV vycházel z toho, že většina KŠS si ještě neuzákonila vlastní členské příspěvky a proto zde je doporučeno pro rok 2009 zvýšení členských příspěvků na 200,- Kč pro výdělečně činné, 150 ,- Kč nevýdělečně činné a 100,- Kč pro mládež. Zároveň je pak ve výdajích počítáno se schválením příspěvků pro krajské šachové svazy ve výši 792 tis. Kč a výdaje na střediska mládeže ve výši 240 tis. Kč. I pro tento rozpočet platí, že může dojít k přesunům v rámci rozpočtu pro zajištění reprezentace. U obou variant je pak ještě na zvážení, zda vůbec některé soutěže nezrušit, aby se zachovala kvalita oněch zbývajících

Třetí varianta

Třetí varianta předpokládá zachování všech soutěží, zabezpečení reprezentace, práce s mládeží a dotace na krajské šachové svazy a krajská střediska mládeže minimálně ve stávajícím rozsahu. To by však předpokládalo přijmout rozhodnutí vybírat členské příspěvky ve výši 300,- Kč výdělečně činí, 200,- Kč nevýdělečně činí a 100,- Kč mládež nebo 150,- Kč mládež a nevýdělečně činí.

Ve všech třech variantách pak platí, že zvýšené příjmy od ČSTV mohou rozpočet jen vylepšit. Případné příjmy od sponzorů pak vylepší konkrétní akce, ke kterým bude sponzoring zaměřen.
V prvních dvou variantách vůbec a ve třetí nedostatečně je řešen jistý morální vztah k našim seniorům tedy vztah, který dnes celá Evropa řeší, ale my z nedostatku zdrojů jej opomíjíme.
Pro celkovou informaci uvádím, že v roce 2008 se podařilo celkem sehnat 600 tis. Kč od sponzorů nebo účelových dotací na konkrétní akci.

Závěr

Z dlouhodobého vývoje hospodaření ŠSČR a výše uvedeného vyplývá, že se v nejbližších budoucích letech nemůže ŠSČR ve svém dalším rozvoji opírat o nárůst vnějších zdrojů a rozpočty stavět na nereálných příjmech nebo předpokladech. Nemá-li jeho činnost stagnovat je jeho další rozvoj možný především následujícími cestami:

 Další změna struktury rozpočtu, omezení akcí a reprezentace.
 Orientace rozpočtu jen na akce, které ovlivňují příjmy.
 Posílení vlastních příjmů z členských příspěvků a poplatků.
 Posílení příjmové části krajských šachových svazů pomocí grantové a dotační politiky a tím ulehčení celému ŠSČR.
 Uvolnění prostředků na manažera, který by měl v náplni práce pouze jednu jedinou činnost a to zajišťování grantů, dotací a sponzoringu a sám byl na výsledcích zainteresován.
 Připravit a na některé budoucí konferenci schválit samofinancování ŠSČR, které nebude závislé na zdrojích od MŠMT a ČSTV.
 Promyšlení lobbingu směrem k poslancům a senátorům s jediným cílem, zachovat alespoň stávající zdroje od ČSTV.
 Přesun části stávajících zdrojů do posílení propagace šachu na veřejnost a především na ekonomicky silné struktury s cílem získat významné sponzory.
 Zvážit založení vlastní společnosti orientované na sportovní business.
 Pokusit se zorganizovat světově významnou akci se zainteresováním státu a významných ekonomických subjektů (Olympiáda) s cílem zabezpečit jednorázový vyšší zdroj finančních prostředků do ŠSČR. To je však jen perspektivní záležitost některého z budoucích rozpočtů a nikoliv systémové řešení pro každoroční rozpočet.  Jiné, zde nenastíněné cesty, které vyplynou z diskuse nad variantami rozpočtu na rok 2009 a další léta.

Varianty rozpočtu ke stažení