Přesýpací hodiny s Mahrlou

V neděli nás čekal další velice důležitý zápas s Mahrla Praha. Měli jsme dvojí motivaci – chtěli jsme odčinit loňský nevydařený vzájemný zápas a případné vítězství by nás posunulo velmi blízko k extraligovému titulu. Mahrla se tento víkend soustředil na velké manévry se sestavami, povolal k zápasům téměř kompletní soupisku a třeba takový Ján Plachetka se po oba zápasy musel spokojit s rolí diváka.

Trochu nás sice svými změnami ze soboty na neděli překvapili, ale zase ne tak moc, protože jsme trochu počítali s tím, že mohou zvláště v zadní polovině šachovnic nastoupit prakticky jakkoliv. Také jsem uvažoval, jak bychom mohli sestavou překvapit my, a nakonec jsem usoudil, že překvapením by mohlo být i to, že tentokrát víkendovou sestavu měnit nebudeme.


GM Markowski Tomasz při analýze

Zápas pro nás rozhodně nezačal špatně. Janko Markoš své první černé figury v našich barvách založil s nebezpečným Polákem Markowskim velmi agresivně, na soupeřovy domečky reagoval dlouhou rochádou a spustil nekompromisní útok na královském křídle v duchu nějaké Kramnikovy partie. Akci vyústila do zápletky, ve které oběť figury pročistila kryt bílého krále, vše ale směřovalo forsírovaně do koncovky 2 věže a pěšec proti věži, jezdci a střelci. Koncovka je to pravděpodobně vyrovnaná, ale velmi jedovatá a i v analýze se převracela na obě strany. Bílý na konci zápletky nabídl remízu, a to byl i náš cíl na této šachovnici. Krátce nato skončila forsírovanou remízou i hodně šílená partie Hausner – Klíma, něco podobného spolu tato dvojice stvořila i loni. Lukáš řešil problém slabých pěšců na dámském křídle velmi krkolomnou zápletkou s obětí kvality, chaos na šachovnici doplňoval černý pěšec na f2 a silný volný pěšec bílého v centru. Lukášova fantazie tentokrát ani nepotřebovala soupeřovu pomoc a udržela v partii rovnováhu. Soupeř, ačkoliv je známý velmi rychlou hrou, tentokrát v kritické pozici počítal skoro celou hodinu, ale musel uznat, že více než forsírovanou remízu si dovolit nemůže. Myslím, že o tuto partii s komentářem nebudete připraveni.


analýza LUkáše Klímy s Ivanem Hausnerem

Po necelých 3 hodinách byl stav 1:1, ustáli jsme dvoje černé figury a zápas se mi vcelku líbil. Velmi slibně pro nás vypadal prestižní souboj na 1. šachovnici, lehké výhody jsme měli také vzadu od 5. do 7. šachovnice. Velice složitá a nezřetelná pozice vyžadující od obou stran velmi konkrétní hru stála na 3. šachovnici, kde jsem věřil, že přibližující se časová kontrola podpoří naše šance. Jen na čtyřce to vypadalo špatně, Robert Cvek byl nejzřetelnější obětí manévrů v sestavě soupeřů. Místo obvykle mírného a nenásilného Miloše Jirovského musel hájit černé figury proti agresivnímu a principiálnímu mladému Němci Davidu Grossovi, který se navíc v databázích občas maskuje pod heslem svého jmenovce z našeho plzeňského klanu. Robert se navíc v posledních dnech věnoval spíše úspěšnému dokončení svých studijních zkoušek, na speciální přípravu čas moc nebyl, a tak musel sáhnout do svého standardního repertoáru. Snaha vyhnout se nějaké pasti z domácí přípravy ho zavedla do nepříjemné pozice, která slibovala problémy na více frontách.

Jak se ale začala blížit časová kontrola, zápas se začal kazit – hlavně na zadních šachovnicích. V partii dvou Radků Doležal – Kalod si bílý nevýrazným zahájením přivodil problémy se slabým pěšcem, pak se ale pustil do odvážné výměnné operace, ve které jeho osud visel na vlásku, ale ať počítal Kalod jak chtěl dlouho, utíkající rybku už do sítě zpátky nepolapil, v rovné pozici byla zaknihována další remíza. Na 5. šachovnici v souboji Hába – Meduna držel Petr lehkou iniciativu, ale ostřílený matador pečlivou defenzívou postupně vše neutralizoval, získal i protihru a Petr musel uznat, že více než remíza nebude.

Ani poslední zadní trumf se nakonec neuplatnil – v partii Šimáček – Cífka to sice vypadalo, že přes manévry se sestavou je v zahájení více doma Pavel, ale forsírovaně vzniklá koncovka má hodně blízko k remíze, a Pavel z ní přes značné úsilí nic víc nevytěžil. Chvílemi jsem měl i obavy, ono dopočítat se z dálky osudu případné věžovky tři na tři při 2 volných utíkajících pěšcích na obou stranách je dost loterie. Možná se někde v podrobné analýze šance na celý bod ukrývá, ale opravdu nevím. No budiž, tři setboly šly to shody, stane se. Mnohem nepříjemnější bylo, že se na trojce v partii Štoček – Jansa zvládl zkušený veterán koncepci nestandardního zahájení s obvyklou precizností a Jirka začal mít v partii vážné problémy s citlivým centrálním pěšce. Nakonec o něho také přišel, ale dokázal za něho do časové tísně zaktivizovat své figury. Černý se pokusil polapit odvážnou bílou věž, ale na poslední chvíli zjistil, že to má háček – bílý by se dostal k útoku na krále, který zajišťoval věčný šach. Když se na hodinách vyčerpal téměř veškerý čas, smířil se černý s opakováním tahů a další remízou.


GM Vlastimil Jansa

Když skončila první časová kontrola, měli jsme za sebou 6 remíz a vše zase vypadalo velerůžově. Především díky heroickému výkonu Roberta, který své problémy řešil obětí pěšce, za kterého trochu zaktivizoval figury. Další vynalézavou hrou rozdmýchal reálnou protihru a po soupeřově nepřesnosti již vstupoval do časové tísně v nejasné pozici. Vše se posléze ustálilo v pozici, kde měl černý za kvalitu pěšce, ale především bílý král byl velmi slabý a nebezpečně ohrožovaný spoluprací dámy se střelcem. Bílý měl chuť opakovat tahy, i Robert by byl spokojen, kdyby mohl pohnutý průběh partie zakončit smírem – ale byl jsem chvíli zlý kapitán. Nezdálo se mi, že by s takovým králem mohl bílý něco vytěžit ze svého nebezpečného volného pěšce, vypadalo to spíš, že musí být velmi opatrný, aby se nestalo něco velmi zlého – Robert dostal pokyn ještě chvíli soupeře zkoušet, ale přiměřeně opatrně – dokud se nevyjasní, jestli se povede prorazit Hráčkovi. Souhlas s remízou dostal Robert až ve chvíli, kdy jsem uvěřil, že na jedničce vsítíme rozhodující branku.


lídři obou mužstev - zleva GM David Navara, GM Zbyněk Hráček

Partie Hráček – Navara byla myslím velmi dobrá, důstojná leaderů obou družstev. David si vybral francouzskou obranu, všiml jsem si, že po vlně španělek začal častěji testovat toto zahájení. Možná mu nesedí, možná ho jen ještě nemá v krvi, ale v každém případě Zbyněk získal ze zahájení malou výhodu, kterou citlivou hrou udržoval a snad i stupňoval přes vynalézavou obranu soupeře. Aktivnější figury, lepší pěšcová struktura, ale stále nic konkrétního. Popartiovou analýzu jsem už neviděl, doufám, že se i Zbyněk partií pochlubí. Po časové kontrole velký hlouček diváků sledoval koncovku, ve které černý statečně vzdoroval hrozivému vzdálenému volnému pěšci. Nakonec vynesl svůj poslední obranný trumf – obětoval za něho svého jezdce a vrhl se králem na zbývající bílé pěšce. Vznikla koncovka, ve které bílá věž a jezdec měly za úkol uchránit posledního pěšce na h3 proti útoku černé věže a krále. Černí pěšci f6 a h7 neměli větší význam, o osudu koncovky rozhodovalo, zda se bílému podaří do obrany zapojit i krále, který se zdržel kdesi daleko na dámském křídle. Sledoval jsem práci bílého velmi pečlivě a teprve když jsem získal pocit jistoty, že se to bílému králi podaří, dostal Robert souhlas k podepsání remízy. Nejsem si jist, že jsem hádal správně, ale řekl bych, že to nějak vyhrané skutečně bylo. Jenže Zbyněk už opět vyčerpal většinu zbývajícího času a musel se začít rozhodovat rychle. Nezvolil ten správný vítězný plán, pokud tam ovšem byl, získal sice ještě jednoho pěšce, ale David vytvořil důležitou patovou síť a smotal navíc bílé figury kolem pěšce h3 tak, že bílý najednou neměl jak by svou pozici zesílil. Závěrečnou poziční remízu si můžete prohlédnou na diagramu, je to trochu k vzteku, ale nedá se nic dělat.

Hráček - Navara
Extraliga 07/08, 03.02.2008

1.Vf6 Diagram

1...Va5+ 2.Vf5 [2.Kh6 Vb5!= (2...Va4? 3.Vg6++-) ] 2...Va4 3.Vb5 Vxf4 4.Vb3+ Vf3 5.Vxf3+ Kxf3 6.Kxh4 Kf4= 1/2-1/2

Zápas to byl velmi tvrdý a napínavý, mírně se chvílemi pohupoval na obě strany, nakonec jsme opět byli velmi blízko vítězství, přesto se ale zrodila stejně jako s Ostravou nic neřešící remíza. Nu což, za 8 „bezduchých“ remíz jsou obě družstva potrestána ztrátou 2 bodů, zastánci tříbodového hodnocení zápasů si mohou mnout ruce.