Salomon Flohr
31.07.2008 08:00 | TurnajeDvacetpět let o smrti jednoho z nejvýznamnějších československých šachistů všech dob uplynulo tento měsíc, 18.7. Salomon Flohr (21.listopadu 1908) začal hrát šachy po svém příchodu do Prahy 1924. Reprezentoval tehdejší ČSR na p
Dvacetpět let o smrti jednoho z nejvýznamnějších československých šachistů všech dob uplynulo tento měsíc, 18.7. Salomon Flohr (21.listopadu 1908) začal hrát šachy po svém příchodu do Prahy 1924. Reprezentoval tehdejší ČSR na pěti šachových olympiádách vždy na první šachovnici s celkovým výsledkem +46 =28 -8.
Ukázka z rukopisu Jana Kalendovského „Salo Flohr“
V roce 1929 se Salo Flohr spřátelil s naším tehdy nejlepším reprezentantem Richardem Rétim. Po návratu ze severského zájezdu se Réti začal připravovat na
Ukázka z rukopisu Jana Kalendovského „Salo Flohr“
V roce 1929 se Salo Flohr spřátelil s naším tehdy nejlepším reprezentantem Richardem Rétim. Po návratu ze severského zájezdu se Réti začal připravovat na
velký mezinárodní turnaj v Karlových Varech. Dokonce si vybral Flohra jako sparingpartnera a od 13. května měli hrát v pražské kavárně Majestic zápas. Ten se však neuskutečnil, neboť Réti vážně onemocněl a ocitl se v nemocnici na Bulovce. Zde aspoň Flohrovi diktoval závěrečné kapitoly své knihy "Mistři šachovnice". Spolupráci obou mistrů přerušila Rétiho smrt 6. června. Flohr symbolicky přebírá štafetu nejlepšího československého hráče z Rétiho rukou.
V červenci 1929 vítězí na malém sjezdu DSV v Králíkách před brněnským Pitschakem. Na místo uvolněné v karlovarském turnaji smrtí Rétiho dostal pořadatel Viktor Tietz 35(!) dodatečných přihlášek známých mistrů z celého světa. Pan městský rada Tietz si z nich vybral 4 kandidáty (Brinckmanna, Flohra, Asztalose a Hönlingera), kteří měli metat los, ale nakonec přijal amerického velmistra Marshalla. Salo Flohr se opět musil spokojit rolí zpravodaje a postrachu velmistrů v bleskových a volných partiích. Zajímavou epizodu uvádí F.J.Prokop v Národních listech: "Na začátku turnaje hrával Bogoljubov večer po turnaji v kavárně s Flohrem (který byl naším zpravodajem na turnaji) rychlé kavárenské partie šachu o desetikoruny. Faktem je, že Flohr na takovém bleskovém matchi obyčejně vydělal. Samozřejmě, že o kibice nebyla nouze a tu jednou Aljechin, který byl po dobu turnaje v Karlových Varech, se zeptal nevinně Bogoljubova, jestli tu a tam také nějakou partii s Flohrem vyhraje. Bogoljubov na to odvětil, že je ochoten přestat hrát, když za něho nastoupí Aljechin a že pak na Flohra vsadí každý obnos. Teď ale zasáhl ještě do debaty mistr Sämisch, který byl též mezi kibici, a poradil Aljechinovi, což kdyby se dal ve Wiesbadenu v matchi proti Bogoljubovovi zastupovat Flohrem? "On by stačil", povídal Aljechin, "ale jistota je jistota," a že přece pojede sám."
Konečně je Flohr na přímluvu velmistra Nimcoviče přijat mezi účastníky mezinárodního turnaje v Rogašské Slatině (18.9.-6.10.1929). O jeho vystoupení napsal v Lidových novinách Amos Pokorný:
"V šachových dějinách asi brzy zapadne turnaj v Rogašské Slatině v záplavě poválečných menších turnajů a právě tak úspěch polského mistra Rubinsteina bude u něho jen velmi skromnou jedničkou proti dřívějším slavným vítězstvím. Neztratí se však v dějinách pražského šachu, který se skvělým úspěchem zastupoval Salo Flohr. Z československých hráčů se může jen Duras chlubiti podobným úspěchem při prvním vystoupení na mezinárodním kolbišti, neboť všichni ostatní, nevyjímaje ani Rétiho a Spielmanna, musili počínati mnohem skromněji a stálo je to mnoho času a úsilí, než se v turnajích vypracovali na přední a prvá místa. Flohr se nezalekl starých zkušených borců, ba neměl ani úcty před šedinami Maróczyho, jehož šachová kariéra je dvakrát delší, než čítá Flohr let. Dral se kupředu jednou mocným útokem, po druhé opatrnou posiční hrou - a přinesl Praze zasloužený úspěch, po jakém již dávno toužila. Snad bude nyní vzorem i jiným našim hráčům."
Rogašská Slatina 1929 (18.9. – 6.10.)
1. Rubinstein A. 11,5
2. Flohr S. 10,5
3. Maróczy G. 10,0
4. Pirc V. 10,0
5. Takács A. 10,0
6. Przepiórka D. 9,5
7. Canal E. 9,0
8. Grünfeld E. 9,0
9. Brinckmann A. 8,0
10. Sämisch F. 7,5
11. Hőnlinger B. 6,5
12. Kőnig M. 6,0
13. Geiger H. 5,5
14. Singer L. 3,0
15. Joanovič K. 2,0
16. Rožič K. 2,0
(Šahovski Glasnik 1930, 3-5, str. 50)
"Sensací turnaje jest však skvělé umístění 20letého S. Flohra (Praha), který teprve na přímluvu Nimcovičovu byl do turnaje přijat."
(Československá republika 13.10.1929)
Salo Flohr vzpomíná (Československý sport 1973):
"Ani ne desítku let po tom mém litoměřickém Waterloo jsem hrál opět se Sämischem. Bylo to v Jugoslávii v roce 1929. V partii jsem útokem Sämische, jak vy novináři říkáte, "rozdrtil". Po utkání jsem se velmistra Sämische zeptal, zdali se na mne pamatuje z Litoměřic. "Jak bych si na vás nepamatoval, dal jsem vám tenkrát mat ve třináctém tahu", smál se Sämisch, nijak prohrou nezkrušený. Od té doby často dával tuhle "odvetu" k lepšímu.
Velmistr Sämisch byl originál nejen svou hloubavou hrou, svou vynikající schopností hrát mnoho partií na slepo, ale "vynikal" i svou kuřáckou vášní - a věčným nedostatkem času při partiích. Kde hrál Sämisch, to se na prvý pohled snadno poznalo. Ten stolek byl zahalený dýmem jako vrcholky velehor. Z oblaků kouře vykukovaly jen velmistrovy nohy, záhadným způsobem propletené, jako by byly pavoučí. V tom chuchvalci dýmu jen zářila jako semafor - další zapálená mistrova cigareta. Kolkolem špaček na špačku. Hodiny běžely jako splašené, ale ty Sämisch ignoroval.
Na jednom turnaji prohrál za sebou 13 partií překročením času, a to i partie notoricky pro něho vyhrané, kdy na dohrávku by stačil průměrný šachový amatér. Soupeři již tuto velmistrovu slabost znali a tak hráli, hráli, i když by normálně totálně prohrané situace, jak je zvykem a slušností, vzdali.. A vítězili! - soupeř bezpečně překročil čas. "Mistře, už jste prohrál, tak se s tím dále netrapte," říkávali pořadatelé Sämischovi, když dávno spadl kontrolní praporek a mistr dumal dál, jako by se nechumelilo. "To mě nezajímá, říkal Sämisch lhostejně, "mě zajímá tahle pozice na šachovnici". A hrál si, třeba sám, dál. A zapaloval dále a dále cigaretu od cigarety.
"A přece je dnes nejstarším žijícím velmistrem", říkáte vy, kuřáci. Máte, bohužel, pravdu. Ale je to jen - výjimka, která potvrzuje pravidlo. Pravdivé pravidlo - že kouření škodí!"
Je opravdu škoda, že z turnaje v Rogašské Slatině 1929 se zachovalo tak málo partií. Německý mistr Alfred Brinckmann zpracoval sice z pověření turnajového komitétu turnajovou knihu, ale pojal ji jako dílo literární s obsáhlými rozbory, úvahami a postřehy a - takto glosoval jen 45 "nejlepších" partií (!) ze 120 skutečně sehraných. Originální přístup, ale věčná škoda pro šachovou historii. Uvádíme tři nejzajímavější Flohrovy partie, z těch, které se nám podařilo v pramenech objevit.
(Partie Rubinstein-Flohr v Rogašské Slatině 1929)
Pirc,Vasja - Flohr,Salo [E22]
Rog.Slatina (6), 1929
40.a3 (Poslední tah bílého byl 40.a3 s úmyslem postoupiti pěšcem na b4 a jezdcem na d4, aby černý král nemohl vniknouti na dámské křídlo /pole c5!/. Na první pohled se zdá, ze bílý stojí docela dobře. Následující tahy černého dokází však pravý opak. Nasledovalo: 40...a4! 41.b4 Diagram
(Na 41.bxa4 přišlo by Sc6, černý získá pěšce zpět a jeho král pak vnikne přes c5 na dámské křídlo. Proto hrál bílý 41.b4 a zdá se, ze černý nemůze zabrániti tahu Jd4) 41...d4!! (Překvapení! Černý obětuje pěšce právě na onom poli, kam se chce bílý jezdec stejně postavit. Kuriosní!) 42.Nxd4 Kd5 43.Kg2 Ba6 (Nikoli Kc4 , poněvadz pak se bílý král dostane na c3 v tom okamziku, kdyz černý vezme na a3) 44.f3? /44.h4!/ 44...Kc4! 45.fxe4 (Na 45.Kf2 získá černý tahem exf3 tempo. 41.Jxf3 Kb3) 45...Kc3 46.Nf5 (Duchaplný pokus o záchranu) 46...Kb3 47.Nd6 Diagram
47...Bd3! (Hrozí, ze tahem 48.b5 bude střelec uzavřen) 48.e5 Bg6 (Na okamzité Kxa3 by se bílý zachránil tahem 49.e4, neboť pak by černý střelec nemohl zadrzeti postup pěšce e) 49.Kf3 Kxa3 (Konečně! Tím je partie rozhodnuta) 50.h4 Kxb4 51.Kg4 a3 52.h5 Bxh5+ (Od 36. tahu bílého pozn. Salo Flohr v Československém šachu 1929, 189) 53.Kxh5 a2 (F.J.Prokop - Národní listy 6.10.1929. Je zajímavé, ze tento text partie se trochu liší od Flohrova - ten asi několik tahů ze střední hry vynechal, JK) 0-1
Hoenlinger,Baldur - Flohr,Salo
Rog.Slatina (13), 1929
91.e4 (Po tomto necekanem tahu premyslel jsem plnou hodinu. Vezmu-li na e4, je partie pri nestejnych strelcich remis. Ma-li cerny pesce f5 nebo nema, je celkem lhostejno. Tah e4 ma nevyhodu, ze uvolnil pole d4 pro cerneho krale a strelce. Vezme-li vsak cerny na e4, pak se s kralem na d4 jiz nedostane. Obetoval jsem proto pesce tahem: 91...Ke5! (Velké překvapení pro mého soupeře a hlavně pro bezprostřední zájemce na mém umístění, nebot tato partie rozhodla o druhé cene) 92.Qxf5+ Kd4 93.Qd5+ Kc3 94.Qc5+ Kb3 95.Qxa5 (Nyní má bílý o pěšce více, černý však dámou a střelcem přivede bílého krále do matové sítě) 95...Qh2+ 96.Kf1 Diagram
(Na: [96.Ke3 prijde 96...Bh6+ 97.Kd4 (97.Kd3 Qd2#) 97...Qf2+ a vyhraje)] 96...Bd4! (Pointa kombinace. Slabina pole d4 se vymstí. Bílý je ztracen) 97.Bd1+ (Na [97.Qd5+ následuje 97...Kc3 98.Qc6+ Kd2 a bílý nemaje dalších šachů, nezabrání matu)] 97...Kc3 98.Qf5 (Vynuceno. Originální posice!) 98...Qh1+ 99.Ke2 Qg2+ 100.Ke1 Qd2+ 101.Kf1 Qxd1+ 102.Kg2 b3 103.Qa5+ Kc2 104.Qc7+ Bc3 105.Qc4 b2 106.Qa2 Qa1 (a po několika bezvýznamných tazích bílý dostal mat. S.Flohr -Československý šach 1929, 165) 0-1
Flohr,Salo - Saemisch,Fritz [E00]
Rog.Slatina (12), 1929
/Špatný tah, po kterém nemá černý jiz mnoho naděje hru vyrovnati nebo snad vůbec udrzeti. Mělo se státi Ve8/ 11.h4! /Výborný tah, na nejz nemá černý dobré odpovědi/ 11...g6? /Na Sxg5 vyhraje bílý okamzitě tahem 12.Sxh7+. Na 11.-f6 by přišlo 12.Dh5 a konečně tah 11.-h6 dal by bílému přílezitost rozhodnouti partii pěknou kombinací: [11...h6 12.Bxh6! gxh6 13.Qg4+ Ng7 (13...Kh8 14.Qf5) 14.Nh5 Bf6 15.Qf4! Re8 16.Qxh6 a bílý vyhraje <hrozba Vh3>. Brinckmann v turnajové knize doporučil ovšem tah 11.-Jd6!. Pozn. JK/] 12.Bh6 Ng7 13.h5 f5 /Hrozilo 14.hxg6 fxg6 15.Sxg7 Kxg7 16.Vxh7+!/ 14.hxg6 hxg6 15.Qf3 c6 [15...Nf6 16.Bxg7 Kxg7 17.Nxf5+!] 16.0-0-0 Bd6 17.Nce2 Qf6 18.Rh3 Kf7 /Pokus o útěk, jenz se však nepodaří. Dobrého pokračování pro černého však jiz není/ 19.Bxg7 Qxg7 Diagram
[19...Kxg7 20.Bxf5+- /diagram/] 20.Bxf5!! Nf6 [20...gxf5 21.Nxf5 Kg8 /Jedině!/ 22.Nxg7 Rxf3 23.gxf3 Kxg7 24.Rg1+ Kf8 (24...Kf7 25.Rh7+ Ke8 26.Rg8+ Bf8 27.Rxf8+!+-) 25.Rh8+ Ke7 26.Rg7+ Kf6 27.Rxd7 a vyhraje, nebo také 27.Vxa8 Kxg7 28.Vd8 a černý ztrácí ještě figuru/] 21.Nf4! Bxf4 22.Qxf4 Rae8 [22...gxf5? 23.Nxf5 Qxg2 24.Qc7+ Ke6 25.Ng7++-] 23.Rdh1 Kg8 /Opět nešlo gxf5. Následovalo by: [23...gxf5 24.Nxf5 Qxg2 25.Nd6+ Ke7 (25...Ke6 26.Qe5+) 26.Rh7+ a mat v několika tazích/] 24.Rh8+ /Na Kf7 vyhraje okamzité 25.Sxg6+! Dxg6 26.V1h7+ Ke6 27.De5 mat. Nebo 24.-Dxh8 25.Vxh8 Kxh8 26.Dh6+ Kg8 27.Dxg6+ Kh8 28.Dh6+ Kg8 29.Jf5 a vyhraje. S. Flohr - Ceskoslovensky sach 1929, 182/ 1-0
(Tímto obrázkem doprovodil Amos Pokorný v Lidových novinách zprávu o turnaji v Rogašské Slatině, ale zde hraje Flohr černými, je tedy fotka z jiné soutěže. Pozn. JK)
(Ukázka z rukopisu Jana Kalendovského „Salo Flohr“)
V červenci 1929 vítězí na malém sjezdu DSV v Králíkách před brněnským Pitschakem. Na místo uvolněné v karlovarském turnaji smrtí Rétiho dostal pořadatel Viktor Tietz 35(!) dodatečných přihlášek známých mistrů z celého světa. Pan městský rada Tietz si z nich vybral 4 kandidáty (Brinckmanna, Flohra, Asztalose a Hönlingera), kteří měli metat los, ale nakonec přijal amerického velmistra Marshalla. Salo Flohr se opět musil spokojit rolí zpravodaje a postrachu velmistrů v bleskových a volných partiích. Zajímavou epizodu uvádí F.J.Prokop v Národních listech: "Na začátku turnaje hrával Bogoljubov večer po turnaji v kavárně s Flohrem (který byl naším zpravodajem na turnaji) rychlé kavárenské partie šachu o desetikoruny. Faktem je, že Flohr na takovém bleskovém matchi obyčejně vydělal. Samozřejmě, že o kibice nebyla nouze a tu jednou Aljechin, který byl po dobu turnaje v Karlových Varech, se zeptal nevinně Bogoljubova, jestli tu a tam také nějakou partii s Flohrem vyhraje. Bogoljubov na to odvětil, že je ochoten přestat hrát, když za něho nastoupí Aljechin a že pak na Flohra vsadí každý obnos. Teď ale zasáhl ještě do debaty mistr Sämisch, který byl též mezi kibici, a poradil Aljechinovi, což kdyby se dal ve Wiesbadenu v matchi proti Bogoljubovovi zastupovat Flohrem? "On by stačil", povídal Aljechin, "ale jistota je jistota," a že přece pojede sám."
Konečně je Flohr na přímluvu velmistra Nimcoviče přijat mezi účastníky mezinárodního turnaje v Rogašské Slatině (18.9.-6.10.1929). O jeho vystoupení napsal v Lidových novinách Amos Pokorný:
"V šachových dějinách asi brzy zapadne turnaj v Rogašské Slatině v záplavě poválečných menších turnajů a právě tak úspěch polského mistra Rubinsteina bude u něho jen velmi skromnou jedničkou proti dřívějším slavným vítězstvím. Neztratí se však v dějinách pražského šachu, který se skvělým úspěchem zastupoval Salo Flohr. Z československých hráčů se může jen Duras chlubiti podobným úspěchem při prvním vystoupení na mezinárodním kolbišti, neboť všichni ostatní, nevyjímaje ani Rétiho a Spielmanna, musili počínati mnohem skromněji a stálo je to mnoho času a úsilí, než se v turnajích vypracovali na přední a prvá místa. Flohr se nezalekl starých zkušených borců, ba neměl ani úcty před šedinami Maróczyho, jehož šachová kariéra je dvakrát delší, než čítá Flohr let. Dral se kupředu jednou mocným útokem, po druhé opatrnou posiční hrou - a přinesl Praze zasloužený úspěch, po jakém již dávno toužila. Snad bude nyní vzorem i jiným našim hráčům."
Rogašská Slatina 1929 (18.9. – 6.10.)
1. Rubinstein A. 11,5
2. Flohr S. 10,5
3. Maróczy G. 10,0
4. Pirc V. 10,0
5. Takács A. 10,0
6. Przepiórka D. 9,5
7. Canal E. 9,0
8. Grünfeld E. 9,0
9. Brinckmann A. 8,0
10. Sämisch F. 7,5
11. Hőnlinger B. 6,5
12. Kőnig M. 6,0
13. Geiger H. 5,5
14. Singer L. 3,0
15. Joanovič K. 2,0
16. Rožič K. 2,0
(Šahovski Glasnik 1930, 3-5, str. 50)
"Sensací turnaje jest však skvělé umístění 20letého S. Flohra (Praha), který teprve na přímluvu Nimcovičovu byl do turnaje přijat."
(Československá republika 13.10.1929)
Salo Flohr vzpomíná (Československý sport 1973):
"Ani ne desítku let po tom mém litoměřickém Waterloo jsem hrál opět se Sämischem. Bylo to v Jugoslávii v roce 1929. V partii jsem útokem Sämische, jak vy novináři říkáte, "rozdrtil". Po utkání jsem se velmistra Sämische zeptal, zdali se na mne pamatuje z Litoměřic. "Jak bych si na vás nepamatoval, dal jsem vám tenkrát mat ve třináctém tahu", smál se Sämisch, nijak prohrou nezkrušený. Od té doby často dával tuhle "odvetu" k lepšímu.
Velmistr Sämisch byl originál nejen svou hloubavou hrou, svou vynikající schopností hrát mnoho partií na slepo, ale "vynikal" i svou kuřáckou vášní - a věčným nedostatkem času při partiích. Kde hrál Sämisch, to se na prvý pohled snadno poznalo. Ten stolek byl zahalený dýmem jako vrcholky velehor. Z oblaků kouře vykukovaly jen velmistrovy nohy, záhadným způsobem propletené, jako by byly pavoučí. V tom chuchvalci dýmu jen zářila jako semafor - další zapálená mistrova cigareta. Kolkolem špaček na špačku. Hodiny běžely jako splašené, ale ty Sämisch ignoroval.
Na jednom turnaji prohrál za sebou 13 partií překročením času, a to i partie notoricky pro něho vyhrané, kdy na dohrávku by stačil průměrný šachový amatér. Soupeři již tuto velmistrovu slabost znali a tak hráli, hráli, i když by normálně totálně prohrané situace, jak je zvykem a slušností, vzdali.. A vítězili! - soupeř bezpečně překročil čas. "Mistře, už jste prohrál, tak se s tím dále netrapte," říkávali pořadatelé Sämischovi, když dávno spadl kontrolní praporek a mistr dumal dál, jako by se nechumelilo. "To mě nezajímá, říkal Sämisch lhostejně, "mě zajímá tahle pozice na šachovnici". A hrál si, třeba sám, dál. A zapaloval dále a dále cigaretu od cigarety.
"A přece je dnes nejstarším žijícím velmistrem", říkáte vy, kuřáci. Máte, bohužel, pravdu. Ale je to jen - výjimka, která potvrzuje pravidlo. Pravdivé pravidlo - že kouření škodí!"
Je opravdu škoda, že z turnaje v Rogašské Slatině 1929 se zachovalo tak málo partií. Německý mistr Alfred Brinckmann zpracoval sice z pověření turnajového komitétu turnajovou knihu, ale pojal ji jako dílo literární s obsáhlými rozbory, úvahami a postřehy a - takto glosoval jen 45 "nejlepších" partií (!) ze 120 skutečně sehraných. Originální přístup, ale věčná škoda pro šachovou historii. Uvádíme tři nejzajímavější Flohrovy partie, z těch, které se nám podařilo v pramenech objevit.
(Partie Rubinstein-Flohr v Rogašské Slatině 1929)
Pirc,Vasja - Flohr,Salo [E22]
Rog.Slatina (6), 1929
1.d4 Nf6 2.c4 e6 3.Nc3 Bb4 4.Qb3 c5 5.Nf3 Ne4 6.Nd2 Nxd2 7.Bxd2 Nc6 8.dxc5 Bxc5 9.e3 b6 10.Ne4 Be7 11.Bc3 0-0 12.Rd1 Qc7 13.Be2 Ba6 14.Qa4 Bb7 15.Bf3 f5 16.Nd2 Rad8 17.0-0 Bf6 18.Qc2 d5 19.Bxf6 Rxf6 20.cxd5 exd5 21.Nb3 Qf7 22.g3 Ne5 23.Bg2 Rc6 24.Qe2 Rh6 25.Rd4 Ng4 26.h3 Nf6 27.Rfd1 Rc8 28.Qd3 Ne4 29.Rc1 Rhc6 30.Rxc6 Bxc6 31.Qa6 Qb7 32.Qxb7 Bxb7 33.Bxe4 fxe4 34.Rd2 Kf7 35.Nd4 Rc1+! 36.Kh2 Kf6 37.Rc2 Rxc2 38.Nxc2 a5 39.b3 Ke5 Diagram
|
|
|
Rog.Slatina (13), 1929
(V 90. tahu hrál bílý Dh5+ /pečetěný tah/, načez jsem ustoupil králem na f6. Můj soupeř ve snaze rychle remisovati hrál na výměnu svého pěšce e za mého pěšce f tahem 91.e4. Podotýkám, ze přerušenou posici analysoval bílý s mými hlavními konkurenty /Takacsm Gruenfeld, Maroczy/, kteří všichni povazovali tah e3-e4 za nejrychlejsi cestu k remise. Já sám jsem očekával různé tahy, jen ne e3-e4. Následovalo: 90...Kf6 Diagram
|
|
Rog.Slatina (12), 1929
1.d4 Nf6 2.c4 e6 3.a3 /Pokud je mne známo, nebylo tohoto tahu na mezinárodních turnajích dosud uzito. Ovšem větší výhody jím bílý docíliti nemůze. Jedině tolik, ze odbočí ze známých variant a donutí soupeře, aby hned ze začátku myslil samostatně. 3...d5 /Ztrátu času tah a3 neznamená, jezto nemůze bílému nikdy škoditi/ 4.Nc3 Be7 5.Bg5 0-0 6.e3 b6 /Nešťastná idea! Po tomto tahu získá bílý značnou posiční převahu. Lépe bylo 6.-c6 a také c5 je zcela dobré/ 7.cxd5 exd5 /Na 7.-Jxd5 hraje bílý 8.Sxe7 Dxe7 9.Vc1 s lepší hrou/ 8.Bd3 Nbd7 9.Nge2! Bb7 10.Ng3 Ne8 Diagram
|
|
(Tímto obrázkem doprovodil Amos Pokorný v Lidových novinách zprávu o turnaji v Rogašské Slatině, ale zde hraje Flohr černými, je tedy fotka z jiné soutěže. Pozn. JK)
(Ukázka z rukopisu Jana Kalendovského „Salo Flohr“)
