(XXI.) - Volžský gambit v roce 1922

V tomto roce se hrály v různých městech velmi slavné turnaje (Piešťany, Londýn, Teplice-Šanov, Vídeň z těch nejvýznačnějších), ve kterých vzniklo množství teoreticky pozoruhodných partií, které obohatily šachový svět. Na výsluní se dralo mnoho mladých, talentovaných šachistů, vznikaly nové strategické myšlenky, nová zahájení, Réti již psal svoje Nové ideje, Nimcovič nosil jistě v hlavě svůj systém a Tartakower ostřil tužku, aby psal Hypermoderní partii.

V roce 1920 navrhl Benjamin Markovič Blumenfeld zajímavý gambit 1.d4 Jf6 2.c4 e6 3.Jf3 c5 4.d5 b5, který se pak vyzkoušel v mnoha partiích. Prvotní byla zřejmě Tarrasch - Alechin, Piešťany 1922. Koncem roku ve Vídni se pak hrála partie, ve které černý nehrál e7-e6 a tak vlastně na šachovnici vzniklo postavení z volžského gambitu. Mnozí autoři publikací přiřazují zahájení k Blumenfeldovu gambitu, přesná hranice zde ovšem není.

Rubinstein - Spielmann A57
Vídeň, 1922

1.d4 Jf6 2.Jf3 c5 3.d5 b5 4.c4 Sb7 4...e6 je Blumenfeldův gambit. 5.a4 Rubinsteinova idea! Do této partie se takto ještě nehrálo. 5...bxc4 5...b4! je v tomto postavení jistě nejlepší, brání přirozenému vývinu jezdce na c3. Doporučuje to i Alterman ve své knize o gambitech. 6.Jc3 e6?! Tedy teprve tento tah je spřízněn s gambitem Blumenfelda. Samozřejmě bylo lepší pokračovat v duchu volžského gambitu. 6...d6, 7... g6, 8...Sg7.

7.e4 Jxe4?! Samozřejmě lépe vypadá 7...exd5 8.exd5 d6 9.Sxc4, ale zde jistě stojí bílý lépe. 8.Jxe4 exd5 9.Jc3 d4 10.Sxc4 dxc3 11.Sxf7+ Zajímavé je i 11.0–0, což navrhoval Lpuťjan. 11...Kxf7 12.Db3+ c4 13.Je5+ Kg8 14.Dxb7 Jc6 15.Jxc6 De8+ 16.Se3 cxb2 17.Dxb2 dxc6 18.0–0 Sd6 19.Dc3 De6 20.Vac1 Kf7 21.Vfe1! Vhe8 22.Sf4! Dg6 23.Dxc4+ Kf8 24.Sxd6+ Dxd6 25.Ve3!!

Zde partii opustíme. Dodám jen, že vzniklá koncovka vstoupila do šachové historie jako cenný poklad k rozehrávání věžových koncovek. Analýzu najdete v knize M. Marin, Learn from the Legends. Bílý vyhrál v 47. tahu. Ukázka z této vynikající knihy je na www.qualitychess.co.uk a kdo se chce poučit o polském šachu a zejména o Rubinsteinovi, nechť si pustí třídílný film na youtube.
Jako moderní ukázku uvádím jednu velmi zajímavou a napínavou partii, další naleznete v přehrávacím okně.

Sorin - Alvarez A57
Interclubes G7, 2000

1.d4 Jf6 2.c4 c5 3.d5 b5 4.Jf3 Sb7 5.a4 bxc4 6.Jc3 e6 7.e4 Jxe4?! 8.Jxe4 exd5 9.Jc3 d4 10.Sxc4! dxc3 11.Je5?! 11.Sxf7+ Kxf7 12.Db3+ c4 13.Je5+ hráno v Rubinsteinově partii. (13.Dxb7 Jc6 14.0–0 Se7 /14...Vb8!/ 15.Db5 Ve8 16.Dxc4+ Kf8 17.bxc3 Da5 18.Vb1 a6 19.Vd1 Df5 20.Df4 1–0 Hölzl - Steiner, Rakousko 1994)
11...De7!? Logický tah, je obtížné zřejmě zvolit ten nejlepší.
11...Df6 12.0–0 Se7 13.Jxf7 a bílý udržuje iniciativu;
11...d5 12.Sb5+ +–;
11...Dh4 12.0–0 hráno v partii Güfenas - Sternerbrink, kor. 1982, kde bílý vyhrál v 25. tahu.

12.0–0! c2 12...Dxe5 13.Ve1 Se4 (13...Dxe1+? 14.Dxe1+ Se7 15.bxc3+–) 14.Sd5!± 13.De1? Lepší bylo 13.Dd2 Dxe5 14.Ve1 Se4 15.Sd5 f5 16.Sxa8 Sd6 17.g3 0–0 a černý má jen praktické šance. 13...d5? Lépe 13...f6! 14.Jf7 d5! 15.Jxh8 dxc4 16.Dc3 Dd7 také s taktickou protihrou, která dává vyrovnané šance. 14.Sb5+ Kd8 15.Da5+ Kc8 16.Sf4! Rovnocenné bylo i 16.Ve1 Dc7 17.Dxc7+ Kxc7 18.Jxf7 Vg8 19.Sf4+ +– 16...g5 17.Sg3+– f5 18.Vae1 18.Sd3! by vyhrálo také. 18...f4 19.Jd3! fxg3 19...Dd8 20.Ve8 Dxe8 21.Sxe8 fxg3 22.Jxc5+– 20.Vxe7 gxh2+ 21.Kh1 Sxe7 22.Dc3 Záchrany už není. 22...d4 23.Dc4 Vd8 24.De6+ 1–0

Podobný chumel pěšců, který vznikl po oběti na e4 se vyskytuje i v jiných zahájeních. Uvádím 2 ukázky s krátkými poznámkami. Pěšcová konstelace je zejména v první partii roztomilá.

Vukovič - Spielmann E10
Vídeň, 1922

1.d4 Jf6 2.Jf3 c5 3.d5 e6 4.c4 b5 5.e4 bxc4 5...Jxe4 6.Sd3 Jf6 7.dxe6 fxe6 8.cxb5 a6 9.Jc3 dle Brunello - Sorensen, Dánsko 2012. 6.Jc3 exd5 7.e5 d4 8.exf6 d5

Za černého velmi hezké, ale bohužel nevýhodné. 9.De2+ Se6 10.Jg5 Dd7 11.g3 Hrozí nepříjemné Sh3. 11...d3 12.De5 Sd6 13.De3 d4

Opět hezký obrázek, ale ohodnocení je stejné, černý má potíže. 14.fxg7 Vg8 15.De4 dxc3

A na konec na chvíli pěšcové elko. 16.bxc3 Jc6 17.Sg2 Vc8 18.f4 18.Dxh7! 18...Je7 19.Jxh7 f5 20.De3 Kf7 21.Jf8 Vgxf8 22.gxf8D+ Kxf8 23.Sd2 Jd5 24.Df3 Jf6 Černému se nakonec podařilo ze zápletek vyvléknout a nakonec ještě vyhrát. 25.0–0 Je4 26.Dd1 Sd5 27.Vb1 Se7 28.Vb2 Sf6 29.Sxe4 Sxe4 30.Db1?? Sc6 31.Vb8 0–1

Haida - Janowski D24
Mariánské Lázně, 1925

1.d4 d5 2.Jf3 Jf6 3.c4 dxc4 4.Jc3 a6 5.a4 c5 6.d5 e6 7.e4 Jxe4?! 7...exd5 8.e5 Je4 9.Dxd5 Jxc3 10.Dxd8+ Kxd8 11.bxc3 Se6 12.Jg5 Turov - Khamrakulov, Taškent 2011. 8.Jxe4 exd5

9.Jg3 9.Sg5 Da5+ 10.Jc3 d4? 11.Sxc4!+– 9...Se7 10.Se2 0–0 Janowski už hrál stejnou pozici a zde zkusil 10...Se6 11.0–0 Jc6 12.Jd2 0–0 13.f4 f5 14.Ve1 Jd4 15.Va3 a vyhrál v 41. tahu, Showalter - Janowski, Lexington 1916. Postavení je dvojsečné. 11.0–0 Jc6 12.Ve1 Se6 13.Jd2 Dd7 14.f4 Sf6 15.Jf3 b5 16.Jh5 Se7 17.axb5 axb5 18.Vxa8 Vxa8 19.Je5? 19.Jg5!? 19...Jxe5 20.fxe5 Va1 21.Dd2 A černí pěšci nyní projeví svoji sílu. 21...d4 22.Sf3 d3 23.Df2 Dd4 24.Dxd4 cxd4 25.Jf4 Sb4 26.Vd1 d2 27.Sxd2 Vxd1+ 28.Sxd1 Sxd2 29.Je2 d3 30.Jc3 Sxc3 31.bxc3 b4 0–1

Žertovnou partii

Žertovnou partii publikoval známý rakouský publicista a mistr Josef Emil Krejcik (1885 - 1957) ve Wiener Schachzeitungu 1912 na straně 132. Napsal několik humorně laděných šachových publikací a hrával především pro radost ze hry. Skládal problémy, byl nadšeným organizátorem a je spoluzakladatelem Rakouského šachového svazu.

V partii, která se hrála v Olomouci, dal bílý černému celou dámu a černý bílému 6 tahů a dámskou věž:

Andreaschek - Robert
Olomouc, 13. 03. 1901

Vlastně z tohoto postavení partie začínala. Bílý zahrál e4, d4, Jc3, f4, Jf3, Sc4. 1...d6 Motory samozřejmě hodnotí postavení hodnotou –+ 4,0, tedy vyhrané pro černého. 2.h3 Jd7?? Hrubka, která výhodu zcela smazává.
3.Sxf7+ Kxf7 4.Jg5+ Kf6?? Leze přímo do matu nejpozději 6. tahem.
4...Ke8! 5.Je6 c5 6.Jxd8 cxd4 7.Jb5 Kxd8 8.Jxd4 a černý stojí lépe;
4...Kg6 dostane mat 5. tahem. 5.f5+ Kh5 6.g4+ Kh4 7.Je2 Je5 8.dxe5 dxe5 9.Jf3#.
5.Jd5+ Kg6 6.f5+ Kh6 6...Kh5 7.g4+ Kh4 8.Kf2 Je5 9.dxe5 Sxf5 10.Jf3# 7.Jf7+ Kh5 8.g4+ 8.Sg5 e5 9.g4# 8...Kh4 9.Kf2 e5 10.Je3 s matem.

Krejcik ve WS cituje analogickou partii S. R. Wolf - Hamlisch, ve které bílý shodně vyhrál. V databankách se ale nenalézá, v literatuře jsem získal jen zmínku v útlé knize Claudiuse Hüthera, Schnell mat!

Podobným závěrem skončilo několik partií i známých hráčů. Viz přehrávací okno.

Tal - Streicher B07
Riga, 1950
1.e4 d6 2.d4 Jd7 3.Sc4 g6 4.Jf3 Sg7 5.Sxf7+ Kxf7 6.Jg5+ 1–0

Jedna z partií Bundesligy je na ústup krále na lepší pole e6, ale materiální výhoda bílého je rozhodující.

Vovk - Pfau B06
BL, 2010

1.d4 d6 2.Jf3 g6 3.e4 Sg7 4.Sc4 Jd7 5.Sxf7+ Kxf7 6.Jg5+ Ke8 7.Je6 Jgf6 8.Jxd8 Kxd8 9.e5 Jd5 10.c4 J5b6 11.c5 Jd5 12.Db3 c6 13.cxd6 exd6 14.Sg5+ Kc7 15.exd6+

15...Kb8 16.0–0 Sxd4 17.Jc3 J7b6 18.Vad1 Se5 19.Jxd5 cxd5 20.Se7 Sf5 21.Vfe1 Sg7 22.a4 Sd7 23.a5 Jc4 24.Vxd5 Jxb2 25.Vb5 1–0

Kouzelná záchrana

V Kagan´s Neueste Schachnachrichten 1921 na straně 217 rozebral jeden z nejgeniálnějších šachových glosátorů Tarrasch svoji partii s Leonhardtem z turnaje v Berlíně 1920. Ostře zkritizoval svůj tah jezdcem na okraj šachovnice 9...Ja6, který byl osvobozen až po 20 dalších tazích, uvedl hezké analýzy své dlouhodobé obrany a v pozici na diagramu našel velmi hezkou záchranu. Partie nakonec skončila zaslouženou remízou. Závěrečnou analýzu Tarrasche jsem prověřil a můžete se na ni podívat. Opravy jsou kurzívou.

Leonhardt - Tarrasch C12
Berlín, 1920

1.e4 e6 2.d4 d5 3.Jc3 Jf6 4.Sg5 Sb4 5.exd5 Dxd5 6.Sxf6 gxf6 7.Dd2 Da5 Jedna z novějších partií 7...Dg5 8.f4 Sxc3 9.bxc3 Da5 10.Jf3 Sd7 11.Sc4 Sc6 12.0–0 Jd7 13.f5 e5 14.Vae1 0–0–0 15.Sxf7 Sxf3 16.Vxf3 exd4 17.Se6 Kb8 18.Vd3 Je5 19.Vxd4 c5 20.Vd6 Db6 21.Vd1 Dxd6 22.Dxd6+ Vxd6 23.Vxd6 Kc7 24.Vd5 b6 25.Kf2 h5 26.Vd2 Vh7 27.Ve2 Vg7 28.h3 Vg5 29.Ve4 Kc6 30.Ve3 h4 31.Ve4 Vh5 32.Ke3 Kd6 33.Kf4 Vh7 34.Ke3 Vh5 35.Kf2 Vh7 36.Va4 a5 37.c4 1–0, Turov - Bromberger, Pardubice 2004. 8.Jge2 Sd7 9.0–0–0 Ja6? Lépe 9...Jc6 10.d5 Je5 11.dxe6 Sxe6 12.f4 Jg4 s určitými šancemi. (12...Jc4? 13.Dd4) 10.Df4 Se7 11.g3 0–0–0 12.Sg2 c6 13.Kb1 Dc7 14.Dh6 Vdg8 15.Vhe1 Sd8 16.a3 f5 17.De3 Kb8 18.Sh1 Sg5 19.Df3 Sc8 20.Jc1 Vd8 21.Jb3 Sh6 22.Vd3 Sg7 23.Ved1 De7 24.Ja5 Dc7 25.b4 Ka8 26.Jc4 Vd7 27.Ja4 Vhd8 28.c3 Jb8 29.Jc5 Ve7 30.Kc2 b6 31.Jb3 Sa6 32.Jbd2 Sh6 33.Kb3 Vc8 34.a4 Dd8 35.Je5 Sxd3 36.Dxd3 Sxd2 37.Vxd2 f6 38.Jxc6 Jxc6 39.b5 Kb8 40.bxc6 Dd6 41.Db5 Kc7 42.c4 Vb8 43.Sg2 Vg7 44.f4 h5 45.Vd3 h4 46.Da6 Kd8 47.d5 hxg3 48.hxg3 Vh7 49.Ve3 e5 50.Ve1 Vg7

Tarrasch zde správně navrhuje jako lepší 50...e4 (dobře vyhlíží i tahy 50...Dc5 50...Vc8) a uvádí tuto dlouhou variantu. 51.Vh1?! (lépe ale 51.Vd1 i když i zde stojí černý výborně) 51...Vxh1 52.Sxh1 Dc7? (zde bylo nutné 52...De7! podpořit postup e pěšce) 53.Sg2 Ke7 54.Sh3 Vg8 55.Sxf5 a bílý už určitě nestojí špatně. 55...Vxg3+ 56.Kc2 Vg2+ 57.Kc3 (57.Kd1! je logičtější) 57...e3 (57...Dxf4 58.Db7+=) 58.Db7 Nejlepší. 58...Kd6= 59.Da8? (59.a5! e2 60.Kd2 Dg7 61.Dxg7 e1D+ 62.Kxe1 Vxg7 s remízovým postavením) Tahem v textu se chce bílá dáma dostat k šachům na černého krále. 59...e2 (59...De7? 60.Db8++–) 60.Df8+ De7 61.Dxe7+ Kxe7 62.Kd2 Kd6 63.a5 Tarrasch nyní uvádí, že šance na výhru jsou spíše u bílého. Ovšem po 63...Vf2 64.axb6 axb6 65.Sd3 Vxf4 66.Kxe2 Viz diagram!

je otázkou, zda může hrát na výhru černý. Postavení je spíše remízové.

Vraťme se nyní k partii, skončila takto:
51.Vh1! Vxg3+ 51...Dc7 52.d6?? Dxd6?? (52...Vxg3+–+) 53.Vh8+ –+ 52.Sf3 Tarrasch podotkl: neobyčejně jemný tah, jaký se vyskytuje zejména v problémech bratrů Platovových. Lze ovšem i 52.Kc2 Vxg2+=. 52...Vxf3+ 53.Kc2! Po jiných tazích dostane bílý král mat. 53...Vf2+ 54.Kd1 Vf1+ 55.Vxf1 Da3 56.Vf2 Dd3+ 57.Kc1 Dc3+ 1/2

A zde jedna studie bratří Platovů. Další s podobným motivem si můžete přehrát.

Platov,V. & M.
Deutsche Schachzeitung, 1908

1.Kb4! Vf5! 1...Vb1+ 2.Kc4! (2.Ka5? Vh1=) 2...Vc1+ 3.Kd5 Vd1+ 4.Ke6+– 2.c6 Vxh5 3.c7 Vh4+ 4.Kb5 Vh5+ 5.Kb6 Vh6+ 6.Sd6! Vxd6+ 7.Kb5 Vd5+ 8.Kb4 Vd4+ 9.Kb3 Vd3+ 10.Kc2 Vd4 11.c8V! Va4 12.Kb3+–.

Partie