Pokus o přehled počítačového šachu I.

Pokusím se o trochu osvěty a budu v těchto článcích osvětlovat nějaké pojmy a také informovat o tom, co je momentálně zajímavého. Dnes začnu hlavně takovým přehledem, kde a co můžete najít. Příště bych pokračoval vysvětlováním jednotlivých pojmů, souvisících s šachovými motory a programováním. A každou kapitolu bych chtěl vždy oživit jednou či dvěma ukázkami rarit z počítačových partií.

a) Mistrovství světa 2010

Proběhne od 25.9. do 2.10. v japonské Kazanawě. To je poněkud z ruky a tak bude asi trochu slabší účast. Nejvíce šachových programátorů na obyvatele je patrně v Holandsku. Dost nadšenců je také v Německu, ale Japonsko je přeci jen daleko. Chybí mi tam zatím přihláška Hiarcse. Zajímavý je Rondo, což je vlastně původně Zappa, jehož práva na další vývoj získal Zach Wenger - mimo jiné též velký odpůrce Vašíka Rajlicha ohledně legálnosti Rybky.
Stránky ICGA

b) Žebříčky programů

Protože na jednotlivých turnajích se hraje málo partií, takže výsledek je do značné míry ovlivněn náhodou, lepší přehled o výkonnosti jednotlivých programů dávají různé žebříčky.

CEGT

Toto jsem ještě nedávno považoval za nejlepší žebříček. Bohužel, zdá se, že v poslední době upustili od hraní na turnajové tempo, to byla jejich největší deviza. Momentálně aktualizují jen nižší tempa 40/4 a 40/20 a to je zase u konkurence lepší. Další nevýhodou jsou používané varianty. Programy nehrají zahájení (většinou) podle své, nebo i jen nějaké slušné knihovny, ale používají jakési jejich osmi či devíti tahové varianty, leckdy i dost pochybné, jako třeba Sb5 v otevřené Sicilské. Takže z hlediska ověřování schopnosti programu hrát nějaké zahájení to 100% není.

CCRL

Vzhledem k používanému tempu, hardwaru a počtu testovaných programů asi momentální č.1. Nevýhoda je jediná, zase příliš krátké knihovny. I když, 12 tahů už je docela dobrých, dříve mívali podobně jako CEGT osm či devět.

SSDF

Kdysi slavná švédská ELO listina počítačů poslední roky spíše zkomírala. Byl tam občas problém se špatným nastavením, později se k tomu přidal zastaralý hardware, nyní se zdá, že by zase mohli obživnout. Ale mají mnohem méně operátorů, takže se testuje pomalu a zdaleka na všechny programy. Obrovskou výhodou je používání vlastních knihoven a turnajové tempo. Nevýhodou je právě málo partií, pomalá aktualizace. Skoro je lepší sledovat příspěvky jejich operátorů ve fórech, než přímo tuto stránku.

WBEC

Zde nejde o žebříček, ale o docela promyšlený systém turnajů. Bohužel, patrně z finančních důvodů, se nyní hraje na méně počítačích. Docela slušné tempo 40/40 na obstojném hardwaru a především, vlastní knihovny. Ale nepoužívá se ani Fritz, ani Arena, nýbrž Winboard. Takže motory standartu UCI se pomocí Polyglota převádějí na starší WB standart a třeba Fritze tam nenajdete, ten ke své škodě stále není UCI (mohl by být tak 64bitový bez toho, že by ChessBase musela vyvíjet 64bitové rozhraní - poslední pokus u Zap!chess byl dost tragický). Velkou výhodou WBEC je ale pravidelné informování o nových verzích. Ippolity a klony Fruita, jako třeba Saros a Toga, ovšem Leo Dijksman ignoruje, ty je potřeba hledat ve fórech.

c) Další zajímavé turnaje počítačů

SSCT (Sedat)

Nepravidelný systém, různá tempa, ale zato dost slušný hardware a dlouhé knihy, buď vlastní, nebo Sedatův testovací Perfect. Nevýhodou Perfectu 15 je ale podle mě příliš mnoho anglického útoku v Sicilské. Někdy také testuje knihovny.

Chesswar (též OpenWar)

Docela promyšlené turnajové systémy, v případě vyšších skupin Chesswar i přijatelné tempo 40/30. Výhodou jsou vlastní knihovny, pravidelné aktualizace verzí. Dobrý přehled o výkonnosti slabších programů, vzhledem k těm knihovnám se sem dívám častěji, než na CCRL.

Le Fou Numérique

Podobně jako WBEC, snaží se informovat o nových verzích a má také i vlastní turnajový systém. Ale ... francouzsky. A příliš krátké tempa. Na druhé straně jeho celkem solidní testovací knihovna od Harry Schnappa (HS Book, používají i na CCRL).

Další

A dost různých partií od nezávislých testerů se dá najít na různých fórech. Problémem bývá především krátké tempo, to může docela zkreslovat skutečnou výkonnost jednotlivých motorů. Vždy je dobré si přečíst podrobné podmínky, kromě tempa i hardware, použité knihovny a tablebáze. Moje snažení najdete zde.

d) Fóra

Těch je hrozně moc, já pravidelně čtu jen Talkchess, Rybkaforum a Immortal. První dvě jsou v angličtině, poslední pak rusky a má i anglickou sekci. Neznáte-li adresy, Google je mocný. Velký přehled má pan Vlasák, protože na rozdíl ode mě umí lépe anglicky a k tomu i německy. Jeho stránky snad znáte: EVCOMP.

e) Tablebáze

Stahovat lze odtud. Online lze prohlížet třeba na stránkách Shreddera. Některé programy používají verzi EGBB Daniela Shawula (Scorpio), ty naleznete ke stažení třeba na WBEC.

f) Knihovny

1) Binární

Používá je Polyglot a hodně programů (např. Stockfish, Komodo, Hannibal, Fruit atd.), nepotřebujete k nim žádné rozhraní. Výhodou je také malá velikost. Jsou podporovány i programy pro lepší mobily, jako Fritz Pocket. Jeho poslední verze sice umí už i CTG stromy, ale ta malá velikost může být silný argument. Další výhodou je možnost přesně nastavit procenta pravděpodobnosti zahrání tahů, to u stromů nejde! Nevýhodou je chybějící samoučení a nemožnost snadného prohlížení. Prohlížet a opravovat je v současnosti umí jen SCID. Co se kvality týká, určitý žebříček je zde (rusky). Většina testovaných souborů jsou však soukromé verze, používané tempo je moc krátké a testuje se jen pomocí různých verzí Stockfish. Také ten systém toho testování je pochybný, uměle inflační, zas takové rozdíly mezi těmi knihami nejsou.

2) CTG stromy

Snadno se prohlíží a také upravují, ale musíte mít něco od Chessbase. Dalšími výhodami je samoučení a přehled o statistice, ten je však lecky zkreslující. Největší nevýhodou jsou obří velikosti, pokud bylo použito mnoho partií. Dále nelze přesně nastavit pravděbodobnost zahrání a skrytou vadou je, že udávané tahy jsou jen linkem do pozice, do které vedou. Takže nemáte šanci počítači vysvětlit, že zatímco po 1.e4 e6 2.d4 je zřejmě nejlepší 2-d5, po tazích 1.d4 d5 2.e4!? to určitě není 2.-e6 či 2.-d6, nýbrž 2.de4! Změnou hodnot samoučení to trochu ovlivníte, ale ne dostatečně. Při ručním vkládání tahů také ty občas záhadně mizí ...

3) Poslední rozšířený formát je abk pro Arenu

Tu já však již prakticky nepoužívám, takže o tom zase tolik nevím. V prostředí Areny se dají prohlížet i editovat, ovšem její vývoj se dost zpomalil, Fritze tam nepustíte a CTG strom si tam také neprohlédnete.

A na závěr jeden příklad, že knihovny nejsou nikdy stoprocentní:

1.e4 e5 2.Jf3 Jc6 3.Sb5 a6 4.Sa4 Jf6 5.0-0 b5 6.Sb3 Sb7 Zde se nabízí tři tahy. Podle Jirky Dufka nejvíce problémů má černý po 7.d3. Dobré je i 7.Ve1 - hra se pak může dostat do pozic, kde vlastně bílý ušetřil tempo h3. No a třetím nejpoužívanějším je 7.c3 - a variantu bude třeba přehodnotit. Jxe4 8.d4 ed4 9.Ve1 d5 Dá se samozřejmě odbočit, proanalyzujte si to sami. Zde jedeme podle hlavní cesty - pokud se již hrálo v sedmém tahu c3 - většiny aktuálních knihoven. 10.Jg5 Df6 (podle statistik stromů je používanější Dd7, ale určitě není lepší) 11.f3 Sc5 12.Kh1 h6 13.Jxe4 de4 14.Vxe4+ Je7! (viz. diagram) A tohle je relativně nový a tedy podle knihoven málo používaný tah. Ale mění pohled na celou variantu 7.c3. 15.Vf4 Jf5 16.g4 0-0 -+ Kniha Hiarcse uvádí 16.-0-0-0!!, Rybky 4 od Jirky Dufka pak to samé s označením ?!. Vyhrané je to po obou rošádách, po krátké však asi rychleji. Moje partie na FICGS dále pokračuje (soupeř ovšem ne vždy hraje nejlépe) 17.Vxf5 Dh4 18.Dg1 Vae8 19.Dg3 Dxg3 20. hg3 Ve1+ 21.Kg2 Vxc1. Bílý sice má skoro stejný materiál, dokonce může sebrat figuru, ale jeho pozice je zcela beznadějná. Není to skvlěé, takhle snadno a rychle stát na výhru černými v „jako“ korespondenční partii (tempo 30d/partii+ d bonus/tah)?

g) Zadarmo

Kdo nechce kupovat, natož krást Fritze, Shreddera, či Chessmastera, může mít i něco zdarma. Hrát se dá i s programem Arena. Poněkud nižší komfort s ovládáním, primárně určen k testování motorů, na druhé straně značný počet použitelných motorů, protože umí/podporuje i WB standart, na rozdíl od ChessBase. Také se dá stáhnout i čeština. Hlavní nevýhodou je, že není pro jiné systémy, jak Windows. Pro Pocket je k dispozici zdarma CEBoard. Je to zase trochu horší, jak Fritz, ale dá se s tím žít. No a databáze? Nejlepší je již zmíněný SCID. Navíc ve verzích kromě Windows i pro Linux, Max i Pocket.

g) A co Češi?

I přes český původ Vašíka Rajlicha nepovažuji Rybku za český program. A tak nejlepším českým programem je asi stále Pseudo Jana Klímy. Ovšem podobně jako jeho předchůdce Phalanx (Dušan Dobeš) jen krátce nahlédl do širší světové špičky (amatérů) a jejich autoři pak zastavili další vývoj a věnují se něčemu užitečnějšímu. Pamatuji i na ještě starší databázi pro DOS, Caissu. Ve své době vypadala velmi dobře, ale bohužel nepoužívala kompaktibilní formáty a exporty do jiných byly pracné. Autor vývoj také brzy zastavil. A tak podobně, jako nedávno ve fotbale, musíme fandit Slovákům. Do světové špičky se probíjí program Critter od Richarda Vidy. Včera, 24.7., se objevila nová verze 0.80, zde. Bohužel zatím nemá vlastní web, kde by nám autor sděloval více informací o tomto programu. Momentálně to vypadá, že je (při použití stejné knihovny) možná i lepší, než například Hiarcs.

Pro začátek by to snad stačilo, příště bych snad mohl psát asi o jednotlivých pojmech, používaných u šachových programů - efekt horizontu, nulový tah, UCI, hašování atd.