Salomon Flohr
31.07.2008 08:00 | TurnajeDvacetpět let o smrti jednoho z nejvýznamnějších československých šachistů všech dob uplynulo tento měsíc, 18.7. Salomon Flohr (21.listopadu 1908) začal hrát šachy po svém příchodu do Prahy 1924. Reprezentoval tehdejší ČSR na p
Ukázka z rukopisu Jana Kalendovského „Salo Flohr“
V roce 1929 se Salo Flohr spřátelil s naším tehdy nejlepším reprezentantem Richardem Rétim. Po návratu ze severského zájezdu se Réti začal připravovat na
V červenci 1929 vítězí na malém sjezdu DSV v Králíkách před brněnským Pitschakem. Na místo uvolněné v karlovarském turnaji smrtí Rétiho dostal pořadatel Viktor Tietz 35(!) dodatečných přihlášek známých mistrů z celého světa. Pan městský rada Tietz si z nich vybral 4 kandidáty (Brinckmanna, Flohra, Asztalose a Hönlingera), kteří měli metat los, ale nakonec přijal amerického velmistra Marshalla. Salo Flohr se opět musil spokojit rolí zpravodaje a postrachu velmistrů v bleskových a volných partiích. Zajímavou epizodu uvádí F.J.Prokop v Národních listech: "Na začátku turnaje hrával Bogoljubov večer po turnaji v kavárně s Flohrem (který byl naším zpravodajem na turnaji) rychlé kavárenské partie šachu o desetikoruny. Faktem je, že Flohr na takovém bleskovém matchi obyčejně vydělal. Samozřejmě, že o kibice nebyla nouze a tu jednou Aljechin, který byl po dobu turnaje v Karlových Varech, se zeptal nevinně Bogoljubova, jestli tu a tam také nějakou partii s Flohrem vyhraje. Bogoljubov na to odvětil, že je ochoten přestat hrát, když za něho nastoupí Aljechin a že pak na Flohra vsadí každý obnos. Teď ale zasáhl ještě do debaty mistr Sämisch, který byl též mezi kibici, a poradil Aljechinovi, což kdyby se dal ve Wiesbadenu v matchi proti Bogoljubovovi zastupovat Flohrem? "On by stačil", povídal Aljechin, "ale jistota je jistota," a že přece pojede sám."
Konečně je Flohr na přímluvu velmistra Nimcoviče přijat mezi účastníky mezinárodního turnaje v Rogašské Slatině (18.9.-6.10.1929). O jeho vystoupení napsal v Lidových novinách Amos Pokorný:
"V šachových dějinách asi brzy zapadne turnaj v Rogašské Slatině v záplavě poválečných menších turnajů a právě tak úspěch polského mistra Rubinsteina bude u něho jen velmi skromnou jedničkou proti dřívějším slavným vítězstvím. Neztratí se však v dějinách pražského šachu, který se skvělým úspěchem zastupoval Salo Flohr. Z československých hráčů se může jen Duras chlubiti podobným úspěchem při prvním vystoupení na mezinárodním kolbišti, neboť všichni ostatní, nevyjímaje ani Rétiho a Spielmanna, musili počínati mnohem skromněji a stálo je to mnoho času a úsilí, než se v turnajích vypracovali na přední a prvá místa. Flohr se nezalekl starých zkušených borců, ba neměl ani úcty před šedinami Maróczyho, jehož šachová kariéra je dvakrát delší, než čítá Flohr let. Dral se kupředu jednou mocným útokem, po druhé opatrnou posiční hrou - a přinesl Praze zasloužený úspěch, po jakém již dávno toužila. Snad bude nyní vzorem i jiným našim hráčům."
Rogašská Slatina 1929 (18.9. – 6.10.)
1. Rubinstein A. 11,5
2. Flohr S. 10,5
3. Maróczy G. 10,0
4. Pirc V. 10,0
5. Takács A. 10,0
6. Przepiórka D. 9,5
7. Canal E. 9,0
8. Grünfeld E. 9,0
9. Brinckmann A. 8,0
10. Sämisch F. 7,5
11. Hőnlinger B. 6,5
12. Kőnig M. 6,0
13. Geiger H. 5,5
14. Singer L. 3,0
15. Joanovič K. 2,0
16. Rožič K. 2,0
(Šahovski Glasnik 1930, 3-5, str. 50)
"Sensací turnaje jest však skvělé umístění 20letého S. Flohra (Praha), který teprve na přímluvu Nimcovičovu byl do turnaje přijat."
(Československá republika 13.10.1929)
Salo Flohr vzpomíná (Československý sport 1973):
"Ani ne desítku let po tom mém litoměřickém Waterloo jsem hrál opět se Sämischem. Bylo to v Jugoslávii v roce 1929. V partii jsem útokem Sämische, jak vy novináři říkáte, "rozdrtil". Po utkání jsem se velmistra Sämische zeptal, zdali se na mne pamatuje z Litoměřic. "Jak bych si na vás nepamatoval, dal jsem vám tenkrát mat ve třináctém tahu", smál se Sämisch, nijak prohrou nezkrušený. Od té doby často dával tuhle "odvetu" k lepšímu.
Velmistr Sämisch byl originál nejen svou hloubavou hrou, svou vynikající schopností hrát mnoho partií na slepo, ale "vynikal" i svou kuřáckou vášní - a věčným nedostatkem času při partiích. Kde hrál Sämisch, to se na prvý pohled snadno poznalo. Ten stolek byl zahalený dýmem jako vrcholky velehor. Z oblaků kouře vykukovaly jen velmistrovy nohy, záhadným způsobem propletené, jako by byly pavoučí. V tom chuchvalci dýmu jen zářila jako semafor - další zapálená mistrova cigareta. Kolkolem špaček na špačku. Hodiny běžely jako splašené, ale ty Sämisch ignoroval.
Na jednom turnaji prohrál za sebou 13 partií překročením času, a to i partie notoricky pro něho vyhrané, kdy na dohrávku by stačil průměrný šachový amatér. Soupeři již tuto velmistrovu slabost znali a tak hráli, hráli, i když by normálně totálně prohrané situace, jak je zvykem a slušností, vzdali.. A vítězili! - soupeř bezpečně překročil čas. "Mistře, už jste prohrál, tak se s tím dále netrapte," říkávali pořadatelé Sämischovi, když dávno spadl kontrolní praporek a mistr dumal dál, jako by se nechumelilo. "To mě nezajímá, říkal Sämisch lhostejně, "mě zajímá tahle pozice na šachovnici". A hrál si, třeba sám, dál. A zapaloval dále a dále cigaretu od cigarety.
"A přece je dnes nejstarším žijícím velmistrem", říkáte vy, kuřáci. Máte, bohužel, pravdu. Ale je to jen - výjimka, která potvrzuje pravidlo. Pravdivé pravidlo - že kouření škodí!"
Je opravdu škoda, že z turnaje v Rogašské Slatině 1929 se zachovalo tak málo partií. Německý mistr Alfred Brinckmann zpracoval sice z pověření turnajového komitétu turnajovou knihu, ale pojal ji jako dílo literární s obsáhlými rozbory, úvahami a postřehy a - takto glosoval jen 45 "nejlepších" partií (!) ze 120 skutečně sehraných. Originální přístup, ale věčná škoda pro šachovou historii. Uvádíme tři nejzajímavější Flohrovy partie, z těch, které se nám podařilo v pramenech objevit.
(Partie Rubinstein-Flohr v Rogašské Slatině 1929)
Pirc,Vasja - Flohr,Salo [E22]
Rog.Slatina (6), 1929
1.d4 Nf6 2.c4 e6 3.Nc3 Bb4 4.Qb3 c5 5.Nf3 Ne4 6.Nd2 Nxd2 7.Bxd2 Nc6 8.dxc5 Bxc5 9.e3 b6 10.Ne4 Be7 11.Bc3 0-0 12.Rd1 Qc7 13.Be2 Ba6 14.Qa4 Bb7 15.Bf3 f5 16.Nd2 Rad8 17.0-0 Bf6 18.Qc2 d5 19.Bxf6 Rxf6 20.cxd5 exd5 21.Nb3 Qf7 22.g3 Ne5 23.Bg2 Rc6 24.Qe2 Rh6 25.Rd4 Ng4 26.h3 Nf6 27.Rfd1 Rc8 28.Qd3 Ne4 29.Rc1 Rhc6 30.Rxc6 Bxc6 31.Qa6 Qb7 32.Qxb7 Bxb7 33.Bxe4 fxe4 34.Rd2 Kf7 35.Nd4 Rc1+! 36.Kh2 Kf6 37.Rc2 Rxc2 38.Nxc2 a5 39.b3 Ke5 Diagram
Rog.Slatina (13), 1929
(V 90. tahu hrál bílý Dh5+ /pečetěný tah/, načez jsem ustoupil králem na f6. Můj soupeř ve snaze rychle remisovati hrál na výměnu svého pěšce e za mého pěšce f tahem 91.e4. Podotýkám, ze přerušenou posici analysoval bílý s mými hlavními konkurenty /Takacsm Gruenfeld, Maroczy/, kteří všichni povazovali tah e3-e4 za nejrychlejsi cestu k remise. Já sám jsem očekával různé tahy, jen ne e3-e4. Následovalo: 90...Kf6 Diagram
Rog.Slatina (12), 1929
1.d4 Nf6 2.c4 e6 3.a3 /Pokud je mne známo, nebylo tohoto tahu na mezinárodních turnajích dosud uzito. Ovšem větší výhody jím bílý docíliti nemůze. Jedině tolik, ze odbočí ze známých variant a donutí soupeře, aby hned ze začátku myslil samostatně. 3...d5 /Ztrátu času tah a3 neznamená, jezto nemůze bílému nikdy škoditi/ 4.Nc3 Be7 5.Bg5 0-0 6.e3 b6 /Nešťastná idea! Po tomto tahu získá bílý značnou posiční převahu. Lépe bylo 6.-c6 a také c5 je zcela dobré/ 7.cxd5 exd5 /Na 7.-Jxd5 hraje bílý 8.Sxe7 Dxe7 9.Vc1 s lepší hrou/ 8.Bd3 Nbd7 9.Nge2! Bb7 10.Ng3 Ne8 Diagram
(Tímto obrázkem doprovodil Amos Pokorný v Lidových novinách zprávu o turnaji v Rogašské Slatině, ale zde hraje Flohr černými, je tedy fotka z jiné soutěže. Pozn. JK)
(Ukázka z rukopisu Jana Kalendovského „Salo Flohr“)